Moravská menšina na Slovensku

Moravská národnostní menšina na Slovensku (slovensky Moravská národnostná menšina) je označení obyvatel Slovenska, kteří se hlásí k moravské národnosti. Slovensko oficiálně uznává status moravské národnosti jako národnostní menšiny, odlišné od české národnostní menšiny.^{[1][2][3][4][5]} V posledním slovenském sčítání lidu sčítací formulář obsahoval moravskou národnost výslovně předvyplněnou (spolu s ostatními národnostmi Slovenskem uznaných národnostních menšin).^[6]

Podle výsledků slovenského sčítání lidu žilo v roce 2011 na Slovensku 3 286 osob deklarujících moravskou národnost (0,1 % celkové populace),^[7] a to především v Bratislavském (966 osob) a Trenčínském kraji (540 osob).^[8] Moravská národnostní menšina je sedmou nejpočetnější národnostní menšinou na Slovensku, po maďarské, rómské, české, rusínské, ukrajinské a německé. Početně přesahuje menšinu polskou, ruskou, bulharskou, chorvatskou, srbskou a židovskou.^[7]

Podle sčítání lidu v roce 1991, kdy se poprvé začala ve slovenských sčítáních lidu moravská národnost uvádět, se k ní hlásilo 6 037 osob.^[7] V následujícím sčítání lidu v roce 2001 se na Slovensku k moravské národnosti hlásilo 2 348 osob.^[7]

Organizace moravské národnostní menšiny

Zájmy moravské národnostní menšiny zastupoval od roku 1994 Spolek Moravanů na Slovensku (slovensky Spolok Moravanov na Slovensku), působící především v oblasti Nitry a Prievidzy. Od roku 2004 činnost spolku postupně ustávala.^[3] Jeho funkci posléze převzalo občanské sdružení Moravský kulturní svaz (slovensky Moravský kultúrny zväz)^[3], založené v lednu 2007^[9], které obyvatele Slovenska hlásící se k moravské národnosti, dodnes zastupuje i v Radě vlády Slovenské republiky pro národnostní menšiny a etnické skupiny.^[10]

Ve své činnosti se moravská menšina věnuje zejména navazování na společné historické, kulturní a společenské tradice národů Moravy a Slovenska, včetně např. tradic cyrilometodějských.^[3]

Dějiny

První údaje o moravské národnosti na území Slovenska poskytlo československé sčítání lidu v roce 1991. V předchozích československých sčítáních lidu byla uváděna pouze československá národnost (od počátku se dvěma oddělenými částmi – národností českou a národností slovenskou),^[11] nebo později česká národnost^[12] a k moravské národnosti nebylo přihlíženo.^[13] V rakouských a později rakousko-uherských sčítáních lidu byly vedeny pouze osoby české-moravské-slovenské obcovací řeči, nikoliv osoby moravské obcovací řeči samostatně.^[14] Národnost nebyla vedena vůbec.

Sčítání lidu v roce 1991

V roce 1991 se k moravské národnosti na Slovensku přihlásilo celkem 6 037 osob (0,1 % celkové populace).^[7] Nejvíce osob hlásících se k moravské národnosti tehdy žilo v okresu Bratislava (1 393 osob, 0,32 %) a na západním Slovensku (v okresu Trenčín 479 osob, 0,27 %, v okresu Senica 388 osob, 0,26 %).^[15] Skupina osob hlásících se na Slovensku k moravské národnosti, tehdy představovala šestou nejpočetnější národnostní menšinu v zemi.^[7]

Sčítání lidu v roce 2001

V červenci roku 2000 oslovil Petr Uhl, předseda Rady vlády pro národnostní menšiny, vládu Slovenské republiky s požadavkem na vyřazení moravské národnosti ze seznamu státem oficiálně uznávaných menšin. O rok později proběhlo na Slovensku sčítání lidu. Ve sčítacích arších bylo předepsaných 12 národností, které bylo možné zaškrtnout (slovenská, česká, maďarská, romská, rusínská, ukrajinská, německá, polská, chorvatská, srbská, ruská a židovská), moravská mezi nimi však chyběla.^[21] Spolek Moravanů na Slovensku tento krok označil za diskriminaci a porušování lidských práv Moravanů. Slovenský statistický úřad se hájil tím, že se snaží dosáhnout maximální srozumitelnosti a jednoduchosti pro co největší počet lidí a kdokoli má možnost vepsat svou národnost do kolonky „jiná“. O uvedení národností na arších rozhodoval podle vyjádření Statistického úřadu počet lidí, který se k nim přihlásil v předchozím sčítání v roce 1991 – uvedeny byly pouze ty nejpočetnější.^[21] Podle výsledků tohoto sčítání byla moravská národnost nicméně sedmou nejpočetnější národností s vyšším zastoupením než národnost německá, polská, chorvatská, srbská, ruská a židovská, které ve sčítacích arších v roce 2001 všechny uvedeny byly.^[7]

Podle Stanislava Doláka, tehdejšího předsedy Spolku Moravanů na Slovensku, nebylo vynechání moravské národnosti z archů jen technickou záležitostí, ale i důsledkem politického tlaku z Česka. S odvoláním na Pála Csákyho, předsedu rady vlády pro národnostní menšiny a etnické skupiny, jemuž byl Uhlův dopis adresován, uvedl, že se ozývá nevůle ze strany ministerstva zahraničních věcí. Když sdružení žádalo o uvedení moravské národnosti do archů, dostalo se jim odpovědi, že k tomu může dát souhlas pouze vláda. K přidání národnosti bulharské naproti tomu stačilo rozhodnutí rady vlády.^[21]

V tomto sčítání deklarovalo moravskou národnost 2 348 osob.^[7] Oproti roku 1991 to znamenalo téměř dvoutřetinový pokles. Moravská menšina tehdy patřila co do počtu k nejmenším národnostním menšinám na Slovensku,^[3] mezi všemi menšinami se umístila na osmé pozici.^[7]

Sčítání lidu v roce 2011

V následujícím sčítání lidu, které se uskutečnilo v roce 2011, byla moravská národnost v arších již předepsaná.^[6] Počet osob, které moravskou národnost deklarovaly, oproti sčítání v roce 2001 vzrostl na 3 286.^[7]

Reference