Montrichardia
Montrichardia | |
---|---|
Montrichardia linifera v Amazonii | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | žabníkotvaré (Alismatales) |
Čeleď | árónovité (Araceae) |
Rod | Montrichardia Crueg., 1854 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Montrichardia je rod rostlin z čeledi árónovité. Jsou to robustní byliny dorůstající výšky až 7 metrů, které vytvářejí porosty při březích pomalu tekoucích řek tropické Ameriky. Listy jsou rozměrné, srdčité až střelovité. Květenstvím je palice podepřená bělavým toulcem, plody jsou bobule. Rod zahrnuje 2 druhy a je rozšířen od Mexika po Brazílii a Peru. Škrobnaté oddenky a pražená semena jsou jedlé a rostliny mají význam v tradiční medicíně.
Popis
Zástupci rodu Montrichardia jsou přímé, vysoké byliny dorůstající výšky 3 až 7 metrů. Stonek je nevětvený, o průměru 1,5 až 12 cm, v centrální části houbovitý, na povrchu s kroužkovitými listovými jizvami, někdy ostnitý. Listy jsou velké, většinou nahloučené na vrcholu stonku, řapíkaté, s hrálovitou až střelovitou, případně i trojlaločnou čepelí se zpeřenou žilnatinou. Květenstvím je palice podepřená bílým nebo nažloutlým toulcem. Palice je přisedlá, válcovitá, v dolní části se samičími květy, v horní až po konec se samčími květy, bez sterilních květů. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné. V samčích květech je 3 až 6 volných tyčinek, semeník v samičích květech obsahuje jedinou komůrku s 1 až 2 vajíčky. Blizna je drobná, na tlusté čnělce. Plodem jsou jednosemenné bobule v palicovitém plodenství. Semeno je velké, vejcovité až elipsoidní, bez endospermu.[1]
Rozšíření
Rod zahrnuje jen 2 druhy. Montrichardia arborescens je rozšířena v oblasti Střední Ameriky, Karibiku, severu Jižní Ameriky a Amazonie. Zasahuje i do jižního Mexika. Areál druhu Montrichardia linifera je omezen na amazonskou Jižní Ameriku a podél mořského pobřeží zasahuje i do jihovýchodní Brazílie.[1][2] Montrichardie jsou typické helofyty, rostoucí podél okrajů pomalu tekoucích vodních toků. Často vytvářejí husté a rozsáhlé porosty.[1]
Ekologické interakce
Květy mantrichardií jsou opylovány převážně brouky, někdy je však navštěvují i včely. Hlavními opylovači jsou nosorožíkovití brouci zejména z rodů Cyclocephala, Aspidolea a Erioscelis. Tito brouci se shromažďují v květní komoře a v květenství zpravidla pobývají 24 až 36 hodin, přičemž se živí tkáněmi květů, aniž by narušili semeníky. Pyl je lepkavý a přichycuje se na hladký povrch broučích těl. Ve starších květenstvích byli nalezeni i brouci z čeledi Tenebrioidae (potemníkovití). V květenstvích se podobně jako u některých jiných árónovitých aktivně vytváří teplo. Opylovače lákají i vůní, hlavními vonnými látkami jsou jasmon a 1,3,5-trimethoxybenzen.[3][4] Plody a mladými listy montrichardie se živí jihoamerický pták hoacin chocholatý (Opisthocomus hoazin).[5]
Jedovatost
Šťáva rostlin je dráždivá a při kontaktu s kůží může způsobit dermatitidu.[6]
Taxonomie
Rod Montrichardia je v rámci čeledi Araceae řazen do podčeledi Aroideae a tribu Montrichardieae, přičemž je jediným rodem daného tribu. Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních studií africký rod Anubias.[7] Oba druhy rodu Montrichardia jsou si vzhledově velmi podobné. V Amazonii mezi nimi navíc existují různé přechodné formy, jejichž identifikace je obtížná.[8] Montrichardia linifera mívá oproti druhu Montrichardia arborescens tlustší stonky a širší listy se srdčitou, nikoliv střelovitou bází čepele.[2]
Význam
Oddenky montrichardií jsou škrobnaté a slouží domorodcům v tropické Americe jako potravina. Po upražení jsou jedlá i semena nebo i celá plodenství.[8][6] Šťáva ze stonku slouží v tradiční medicíně k léčení hlubokých řezných ran, krvácení z nosu, vředů a zánětu spojivek. Napařené listy se přikládají na postižené místo při erysipelu. Šťáva z mladých výhonů má význam v šamanských praktikách.[6] Rostlina se v Jižní Americe přidává do halucinogenního nápoje ajahuaska.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c MAYO, J.S.; BOGNER, J.; BOYCE, B.C. The genera of Araceae. Kew: The Trustees, 1997. ISBN 1-900347-22-9. (anglicky)
- ↑ a b CROAT, Thomas B.; FERNÁNDEZ-CONCHA, German; GONZÁLEZ, Leon Ibarra. Montrichardia arborescens (L.) Schott (Araceae) newly reported for Mexico. Aroideana. 2005, čís. 28. Dostupné online.
- ↑ GIBERNAU, Marc et al. Reproductive biology of Montrichardia arborescens (Araceae) in French Guiana. Journal of Tropical Ecology. 2003, čís. 19. Dostupné online.
- ↑ GIBERNAU, Marc. Pollinators and visitors of Aroid inflorescences: An addendum. Aroideana. 2011, čís. 34.
- ↑ QUELCH, J.J. On the habits of the Hoatzin (Opisthocomus cristatus). Ibis. 2008, čís. 32(3).
- ↑ a b c QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ HENRIQUEZ, Claudia L. et al. Phylogenomics of the plant family Araceae. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2014, čís. 75.
- ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri: Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5. (anglicky)
- ↑ RATSCH, Christian. The encyclopedia of psychoactive plants. Vermont: Park Street Press, 1998. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Montrichardia na Wikimedia Commons
- Taxon Montrichardia ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Chris Krambeck, Licence: CC BY-SA 3.0
Flower of Montrichardia linifera
at a stand between Lago do Guedes and Lago do Iquito
(Mamiraua Reserve, Amazon)
Autor: JohnSka, Licence: CC BY-SA 3.0
Cyclocephala diluta (Dynastinae, Cyclocephalini), sex unknown
Autor: Chris Krambeck, Licence: CC BY-SA 3.0
3-4m high stand of Montrichardia linifera
forming a barrier between Lago do Guedes and Lago Iquito (Mamiraua Reserve).
Locals cutted a way through for boats. Foreground: Paspalum repens.
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Montrichardia arborescens in the Brooklyn Botanic Garden
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0
The spath and spadix of Yautia Madera at the Jardin Etnobotanico in Cuernavaca, Mexico.