Morane-Saulnier N

Typ N
Morane-Saulnier N RFC s rozměrným vrtulovým kuželem zvaným „casserole“
Morane-Saulnier N RFC s rozměrným vrtulovým kuželem zvaným „casserole“
Určenístíhací letoun
VýrobceMorane-Saulnier
První let22. července 1914
Zařazeno1915
UživatelAéronautique Militaire
Royal Flying Corps
Letectvo carského Ruska
Vyrobeno kusů49
VariantyMorane-Saulnier I
Morane-Saulnier V
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morane-Saulnier type N, také známý jako Morane-Saulnier N, byl francouzský jednoplošný stíhací letoun užívaný v době první světové války. Byl zkonstruován a vyráběn společností Morane-Saulnier, původně od roku 1914 jako závodní letoun,[1] a od dubna 1915 sloužil v Aéronautique Militaire pod označením Morane-Saulnier MS.5 C.1. Tvořil také výzbroj čtyř perutí britského Royal Flying Corps, kde byl znám pod jménem „Bullet“ (kulka), a v omezeném počtu byl užíván i 19. leteckým oddílem armádního letectva Ruského impéria.

Popis

Morane N byl hornoplošník převážně dřevěné konstrukce, s trupem, nosnými a řídícími plochami potaženými plátnem.[2] Ačkoliv typ N byl letoun aerodynamicky čistých tvarů, jeho pilotáž byla náročná, vzhledem ke kombinaci tuhosti řízení v příčném směru, které užívalo kroucení křídel namísto křidélek, přílišné citlivosti výškovky a směrového kormidla, a na tehdejší dobu vysoké přistávací rychlosti.

Výzbroj typu N byla tvořena jedním nesynchronizovaným kulometem Hotchkiss ráže 8 mm, střílejícím okruhem vrtule, k jejíž ochraně na ní byly použity ocelové odrazné klíny, stejně jako u typu L. Pozdější odvozené typy I a V užívaly kulomet Vickers ráže 7,7 mm.

Aby byla zajištěna aerodynamická jemnost letounu, byla vrtule opatřena rozměrným kuželem, zvaným „casserole“, který ale způsoboval přehřívání motoru. V průběhu roku 1915 byly vrtulové kužely odstraněny, aniž by se to výrazněji nepříznivě projevilo na výkonech stroje.

Bylo postaveno celkem 49 kusů, ale typ brzy zastaral, vzhledem k rychlému vývoji letecké techniky během války. Poté, co na frontu začaly přicházet modernější Nieuporty Ni 10 a zejména Ni 11, byl jimi na přelomu let 1915 a 1916 u Francouzského letectva rychle nahrazen. U Royal Flying Corps, které typ nasadilo ve větším počtu, byly poslední zachované kusy staženy z prvoliniové služby v říjnu 1916.[2] Letectvo carského Ruska provozovalo jedenáct kusů typu na jihozápadní a rumunské frontě ještě v červenci 1917.[2]

Varianty

Morane-Saulnier Type N

základní varianta - jednoplošný stíhací a rychlý průzkumný stroj

Morane-Saulnier Type Nm

malý počet s modifikovanými ocasními plochami

Morane-Saulnier I

výkonnější varianta s motorem Le Rhône 9J o výkonu 110 hp

Morane-Saulnier V

varianta typu I s delším doletem

Uživatelé

Morane-Saulnier N v markingu RFC.

Specifikace

Eugène Gilbert před svým Moranem N pojmenovaným Le Vengeur („Mstitel“).
Jules Védrines před svým Morane-Saulnier N

Údaje podle War Planes of the First World War, Volume Five[3]

Technické údaje

Výkony

  • Maximální rychlost: 144 km/h
  • Dostup: 4 000 m[4]
  • Vytrvalost: 1 hodina a 30 minut
  • Výstup do výše 2 000 m: 10 minut

Výzbroj

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morane-Saulnier N na anglické Wikipedii.

  1. ↑ OPDYCKE, Leonard E. French Aeroplanes Before the Great War. Atglen, PA: Schiffer Military History, 1999. ISBN 0-7643-0752-5. Kapitola Morane-Saulnier, s. 186. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g Davilla a Soltan 1997, s. 321-323
  3. ↑ Bruce 1972, s. 86
  4. ↑ Morane-Saulnier N. www.eads.net [online]. [cit. 2016-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-08. 

Literatura

  • BRUCE, J.M. Morane-Saulnier Types N, I, V. Hertfordshire: Windsock Datafile - Albatros Publications, 1996. ASIN B00FEK5A4M. (anglicky) 
  • BRUCE, J.M. The Bullets and the Guns. Air Enthusiast. Únor-květen 1979, čís. 9, s. 61–75. 
  • BRUCE, J.M. War Planes of the First World War: Fighters: Volume Five.. London: Macdonald, 1972. Dostupné online. ISBN 978-0-356-03779-0. (anglicky) 
  • DAVILLA, Dr. James J; SOLTAN, Arthur. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1891268090. Kapitola Morane-Saulnier N, s. 321–323. (anglicky) 
  • TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. Dostupné online. ISBN 1-85170-324-1. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce