Mopan

Jak číst taxoboxMopan
alternativní popis obrázku chybí
© Hans Hillewaert, CC BY-SA 3.0
Mopan Colophospermum mopane
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďDetarioideae
Rodmopan (Colophospermum)
Binomické jméno
Colophospermum mopane
(J.Kirk ex Benth.) J.Léonard, 1949
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Listy mopanu

Mopan[2] je rod rostlin z čeledi bobovité, jehož jediným zástupcem je Colophospermum mopane. Je to keř až strom s dvoulistými listy a nenápadnými květy. Vyskytuje se v jižních oblastech střední Afriky, kde často vytváří dominantní porosty, tzv. mopanové lesy. Tato dřevina poskytuje mnohostranný užitek.

Popis

Mopan je beztrnný opadavý nebo poloopadavý keř až strom dorůstající výšky až 20 metrů. Borka je šedohnědá, hluboce podélně brázditá. Listy jsou dvoulisté, krátce řapíkaté, složené ze 2 asymetrických, přisedlých, kožovitých lístků. Lístky jsou 5 až 10 cm dlouhé, na ploše prosvítavě tečkované. Palisty jsou opadavé. V poledním žáru se listy zavírají. Květy jsou drobné (asi 0,5 cm dlouhé), bílé až zelenavé, uspořádané ve 2 řadách v úzkých převislých hroznech či latách. Kalich je složen ze 4 kališních lístků. Koruna chybí. Tyčinek je asi 20 až 25, jsou volné a vyčnívají z květů. Semeník je přisedlý nebo stopkatý a obsahuje jediné vajíčko. Čnělka je válcovitá a často bočně připojená k semeníku. Plody jsou podlouhle eliptické až srpovitě vejčité, asi 6 cm dlouhé, tence kožovité, zploštělé nebo naduté, nepukavé. Obsahují jediné ledvinovité, žlutavé semeno.[3][4][5]

Rozšíření

Tento druh je rozšířen v tropické Africe. Je zvláště hojný v Zimbabwe, Malawi, Mosambiku a jihoafrickém Transvaalu, dále se vyskytuje v jižní Angole, severní Botswaně, severní Namibii a jižní Zambii. Stromy rostou na nížinných naplaveninách a na savanách v oblastech se sezónním obdobím sucha. V mnohých nížinných, sušších oblastech Afriky tento druh dominuje a vytváří řídké, tzv. mopanové lesy. Odhaduje se, že tyto lesy pokrývají rozlohu přes 500000 km2.[3][6]

Taxonomie

Druh Colophospermum mopane byl poprvé popsán v roce 1865 jako Copaifera mopane. Později byl zařazen do rodu Copaiba. V roce 1949 pak byl přeřazen do samostatného monotypického rodu Colophospermum.[7]

Ekologické interakce

Květy mopanu jsou pravděpodobně opylovány větrem.[6] V porostech tvoří mopan dominantní složku a často tam nerostou téměř žádné jiné rostliny.[4] Listy mají terpentýnovou vůni a jsou velmi výživné. Obsahují přibližně 12% bílkovin a poskytují potravu mnohým býložravcům, např. slonům. Listím se živí také velké housenky martináče Gonimbrasia belina. Porosty mopanu jsou často zapáleny úderem blesku a jsou považovány za nebezpečný úkryt, neboť dřevo dobře hoří i z čerstva.[3]

Význam

Dřevo mopanu je červenohnědé až téměř černé, tvrdé, těžké, dobře opracovatelné a odolné vůči termitům. Je používáno na stavby, mostní konstrukce i drobné předměty. Na listech mopanu žijí housenky martináče Gonimbrasia belina, známé jako "mopanoví červi" (mopane worms). Domorodci je sbírají a po usušení nebo upražení konzumují. Mají oříškovou chuť. Z kůry získávají vlákna a také třísloviny, které používají k vydělávání kůží. Ze dřeva se připravuje léčivo používané při zánětech očí, z kořenů přípravek proti tasemnicím.[3]

  • Housenky martináče Gonimbrasia belina

  • Sušené housenky martináče z mopanu

  • Pokrm z "mopanových červů"

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-06]
  2. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  3. ↑ a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  4. ↑ a b MACKINDER, Barbara et al. Colophospermum mopane [online]. Kew Royal Botanical Garden. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  5. ↑ AUBREY, Alice. PlantZAfrica: Colophospermum mopane [online]. 2004. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Legumes of the World. [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11. 
  7. ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Mopane.JPG
Leaves of mopane (also known as balsam tree; Colophospermum mopane)
Mopane-Raupen gekocht.JPG
Autor: ComQuat, Licence: CC BY-SA 3.0
Cooked Mopane worms (Gonimbrasia belina), served with onions, traditional meal of the Owambo people, here made for tourists in Namibia
Harvested Mopanes.jpg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Gonimbrasia belina02.jpg
Autor: Rene Adel Smith-Liebenberg, Licence: CC BY-SA 4.0
Gonimbrasia belina (Mopane worm) - Kosi Bay, KwaZulu-Natal, South Africa - feeding on Trema orientalis (L.)
Cathedral mopane forest - South Luangwa Valley.jpg
© Hans Hillewaert, CC BY-SA 3.0
Cathedral Mopane forest in the Game Management Area adjoining South Luangwa National Park.
Mopane-Distribution-small.png
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Distribution of Mopane