Monte-Carlo Rolex Masters 2017
| Monte-Carlo Rolex Masters 2017 | |
|---|---|
| Datum: | 16.–21. dubna 2017 |
| Ročník: | 111. |
| Místo: | Roquebrune-Cap-Martin, Francie uvedeno Monte Carlo, Monako |
| Dějiště: | Monte Carlo Country Club |
| Kategorie: | ATP World Tour Masters 1000 |
| Dotace: | 4 301 125 € |
| Prize money: | 4 273 775 € |
| Soutěže: | 56 dvouhra / 24 čtyřhra |
| Povrch: | antuka / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Rafael Nadal | |
| mužská čtyřhra | |
 Rohan Bopanna /  Pablo Cuevas | |
| Monte-Carlo Rolex Masters | |
< 2016 2018 > | |
Monte-Carlo Rolex Masters 2017 byl profesionální tenisový turnaj mužů, hraný jako součást okruhu ATP World Tour, v areálu Monte Carlo Country Clubu na otevřených antukových dvorcích. Probíhal mezi 16. až 21. dubnem 2017 ve francouzském příhraničním městě Roquebrune-Cap-Martin u Monte Carla jako sto jedenáctý ročník turnaje.
Turnaj se po grandslamu a Turnaji mistrů řadil do třetí nejvyšší kategorie okruhu ATP World Tour Masters 1000. Jeho dotace činila 4 301 125 eur. Podeváté se oficiálním generálním sponzorem stala švýcarská hodinářská společnost Rolex, jejíž název byl součástí pojmenování.
V rámci kategorie Masters 1000 se nejednalo o událost s povinným startem hráčů. Zvláštní pravidla tak upravovala přidělování bodů i počet hráčů. Z hlediska startujících do soutěže dvouhry a čtyřhry nastoupil počet tenistů obvyklý pro nižší kategorii ATP World Tour 500, zatímco body byly přidělovány podle rozpisu kategorie Masters 1000.
Nejvýše nasazeným hráčem ve dvouhře se stal první tenista světa Andy Murray ze Spojeného království. Jako poslední přímý účastník do hlavní singlové soutěže nastoupil 60. ruský hráč žebříčku Daniil Medveděv.[1]
Jubilejní sedmdesátou trofej na okruhu ATP tour vybojoval Španěl Rafael Nadal. Jako první tenista otevřené éry vyhrál jediný turnaj podesáté a rekordní se stal i padesátý titul z antuky, jímž se stal prvním mužem v historii s tímto počtem triumfů.[2] Premiérovou společnou turnajovou výhru ze čtyřhry získal indicko-uruguayský pár Rohan Bopanna a Pablo Cuevas.[3]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1] | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 10 | 25 | 16 | 0 |
| čtyřhra[4] | 0 | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1][5] | 820 035 € | 402 080 € | 202 365 € | 102 900 € | 53 435 € | 28 170 € | 15 210 € | — | 3 505 € | 1 785 € |
| čtyřhra[4] | 253 950 € | 124 330 € | 62 360 € | 32 010 € | 16 550 € | 8 730 € | — | — | — | — |
| částky ve čtyřhře jsou uvedeny na pár | ||||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[1] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Spojené království | Andy Murray | 1. | 1. |
 Srbsko | Novak Djoković | 2. | 2. |
 Švýcarsko | Stan Wawrinka | 3. | 3. |
| Španělsko | Rafael Nadal | 5. | 4. |
 Chorvatsko | Marin Čilić | 8. | 5. |
 Rakousko | Dominic Thiem | 9. | 6. |
 Francie | Jo-Wilfried Tsonga | 10. | 7. |
 Bulharsko | Grigor Dimitrov | 12. | 8. |
 Česko | Tomáš Berdych | 13. | 9. |
 Belgie | David Goffin | 14. | 10. |
| Francie | Lucas Pouille | 17. | 11. |
| Španělsko | Roberto Bautista Agut | 18. | 12. |
| Španělsko | Pablo Carreño Busta | 19. | 13. |
 Německo | Alexander Zverev | 20. | 14. |
| Španělsko | Albert Ramos-Viñolas | 24. | 15. |
| Uruguay | Pablo Cuevas | 26. | 16. |
| Žebříček ATP k 10. dubnu 2017 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráči postoupili z kvalifikace[5]:
Carlos Berlocq
Guillermo García-López
Martin Kližan
Andrej Kuzněcov
Adrian Mannarino- Renzo Olivo
Jan-Lennard Struff
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako tzv. šťastní poražení:
Odhlášení
- před zahájením turnajem
- David Ferrer → nahradil jej Daniil Medveděv
- Richard Gasquet → nahradil jej
Nikoloz Basilašvili - Philipp Kohlschreiber (poranění levé dolní končetiny)[1] → nahradil jej Pierre-Hugues Herbert
Nick Kyrgios → nahradil jej 
Damir Džumhur- Gaël Monfils → nahradil jej Nicolás Almagro
Milos Raonic → nahradil jej Tommy Robredo
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[4] | Stát | Hráč[4] | ATP | Nasazení | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Finsko | Henri Kontinen |  Austrálie | John Peers | 3. | 1. | ||
| Francie | Pierre-Hugues Herbert | Francie | Nicolas Mahut | 12. | 2. | ||
| Spojené království | Jamie Murray |  Brazílie | Bruno Soares | 17. | 3. | ||
 Polsko | Łukasz Kubot | Brazílie | Marcelo Melo | 19. | 4. | ||
 Jižní Afrika | Raven Klaasen |  USA | Rajeev Ram | 23. | 5. | ||
| Chorvatsko | Ivan Dodig | Španělsko | Marcel Granollers | 27. | 6. | ||
| Španělsko | Feliciano López | Španělsko | Marc López | 31. | 7. | ||
 Nizozemsko | Jean-Julien Rojer |  Rumunsko | Horia Tecău | 35. | 8. | ||
| Žebříček ATP k 10. dubnu 2017; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Romain Arneodo / Hugo Nys
Grigor Dimitrov / 
Nenad Zimonjić
Následující pár nastoupil z pozice náhradníka:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Philipp Kohlschreiber (poranění levé dolní končetiny)[1]
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Rafael Nadal vs. Albert Ramos-Viñolas, 6–1, 6–3
Mužská čtyřhra
Rohan Bopanna / 
Pablo Cuevas vs. Feliciano López / Marc López, 6–3, 3–6, [10–4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2017 Monte-Carlo Rolex Masters na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Monte-Carlo Rolex Masters 2017 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal slaví 70. titul a rekordní trofeje: 50. z antuky a 10. z Monte Carla! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-23 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Bopanna-Cuevas win Monte Carlo Masters [online]. Rediff, 2017-04-23 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Monte-Carlo Rolex Masters 2017 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Monte-Carlo Rolex Masters 2017 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information..svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Finská vlajka
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
