Monzun

Monzunová oblačnost nad městem Lucknow v severní Indii
Mapa označující nástup monzunů nad územím Indického subkontinentu

Monzun je označení pro pravidelný vítr, který v průběhu roku ve dvou sezonách mění svůj směr. V jednotlivých pololetích má jeho proudění opačný směr. Monzuny se nejvíce vyskytují v jižní, jihovýchodní a východní Asii. Výrazně se projevují například v Indii.[1][2]

Charakteristika

V létě přináší vlhký vzduch z oceánu nad pevninu, a v zimě suchý vzduch z pevniny nad oceán. Monzuny se objevují v Africe, Asii, Severní Americe, ale nikde nehrají tak důležitou roli, jako na Indickém subkontinentu. V období od června do září sem letní monzun přináší vydatné dešťové srážky, které jsou důležitým zdrojem závlah. Monzuny do některých oblastí přinášejí až extrémní množství srážek, v některých částech Indie nebo Bangladéše může roční úhrn srážek dosáhnout až 10 m (10000 mm).

Vznik monzunu

V důsledku rychlejšího zahřívání pevniny oproti vodě je v květnu pevninská masa Asie až o 10 °C teplejší než Indický oceán. Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se. Vytváří tak oblast tlakové níže, která uvádí monzun do pohybu. Díky vyrovnávání tlaku vzduchu začne proudit nad pevninu chladný těžší vzduch z oceánu. Výpary mořské vody zvyšují jeho vlhkost, po dosažení pevniny vodní páry kondenzují a začíná pršet. Monzunová masa vzduchu odsouvá teplejší vzduch nad pevninou. V zimním období je tomu obráceně. Země se ochlazuje rychleji než oceán, takže monzun bez vlhkosti se žene z nitra kontinentu k moři. Pro Indii to znamená, že v době od října do května tu panuje stálé suché počasí.

Fáze monzunu

Letní monzun

Letní monzun spočívá v nerovnoměrném zahřívání pevniny a oceánu. V létě teplo z pevniny stoupá vzhůru, protože se pevnina zahřívá rychleji než oceán, vzniká tlaková níže. Vlhký vzduch z oceánu je následně přitahován, zaráží se o vysoká pohoří těchto oblastí a stoupá po nich vzhůru. V horách se ochlazuje a principiálně vznikají bouřlivé srážky nad těmito oblastmi (Čérápuňdží).

Zimní monzun

Zimní monzun je závislý na nerovnoměrném ochlazování, tedy suchý vzduch z pevniny směřuje k oceánu, neboť nad pevninou vzniká tlaková výše (nízký tlak se mění na vysoký). Z moří se nasává vlhkost a prouděním nakonec v některých ostrovních oblastech dochází ke sněhovým či dešťovým srážkám – typicky na japonských ostrovech (Hokkaidó).

Vliv člověka

Několik posledních tisíc let se monzuny zmenšují.[3] Od 80. let minulého století měly monzuny tendenci selhat při svém pravidelném posunu z oblasti rovníkové Afriky do Sahelu. V letech 2001–2004, kdy se začala krystalizovat podoba teorie globálního stmívání (pokles intenzity dopadajícího slunečního záření v důsledku znečištěné atmosféry), bylo pravděpodobně nalezeno vysvětlení, že právě globální stmívání je s velkou pravděpodobností příčinou selhání afrických monzunových dešťů – sluneční energie, snížená o část, která přes znečištěnou atmosféru nedopadne na povrch Země, nestačí k dostatečnému ohřevu souše i vodních ploch, aby mohl vzniknout drift srážkových mraků.

Reference

  1. MATĚJČEK, Tomáš a kolektiv. Malý geografický a ekologický slovník. 1. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86034-68-3. S. 65. 
  2. Universum, všeobecná encyklopedie. 6. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 656 s. ISBN 80-207-1068-X. S. 201. 
  3. NANNAN, Zhang. Tree-ring records reveal Asian monsoon variability. phys.org [online]. 2021-07-20 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

India southwest summer monsoon onset map en.svg
Autor:
Saravask, based on work by Planemad and Nichalp
, Licence: CC BY-SA 3.0
Map showing average onset (monsoon arrival) dates and wind directions prevalent during India's southwest summer monsoon.
Monsoon clouds Lucknow.JPG

A photo of dark stormy clouds over the city of Lucknow,India. Photo was taken by me sunnyoraish

Copyright- i the owner and taker of this picture give permission for it to be used on wikipedia by anyone and allow it to be edited mercilessly. Anyone is free to use this picture in any desired way.