Moravské Budějovice

Moravské Budějovice
Radnice
Radnice
Znak města Moravské BudějoviceVlajka města Moravské Budějovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0634 591181
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 167 (2022)[1]
Rozloha37,13 km²
Nadmořská výška465 m n. m.
PSČ676 02
Počet domů1 818 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ21
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Míru 31
676 02  Moravské Budějovice
mesto@mbudejovice.cz
StarostaVlastimil Bařinka
Oficiální web: www.mbudejovice.cz
Moravské Budějovice
Další údaje
Kód obce591181
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravské Budějovice (německy Mährisch Budwitz; česky do roku 1869 Budějovice[3]) jsou město na jihozápadě Moravy v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 19 km jižně od Třebíče, na dopravní spojnici mezi Jihlavou a Znojmem na potoce Rokytka. Střední nadmořská výška města je 465 m n. m. Jsou také obcí s rozšířenou působností. Součástí města jsou části Jackov, Lažínky, Vesce a Vranín. Ve městě žije přibližně 7 200[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Zvěrkovice, Blížkovice, Rácovice, Domamil, Dědice, Komárovice, Častohostice, Litohoř, Nové Syrovice, Blatnice a Lukov.

Název

Na osadu bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Budějovici odvozené od osobního jména Buděj, což byla domácká podoba jmen začínajících na Budi-, např. Budivoj, Budislav, Budimír. Význam obyvatelského jména byl "Budějovi lidé". Nositelem jména byl patrně velmož Budivoj doložený z počátku 13. století ve službách královny Konstancie Uherské.[4]

Historie

Nejstarší vyobrazení Moravských Budějovic (kolem roku 1750)

První zmínka o Moravských Budějovicích pochází z roku 1231, městečko bylo zmíněno v listině, kde se oznamuje, že papež Řehoř IX. bere pod svoji ochranu vdovu po Přemyslu Otakarovi I. Konstancii Uherskou i s jejími věnnými statky. Městečko tehdy leželo na tzv. Haberské stezce. Pravděpodobně ve městě existoval i opevněný hrad a ke konci 13. století bylo datováno založení tržiště v prostorách dnešního centrálního náměstí.

Město tehdy patřilo Lichtenburkům, majitelům bítovského hradu a panství, v roce 1498 se Moravské Budějovice staly poddanským městem a dostaly do užívání znak. Město se roku 1529 stalo i městem krajským a tuto funkci plnilo 12 let. Dalšími majiteli města byl rod Valdštejnů. Během jejich vlády bylo vydlážděno náměstí, založena škola a město postihl i velký požár v roce 1532 při němž vyhořel i zeměpanský hrad. Po bitvě na Bílé hoře byl uvězněn a ve vězení na Špilberku brzy zemřel poslední z Valdštejnů – Zdeněk IV. Brtnický a město po konfiskaci jako zápočet za pohledávky vůči císaři získali rakouští katoličtí páni ze Schaumburka. Prvním majitelem byl Hanibal ze Schaumburka. V roce 1648 město získal Rudolf Jindřich ze Schaumburka a rozhodl se usadit rod v Moravských Budějovicích. Vlastnil tři domy, další tři domy a radnici konfiskoval a na jejich základu postavil budovu zámku. V roce 1673 město opět postihl velký požár, kdy měla shořet polovina města a město ztrácelo obyvatele. Dalšími majiteli se v roce 1736 stal rod pánů z Wallisu. Tito jmenovali primátora města a také další úředníky, jež spravovali město. V roce 1805 tudy táhli napoleonští vojáci.

V roce 1850 byl ve městě zřízen okresní soud a berní úřad a samotné město se stalo součástí politického okresu Znojmo. V roce 1896 bylo ve městě zřízeno okresní hejtmanství a Moravské Budějovice se staly městem okresním. V roce 1864 vznikl i český spolek Čtenářský spolek slovanský Budivoj,[3] který organizoval kulturní a vzdělávací činnost, zřídil městskou knihovnu, z jeho podnětu byla založena Vzájemná záložna, byl postaven Národní dům a např. byla v roce 1874 založena i Městská spořitelna.[3] Později vzniklo i městské muzeum, byly vydávány noviny a také vznikla Továrna hospodářských strojů a slévárny Matěje Smrčky. Byla postavena i sokolovna pro místní členy sokola a mezi lety 1869 a 1871 byla vybudována železnice z Vídně do Prahy. V roce 1896 byla vybudována trať z Moravských Budějovic do Jemnice.

Po čtenářském spolku vznikly i spolky další, v roce 1874 vznikl hasičský a občanský střelecký spolek, v roce 1880 spolek učitelský, v roce 1882 okrašlovací spolek, v roce 1883 Matice školská, v roce 1885 německý čtenářský spolek, v roce 1889 Sokol, v roce 1891 ženský pěvecký a vzdělávací spolek, v roce 1894 Hospodářský spolek pro okres moravskobudějovický «Jaromír» (r. 1921 se přetvořil na Okresní hospodářský spolek a r. 1943 Okresní spolek Svazu zemědělství a lesnictví),[5][6] v roce 1896 župní hasičský spolek, v roce 1899 Národní jednota a později i další, např. Orel, legionářský, cyklistický, klub mladé generace, židovský a další.[3] V roce 1848 byla založena utrakvistická obecná škola, v roce 1867 i hlavní s nižší reálkou, v roce 1887 i česká a německá obecná škola. K roku 1889 byla založená chlapecká měšťanská škola a hned další rok byla založena i dívčí měšťanská škola. V roce 1900 byla založena i živnostenská pokračovací škola a v roce 1911 matiční reálné gymnázium, jež bylo v roce 1919 bylo převedeno pod stát. V roce 1938 byl do Moravských Budějovic přemístěn i učitelský koedukační ústav, tentýž rok byla založena i obchodní škola a škola pro ženská povolání.[3]

Do roku 1849 patřily Moravské Budějovice do moravskobudějovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[7]

Peněžní ústavy

V roce 1938 působila v Moravských Budějovicích „Vzájemná rolnická záložna“ (r. 1871), „Spar- u. Vorschußverein“ / německá Městská spořitelna (r. 1888), „Živnostenská záložna“ (r. 1920), „Lidová záložna“ (r. 1934) a německá „Hasičská záložna“.[8][9]

Družstevnictví

V roce 1896 vznikla na Moravě pod patronátem katolicko-národní strany Ústřední jednota českých hospodářských společenstev pro Moravu a Slezsko, která jako první české ústředí úvěrních družstev sdružovala 86 společenstev s 6 206 členy, zakládala úvěrní družstva – raiffeisenky, které v katolicky orientovaných družstvech převažovaly. V roce 1901 bylo v Moravských Budějovicích založeno Hospodářské družstvo, které nabízelo umělá hnojiva Přerovské rol. továrny a v místnostech obilního skladiště na „Palírně“ (hostinec Palírna Ferd. Šrámka u nádraží) žitné i pšeničné otruby.[10] Na mimořádné valné hromadě v neděli 26. dubna 1903 se členové družstva dohodli na zakoupení nového pozemku pro skladiště.[11] Spory o vedení, malá prosperita a nepochopení družstevnictví ze strany rolníků provázely družstvo až do roku 1905 a jeho činnost nakonec ustala.[12] V květnu 1914 otevřela strana nár. socialistů v Morav. Budějovicích obchod svého Prvního zásobního a potravního družstva „Svépomoc“. Strana se scházela ve spolkových místnostech Národního domu.[13]

Všem rolníkům doporučujeme upřímně, aby ve svém vlastním prospěchu stali se podílníky HOSPODÁŘSKÉHO DRUŽSTVA v Moravských Budějovicích. Družstvo kupuje od svých členů všeho druhu obilí i jiné plodiny za ceny nejvyšší a prodává členům co nejladněji všecky hospodářské potřeby. Má na skladě: uhlí, superfosfát (prášek), Thom. strusku, kostní moučku, sádru, kukuřici, hrách, oleje, mazadla atd. Sprostředkujeme též nákup hospodářských strojů. Zápisné 1 zl, jeden podíl jednou pro vždy 10 zl. Přijímáme od svých členů i peněžní vklady, které zúrokujeme 4½ %. — Místnosti družstva jsou v hostinci p. Ferd. Šrámka u nádraží.

—Naše noviny, 23.8.1902[14]

Po vzniku Československa držela pozici lidoveckého družstevnictví «Ústřední jednota českých hospodářských společenstev úvěrních v Brně». Nejvýznamnější složku lidoveckého družstevnictví tvořila tzv. lidová hospodářská družstva (zádruhy, zemědělské družiny).[15] Stranické spory vedly nakonec v roce 1920 k rozštěpení družstevnictví. V roce 1920 ovládla „Okresní hospodářské družstvo“ Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, lidovci založili Zemědělskou družinu.[16] „Okresní hospodářské družstvo“ získalo právo vykupovat obilí a stalo se subkomissionářem „Obilního ústavu“. Správcem, členem ředitelství a splnomocněným obchodním zástupcem byl zvolen Jan Filipský.[17][18] V roce 1920 zřídilo pražské ústředí Republikánské strany v Praze «Oddělení pro Moravu», jehož úpravou byl pověřen dosavadní důvěrník okresní organizace strany v Moravských Budějovicích a člen říšského zastupitelstva strany Em. Dvořák. Veškerá agenda z Brna byla převedena do Prahy.[19] V roce 1927 se v Brně v rámci Republikánské strany ustanovilo Zemské sdružení úředníků a zaměstnanců, zaměstnaných v moravských družstvech.[20]

„Zemědělská družina“ se ocitla v nevýhodném postavení zejména po zavedení agrárnického obilního monopolu, tzv. regulovaného hospodářství obilního a jiného, jímž vznikla „Čs. obilní společnost“. Po celé jihozápadní Moravě mohla komisionálně vykupovat obilí pouze filiálka Zemědělské družiny v Telči.[21] Agrární buržoazie postupně na venkově ovládla větší část hospodářských i zemědělských podniků, peněžních ústavů a získala i další ekonomické pozice.[15] V letech 1935–1937 se Ústřední jednota hospodářských společenstev úvěrních (předseda Fr. Wenzl) zaměřila na budování nových družstev a obilních sil.[22]

Zavilým nepřátelům práce Svazu lid. zemědělců ještě nestačila a boj se přenáší i do hospodářských a družstevních podniků. Lidoví zemědělci jsou z těchto vytlačování a právo na zastoupení ve vedení jim odpíráno (cukrovary, lihovary, škrobárny a pod.), ba i Raiffeisenky stávají se předmětem touhy politických odpůrců katolických zemědělců. Bylo nutno se bránit, a začít budovat vlastni podniky hospodářské. Západní Morava patří mezi první, kdož toto pochopili. Jsou to hlavně dvě veliká naše družstevní střediska „Zádruha” ve Znojmě a „Zemědělská družina” v Mor. Budějovicích. Obě dvě mají již desítky filiálních skladišť téměř po celém kraji a stojí jako hradba proti všem, kteří si dosud s katolických zemědělců jen blázna tropili, práva jim odpírali, za to však hospodářsky si je podmaňovali.

—Stráž, 17.10.1936[23]

Okresní hospodářské družstvo se postupně sloučilo s Jemnicí, Třebelovicemi, Grešlovým Mýtem (1935) a posléze se Želetavou.[24][25] Republikánská strana vybudovala v areálu hospodářského družstva„ Dům zemědělské osvěty“ a nové obilní silo. V Domě zemědělské osvěty měla být umístěna Hospodářská záložna, místnost pro odbornou knihovnu, archiv pro hospodářský spolek a zemědělskou poradnu, spolková místnost pro menší porady, cvičná kuchyně pro občasné kurzy, v poschodí velká přednášková síň.[26]

Slavnostní otevření Domu zemědělské osvěty Františka Staňka a obilního skladiště v Moravských Budějovicích. V neděli 11. října bude v Moravských Budějovicích slavnostně otevřen Dům zemědělské osvěty Františka Staňka a odevzdáno nové obilní skladiště hospodářského družstva zemědělskou manifestací, při níž učiní m. j. projev předseda Fr. Wenzl a přísedící zemského výboru V. Stoupal a za Družstevní radu mladých jednatel O. Šťáva. Moravskobudějovicko vybudováním Domu zemědělské osvěty Františka Staňka uctilo důstojně památku vůdce jižní Moravy a vybudováním nového skladiště se přiřadilo ke krajům, jež si vybudovaly pevné tvrze zemědělského družstevnictví.

Venkov, 08.10.1936[27][28]

V roce 1934 založili lidovci v Moravských Budějovicích „Lidovou záložnu“. Sklady Zemědělské družiny (ZD) se nacházely v Telči, Dačicích, Lukách n. Jihl., Mor. Budějovicích, Jaroměřicích n. R., Třebelovicích a Vícenicích. Lidová Zemědělská družina vykupovala všechny druhy obilí a prodávala umělá hnojiva, krmiva, uhlí, benzín, oleje a další hospodářské potřeby.[29] V roce 1936 otevřela ZD v Třebíči nové sedmipatrové obilné silo a v roce 1937 se stala Zemědělská družina v M. Budějovicích komisionářem Čs. obilní společnosti pro oblast: Mor. Budějovice, Jaroměřice n. R., Blížkovice, Třebelovice, Jemnice, Dačice, Telč, Maršov, Třešť, Luka, Kamenice, Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Budeč, Želetava, Krasonice, Grešlové Mýto, Batelov, Stonařov, Studená, Brtnice, Jamné.[30][31]

Kromě činnosti peněžní a úvěrové, revisní a vzdělávací vyvíjela Ústřední jednota činnost hospodářskou a obchodní. Pro tuto činnost zřídila zvláštní společenstvo Jednotu hospodářských družstev, která jako obchodní ústředí sdružuje svépomocné organisace zemědělské: Hospodářská družstva, Zádruhy, Zemědělské družiny, pomocí kterých zpeněžuje zemědělcům jejich produkty a obstarává jim veškeré hospodářské potřeby.

—Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 1.7.1937[32]

V roce 1937 započala Zemědělská družina se stavbou družstevní mlékárny. Mlékárna byla vybavena nejmodernějšími stroji, disponovala výrobou másla a sýrů, mléka odstředěného, mléka zahuštěného a kondenzovaného, smetany, podmáslí, tvarohu a sušeného mléka, taktéž výrobou umělých vajec. Dostavěny byly chladírny vajec a druhým rokem nová samostatná budova pro sběrnu a manipulaci vajec. V roce 1940 vyhlásil Českomoravský svaz pro mléko, tuky a vejce „Mlékárnu zemědělské družiny Moravské Budějovice“ obvodní sběrnou pro vejce z obcí soudního okresu M. Budějovice a z obcí bývalého soudního okresu Vranov: Vysočany, Oslnovice, Zblovice, Bítov.[30][33]

V roce 1945 převzal „Okresní hospodářské družstvo“ (po zrušené straně agrárníků) „Jednotný svaz českých zemědělců pro Moravu a Slezsko“ (JSČZ), ovládané komunistickou stranou a Ďurišovým ministerstvem zemědělství.[34] V budově Okresního hospodářského družstva se také nalézala Okresní úřadovna JSČZ.[35] Na podzim roku 1946 zřídil JSČZ v areálu Okresního hospodářského družstva Strojní traktorovou stanici.[36] V roce 1952 bylo Okresní hospodářské družstvo podle vyhlášky ministra výkupu č. 362/1952 Ú.l. ze dne 19. prosince 1952 znárodněno.[37] Mlékárna byla začleněna pod mlékárnu v Jaroměřicích n. Rokytnou a v Třebíči a přejmenována na „Okresní družstevní mlékárnu“ (Okresní družstevní mlékárna, z. s. s r. o., Moravské Budějovice; 1952 Horácké mlékárny, n. p., Jihlava; 1953 Mlékařské závody, n. p., Moravské Budějovice; 1958 Jihlavské mlékárny, n. p., Jihlava, závody Moravské Budějovice a Jaroměřice; 1960 Lacrum, n. p., Brno, závod Moravské Budějovice, provoz Jaroměřice; 1994 a.s. Lacrum Brno; 1992 J + R MLÉKÁRNA s.r.o.)[38][39][40] Noví majitelé mlékárny (Bedřich Štecher a Miroslav Suchý) v roce 2010 provoz v Moravských Budějovicích zrušili.[41] Hospodářské družstvo komunisté transformovali na JZD (1953–1992) se Státní traktorovou stanicí (STS).[42] V roce 1992 privatizováno a od roku 1994 je Zemědělské družstvo Moravské Budějovice v likvidaci.[43]

Průmysl, řemesla a živnostníci

Řemeslníky a živnostníky sdružovala Zemská jednota živnostenských společenstev v Brně. V roce 1940 byla založena Okresní jednota živnostenských společenstev v Moravských Budějovicích.[44] Bratři Smrčkové, továrna hospodářských strojů a slévárna Moravské Budějovice, vznikla z původně malé rodinné dílny. V roce 1947 zaměstnávala 236 zaměstnanců. Dále zde působila továrna na nábytek Bohumila Jenerála, parní pila a velkoobchod se dřevem Antonína Bachela, tesařství a parní pila Leopolda Jahody, mlýn Josefa Černohouse a celá řada drobných živnostenských firem: Alois Kulhánek (cukrářství), Rajmund Aujeský (pekařství), Jaroslav Sedláček (cukrářství), Karel Novotný (radiozávod), Jan Klimt (strojírna), Josef Šplíchal (sklad nábytku), František Šabata (kolářství a karoserie), Antonín Brych (řeznictví a restaurace), Josef Šimek (velkoobchod), Karel Kopeček (koncesovaná nákladní, autobusová a osobní doprava), Jan Vašta (zahradnictví), Jan Trojan (výroba a prodej oděvů), Bohumil Špát (smíšené zboží), Karel Kaletus (nožířství), Milada Kreuterová (národní správa sklo-porcelán), Antonín Kreuter (národní správa rámování obrazů, sklenářství), A. Babák a V. Novotný (stavitelství a tesařství), B. Dvořák (obchodní dům), B. Hromádka (železo-porcelán-sklo-smaltované nádobí), Josef Sedlák (elektrotechnický závod), Viktor Dvořák (knihtiskárna a prodejna s papírem), Jaroslav Dvořák (oprava, motocykly), F. Nesládek (drogerie), Jan Růžička obchod se střižním zbožím a galanterií a prodejna obuvi národního podniku Baťa a řada dalších.[45][46][47]

Po znárodnění působily v Moravských Budějovicích závody národního podniku Královopolská strojírna Brno (dříve Smrčkova továrna), Moravskoslezské pily, n. p. (dříve Bachelova pila), Kovo a dřevoprůmysl (fa. J. M. Novotného), Sběrné suroviny, n. p. (Osvačilova koželužna), Středomoravské mlýny (mlýn J. Černohouse), Moravské lihovary a cukrárny (fa. Stanislav Janoštík, výroba ovocných šťáv, Mor. Budějovice).

V roce 2020 bylo oznámeno, že u silnice vedoucí z Moravských Budějovic do Jemnice bude v roce 2021 postaveno a otevřeno nové obchodní centrum.[48] Centrum se bude jmenovat Shopping Moravské Budějovice. Celkem by stavba měla mít velikost 4 tisíc čtverečních metrů. V areálu by měly být obchody s potravinami, obuví, textilem, drogerií, elektrem, chovatelskými potřebami a rychlým občerstvením. Obchodní centrum by mohla doplnit prodejna společnosti Albert nebo Kaufland. Druhá etapa bude dokončena v roce 2023.[49]

Město roku 2021 oznámilo, že po jednáních se společností Lidl by měl vzniknout ve městě její supermarket. Prodejna se bude nacházet na ulicích 1.máje a Chelčického. Podle odhadů by mohla být otevřena již v roce 2023.[50]

Obyvatelstvo

Moravské Budějovice patřily až do počátku 80. let 19. století k městům s výraznou převahou českého obyvatelstva, ovládaného hospodářsky silnou německou minoritou. Vnitřní město si dlouho dobu udržovalo řemeslný ráz se silným cechem obuvníků, ve městě pracovali koželuhové, výrobci podešví, řemenáři a sedláři, krejčí, tkalci, barvíři, kloboučníci, řezníci, pekaři a mlynáři. Většina rolnických rodin sídlila na předměstí a po okraji města.[51]

Vývoj počtu obyvatel města Moravských Budějovic[52]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel35033957433445544728500751305209598563677265788480047541
Vývoj počtu obyvatel místní části Moravských Budějovic[52]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel25502933330134923725393341294367513855706555727874096971
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

V květnu 1945 zřídil MNV v Moravských Budějovicích internační pracovní tábor, kde byli internováni občané z Moravských Budějovic a z pohraničních obcí okresu M. Budějovice (Lovčovic, Chvalkovic, Županovic, Rancířova, Vratěnína, Mešovic, Dančovic, Korolup, Dešné, Hluboké, Lubnice a Uherčic).[53][54] V táboře byl zadržen i MUDr. Ernst Bruckner (česky Arnošt Bruckner, nar. 11. listopadu 1882), bývalý okresní zdravotní rada ze Znojma, který v roce 1938 uprchl do Moravských Budějovic. Po zřízení protektorátu se přihlásil k německé národnosti a v letech 1939–45 působil jako okresní zdravotní rada v Moravských Budějovicích.[55] Během okupace podporoval svého nevlastního bratra Josefa Grňu v odbojové činnosti, dceru přihlásil na českou školu a zahájil rozvodové řízení se svou německou manželkou. V době internace mu byl zabaven veškerý majetek v hodnotě 3,5 mil. Kčs. Proti Brucknerovi vystupoval zejména MNV, který se ostře stavěl proti jeho žádosti o udělení čsl. občanství. E. Bruckner byl poslán jako obvodní lékař do pohraničí (Vratěnín) a v dubnu 1947 trestní nalézací komise (TNT) ONV v Moravských Budějovicích rozhodla o jeho nevině. Čsl. občanství mu ale navráceno nebylo.[56] V lednu 1948 vláda rozhodla o vystěhování německých lékařů z pohraničí do vnitrozemí.[57] Ernest Bruckner působil přibližně od roku 1952 jako praktický lékař v Dolním Rakousku (Gastern). Zemřel kolem roku 1961.[58][59] První organizovaný odsun asi 300 Němců proběhl v dubnu 1946.[60] V roce 2019 byl upraven památník obětem světových válek na náměstí Míru, přibyly kamenné desky se jmény obětí.[61]

Němci v Mor. Budějovicích. V květnu 1945 bylo v Mor. Budějovicích hlášeno celkem 209 Němců včetně dětí, z toho však opravdových Němců bylo pouze 92. Podle směrnic ministerstva vnitra bylo k prvnímu odsunu navrženo 17 neproduktivních Němců a z nich po úředním přezkoumání odsunuto pouze osm. Šlo vesměs o staré osoby. Značná většina Němců, kteří se v Mor. Budějovicích během války usadili, utekli ještě před příchodem Rudé armády. Dnes mají Mor. Budějovice ve svém středu ještě tři Němce, kteří podléhají odsunu a jsou pro něj připraveni. Z nich je jedna dospělá žena s nezletilým synem a 15letá dívka. MNV v Mor. Budějovicích nepodporuje zásadně žádosti o udělení státního občanství těch osob, které za války přijaly státní příslušnost německou.

—Stráž na Dyji, 04.04.1947[62]

Sčítání obyvatelstva v M. Budějovicích v roce 1947 potvrdilo pokles obyvatelstva oproti předválečným létům; z celkového počtu 4 345 bylo 2 038 mužů a 2 307 žen. Pokles byl odůvodněn odchodem obyvatelstva do pohraničí. Obyvatelé města bydleli v 1 025 domech o 1 338 bytech. Ve městě se nacházelo ještě 16 domů úplně zbořených a 15 domů k obývání nezpůsobilých.[63]

V roce 2020 byl v Tovačovského sadech zasazen buk na počest Josefa Salače, lékaře, který zemřel v roce 2019.[64]

Kultura

Ve městě se na podzim koná Horákův Horácký festival, v roce 2016 jej zahájil Miroslav Táborský.[65]

Ke konci léta v Moravských Budějovicích probíhá mezinárodní hudební festival Václava Hudečka a jeho hostů (v srpnu 2018 se konal již 11. ročník).

V polovině října ve městě probíhá tradiční Císařské posvícení. Je doprovázeno výstavami, rozsáhlými trhy, průvodem městem, posvícenským programem a pouťovými atrakcemi

V roce 2021 bylo oznámeno, že město se účastní soutěže Historické město roku 2021.[66] V lednu roku 2022 bylo oznámeno, že krajské kolo vyhrálo město Telč a postoupilo do krajského kola, Jemnice a Moravské Budějovice dále nepostoupily.[67]

Doprava

Železniční stanice

Městem prochází silnice I/38 a II/152, severně od města se silnice II/151 spojuje se silnicí I/38. Městem prochází cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Městem prochází železniční trať Znojmo–Okříšky a sezónní výletní trasa z Jemnice do Moravských Budějovic (tato výletní trasa se v městě napojuje na cestovní trasu). V roce 2016 byla podána žádost o Správu železniční dopravní cesty o to, aby byla zavedena nová zastávka v jižní části města. Dosavadní zastávka se nachází přibližně 2 kilometry od města.[68] V roce 2017 došlo k uzavření výpravčí budovy nádraží, kdy při vichřici v říjnu 2017 byla stržena část střechy.[69]

Roku 2021 bylo oznámeno, že v červnu roku 2021 bude rekonstruována budova autobusového nádraží.[70] Rekonstrukce proběhla mezi červnem a srpnem roku 2021, byla opravena výpravní hala, vystavena nová čekárna a sociální zařízení.[71]

V listopadu 2021 byla otevřena nová lávka přes řeku Rokytku.[72] Ta je v noci výrazně nasvícena, celková cena za lávku dosáhla 5 milionů Kč.[73]

Rekonstrukce a plány

V září 2018 bylo z důvodů modernizace a rozšíření expozice uzavřeno muzeum řemesel. Předpokládaný termín znovuotevření je v sezóně 2021, to se nestihlo a muzeum bylo otevřeno v dubnu roku 2022.[74]

Na konci léta 2015 se začala na jižním svahu u letiště stavět nová ulice s názvem Lažínská, ulice je nyní ve výstavbě. Nově vzniká např. i ulice „Pod Spravedlností“.

Krajská rada v srpnu 2017 rozhodla o zahájení projektování obchvatu ve východní části Moravských Budějovic. Obchvat má zjednodušit sjezd ze silnice I/38 na Jaroměřice nad Rokytnou. Obchvat by začínal napojením na silnici III/4118 ve směru na Vesci, končil by napojením na stávající komunikaci II/152 ve směru na Jaroměřice nad Rokytnou. Délka plánovaného úseku je kolem tří kilometrů. Zahájení stavby se předpokládá za podmínky získání potřebných dokumentů a především pak evropské dotace ne dříve než za dva roky. Majetková příprava byla zahájena začátkem roku 2018. V současné době úředníci zpracovávají jednotlivé stupně projektové dokumentace.

Do roku 2022 by měla na okraji města směrem na Litohoř být vytvořena průmyslová zóna o rozloze 31 hektarů s přibližně 525 pracovními místy, vláda podpořila dotací vznik této průmyslové zóny, stejně tak byla schválena městem Moravské Budějovice.[75] Průmyslová zóna však narazila hned po prvotním schválení na problémy, kdy se nepodařilo vykoupit několik pozemků v budoucím území průmyslové zóny. V březnu roku 2017 pak bude město rozhodovat o tom, zda v projektu pokračovat nebo jej ukončit. Město by tak muselo vrátit dotace k projektu, v plánu je však pokračovat v projektu menší průmyslové zóny (kolem cca 10 hektarů), kdy financování by muselo být zajištěno bez účasti státu.[76] Průmyslová zóna bude mít 10 hektarů, v březnu 2018 to schválilo město Moravské Budějovice. Výkup pozemků měl začít v polovině roku 2018.[77]

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Moravské Budějovice
2006[78]2010[79]2013[80]2017[81]2021[82]
1.ČSSD (34.2 %)ČSSD (23.79 %)ČSSD (23.35 %)ANO (26.37 %)SPOLU (28.16 %)
2.ODS (28.08 %)TOP 09 (18.35 %)KSČM (18.29 %)ODS (11.41 %)ANO (26.35 %)
3.KSČM (17.84 %)ODS (15.87 %)ANO 2011 (14.92 %)Piráti (10.58 %)Piráti+STAN (14.76 %)
účast67.65 % (4285 z 6340)64.03 % (4059 z 6341)60.93 % (3840 z 6302)61.35 % (3745 z 6106)67.38 % (3996 z 5932)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Moravské Budějovice
2008[83]2012[84]2016[85]2020[86]
1.ČSSD (31.25 %)ČSSD (25.68 %)ČSSD (16.12 %)ANO (19.27 %)
2.ODS (19.21 %)KSČM (24.29 %)STAN+SNK ED (13.58 %)ODS+STO (17.19 %)
3.KSČM (17.1 %)ODS (11.24 %)ANO 2011 (13.35 %)Piráti (15.3 %)
účast41.30 % (2631 z 6371)40.98 % (2581 z 6323)34.95 % (2163 z 6188)37.18 % (2234 z 6016)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (1163 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (749 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (673 hlasů). Volební účast byla 63.39 %, tj. 3998 ze 6309 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (2487 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (1497 hlasů). Volební účast byla 63.25 %, tj. 3998 ze 6321 oprávněných voličů.[87]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (1572 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (1033 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (525 hlasů). Volební účast byla 64.83 %, tj. 3936 ze 6073 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (2230 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (1964 hlasů). Volební účast byla 69.21 %, tj. 4198 ze 6066 oprávněných voličů.[88]

Gymnázium

Školství

  • Gymnázium a střední odborná škola, Moravské Budějovice, Tyršova 365
  • Střední škola řemesel a služeb
  • Základní škola Tomáše Garrigua Masaryka
  • Základní škola Havlíčkova
  • Základní umělecká škola
  • Základní škola a praktická škola
  • Dům dětí a mládeže BUDÍK
  • Mateřská škola Husova
  • Mateřská škola Šafaříkova
  • Mateřská škola Fišerova
  • Mateřská škola JABULA

Sport

HC Moravské Budějovice 2005 – hokejový klub

SK Moravské Budějovice - fotbalový klub

Památky

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravských Budějovicích.
Kostel sv. Jiljí
  • Pomník Svobody, postaven nákladem Čsl. obce legionářské 3. července 1927, stával ve Wilsonově sadě před gymnáziem, dílo akad. sochaře Rudolfa Břízy z Prahy bylo za 2. sv. války odstraněno a 22. září 1973 byl Wilsonův sad přejmenován na Park plk. Ing. Miloslava Kršky[89][90][91]
  • Zámek (muzeum)
  • kostel svatého Jiljí s kaplí svatého Michala, románskou rotundou
  • Masné krámy
  • Karner (rotunda svatého Michala)
  • Fara
  • Městské opevnění
  • Městská spořitelna
  • Kaple svaté Anny
  • Sochy svatého Jana Nepomuckého a blahoslavného Jana Sarkandra na mostě přes Rokytku
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého
  • Pamětní kámen v Gymnazijním parku
  • Zámecký park
  • Dům svatého Antonína
  • Židovský hřbitov
  • Synagoga
  • Vila manželů Kvízových
  • Vila Josefa Salače
  • Radnice čp. 31
  • Dům čp. 32
  • Dům čp. 56
  • Blažkův dům čp. 60
  • Dům čp. 64
  • Dům čp. 65
  • Pamětní deska Janu Bulovi na budově gymnázia[92]

Osobnosti

Čestní občané

V roce 2019 byl ze seznamu čestných občanů odebrán Klement Gottwald.[93] Čestní občané jsou zapisovány do pamětních knih.[94]

  • Julius Rittler, poslanec Moravského zemského sněmu, ředitel Rosických uhelných dolů, asi od 1875, jako čestný občan Moravských Budějovic uveden na úmrtním oznámení z r. 1880
  • Bedřich Apeltauer, měšťan, od 1881, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • František Augustin Urbánek, hudební nakladatel, od 1881, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Mag. Chir. František Vašek, lékař, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • JUDr. Eduard Špatinka, advokát, od 1883, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Karel Urbanec, ředitel Živnostenské banky v Praze, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Jan Trávníček, účetní v Třebíči, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8
  • JUDr. Antonín Mezník, dvorský rada, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Josef Osvačil, profesor v Opavě, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • František Dostal, farář, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Zdeněk Fibich, hudební skladatel, od 5. září 1884, uveden v Pamětní knize I, s. 45
  • Václav Kosmák, kněz a spisovatel, od 9. srpna 1891, zapsán v protokolu z 9. srpna 1891, bod 15, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • Cyril Hain, člen obecního výboru, od 27. prosince 1891, zapsán v protokolu z 27. prosince 1891, bod 20
  • Vincenc Brandl, zem. archivář, od 27. prosince 1891, zapsán v protokolu z 27. prosince 1891, bod 19, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • František Bauer, kněz, brněnský biskup, od 5. července 1892, zapsán v protokolu z 5. července 1892, bod 2, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • Jan Plocek, okresní soudce v Moravských Budějovicích, od 20. listopadu 1892, zapsán v protokolu z 20. listopadu 1892, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • Arnošt hrabě Marschall, okresní hejtman, od 27. září 1905, zapsán v protokolu z 27. září 1905, bod 7, uveden v Pamětní knize I, s. 73
  • František Staněk, poslanec, později ministr a předseda poslanecké sněmovny, od 2. ledna 1907, zapsán v protokolu z 2. ledna 1907, bod 7, uveden v Pamětní knize I, s. 73
  • Ing. Augustin Osvačil, zemský inženýr, od 12. dubna 1907, zapsán v protokolu z 12. dubna 1907, bod 10, uveden v Pamětní knize I, s. 73
  • JUDr. Josef Podbrdský, zemský poslanec, od 23. října 1911, zapsán v protokolu z 23. října 1911, bod 3, uveden v Pamětní knize I, s. 74
  • Alois Jirásek, spisovatel, od 17. května 1918, mimoř. schůze 7. května 1918 – zápis není dokončen, uveden v Pamětní knize I, s. 158
  • Tomáš Garrigue Masaryk, prezident republiky, od 7. března 1930, zapsán v protokolu z 7. března 1930, uveden v Pamětní knize II, s. 349
  • MUDr. Josef Worel, lékař, od 29. ledna 1934, zapsán v protokolu z 29. ledna 1934, bod 8, uveden v Pamětní knize II, s. 406
  • Ing. Jaroslav Čech, ministerský rada na Ministerstvu veřejných prací, od 29. ledna 1934, zapsán v protokolu z 29. ledna 1934, bod 7, uveden v Pamětní knize II, s. 406
  • Jan Černý, zemský prezident, od 1. března 1934, zapsán v protokolu z 1. března 1934, uveden v Pamětní knize II, s. 408
  • Jaromír Herle, sbormistr, od 18. května 1934, zapsán v protokolu z 18. května 1934, bod 8, uveden v Pamětní knize II, s. 410
  • Josef František Svoboda, národopisec a historik, od 18. května 1934, zapsán v protokolu z 18. května 1934, bod 7, uveden v Pamětní knize II, s. 410
  • Edvard Beneš, prezident republiky, od 15. června 1936, zapsán v protokolu slavnostní schůze 15. června 1936, zapsán v protokolu z 3. srpna 1948, bod 4, uveden v Pamětní knize II, s. 445, uveden v Pamětní knize III, s. 30 – zrušeno, s. 278 – obnoveno 3. srpna 1945
  • PhDr. Josef Fišer, ředitel gymnázia, od 17. prosince 1936, zapsán v protokolu z 17. prosince 1936, bod 6, uveden v Pamětní knize II, s. 448
  • Vincenc Lesný, indolog, od 21. října 1938, zapsán v protokolu z 21. října 1938, bod 25, uveden v Pamětní knize II, s. 506
  • Josef David, předseda Národního shromáždění, od 26. ledna 1946, zapsán v protokolu z slavnostní schůze z 26. ledna 1946, uveden v Pamětní knize III, s. 303
  • Julius Ďuriš, ministr, od 22. března 1946, zapsán v protokolu z 22. března 1946, bod 4, uveden v Pamětní knize III, s. 314
  • Zdeněk Fierlinger, předseda vlády, od 11. dubna 1946, zapsán v protokolu z 11. dubna 1946, bod 1, uveden v Pamětní knize III, s. 317
  • Václav Pašek, předseda Krajského národního výboru v Jihlavě, od 16. dubna 1951, plénum MNV o udělení nejednalo, rozhodla o něm rada – zápis ze schůze 16. dubna 1951, bod 4, uveden v Pamětní knize III, s. 461
  • Jaroslav Palliardi, notář a archeolog, od 3. března 2014, udělilo Zastupitelstvo města Moravské Budějovice

Rodáci a osobnosti

  • Emil Benatzky (1887–1969), pedagog a historik
  • Ralph Benatzky (1884–1957), hudební skladatel[3]
  • Jan Blatný (1896–?), pedagog a ekonom
  • Jan Čapoun (1915–1973), malíř
  • Jiří Čapoun (1943–1998), divadelní režisér
  • Jakub Čermák (1770–1837), kněz
  • Miroslava Čermáková (* 1954), knihovnice
  • Rudolf Černý (1905–1979), spisovatel
  • Josef Dancinger (1924–1977), duchovní
  • Josef Doleschal (1897–1967), sochař a keramik
  • Josef Doležal (1911–1983), kněz
  • Eduard Doležal (Dolezal) (1862–1955), geodet, zakladatel fotogrammetrie
  • Pavel Dvořák (* 1949), právník a ekolog
  • Jan Filipský (* 1943), indolog a překladatel
  • Luděk Filipský (* 1945), malíř
  • Josef Fišer (1878–1944), historik
  • Josef Förster (1804–1892), houslista a skladatel, zemřel v Moravských Budějovicích
  • Karel Förster (1855–1921), český houslista, varhaník a hudební skladatel.
  • Karel Förster (1896–1949), pedagog
  • Viktor Fried (1914–1983), český válečník a právník
  • Jan Funtíček (1856–1931), učitel a spisovatel, zemřel v Moravských Budějovicích
  • Karel Hejl (1884–1964), pedagog, učil na gymnáziu v Moravských Budějovicích, zemřel v Dačicích
  • Josef Hendrich (1888–1950), komeniolog[3]
  • Jaromír Herle (1872–1945), sbormistr Národního divadla
  • Jaroslav Hošek (?–?), básník
  • Jaroslav Hubáček (* 1929), jazykovědec, první rektor Ostravské univerzity
  • Zdeněk Chalabala (1899–1962), dirigent Národního divadla
  • Jan Chalupecký (1892–1968), kněz
  • Ondřej František Chudánek (?–1733), kněz
  • Jaroslav Jaroš (1902–1968), operní zpěvák
  • František Jech (1884–1960), historik
  • Emil Jenerál (1911–1997), historik
  • Rudolf Jurek (1903–1943), podnikatel a oběť 2. sv. války
  • Vojtěch Jurek (1891–1983), legionář
  • Josef Kalenský (1860–1951), vlastním jménem Urbánek, autor a překladatel knih pro mládež[3]
  • Bohumil Kandus (1903–1945), voják, železničář, zemřel při Pražském povstání
  • Edmund Knesl (1914–1992), archivář
  • Milan Kocmánek (* 1964), humorista a kreslíř
  • Stanislav Konečný (* 1943), korektor a publicista
  • F. A. Kovář (1890–?), redaktor
  • Jaroslav Krčál (1901–1975), pedagog a spisovatel, zemřel v Moravských Budějovicích
  • Emanuel Krška (1860–1938), geolog, pedagog, zemřel v Moravských Budějovicích
  • Sylva Macharová (1893–1968), zdravotní sestra, žila v Moravských Budějovicích
  • Milan Machálka (* 1942), lékař
  • František Makovička (1889–1970), malíř a keramik
  • František Marek (1913–1987), pedagog, historik a psycholog
  • Oldřich Marek (1919–1987), spisovatel, zemřel v Moravských Budějovicích
  • Jan Melkus (* 1966), básník
  • Emanuel Justinián Mittner (1815–1894), kněz
  • Jaroslav Moučka (1897–?), architekt
  • František Müller (1913–1987), spisovatel a překladatel
  • Ivo Novák (1918–2004), filmový režisér a scenárista
  • Pavel Kryštof Novák (* 1946), editor
  • Jaroslav Palliardi (1861–1922), archeolog, zemřel v Moravských Budějovicích[3]
  • Vilém Pištělák (1890–1976), kapelník a sbormistr
  • Jára Pospíšil (1905–1979), operní zpěvák
  • Jindřich Procházka (1880–?), pedagog
  • Josef Purcner (1839–1900), statkář a politik, poslanec Moravského zemského sněmu
  • Rudolf Raschka (1907–1948), německý politik
  • Ivan Románek (* 1925), lékař
  • Jiří Roupec (* 1947), novinář a fotograf
  • Antonín Rybička (1915–1991), knihkupec a vydavatel
  • Michaela Salačová (* 1980), Miss České republiky 2000, DJka
  • Miloš Sedláček (1941–2017), elektroinženýr
  • Ladislav Skokan (1933–2017), geograf
  • Jan Smetana (* 1940), archivář, historik a novinář
  • Ivan Sobotka (1927–2008), malíř
  • Oldřich Soukup (1920–1942), český pilot RAF
  • Josef František Svoboda (1874–1946), historik, etnograf a muzeolog[3]
  • Jan Šálek (* 1934), ekolog a krajinář
  • František Šindelář (1887–1947), pedagog a malíř, zemřel v Moravských Budějovicích
  • Eduard Špatinka (1838–1898), klavírista a cellista, zemřel v Moravských Budějovicích
  • František Šrámek (1868–?), redaktor
  • Milena Švehlová (1947–2002), lingvistka
  • Sylvestr Talla (1901–1984), vydavatel, zemřel v Moravských Budějovicích
  • Karel Urbanec (1845–1891), bankéř, ředitel Živnostenské banky
  • Josef František Urbánek (1872–1937), pedagog a autor knih pro děti[3]
  • František Augustin Urbánek (1842–1919), zřizovatel prvního českého nakladatelství hudebnin v Praze a dědeček Jana Hanuše[3]
  • Velebín Urbánek (1853–1892), hudební nakladatel, bratr Františka Augustina
  • Jan Váňa (?–1908), lékař
  • Ludvík Vašina (1936–2007), sochař
  • Miroslav Venhoda (1915–1987), dirigent Pražských madrigalistů
  • Vojtěch Vlk (* 1973), fotograf
  • Jarmila Vytřasová (* 1945), chemička
  • Josef Arsenius Wallis (1747–1793), šlechtic
  • Ota Zahrada (1885–?), filolog
  • Jaroslav Žák (1891–1987), lékař
  • Rudolf Žák (1888–1942), pedagog a odbojář

Partnerská města

Související články

Publikace a literatura

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e f g h i j k l BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Moravské Budějovice, s. 127–131. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 127, 128.
  5. Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 18.4.1944, 52(107, ranní vydání). s. 5.
  6. Úřední ̕list Československé socialistické republiky, Ausgabe 6, Bohemia and Moravia (Protectorate, 1939–1945), Ministerstvo vnitra, 1943, s. 4120: vládní nařízení 294/42 Sb. o organisaci zemědělství a lesnictví v Čechách a na Moravě.
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 189. 
  8. Peněžní ústavy v republice Československé roku 1920. Praha: Státní úřad statistický, 1924. s. 112.
  9. Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha: Rudolf Mosse, 1939, s. 1707,
  10. Naše noviny: Časopis pro Moravsko-Budějovicko, Jemnicko a Jaroměřicko.. Moravské Budějovice: Ludvík Bartoš, 29.8.1903, 2(34). s. [4].
  11. Naše noviny: Časopis pro Moravsko-Budějovicko, Jemnicko a Jaroměřicko.. Moravské Budějovice: Ludvík Bartoš, 2.5.1903, 2(17). s. [2].
  12. Kramerius, Naše noviny, 11.8.1905. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  13. Horácko: týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových. Třebíč: Politický klub n. s., 24.4.1914, 4 (12). s. 4.
  14. Naše noviny: Časopis pro Moravsko-Budějovicko, Jemnicko a Jaroměřicko.. Moravské Budějovice: Ludvík Bartoš, 23.8.1902, 1(11), s. 44.
  15. a b Miloš Trapl: Družstevnictví Československé strany lidové. In: Osudy zemědělského družstevnictví ve 20. století, sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 15.–16. května 2002 věnovaný Lubomíru Slezákovi k 70. narozeninám, s. 73.
  16. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  17. Horácko: týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových. Třebíč: Politický klub n. s., 30.1.1920, 7(7). s. 3.
  18. Kramerius, Venkov 26.03.1921, s. 3.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  19. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 29.08.1920, 15(204). s. 6.
  20. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 23.01.1927, 22(19). s. 6.
  21. Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 9.8.1934, 36(30). s. 5.
  22. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 13.10.1936, 31(238). s. 5.
  23. Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 17.10.1936, 38(40). s. [1].
  24. Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 09.04.1947, 3(83). s. 4.
  25. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 09.11.1935, 30(261). s. 8: Sloučení hospodářských družstev.
  26. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 16.07.1936, 31(164). s. 5.
  27. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 08.10.1936, 31(234). s. 10.
  28. Kramerius, Venkov 08.12.1926, s. 5.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  29. Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 1.2.1934, 36(5). s. 8.
  30. a b Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 2.3.1940, 42(9). s. 3.
  31. Kramerius, Stráž - orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 22.10.1936. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  32. Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 1.7.1937, 39(27). s. [1].
  33. Ústřední list Československé ̌socialistické ̌republiky, Protektorát 1939–1945, Ministerstvo vnitra 1942, s. 367.
  34. 11/1945 Ú.l. Vyhláška o zrušení Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu z 28. května 1945.
  35. Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 28.07.1945, číslo 8, s. 4.
  36. Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11.
  37. Vyhledávání ASPI. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  38. Badatelna.eu | Státní okresní archiv Třebíč - Okresní družstevní mlékárna Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-16. 
  39. Badatelna.eu | Moravský zemský archiv v Brně - Mlékařské závody, n. p., Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-17. 
  40. J + R MLÉKÁRNA s.r.o.. www.megafirmy.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  41. BÁRTÍKOVÁ, Eva. Mlékárna v Budějovicích už zavřela provoz. trebicsky.denik.cz. 2010-12-09. Dostupné online [cit. 2019-06-17]. 
  42. Badatelna.eu | Státní okresní archiv Třebíč - Jednotné zemědělské družstvo Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07. 
  43. KURZY.CZ. Zemědělské družstvo Moravské Budějovice,družstvo - v likvidaci - obchodní rejstřík, úplný výpis. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  44. Badatelna.eu | Státní okresní archiv Třebíč - Okresní jednota živnostenských společenstev Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07. 
  45. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  46. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  47. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  48. JAKUBCOVÁ, Hana. U Moravských Budějovic vznikne nové nákupní centrum. Otevře příští rok na podzim. Třebíčský deník. 2020-05-16. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. 
  49. ŘÍHOVÁ, Ivana. Podívejte, jak v Budějovicích roste nová obchodní zóna: otevře se ještě letos. Třebíčský deník. 2021-08-09. Dostupné online [cit. 2021-08-26]. 
  50. Facebook. cs-cz.facebook.com [online]. [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  51. Zdeněk Beroun: Moravské Budějovice v letech 1881 - 1918. Nástin politického a spolkového profilu maloměsta, Praha 2007.
  52. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. 
  53. Tomáš Staněk: Tábory v českých zemích 1945–1948, Slezský ustav Slezského zemského muzea v Opavě, 1996: s. 230 - záznam o revizi v pracovním středisku v Moravských Budějovicích z 3. 3. 1946.
  54. ČERNÝ, Kamil. Němci pryč, znělo po druhé světové válce i na Třebíčsku. trebicsky.denik.cz. 2017-05-05. Dostupné online [cit. 2019-06-05]. 
  55. Zdeněk Štěpánek: Nacifikace a moravští lékaři (1939–1945), Matice moravská, 2004, s. 27.
  56. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 28.02.1947, s. 5.
  57. Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 14.1.1948, 64 (11).
  58. Bruckner Arnošt, MUDr.: Státní okresní archiv Třebíč, Torzo rodinné korespondence, 1919 - 1935.
  59. Berthold Weinrich: Niederösterreichische Ärztechronik: Geschichte der Medizin und der Mediziner Niederösterreichs, O. Möbius, 1990, s. 320.
  60. ČERNÝ, Kamil. Němci pryč, znělo po druhé světové válce i na Třebíčsku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-05 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. 
  61. JAKUBCOVÁ, Hana. Už se pracuje na grafickém návrhu, pomník se rozroste o jména obětí. trebicsky.denik.cz. 2019-05-31. Dostupné online [cit. 2019-05-31]. 
  62. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 04.04.1947, 2 (14). s. 7.
  63. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 27.06.1947, 2(26). s. 5.
  64. JAKUBCOVÁ, Hana. Na památku zesnulého lékaře jeho blízcí zasázejí buk. Třebíčský deník. 2020-02-12. Dostupné online [cit. 2020-02-25]. 
  65. Redakce. Festival zahájí Miroslav Táborský, sám stihne odehrát patnáct rolí. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-09-19 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online. 
  66. KRČMÁŘ, Milan. Historické město roku: o titul zabojují Moravské Budějovice a Jemnice. Třebíčský deník. 2022-01-05. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. 
  67. KRČMÁŘ, Milan. Historické město roku: Telč porazila na Vysočině Jemnici i Moravské Budějovice. Třebíčský deník. 2022-01-28. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. 
  68. ČERNÝ, Kamil. Moravské Budějovice chtějí další zastávku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-09-14 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online. 
  69. JAKUBCOVÁ, Hana. Budova vlakového nádraží v Budějovicích je zavřená, vítr strhl část střechy. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-30 [cit. 2017-11-08]. Dostupné online. 
  70. ŘÍHOVÁ, Ivana. Velká rekonstrukce: autobusová hala v Budějovicích se promění k nepoznání. Třebíčský deník. 2021-03-29. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. 
  71. ŘÍHOVÁ, Ivana. Nová moderní čekárna v Moravských Budějovicích: Podívejte se, jak se změnila. Třebíčský deník. 2021-08-31. Dostupné online [cit. 2021-10-27]. 
  72. CHŇOUPEK, Petr. Lávka za pusu a přitom krásná. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 2. 
  73. KRČMÁŘ, Milan. Lávka v Moravských Budějovicích posvítí při cestě do centra, podívejte se. Třebíčský deník. 2021-12-01. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 
  74. Moravskobudějovické muzeum se po modernizaci otevře v roce 2022. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 
  75. ČERNÝ, Kamil. Budějovickou průmyslovou zónu podpoří vláda dotací. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-12 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  76. JAKUBCOVÁ, Hana. Obří projekt naráží. I kvůli nevykoupeným pozemkům. Třebíčský deník [online]. VLP, 2018-01-05 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  77. JAKUBCOVÁ, Hana. Budějovická průmyslová zóna bude, ale menší. Třebíčský deník. 2018-03-07. Dostupné online [cit. 2018-03-12]. 
  78. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  79. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  80. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  81. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  82. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  83. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  84. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  85. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  86. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  87. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  88. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  89. Kramerius, Venkov, 20.04.1927. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  90. AK Mor. Budejovice, Gymnasium a pomnik Svobody. Bartko-Reher Alte Ansichtskarten [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. (německy) 
  91. 100 let gymnázia v Moravských Budějovicích. milan.i-line.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  92. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  93. JAKUBCOVÁ, Hana. Gottwald mizí ze seznamu čestných občanů Moravských Budějovic. trebicsky.denik.cz. 2019-05-14. Dostupné online [cit. 2019-07-12]. 
  94. BERNÁTOVÁ, Hana. Seznam čestných občanů města [online]. Moravské Budějovice: Město Moravské Budějovice, 2019-05-14 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Nejstarší známý pohled na Moravské Budějovice (kolem roku 1750).jpg
Autor: Danikpavlicek, Licence: CC BY-SA 4.0
Nejstarší známý pohled na Moravské Budějovice (kolem roku 1750)
Moravské Budějovice (znak).png
Znak města Moravské Budějovice. Ze stránek http://www.mbudejovice.cz/. Původní formát byl JPEG.
Moravské Budějovice zámek 3.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Moravské Budějovice zámek
Gymnasium in Moravské Budějovice, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Gymnázium a střední odborná škola v Moravských Budějovicích, okr. Třebíč.
Municipal office in Moravské Budějovice, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Městský úřad v Moravských Budějovicích, okr. Třebíč.
Overview of Church of Saint Giles in Moravské Budějovice, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na kostel sv. Jiljí v Moravských Budějovicích, okr. Třebíč.