Montpellier HSC

Montpellier HSC
Název	Montpellier Hérault Sport Club
Přezdívka	„La Paillade“ „MHSC“
Země	Francie
Město	Montpellier
Založen	1974 (pův. 1919)
Asociace	FFF
Domácí dres Venkovní dres
Soutěž	Ligue 1
2022/23	12. místo
Stadion	Stade de la Mosson, Montpellier
Kapacita	32 950 diváků
Vedení
Vlastník	Louis Nicollin Laurent Nicollin
Předseda	Laurent Nicollin
Trenér	Michel Der Zakarian
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly	1× mistr Francie
Domácí trofeje	2× Francouzský fotbalový pohár
Mezinárodní trofeje	1× Pohár Intertoto
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Montpellier Hérault Sport Club (Francouzsky: [mɔ̃pəlje eʁo spɔʁ klœb], obecně známý spíše pod názvem Montpellier HSC nebo zjednodušeně Montpellier) je francouzský fotbalový klub, sídlící ve městě Montpellier, na jihu země. Momentálně působí v nejvyšší francouzské ligové soutěži, zvané Ligue 1. Domácím stadionem klubu je Stade de la Mosson s kapacitou 32 939 diváků.

Původní klub byl založen roku 1919, ale po následném částečném zániku, byl znovuzaložen roku 1974. Původní název klubu zněl Stade Olympique Montpelliérain (SO Montpellier) a právě pod ním odehrál klub většinu své existence. Až v roce 1989 definitivně změnil název do dnešní podoby. Montpellier je jedním z 20 zakládajících členů Ligue 1, z roku 1932 a spolu s Marseille, Rennes a Nice, je jediným, kdo zde působí i dnes. Největšího úspěchu v historii, dosáhl klub v sezoně 2011–12, kdy se poprvé v historii stal vítězem Ligue 1. Mezi další úspěchy patří vítězství v Coupe de France (1929, 1990) a zisk UEFA Poháru Intertoto z roku 1999.

Během historie prošlo klubem několik významných hráčů. Jedním z nich byl i Laurent Blanc, později trenér francouzského národního týmu, který je dodnes nejúspěšnějším střelcem v historii klubu. Dalšími bývalými hvězdami klubu jsou i Eric Cantona, Olivier Giroud, Roger Milla či Carlos Valderrama. V roce 2001 byla v klubu založena i sekce ženského fotbalového týmu.

Montpellier byl založen roku 1919 pod názvem Stade Olympique Montpelliérain, aby reprezentoval na celonárodní úrovni ambice a krásu města Montpellier. Původně měl být založen již roku 1914, ale o odklad se postarala první světová válka. Součástí sportovního klubu byly fotbalová, ragbyová, atletická, tenisová a boxerská sekce. Krátce na to byla fotbalová sekce sloučena s lokálním klubem La Vie au Grand Air du Languedoc a tato spolupráce vynesla i úspěchy ve formě zisku několika významných regionálních trofejí.

Následné finanční problémy vyvrcholili až změnou názvu klubu na Sports Olympiques Montpelliérains. Po angažování několika posil se klubu podařilo vrátit do nejvyšší divize a v roce 1929 získal tehdy nejvýznamnější národní trofej Coupe de France, když ve finále poháru porazil brankami bratří Kramerů FC Sète 2–0.

V roce 1930 bylo rozhodnuto o profesionalizaci francouzského fotbalu a v roce 1932 byla založena Division 1 i za účasti klubu SO Montpellier. V soutěži strávil celkem 3 sezony, ale poté sestoupil do Division 2. Návrat přišel až v roce 1946, kdy poprvé ve druhé nejvyšší soutěži triumfoval. Ani tentokrát však účast v nejvyšší soutěži netrvala dlouho a klub v sezoně 1949–50 opět sestoupil. A i přes rychlý návrat přišel pád, který poslal klub mimo první Divizi až do roku 1961, kdy přišlo druhé vítězství v Division 2. V roce 1969 ztratil klub licenci profesionálního klubu a přešel mezi amatéry, což se dá považovat za zánik klubu.

Vleklé finanční problémy se podařilo ukončit vstupem nového majitele, kterým byla skupina okolo podnikatele Louise Nicollina. Zároveň byl klub sloučen s AS Paillade, čímž dostal nový název Montpellier Paillade Sport Club Littoral (MPSCL). Postupně se podařilo získat zpět profesionální licenci a v roce 1981 se klub znovu dostal do Division 1, kde však setrval pouhé dvě sezony.

Potenciál klubu však rychle rostl a v roce 1983 angažoval nový trenér Aimé Jacquet několik významných posil jako Laurenta Blanca, dodnes nejlepšího střelce klubu, Erica Cantonu, Daniela Xuereba a další. I s nimi dokázal v sezoně 1986/87 potřetí (doposud naposledy) zvítězit v Division 2 a postoupit. To však nebylo vše a hned v následující sezoně obsadil v nejvyšší soutěži 3. místo, které zaručovalo postup do Poháru UEFA. Zde sice byl vyřazen hned v 1. kole portugalskou Benficou, ale zkušenosti zde nabyté byli zúročeny v dalších období. V roce 1989 byl název klubu definitivně změněn na Montpellier Hérault Sport Club a klubové barvy byly z bílo-červené změněny na modrou a oranžovou. Krátce na to, v roce 1990, klub podruhé zvítězil v Coupe de France, když ve finále porazil Racing Levallois 92 2–1.

I poté se klub umisťoval v lepším středu tabulky a několikrát se účastnil Evropských pohárů. V roce 1999 se stal jedním z vítězů Poháru Intertoto a získal svou jedinou mezinárodní trofej.

Ke konci tisíciletí ztrácelo HSC krok s nejlepšími kluby Francie a v roce 1999 na jednu sezonu sestoupilo. Ani po návratu do nejvyšší soutěže se však nepodařilo postoupit do vyšších pater tabulky a v sezoně 2003/04 obsadilo HSC poslední dvacáté místo. V Ligue 2 setrval klub až do sezony 2009/10, aby se zpět do Ligue 1 vrátil jako jeden z nejsilnějších klubů. V sezoně 2009/10 získal Montpellier 69 bodů, což mu stačilo na 5. místo. Na druhý Olympique Lyonnais ztratil pouhé tři body a kvalifikoval se do 3. předkola Evropské ligy.

Sezona 2010/11 byla v podání HSC slabší a to tak obsadilo až 14. místo, ale potenciál klubu se naplno ukázal v sezoně 2011/12. Montpellier dominoval zejména na domácím stadionu, kde v 19 utkáních ztratil pouhých 7 bodů, když dvakrát remizoval a prohrál pouze s Paris Saint-Germain FC (0–3). Celkový zisk 82 bodů znamenal, že klub obsadil první místo a získal svůj historicky první titul v Ligue 1. Zároveň se, rovněž poprvé, kvalifikoval do Ligy mistrů UEFA, kde byl nasazen do základních skupin. Olivier Giroud, útočník MHSC, nastřílel 21 branek a zvítězil v pořadí střelců. Tento počin ho katapultoval do Barclays Premier League, kde od sezony 2012/13 nastupoval za Arsenal FC.

Vitrína trofejí

• 1. francouzská liga ( 1× )
  • 2011/12
• Francouzský fotbalový pohár ( 2× )
  • 1928/29, 1989/90

• Pohár Intertoto ( 1× )
  • 1999

• 2. francouzská liga (3×) – 1945/46, 1960/61, 1986/87

Historie klubu Montpellier Hérault Sport Club je poměrně složitá. Pro lepší orientaci je zde jakýsi "rodokmen" klubu. Doposud se Montpellier HSC sloučil se čtyřmi dalšími kluby a s jednou došlo i k rozdělení (1944 s Union Sportive Montpelliéraine XIII). Navíc docházelo k časté změně názvu, což tabulka také vysvětluje. Barvy objasňují vývoj klubových barev během historie.

1928–29

1936–37

1938–39

1946–1949

1949–1952

1952–1955

1955–56

1956–1958

1958–1965

1965–1967

1967–68

1968–74

1978–1981

1981–82

1982–83

1983–1986

1986–87

1987–88

1988–89

1989–90

1990–91

1991–92

1992–93

1993–1995

1993–1995

1995–96

1996–97

1997–1999

1999–00

2000–2002

2002–03

2003–04

2004–2006

2006–2008

2008–09

2009–10

2010–11

2011–12

2012–13

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Montpellier HSC na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (francouzsky)