Moravská vlajka (1500–1800)

Vybarvený dřevořez Jacoba Kallenberga věnovaný Moravě.

Moravská vlajka byla používána i v době raného novověku. Její podoba po roce 1500 je zachycena na několika domácích a zahraničních vyobrazeních. Je na nich heraldický prapor s moravskou orlicí.

Moravská vlajka v 16. století

Jezdec držící prapor s úplným znakem Markrabství moravského a praporečnice a strážkyně štítku v tzv. Triumfálním pochodu císaře Maxmiliána I. Habsburského.

Jedním z dokladů je dílo nazvané Triumfální pochod císaře Maxmiliána I. Habsburského (Triumphzug Kaiser Maximilians), které kresebně vznikalo po roce 1512. Jeho myšlenka vychází z triumfálních pochodů římských císařů. Na listu s jezdcem držícím prapor s úplným znakem Moravského markrabství (markraběte) je praporečnice („markraběnka“) a strážkyně štítku oblečená v šatech v barvách znaku držící moravský prapor. Praporový list slouží jako nosné médium, na němž je vyobrazena alegorie země a zemský znak jak v přirozené podobě tak ve formě praporu. Podle kreseb byly v letech 1516–1519 v Augsburgu vyřezány tiskařské štočky.[1] Vedle nich byla, patrně pro Maxmiliána I., zhotovena kolorovaná perokresba průvodu a pro španělský dvůr, zřejmě jako její kopie, ještě druhá kolorovaná kresba,[2] v níž jsou i kresby chybějící v originálu a v prvním vydání triumfálního pochodu tiskem z roku 1526.[3]

Moravské zemské vojsko bylo do pole posíláno pod praporem země. V roce 1529 byla na sněmu v Brně Morava rozdělena na čtyři kraje a pro každý kraj byl zhotoven jeden praporec. Bylo také nařízeno, aby byla zemská korouhev opatřena markrabským znakem. Pokud by došlo k bitvě, měla ji nést zvlášť k tomu vyvolená osoba.[4]

Práce Jacoba Koebela Wapen des heyligen Römischen Reichs Teutscher nation (1545), vedle popisu moravského znaku poskytuje názornou ukázku, jak prapor držený praporečníkem vypadá. Autorem dřevořezu zachycujícího vlajku Moravy je švýcarský rytec Jacob Kallenberg tvořící v Bernu v letech asi 1535–1565. Je zde vidět prapor obdélníkového tvaru s moravskou orlicí, který byl určen k vybarvení podle klíče tvořícího součást práce. Dílo vyšlo tiskem u Cyriacuse Jacoba ve Frankfurtu nad Mohanem. Údaje k barevné skladbě znaku jsou uvedeny v rejstříku. Vybarvený Koebelův tisk se nachází v Bavorské státní knihovně.[5]

Moravská vlajka v 17. století

Moravský prapor a barvy jsou zmiňovány ve zprávě o holdování králi Matyáši II. Habsburskému v roce 1611. Tehdy se jednalo o modré prapory s moravskou orlicí a modrobílé prapory obdélníkového tvaru. Není uveden způsob dělení listu praporu, zda byl "obdélný" modrobílý prapor rozdělen vodorovně nebo svisle. Zapsané pořadí barev modrá-bílá jde proti logice, která říká, že barva štítu, který je modrý, má být důsledně dole. Tato historická vlajka Moravy tudíž mohla a měla být bílomodrá, nemáme však její dobovou kresbu.[zdroj?!][6][7]

Při příjezdu krále Matyáše do Prahy za ním nejprve jela moravská jízda se dvěma modrými kornetami, na nichž byl moravský znak, potom byl nesen obdélný modrý a bílý praporec, a za tímto praporcem jely pod dvěma modrými kornetami se zemským znakem dva prapory jízdy.[8][9] Podle jiné zprávy jela při této slavnosti část moravské jízdy pod pěti modrobílými praporci.[10][11][12] Před korunovací Matyáš přesídlil na Hradčany. Celý dvůr vyjel ze Starého Města za doprovodu pánů a rytířů českého království, předních úředníků Moravského markrabství a Uherského království, vojska a jeho velitelů, trubačů, bubeníků a panošů s modrým praporcem, na němž byl namalován znak Markrabství moravského.[13][14]

Propagandistický leták vydaný v roce 1619 (před bitvou na Bílé hoře a porážkou povstání), na němž je mezi pěti vojenskými oddíly (společně s českým, slezským, lužickým a rakouským) zachyceno i moravské vojsko, vyjadřuje naději katolické strany v císařovo vítězství. Na praporu neseném praporečníkem je moravská orlice. Za povšimnutí stojí i další šachovaný prapor (nepochybně dle moravské orlice).[15]

Moravská vlajka v 18. století

V květnu 1745 bylo u sv. Tomáše v Brně slavnostně požehnáno deset praporů zemských milic, na nichž se v modrém poli nacházela moravská orlice se svatotomskou Madonou, ochránkyní celé země (Černá Madona, divotvůrkyně). Na praporu byl pak nápis „Sub tuum praesidium“ (pod tvou ochranou) a po straně obrazu, pod ním dole na orlici písmena M a T, což jsou iniciály Marie Terezie. Podle běžného uznávaného popisu orlice mohlo jít o orlici bíločerveně šachovanou.[16] Prapor z modrého taftu mohl být v této době čtvercový.[17]

Prapor Legie arcivévody Karla (rok 1800). Bílá pole šachování moravské orlice na rubu praporu byla upravena – změněna na žlutá, na jaře roku 1848.

Na zástavě jednoho z moravských praporů Legie arcivévody Karla z roku 1800 se v dochované podobě nachází na bílém listu praporu červenožlutě šachovaná orlice s červenožlutě šachovanou zbrojí na modrém štítu. Na praporu je ještě koruna nad štítem, růžové stuhy a list praporu je při okrajích nahoře i dole sledován řadou červených trojúhelníků.[18][19][20] Legie byla součástí moravské zemské domobrany, nikoliv ale rakouské císařské armády.[21] František Pícha přináší informaci o tom, že původně bílá pole moravských šachovaných orlic byla na jaře 1848 před předáním třem brněnským batalionům národní gardy v dubnu 1848, a dále pak jihlavskému, olomouckému a hradišťskému batalionu národní gardy na šesti praporech nacházejících se v zasedací místnosti moravského zemského sněmu v Brně upravena. Úprava, kterou provedl malíř písma a znaků Josef Wattrich, spočívala v jejich pozlacení. Historické prapory byly ve sněmovním sále trvale vystaveny na základě rozhodnutí moravského sněmu v roce 1801. Historické prapory, mezi nimiž byly jistě i prapory moravských pěších batalionů Česko-moravsko-slezské legie zřízené v roce 1800 měly připomínat historii stavovských dobrovolnických sborů a jejich vlasteneckou příchylnost k Rakouskému domu.[22][23]

Odkazy

Reference

  1. Triumph of the Emperor Maximilian I [online]. [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. (anglicky, německy) 
  2. Triunfo del Emperador Maximiliano I, Rey de Hungría, Dalmacia y Croacia, Archiduque de Austria... de quien están descritas y colocadas en esta colección las acciones gloriosas de S.M. Imperial, durante su vida, snímek č. 38 [online]. [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. SCHILHAN, Lisa; ZWICKLER, Wolfgang. Triumph of the Emperor Maximilian I [online]. [cit. 2017-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-26. (německy) 
  4. KAMENÍČEK, František. Zemské sněmy a sjezdy moravské: jejich složení, obor působnosti a význam od nastoupení na trůn krále Ferdinanda I. až po vydání Obnoveného zřízení zemského líčí dle archivních pramenů František Kameníček. Díl 2., Soudnictví. Právo dědické, poručenské a odúmrtné na statcích svobodných. Vojenství. Účastenství Moravanů ve válkách tureckých. Styky Moravy se sousedními zeměmi. Brno: Zemský výbor markrabství Moravského, 1902. S. 199–200, 222, 224, 293. 
  5. KOEBEL, Jacob. Wapen des heyligen römischen Reichs teutscher Nation [online]. Frankfurt nad Mohanem: 1545 [cit. 2015-12-01]. S. 15, 145. Dostupné online. (německy) 
  6. Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918, s. 168.
  7. VOJTÍŠEK, Václav. Naše státní znaky (staré a nynější). Praha: Vesmír, 1921. 92 s. Dostupné online. S. 53. 
  8. České sněmy, sv. XV., 1. část, 1611, č. 506. (V Praze), 24. března 1611 [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné online. 
  9. ZÁVĚTA ZE ZÁVĚTIC, Jiří. Vypsání slavného příjezdu nejjasnějšího a velikomocného knížete a pána, pana Matyáše z Boží milosti toho jména druhého, krále uherského, čekance Království českého, arciknížete rakouského, markraběte moravského, knížete štýrského, burgunského, korytanského a gránského, též hraběte v Habšpurku a Tyrolu ec., do hlavního v témž království města Prahy, ve čtvrtek po neděli smrtedlné, jinák xxiiij. dne m. března. Léta Páně M.DC.XI. S poznamenáním některých před tím stalých a zběhlých věcí. Z jistého dovolení vytištěno v Starém Městě pražském v impressí Šumanské. [online]. Praha: 1611 [cit. 2015-12-08]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. [nedostupný zdroj]
  10. VOJTÍŠEK, Václav. Naše státní znaky (staré a nynější) [online]. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-12-08]. Dostupné online. 
  11. Prapory a uniformy 17. století [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  12. České sněmy, sv. XV., 1. část, 1611, č. 509. (V Praze), k 24. březnu 1611 [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné online. 
  13. PAŘÍZKOVÁ, Kateřina. Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů [online]. Praha: 2012 [cit. 2015-12-09]. S. 69. Dostupné online. 
  14. ZÁVĚTA ZE ZÁVĚTIC, Jiří. Korunování J. M. Matyáše [online]. Praha: 1611 [cit. 2015-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07. Dostupné také na: [2]. 
  15. Třicetiletá válka. Události a osobnosti 30leté války zobrazené na dobových rytinách: Pamětihodné tajemství již zcela vyplněného a ještě budoucího proroctví, které oznamuje uplynulý a dosud trvající stav českých nešvarů. [online]. 1619 [cit. 2015-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  16. MACUROVÁ, Zuzana. Kapitoly z mecenátu Matouše Pertschera, představeného brněnského augustiniánského kláštera (1740-1777) [online]. Brno: 2009 [cit. 2015-12-01]. S. 18. Dostupné online. 
  17. Moravská orlice na praporech zemských milic, rok 1745 [online]. 2015 [cit. 2016-07-20]. Dostupné online. (česky, latinsky) 
  18. In: WALTER, Vilém. Prapor - znamení, které sjednocuje. Brno: Brněnský městský střelecký sbor, 2008. ISBN 978-802544-071-1. S. 103.
  19. Prapor legie arcivévody Karla z roku 1800 [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22. 
  20. Arcivévoda Karel, česko-moravsko-slezská legie roku 1800 a její prapory [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné online. 
  21. Zdeněk KOUDELKA. Znaky a vlajky Moravy a Slezska. In: Sborník z konference MORAVA 1918. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2019. Dostupné online. ISBN 978-80-7418-316-4. S. 58–73.
  22. PÍCHA, František. K praporu moravského regimentu legie arcivévody Karla z roku 1800. Genealogické a heraldické informace 2014. 2015, s. 129–132. 
  23. DVOŘÁK, Rudolf. Protokol dietálního sezení ze dne 23. září 1801, v: Jednání sněmů moravských v letech 1792-1835, Z protokolův a jiných akt sněmovních sestavil Rudolf Dvořák [online]. Brno: Matice Moravská, 1904 [cit. 2015-12-23]. S. 22. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Legie arcivévody Karla z roku 1800, rub praporu po úpravě v roce 1848.png
Autor: Pavel Fric, Licence: CC BY-SA 4.0
Prapor Legie arcivévody Karla, rok 1800, rub praporu. Prapor byl upraven v roce 1848. Na jaře roku 1848 byla změněna bílá pole šachování orlice na žlutá ("pozlacena" malířem písma a znaků Josefem Wattrichem na základě příkazu prezidia zemského výboru zemskému registrátoru Johannu Gottliebovi). Arcivévoda Karel 17. října 1800 založil Arcyknjžete Karla Czeský - Morawský - a Slezský Wýbor, tedy Česko-moravsko-slezskou legii Arcivévody Karla (Karls Böhmisch- Mährisch- und Schlesische Legion). Legie nikdy nezasáhla do bojů a byla v roce 1801 rozpuštěna.
Bílomodrá historická vlajka Moravy (1611).png
Autor: Pavel Fric, Licence: CC BY-SA 4.0
Podélný bílomodrý prapor doložený k roku 1611. Vodorovné dělení listu praporu.
Modrobílá historická vlajka Moravy (1611).png
Autor: Pavel Fric, Licence: CC BY-SA 4.0
Podélný modrobílý prapor doložený k roku 1611
Wapen 1545 Mörhern (Mähren).jpg

Jacob Koebel (Vorrede): Wapen. Des Heyligen Römischen Reichs Teutscher nation. Gedruckt bei Cyriacus Jacob (evtl. auch Herausgeber/Autor), Frankfurt am Main 1545, Holzschnitte von Jacob Kallenberg.

Zu Angaben zur Tingierung (Farbgebung) der Wappen siehe das Register ab Bild Nr. 165.



Mörhern (Mähren)
Biblioteca nacional de Espaňa, Triunfo del Emperador Maximiliano I, fol. 31, jezdec držící prapor s úplným znakem Markrabství moravského a praporečnice a strážkyně štítku.png
Rukopisná kresba se liší od německého vydání, což jsou tištěné dřevořezy.

V letech 1777, 1796 a 1883-1884 byl triumfální pochod Maxmiliána I. Habsburského tiskem vydán znovu. Ženy, jako „strážkyně štítů“ apod. se v |renesanční ilustraci objevují často i jinde (např. na dřevořezech Albrechta Dürera). Zajímavé je, že žena praporečnice na praporu jezdce má i knížecí čepici, tedy, že je to v podstatě „markraběnka“. Zajímavé je i užití červeno-stříbrných a modro-stříbrných přikryvadel, tedy všech tinktur štítu znaku. To nebývá často, většinou jsou přikryvadla moravského markraběte důsledně (oficiálně) po obou stranách jen červeno-stříbrná, stejně jako u znaku českého krále, ačkoli existují rozmanité doklady barevného provedení přikryvadel dokládající různé povědomí tvůrců o podobě úplného znaku moravského markraběte.

Zlaté/žluté střapce jsou nejčastější (textilní) dekorací – viz u církevních korouhví, ale i jako dekorace textilu (svazování těžkých závěsů pomocí zlatých šňůr se střapci, zdobení dobových reprezentačních oděvů apod.). Ke zlaté se hodí červená (královská, majestátní) nebo modrá, které již je na praporu dost. Jsou použity červené střapce, vedle (nejčastějších) dekorativních zlatých/žlutých; feflíky (praporové šňůry a střapce). Znaky zemí s dodatkem "Erb:" (anglický, český, moravský, portugalský atd.) vyplývají z dědických a příbuzenských nároků Habsburků té doby (podobně jako císařem též užívaná uherská titulatura, ač fakticky vládl Matyáš Korvín a pak Jagelonci.
Wapen 1545 Mörhern (Mähren) Polychromie.jpg
Znak Moravy. Historická moravská vlajka. In: Koebel, Jacob: Wapen. Des heyligen Römischen Reichs Teutscher nation, Der Churfürsten Fürsten Grauen Freihen Rittern Auch der merer theil Stett ... Auch wie ... die erwölung vn[d] krönung eynes Römischen Künigs vnd Keysers geschehen soll. Mit einer erclerung ... wie ein jedes wapen gefärbt oder gemalt werden sol, Franckfurth am Main, 1545 [VD16 K 1623].
Biblioteca nacional de Espaňa, Triunfo del Emperador Maximiliano I, fol. 31.png
Biblioteca nacional de Espaňa, Triunfo del Emperador Maximiliano I, fol. 31