Monty Python a Svatý Grál
Monty Python a Svatý Grál | |
---|---|
Původní název | Monty Python and the Holy Grail |
Země původu | Spojené království |
Jazyky | angličtina francouzština latina |
Délka | 87 minut (Originál) 89 minut (Re-release) |
Žánry | komedie, dobrodružný |
Předloha | Artušovské legendy |
Námět | Monty Python |
Scénář | Monty Python |
Režie | Terry Gilliam Terry Jones |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Graham Chapman John Cleese Terry Gilliam Eric Idle Terry Jones Michael Palin |
Produkce | Mark Forstater Michael White John Goldstone |
Střih | John Hackney |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 3. duben 1974 10. květen 1974 14. srpen 1974 1. duben 2000 |
Produkční společnost | Python (Monty) Pictures |
Distribuce | EMI Films (UK) Cinema 5 Distributing (1974) Rainbow Releasing (2001) Sony Pictures Entertainment (USA, home video) |
Rozpočet | 229 575 £ (365 274 $) |
Tržby | 80 371 739 £ (127 878 662 $) |
Monty Python a Svatý Grál na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Monty Python a Svatý Grál je britský film komediální skupiny Monty Python z roku 1974. Jedná se o jejich první celovečerní snímek, pokud nepočítáme předcházející film And Now for Something Completely Different, který byl složen ze skečů z prvních dvou řad seriálu Monty Pythonův létající cirkus a neobsahoval žádný nově natočený obsah.
Námět
Král Artuš dostane za úkol najít Svatý grál, shromáždí družinu rytířů kulatého stolu (Lancelot, Robin, Galahad, Bedevere). Po dohodě se rozhodnou, že se rozdělí, aby měli větší šanci ho najít. Na své cestě naráží na mnoho zvláštností, od tříhlavého rytíře přes slavného historika až po rytíře, kteří říkají „Ni!“ a chtějí okrasné keře. Rytíři se nakonec opět spojí a hledají Svatý grál společně. Závěrečný útok na hrad ukrývající Grál ukončí anglická policie.
Herecké obsazení
Členové komediální skupiny Monty Python ztvárnili ve filmu mnoho rolí, níže je seznam hlavních rolí.
Graham Chapman | Král Artuš |
John Cleese | sir Lancelot |
Eric Idle | sir Robin |
Terry Jones | sir Bedevere |
Michael Palin | sir Galahad |
Terry Gilliam | Patsy |
Děj
Král Artuš přijíždí na koni (respektive předstírá jízdu na koni) k hradu a žádá sluhu o možnost promluvit si s jeho pánem, majitelem hradu. Sluha mu však nevěří, že je anglický král – vládce celé Anglie, syn Uthera Pendragona z Camelotu, přemožitel Sasů, který hledá rytíře ochotné se k němu připojit. Téma se v rozhovoru postupně přesune přes kokosy k evropským a africkým vlaštovkám. Artuš se svým sluhou Patsym odjíždí pryč. Cestou potká muže táhnoucího káru. Chce vědět, kdo vládne v tomto kraji. Muži se nelíbí, že s ním Artuš jedná nezdvořile a oznamuje mu, že zde je nezávislá anarchisticko-syndikalistická komunita, jejíž členové se střídají po týdnu v úloze jakéhosi výkonného úředníka. Všechna jeho rozhodnutí jsou ratifikována na zvláštním půl-týdenním sněmu prostou většinou v případě vnitřních záležitostí. Artuš se snaží umlčet mužovo vysvětlování zdůrazněním, že je jeho král. Na to muž reaguje, že pro něj nehlasoval. Artuš mu sdělí legendu, že Paní jezera mu věnovala meč Excalibur, což z něj dělá vládce Anglie. Muž odmítá historku o podivné ženě ležící v jezeře a rozdávající meče. Oponuje, že takovým způsobem není možno získat vládu. Výkonná moc pochází z mandátu lidových mas a nikoli z nějakého směšného jezerního obřadu. Toto rouhačství Artuše rozčílí, vyzývá muže, aby přestal.
Král Artuš se svým sluhou pokračuje v cestě a v lese se stane svědkem rytířského souboje. Černý rytíř poráží svého soka a Artuš se jej poté snaží získat do své družiny. Rytíř neodpovídá a tak Artuš hodlá jet dál. Teprve teď černý rytíř promluví, tvrdí, že nikoho nepustí dál. V následujícím souboji mu Artuš postupně utne všechny končetiny. Rytíř se ještě nevzdává a vyzývá Artuše, aby dál bojoval, chce mu ukousnout nohy. Artuš jej ignoruje a s Patsym jedou dál.
Při sporu o upálení čarodějnice potká rytíře Bedevera, jenž se k němu přidá. Dalšími jsou sir Lancelot Statečný, sir Galahad Ryzí a sir Robin ne-až-tak-statečný-jako-sir-Lancelot. To jsou odteď Rytíři Kulatého stolu. Původní záměr odcestovat do Camelotu je opuštěn, družinu během cesty osloví bůh z nebes a sdělí jim, že jejich úkolem je najít Svatý grál.
Výprava za Svatým grálem
Rytíři přijíždí (po celou dobu filmu stále imitují jízdu) k neznámému hradu. Zjistí, že je obsazen Francouzi, kteří se jim posmívají. Vezmou hrad útokem, ale jsou odraženi. Bedevere má plán – postavit dřevěnou stavbu na způsob trojského koně. Francouzi pak stavbu skutečně vtáhnou do hradu, ale plán nevyjde, protože v ní není nikdo ukrytý. Zklamaní Angličané odtáhnou pryč. Artuš se rozhodne družinu rozpustit, každý má pátrat na vlastní pěst.
Příběh sira Robina
Robin se svým doprovodem jede ponurým lesem. Narazí na tříhlavého rytíře, který blokuje cestu dál. Hlavy se spolu nemohou dlouho shodnout na stanovisku, nakonec dospějí k názoru, že sira Robina zabijí. Když se podívají před sebe, sir Robin už tam dávno není, uprchl. Jeho družina pak zpívá píseň o tom, jak statečně utekl před bojem.
Příběh sira Galahada
Zchvácený a zraněný sir Galahad se dostane do hradu, který obývají pouze samé ženy. Dámy takovou návštěvu vítají a pod různými záminkami se snaží cudného rytíře vysvléci. Každá z nich touží po výprasku. Jeho ale zajímá pouze Svatý grál. Sira Galahada zachrání sir Lancelot. Když si Galahad uvědomí, co mohlo následovat, chce se na hrad vrátit, což mu není umožněno.
Scéna 24
Král Artuš a rytíř Bedevere naleznou vodítko ke Svatému grálu. Starý muž jim řekne o zaříkávači, který ví o jisté jeskyni poblíž Rokle věčného nebezpečenství, kterou ještě nikdy nikdo nepřekročil. Stařec přikazuje králi nalézt Most smrti a pak se rozplyne. V lese Artuše a jeho doprovod zastaví rytíři, kteří říkají „Ni!“. Rytíři požadují oběť nebo přinést křovisko.
Příběh sira Lancelota
Lancelot nalezne vzkaz (respektive vzkaz na šípu trefí jeho sluhu do prsou), kterým žádá o pomoc syn vládce země. Jeho otec postavil v mokřadech tři hrady, které se potopily v bažinách. Teprve ten čtvrtý vydržel. Otec chce syna oženit s dcerou vladaře, jenž vládne širé otevřené zemi. Syn se však ženit nechce, raději by byl pěvcem. Statečný Lancelot se vydává na záchranu, vtrhne do hradu, povraždí stráže, zběsile seká kolem sebe, nešetří ani ženy a hosty svatební hostiny. V komnatě se setkává se synem i jeho otcem. Když se otec dozví, s kým má tu čest, vše Lancelotovi odpouští.
Zbytek filmu
Artuš potká Rogera křovináře, jenž aranžuje a prodává křoviny. Zakoupí jednu a vrací se do lesa. Rytíři už neříkají „Ni!“, nyní říkají „Ecky ecky ecky pakang zoom ping“. Jsou sice s přinesenou křovinou spokojeni, ale požadují další a navíc chtějí pokácet nejmohutnější stromy v lese slanečkem. Artuš odmítne. Na scéně se objeví sir Robin.
Léta plynou až jednoho dne se výpravě podaří nalézt zaklínače, který dští kolem sebe oheň. Zaklínač jim pomůže nalézt Svatý grál, v což Artuš ani nedoufal. Bere je k jeskyni Caerbannoga, v níž jsou vyryty mystické runy do kamene – poslední slova Olfina Bedwera z Rhegedu. Vchod do jeskyně střeží zabijácký králík. Muži nevěří varování zaklínače, dokud se sami nepřesvědčí, přičemž o život přijde několik bojovníků. Vyřídí králíka svatým ručním granátem. V jeskyni naleznou vytesaný vzkaz – aramejsky. Stojí v něm, že Svatý grál může nalézt jen udatný muž – na hradě Aaaargh. Skupina je napadena animovaným monstrem, toto nebezpečí pomine teprve tehdy, když kreslíř dostane infarkt. Pátrání může pokračovat. Rytířům je však na stopě policie, která vyšetřuje vraždu komentátora, kterého dříve zabil rytíř na koni.
Artuš a spol. nachází Most smrti, který hlídá strážce. Pustí přes most jen toho, kdo mu správně zodpoví 3 otázky. Kdo zaváhá, spadne do Rokle věčného nebezpečenství. Lancelot jde první a podaří se mu přejít. Sir Robin neví, jak se jmenuje hlavní město Asýrie a je ztracen. Sir Galahad zaváhá při otázce na svou oblíbenou barvu a padá do rokle. Artuš pak zaskočí strážce protiotázkou a strážce se také zřítí dolů. Cesta pro Artuše a Bedevera je volná.
Společně najdou hrad Aaaargh, kde na ně čeká nemilé překvapení – je obsazen Francouzi, těmi samými ze začátku příběhu. Francouzi se jim posmívají a vylijí na ně výkaly. Artuš povolá ke zteči hradu armádu, ale ta je zastavena policií, Artuš a Bedevere jsou zatčeni a armádě je přikázán rozchod.
Zajímavosti
- Král Artuš ve scéně s Mostem smrti není skutečný Graham Chapman, ale jeho dvojník. Graham Chapman byl totiž v době natáčení filmu těžký alkoholik a při snaze s tím skoncovat se před filmem nenapil. Dostal delirium tremens, začal se třást a nebyl schopný udělat ani krok.[zdroj?]
- To, že ve filmu nejezdí Artuš na koni, ale pouze si ho představuje, nebyl původně vtip. Na koně nezbyly peníze.[zdroj?]
- 6 členů Monty Python ve filmu ztvárnilo celkem 44 rolí. Nejvíce jich měl Michael Palin – 12. Terry Gilliam ve čtyřech rolích zemřel.[1]
- Natáčení probíhalo ve Skotsku, kde jim místní úřady dva týdny před natáčením odebraly povolení ke vstupu do tamních hradů, neboť scénář dle jejich mínění neodpovídal jejich historické povaze.
- Výrobu filmu sponzorovaly hudební kapely Led Zeppelin, Genesis a Pink Floyd, kteří na natáčení věnovali část svých honorářů z prodeje alba The Dark Side of the Moon.
- Kvůli nedostatku financí byly ze scénáře odstraněny scény závěrečné velké bitvy nebo nalezení svatého grálu králem Artušem v londýnském obchodním domě Harrods.
- Drobné komparzní role vytvářeli členové štábu.
- Na ztvárnění Boha, který se zjevil Artušovi, byla použita fotografie hráče kriketu Williama Gilberta Graceho.
Odkazy
Reference
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Vrací se Monty Python a svatý grál. Jeho natáčení platili i Pink Floyd. iDNES.cz [online]. 2015-11-25 [cit. 2018-05-09]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Monty Python a Svatý Grál na Wikimedia Commons
- Monty Python a Svatý Grál v Internet Movie Database (anglicky)
- Monty Python a Svatý Grál v Česko-Slovenské filmové databázi
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
The east wall of Doune Castle where the opening scene of Monty Python and the Holy Grail takes place.