Moravská nacionální sociální strana

Moravská nacionální sociální strana byl kolaborantský moravistický subjekt,^[1] působící v době Protektorátu Čechy a Morava na Brněnsku a Tišnovsku na jižní Moravě.^[1] Měl 150 až 300 registrovaných členů.^[1] Po roce 1942 přestal vyvíjet činnost, zanikl na počátku jara 1943. Jeho vůdcem byl Eduard Pitlík.

Moravská nacionální sociální strana vznikla v březnu 1940 přeměnou z uskupení s názvem Zemské vedení moravských fašistů - ZVMF, známého též jako Autonomní složka strany českých fašistů – odbočka Brno. Vůdčí osobností ZVMF byl Josef Miroslav Tichý, zahradník z Tišnova, a Eduard Pitlík, komisař brněnské berní správy.^[1][2] Tichý s Pitlíkem vznik i program ZVMF okamžitě oznámili vedoucímu NSDAP v Brně a byly jim bezplatně poskytnuty tři místnosti v budově spolkového domu nacistické organizace Nationalsozialistisches Kraftfahrerkorps. Ustavující a náborová schůze ZVMF za účasti asi 60 účastníků se konala 10. února 1940.^[1]

7. března 1940 byl Tichý zbaven vůdcovství ZVMF pro údajné panslavistické smýšlení a vůdcovství se ujal Pitlík. Pitlíkovou představou bylo vytvořit ze ZVMF moravskou obdobu NSDAP. ZVMF přejmenoval na Moravské národní socialisty a v červnu 1940 definitivně na Moravskou nacionální sociální stranu.^[2] Moravská nacionální sociální strana se ostře vymezila vůči Národnímu souručenství, které podle ní bylo „předvojem a nositelem židovské demokracie, plutokracie, židobolševické buržoazie a zpuchřelého intelektualismu“ a žádala jeho zrušení na území Moravy.^[1]

Strana prohlašovala Moravu za autonomní součást Velkoněmecké říše, hlásila se ke spolupráci s NSDAP, byla antisemitská, jako nejvyššího státního vůdce uznávala Adolfa Hitlera^[1] a požadovala zavedení samostatné moravské národnosti^[3] namísto české.^[1]

Po vzoru NSDAP a jejích oddílů SS a SA strana vytvořila Ochranný sbor (obdoba SA) a Elitní sbor (obdoba SS). Oba sbory měly prosazovat politiku strany, tedy antisemitismus a vypjatý moravský nacionalismus. Jak Ochranný sbor, tak Elitní sbor měly vlastní uniformy – černé jezdecké kalhoty, tmavošedou košili s černou vázankou a červenožlutou páskou na levém rukávu. Proti oběma sborům zasahovala protektorátní policie, protože porušovaly vyhlášku protektorátního ministerstva vnitra o zákazu veřejného nošení stejnokrojů a jejich součástek členy českých spolků, korporací a skupin. (Vůdce strany Pitlík se před soudem neúspěšně hájil, že se na něj vyhláška nevztahuje, neboť je moravské národnosti, a dostal za nošení uniformy Ochranného sboru pokutu 200 korun.)^[4] Oba sbory tak existovaly pouze v průběhu roku 1940. Jejich členy byly řádově desítky mužů. Vrchním velitelem obou sborů byl vůdce strany Pitlík.^[3]

Většina členů Moravské nacionální sociální strany byla v minulosti trestána. Rekordmanem byl obchodník František Koudelka, trestaný celkem 24krát za podvody.^[3]

Význam a nebezpečnost strany nespočívala v tom, že by svou činností ovlivňovala veřejnost, ale v její spolupráci s gestapem.^[5] Strana nikdy nedosáhla významu, o kterém její předsednictvo snilo, a její extrémní a kolaborantský program neoslovil potenciální členstvo.^[4] Straně nepřála též snaha německých okupantů vytvořit velké a snadno kontrolovatelné organizace na úkor voluntaristických skupinek, složených z obtížně zvladatelných živlů.^[1]

Po roce 1942 strana přestala vyvíjet činnost^[1] a zanikla na počátku jara 1943.^[4]

Josef Miroslav Tichý byl v roce 1946 jako kolaborant a udavač popraven. Eduard Pitlík úspěšně požádal o německé občanství, prodělal vojenský výcvik, nastoupil do německé armády a 8. ledna 1945 padl na východní frontě.^[4]

• PASÁK, Tomáš. Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945. Praha: Práh, 1999. ISBN 80-7252-017-2. 
• PEJČOCH, Ivo. Armády českých politiků. České polovojenské jednotky 1918-1945. Cheb: Svět křídel, 2009. ISBN 978-80-86808-60-4. 

• Moravské hnutí
• Národopisná Morava

• Moravská nacionální sociální strana (stať zpracovaná v rámci výzkumného záměru „Etnika, minority a marginalizované skupiny v České republice“)