Montoku
Montoku | |
---|---|
Narození | srpen 827 |
Úmrtí | 7. října 858 (ve věku 31 let) Reizen-in |
Pohřben | Uzumasa |
Potomci | Seiwa, Gishi-naishinnō, Koretaka-shinnō, Koreeda-shinnō, Tenshi-naishinnō, Jutsushi-naishinnō, Korehiko-shinnō, Keishi-naishinnō, Anshi-naishinnō, Akirakeiko-naishinnō, Minamoto no Yoshiari, Minamoto no Yukiari, Chinshi-naishinnō, Q45830827 , Minamoto no Motoari, Minamoto no Sada'ari a Minamoto no Saishi |
Otec | Ninmjó |
Matka | Fujiwara no Junshi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Montoku (japonsky 文徳天皇, Montoku-tennó, srpen 826 – 7. října 858) byl padesátý pátý císař Japonska[1] v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.[2] Vládl od 4. května 850 do svého úmrtí 7. října 858.[3][4]
Princ, jehož osobní jméno (imina) před nástupem na Chryzantémový trůn znělo Mičijasu (道康親王),[3] byl prvorozeným synem 54. císaře Ninmjóa a jeho ženy, císařovny Godžó (五条后), občanským jménem Junši Fudžiwara.[5]
Místo, kde je císař Montoku pohřben, je známo.[1] Tradičně je uctíván v pamětní šintoistické svatyni (misasagi) v Kjótu. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako Montokuovo mauzoleum. Jeho formální název zní Tamura no misasagi.[2]
Události za Montokuova života
Dne 6. května 850 zemřel v 17. roce své vlády ve svých 41 letech císař Ninmjó a jeho nejstarší syn princ Mičijasu obdržel nástupnictví (senso).[3][4][pozn. 1] Asi měsíc nato pak formálně usedl na trůn (sokui).[3][5]
Dne 17. června téhož roku zemřela Kačiko Tačibana, známá též jako císařovna Danrin (檀林皇后), vdova po císaři Sagovi, jež byla rovněž matkou císaře Ninmjóa a babičkou císaře Montokua. Tato velmi zbožná buddhistka založila chrám Danrindži (檀林寺), který byl prvním zenovým chrámem v Japonsku[6] a který stával na místě dnešního chrámu Tenrjúdži, formálně známého jako Tenrjú Šiseizendži (天龍資聖禅寺).[3]
Koncem tohoto roku pak císař jmenoval svého čtvrtého syna, devítiměsíčního prince Korehita (惟仁親王), svým dědicem, tj. korunním princem.[4] Budoucí císař Seiwa byl také vnukem regenta Jošifusy Fudžiwary.[3]
V roce 855 vypukla v provincii Mucu na severu ostrova Honšú vzpoura příslušníků národa Emiši. Na sever bylo proto vysláno vojsko čítající 1000 mužů s patřičnými zásobami.[3] Téhož roku upadla velké soše Buddhy v chrámu Tódaidži v Naře hlava. Císař proto nařídil tehdejšímu staršímu rádci (dainagon) Jošisukemu Fudžiwarovi, který byl bratrem regenta Jošifusy Fudžiwary, aby organizoval sbírku zbožných darů z celé říše určených na zhotovení nové hlavy.[3]
Roku 857 vypukly nepokoje mezi obyvateli ostrova Cušima. I k jejich potlačení bylo vysláno vojsko
Císař Montoku zemřel 7. října 858 ve věku 32 let.[5][4]
Rodina
Princ Mičijasu neboli císař Montoku měl asi 20 manželek, s nimiž zplodil asi 22 dětí, 5 synů a asi 17 dcer. Jeho čtvrtý syn, císařský princ Korehito, (惟仁親王) se posléze stal císařem Seiwou.[4]
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Montoku na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Emperor Kōnin, Tahara no Higashi Imperial Mausoleum, Imperial Household Agency
- ↑ a b Ponsonby-Fane, Richard. (1959). The Imperial House of Japan, p. 64.
- ↑ a b c d e f g h Titsingh, Isaac. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo/Hayashi Gahō, 1652], Nipon o daï itsi ran (Annales des empereurs du Japon). Paris: Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland
- ↑ a b c d e Brown, Delmer M.; ISHIDA, ICHIRŌ, 1979. The Future and the Past. [s.l.]: Berkeley: University of California Press.. Dostupné online. ISBN 978-0-520-03460-0. OCLC 251325323
- ↑ a b c d Varley, H. Paul. (1980). Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns. New York: Columbia University Press. ISBN 978-0-231-04940-5; OCLC 59145842
- ↑ Head Temples - Tenryuji Temple [online]. Rinzai - Obaku Zen: The Official Site of the Joint Council for Japanese Rinzai and Obaku Zen [cit. 2008-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Montoku na Wikimedia Commons
Japonští císaři | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ninmjó | 850–858 Montoku | Nástupce: Seiwa |