Monte-Carlo Rolex Masters 2022
| Monte-Carlo Rolex Masters 2022 | |
|---|---|
.jpg) Areál Country Clubu na Azurovém pobřeží | |
| Datum | 10.–17. dubna 2022 |
| Ročník | 115. |
| Místo | Monte Carlo, Monako |
| Dějiště | Monte Carlo Country Club Roquebrune-Cap-Martin, Francie |
| Kategorie | ATP Tour Masters 1000 |
| Dotace | 5 802 475 EUR |
| Prize money | 5 415 410 EUR |
| Ředitel | Željko Franulović |
| Soutěže | 56 dvouhra / 28 čtyřhra |
| Povrch | antuka / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Stefanos Tsitsipas | |
| mužská čtyřhra | |
 Rajeev Ram /  Joe Salisbury | |
| Monte-Carlo Rolex Masters | |
< 2021 2023 > | |
Monte-Carlo Rolex Masters 2022 byl profesionální tenisový turnaj mužů hraný jako součást okruhu ATP Tour v Monte Carlo Country Clubu na otevřených antukových dvorcích. Probíhal mezi 10. až 17. dubnem 2022 ve francouzském příhraničním městě Roquebrune-Cap-Martin u Monte Carla jako stý patnáctý ročník turnaje.
Turnaj dotovaný 5 802 475 eury patřil do kategorie ATP Tour Masters 1000. Potřinácté se oficiálním generálním sponzorem stala švýcarská hodinářská společnost Rolex. V rámci kategorie Masters 1000 se nejednalo o událost s povinným startem hráčů. Zvláštní pravidla tak upravovala přidělování bodů i počet hráčů. Z hlediska startujících do soutěže dvouhry a čtyřhry nastoupil počet tenistů obvyklý pro nižší kategorii ATP Tour 500, zatímco body byly přiděleny podle rozpisu kategorie Masters 1000.
Nejvýše nasazeným hráčem ve dvouhře se stal první tenista světa Novak Djoković ze Srbska, kterého po volném losu vyřadil pozdější finalista Alejandro Davidovich Fokina. Španěl se tak po skončení premiérově posunul do elitní světové třicítky, na 27. místo.[1] Jako poslední přímý účastník do singlové soutěže nastoupil 57. hráč žebříčku, Francouz Arthur Rinderknech.[2] V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[3]
Osmý singlový titul na okruhu ATP Tour a druhý z Masters vybojoval 23letý Řek Stefanos Tsitsipas, který jako šestý hráč otevřené éry obhájil v Monaku trofej.[1] Čtyřhru ovládl první světový, americko-britský pár Rajeev Ram a Joe Salisbury, jehož členové získali šestou společnou trofej a první takovou na antuce.[4]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 56 v kole | Q | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra | [2] | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 45 | 10 | 25 | 16 | 0 |
| čtyřhra | [5] | 0 | — | — | — | ||||||
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 56 v kole | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra | [2][6] | 836 355 € | 456 720 € | 249 640 € | 136 225 € | 72 865 € | 39 070 € | 21 650 € | 9 205 € | 5 025 € |
| čtyřhra | [5] | 256 610 € | 139 390 € | 76 560 € | 42 240 € | 23 230 € | 17 580 € | — | — | — |
| částky ve čtyřhře jsou uvedeny na pár | ||||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Srbsko | Novak Djoković | 1. | 1. |
 Německo | Alexander Zverev | 3. | 2. |
| Řecko | Stefanos Tsitsipas | 5. | 3. |
 Norsko | Casper Ruud | 7. | 4. |
| Andrej Rubljov | 8. | 5. | |
 Kanada | Félix Auger-Aliassime | 9. | 6. |
| Spojené království | Cameron Norrie | 10. | 7. |
 Španělsko | Carlos Alcaraz | 11. | 8. |
 Itálie | Jannik Sinner | 12. | 9. |
| USA | Taylor Fritz | 13. | 10. |
 Polsko | Hubert Hurkacz | 14. | 11. |
 Argentina | Diego Schwartzman | 16. | 12. |
| Španělsko | Pablo Carreño Busta | 17. | 13. |
| Španělsko | |||
 Gruzie | Nikoloz Basilašvili | 20. | 15. |
| Itálie | Lorenzo Sonego | 21. | 16. |
| Žebříček ATP k 4. dubnu 2022 | |||
Jiné formy účasti
_(52036915350).jpg)
_(52036937585).jpg)
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Lucas Catarina
David Goffin
Jo-Wilfried Tsonga
Stan Wawrinka
Následující hráč nastoupil pod žebříčkovou ochranou:
Následující hráči se do hlavní soutěže probojovali z kvalifikace[6]:
Sebastián Báez
Hugo Dellien
Jiří Lehečka
Jaume Munar
Holger Rune
Emil Ruusuvuori- Bernabé Zapata Miralles
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako šťastní poražení:
- Benjamin Bonzi
Maxime Cressy
Oscar Otte
Odhlášení
- před zahájením turnajem
- Roberto Bautista Agut → nahradil jej Benjamin Bonzi
Matteo Berrettini → nahradil jej Arthur Rinderknech
Cristian Garín → nahradil jej Oscar Otte- Dominik Koepfer → nahradil jej Marcos Giron
- Daniil Medveděv → nahradil jej
Tallon Griekspoor - Gaël Monfils → nahradil jej Maxime Cressy
- Rafael Nadal → nahradil jej Benoît Paire
Dominic Thiem → nahradil jej Lorenzo Musetti
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[5] | Stát | Hráč[5] | ATP | Nasazení | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| USA | Rajeev Ram | Spojené království | Joe Salisbury | 3 | 1 | ||
 Chorvatsko | Nikola Mektić | Chorvatsko | Mate Pavić | 7. | 2. | ||
| Španělsko | Marcel Granollers | Argentina | Horacio Zeballos | 11. | 3. | ||
 Francie | Pierre-Hugues Herbert | Francie | Nicolas Mahut | 15. | 4. | ||
| Německo | Tim Pütz |  Nový Zéland | Michael Venus | 20. | 5. | ||
 Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 24. | 6. | ||
 Nizozemsko | Wesley Koolhof | Spojené království | Neal Skupski | 31. | 7. | ||
 Salvador | Marcelo Arévalo | Nizozemsko | Jean-Julien Rojer | 51. | 8. | ||
| Žebříček ATP k 4. dubnu 2022; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru | |||||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Romain Arneodo / Hugo Nys
Marcelo Melo / Alexander Zverev
Petros Tsitsipas / Stefanos Tsitsipas
Odhlášení
- před zahájením turnajem
Jamie Murray / Bruno Soares → nahradili je 
Rohan Bopanna / Jamie Murray
John Peers / 
Filip Polášek → nahradili je Aslan Karacev / John Peers
Raven Klaasen / 
Ben McLachlan → nahradili je 
Nikoloz Basilašvili / 
Alexandr Bublik
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Stefanos Tsitsipas vs. Alejandro Davidovich Fokina, 6–3, 7–6(7–3)
Mužská čtyřhra
- Rajeev Ram / Joe Salisbury vs.
Juan Sebastián Cabal / Robert Farah, 6–4, 3–6, [10–7]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 Monte-Carlo Masters na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Stefanos Tsitsipas Defeats Alejandro Davidovich Fokina For Monte Carlo Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-17 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Monte-Carlo Rolex Masters 2022 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rajeev Ram/Joe Salisbury Clinch Rolex Monte-Carlo Masters Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-17 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Monte-Carlo Rolex Masters 2022 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Monte-Carlo Rolex Masters 2022 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Monte-Carlo Rolex Masters 2022 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
.svg)
.svg)
| Flag of Bolivia* | |
|---|---|
| country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
| used by | Bolivia |
| from | 1851 |
| until | Present |
| created by | Government of Bolivia |
| format | 15:22 |
| shape | rectangular |
| colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
| other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Tsitsipas S. MCM22 (20)
Autor: JC, Licence: CC BY-SA 2.0
2018 Monte-Carlo Masters
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Davidovich Fokina MCM22 (9)