Moravěves

Moravěves
kaple
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Havraň
Okres	Most
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°25′29″ s. š., 13°36′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	77 (2021)[1]
Katastrální území	Havraň (17,16 km²)
Nadmořská výška	275 m n. m.
PSČ	434 01
Počet domů	32 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Moravěves
Další údaje
Kód části obce	38032
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravěves (německy Morawes) je malá vesnice, která je součástí obce Havraň v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 275 metrů, asi 9 km jižně od centra města Mostu. Prochází jí silnice č. 251 z Havraně na Postoloprty. Moravěves je tradiční zemědělská ves a je nejjižněji položeným sídlem v okrese Most.

Název

Název vesnice je odvozen z příjmení Morawa (vychází z názvu řeky Moravy) ve významu Moravova ves. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Moraues (1333), Moraves (1337), Morabitz (1346), Morawess (1363), Morawiwess (1371), de Morawiewsi (1396), z Morawiewsy (1434), de Morawiewssy (1438), in Morawiewsy (1455), Morawie wes (1538), Marawiewes (1538) a Marowes a Morawes (1787, 1846).^[3]

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1333, kdy byl jejím majitelem Bořita z Moravěvsi (Borsuta de Moraues). Za husitských válek Moravěves získal Jakoubek z Vřesovic. V polovině 15. století byla ves a poplužní dvůr v majetku mosteckých měšťanů. Od nich se Moravěves dostala do majetku města Mostu. Ve druhé polovině 16. století vlastnil ves Václav Hochhauser z Hochhausu, který ji roku 1595 prodal. Většinu vsi s poplužním dvorem koupilo město Most a připojilo ji ke svému městskému panství Kopisty, kde zůstala až do roku 1848. Menší část vsi koupil Vilém Kostomlatský z Vřesovic, který ji připojil ke svému statku Blažim. Jan Habart Kostomlatský z Vřesovic prodal Blažim i s částí Moravěvsi roku 1629 Pavlovi Michnovi z Vacínova a tak se dostala do panství Bitozeves. V roce 1671 toto panství koupil hrabě Sinzendorf a spojil je ke svému panství Postoloprty. V roce 1692 koupil postoloprtské panství Ferdinand ze Schwarzenberga, jehož součástí byla ves do zániku feudalismu v roce 1848. Po roce 1850 se Moravěves stala osadou obce Havraň. Koncem 19. století se Moravěves osamostatnila. V roce 1960 se stala opět osadou Havraně.

V 19. století se zde začala pěstovat cukrová řepa pro cukrovary v Mostě a v Havrani. Z průmyslové výroby zde byla zastoupena cihelna. Svůj tradiční zemědělský charakter si ves udržela dodnes. V letech 2003–2006 se Moravěves dostala do popředí zájmu novinářů při sporu zdejšího sedláka Jana Rajtera s mexickou společností Nemak.^[4] Její továrna stojí v průmyslové zóně Joseph zhruba 2 km západně od Moravěvsi.

Na návsi se nachází opravená kaple a malý rybníček, ze kterého vytéká Počeradský potok.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 221 obyvatel (z toho 108 mužů), z nichž bylo 48 Čechoslováků, 163 Němců a deset cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale jeden člověk byl evangelík, třicet jich patřilo k církvi československé, sedm k izraelské a dva byli bez vyznání.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 207 obyvatel: 41 Čechoslováků a 166 Němců. Kromě jednoho evangelíka, jednoho člověka bez vyznání a čtyř členů církve československé byli římskými katolíky.^[6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravěves na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Moravěves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Historie Moravěvsi (formát pdf) Archivováno 26. 4. 2009 na Wayback Machine.
• Info o opravě kapličky