Morčák paranský
 Morčák paranský | |
|---|---|
 Morčák paranský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | morčák (Mergus) |
| Binomické jméno | |
| Mergus octosetaceus Vieillot, 1817 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Morčák paranský (Mergus octosetaceus) je jediným žijícím druhem morčáka na jižní polokouli.
Ve 40. letech 20. století byl považován za vyhynulý druh a jeho současná početnost ve volné přírodě je uváděna jako nižší než 250 jedinců. Některé odhady dokonce hovoří o počtu kolem pouhých 50 jedinců. Jde tak o jednoho z nejvíce ohrožených vodních ptáků světa. Obývá prudké bystřiny s pobřežní vegetací v hornatých oblastech Brazílie. Žije v monogamních párech, které hájí poměrně velká teritoria zahrnující úseky řek o délce 8 až 14 km a přilehlou souš. Hnízdí ve stromových dutinách, pod skalními převisy nebo opuštěných norách pásovců.[2]
Ohrožení a ochrana
Když byl počátkem 20. století vyhuben morčák aucklandský (Mergus australis), stal se morčák paranský jedním z nejohroženějších vrubozobých ptáků na světě. V přírodě zřejmě přežívají jen poslední desítky jedinců. Původní výskyt zahrnoval také Argentinu a Paraguay, ale dnes pravděpodobně přežívá pouze v Brazílii. Ohrožuje ho ztráta vhodného biotopu, zejména znečištění řek, stavba přehrad a odlesňování, které vede k erozi a degradaci půdy, což se opět podepisuje na stavu řek. Protože jsou jedinci na svá teritoria silně vázaní, ztráta prostředí pro morčáky paranské zpravidla znamená zánik části populace v daném místě.[2]
Na záchraně tohoto kriticky ohroženého druhu se ve spolupráci s brazilským Zooparkem Itatiba podílí také pražská zoologická zahrada,[3] která od jara 2024 také jako druhá zoo na světě a jediná mimo Jižní Ameriku tuto vzácnou kachnu chová a seznamuje své návštěvníky s jejím příběhem v rámci kampaně Pomáháme jim přežit.[4][5]
V roce 2014 začali odborníci sbírat část vajíček od volně hnízdících párů. Za prvních šest let bylo ze šesti různých hnízd odebráno 20 vajec, z nichž se podařilo odchovat 17 kachňat. Mezitím ovšem první z těchto mláďat dosáhla dospělosti a v roce 2017 oznámil Zoopark Itatiba úspěšný odchov první generace morčáků paranských v lidské péči.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b Morčák paranský - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2024-04-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Elektrocentrála namísto voliér. Zoo Praha [online]. [cit. 2024-04-02]. Dostupné online.
- ↑ V Praze je nejvzácnější kachna planety, chová ji jen jediná další zoo na světě. Minutové zprávy [online]. [cit. 2024-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Pomáháme jim přežít. Zoo Praha [online]. [cit. 2024-04-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu morčák paranský na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Cephas, Licence: CC BY-SA 4.0
Range map of Brazilian Merganser (Mergus octosetaceus)
Autor: Prof. Sávio Freire Bruno, Licence: CC BY-SA 3.0
Exemplar macho de Pato-Mergulhão (Mergus octosetaceus), ave criticamente em perigo de extinção, em São Roque de Minas, Minas Gerais, Brasil.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha, Licence: CC0
Mergus octosetaceus, morčák paranský, Zoo Praha