Moravské zemské desky

Zápis v trhovém kvaternu z roku 1348. Olomoucká cúda: Kniha Jana z Kravař z let 1348–1371. Úvodní zápis v první knize olomoucké řady moravských zemských desk, do níž se začalo zapisovat 26. července 1348: "Anno domini Millesimo CCC. XLVIII. In concilio Olomucii in Crastino Beati Jakobi Tabule terre Origenem habuerunt."

Moravské zemské desky jsou veřejné knihy určené pro zápisy majetkových práv zpupných statků na území markrabství Moravského a výnosů zemského soudu. Moravské zemské desky z let 1348 až 1642, na ně navazující trhové kvaterny vedené do roku 1783 u Úřadu zemských desk (Landtafelamt), kanceláře zemského soudu, na nějž přešla nesporná agenda a vedení moravských zemských desk, v čele se zemským písařem, a mladší knihy až do roku 1884 jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně.[1][2]

Jejich neobyčejná hodnota je dána také tím, že na rozdíl od desek pro Čechy jsou desky pro Moravu zachovány v nepřetržité řadě od svého založení v roce 1348. České zemské desky se zachovaly od roku 1541, slezské zemské desky od roku 1431. Starší knihy v těchto zemích shořely. V žádné ze zemí České koruny neměly desky takový význam, jaký měly na Moravě. Zde se staly základem veškerého práva a znamením zemské samosprávy, již obdivovali cizinci. Ve své době byly proto moravské zemské desky nazývány "pravým klenotem země".[3] Ctibor Tovačovský z Cimburka o nich napsal, že jsou: „všeho práva konec a všech jistot jistota“.[4][5]

Moravské zemské desky z let 1348–1642 byly z rozhodnutí ministerstva spravedlnosti Československé republiky zemskému archivu v Brně odevzdány Vrchním soudem v Brně 15. března 1931. Jeho tehdejší ředitel František Hrubý o nich při slavnosti před shromážděnými zástupci úřadů a vědeckých kruhů pronesl přednášku. Popsal je jako jednu z nejvzácnějších památek českého národního života na Moravě a jako jednu z nejstarších a nejvzácnějších památek svého druhu v celé střední Evropě.[6][7] V roce 1998 byly Moravské zemské desky z let 1348–1642 prohlášeny za národní kulturní památku.[8]

Historie

Malovaný obal první knihy olomoucké řady moravských zemských desk, Knihy Jana z Kravař z let 1348–1371. Erb pánů z Kravař

Vývoj zemských desk byl na Moravě, kde působily na sobě nezávislé tzv. krajské cúdy, složitější než v Čechách.[3] Historicky cennější řada rukopisů nesporného soudnictví je na Moravě doložena od roku 1303. V listině z toho roku se uvádí: „Hec acta tam legitime celebrata in tabulas publicas olomucensis cude, ad quam universe provincie Moravie se reclinant, redegimus in signum efficacie amplioris.“[9][10][11] K obnovení desk, o nichž první zmínky se vyskytují ve druhé polovině 13. století, podle vzoru zemských desk v Čechách došlo v roce 1348, a to ve dvou řadách půhonných a trhových. Soudní reforma zrušila župní úřady a zřídila jeden moravský zemský soud, zasedající střídavě v Olomouci a v Brně. Karel IV., který deskám dal pevný řád, svým nařízením v zemi nezavedl novou neznámou instituci. Vedení původních desek bylo shledáno nedostatečným a nové zemské desky na Moravě byly pokračováním předchozích. Na rozdíl od Čech byly desky kvůli následování uspořádání soudnictví vedeny na dvou místech současně, v sídlech moravského zemského soudu. V Olomouci se se zápisy pro východní část území začalo 26. července 1348. V Brně pro jeho západní část se zapisovalo od 1. srpna 1348.[11] Starali se o ně nejvyšší zemský komorník a zemský písař, kteří za správnost zápisů v nich ručili svým majetkem.[3]

Desky byly uloženy ve sklepech kapitul v Olomouci a v Brně. Zemský hejtman Ctibor Tovačovský z Cimburka ve své Knize tovačovské, základní dobové právní pomůcce, popisuje obřadnou jízdu, převoz moravských zemských desk ve slavnostním průvodu z jejich útočiště do soudní síně. V roce 1545 byly desky již uchovávány na olomoucké a brněnské radnici.[12]

Po bitvě na Bílé hoře Ferdinand II. přikázal všechny zápisy v deskách a v půhonech učiněné během vlády povstalého stavovského direktorátu zrušit. V zápisech do trhových kvaternů zemských desk se jinak pokračovalo až do roku 1642, v zápisech do půhonných a nálezových knih do roku 1641. Zásadní změnu přineslo nařízení Ferdinanda III. z 25. listopadu 1641, jímž byly úřady sídlící do té doby v Olomouci přeneseny do Brna, kam byly proto olomoucké desky 18. března 1642 slavnostně převezeny. Po přemístění soudu a desk, sloučení obou soudů do Brna, se zapisovalo pouze v Brně, ve dvou řadách půhonných a trhových. Olomoucká a brněnská řada kvaternů byly spojeny do jedné vedené pro celou Moravu. V Brně povýšeném na hlavní město Moravy byly nejprve uloženy na radnici a později v rozšířeném stavovském domě (dnešní Nová radnice).[12][3]

Národní kulturní památku Moravské zemské desky tvoří 38 svazků olomoucké cúdy z let 1348–1642 a 35 svazků brněnské cúdy z let 1348–1642. Prvních pět knih brněnské řady z let 1348–1372 je svázáno v jedné knize označené názvem prvního trhového kvaternu vedeného v letech 1348–1350 (podle nejvyššího komorníka Erharda z Kunštátu). Nejstarší zemské desky byly do roku 1466 psány latinsky. Od roku 1480 se konečně po zásahu Ctibora Tovačovského z Cimburka prosadila čeština. Na závěr vyčleněného období byly psány podle originálů do desek vložených listin buď česky nebo německy. S vydáním Obnoveného zřízení zemského pro Moravu 10. května 1628, jímž byla němčina zrovnoprávněna s češtinou, se rozšířilo používání němčiny. V roce 1642 nahradily tyto původní desky trhové kvaterny vedené podle jednotlivých krajů.[13] Vážnost ke knihám se projevovala také jejich úpravou. Pokud se původní desky zachovaly, jsou u většiny knih dokladem moravské renesanční knižní vazby. Zachycují znaky představitelů zemských úřadů, jejich portréty, doprovázené znaky vlastních a spřízněných rodů.

Samostatný úřad zemských desk zrušil Josef II. svým nařízením z 24. března 1783. Zemské desky byly připojeny k moravskému zemskému právu (Moravský zemský soud). Nová soudní organizace byla zavedena s účinností od 1. června 1783. Úřad společně s dalšími úřady vplynul do moravskoslezského zemského práva (Moravskoslezský zemský soud), které zahájilo činnost 1. května 1783. Zemské desky zemskému právu podléhaly jako zvláštní záznamní úřad. Jejich význam s vydáním instrukce z 22. dubna 1794 poklesl natolik, že se staly jen jakousi pozemkovou knihou určenou pro stavovské statky (dominikální nemovitosti). Do archivu moravských stavů byly odevzdány knihy kvaternů majestátů a sněmovní památky. Žádost stavů o postoupení i starých zemských desk však byla zamítnuta. Vliv stavovské samosprávy na zemské desky byl úplně odstraněn.

Po zrušení moravskoslezského zemského práva 1. července 1850 správa zemských desk přešla k okresnímu soudu II. sekce v Brně, kde byly spojeny s olomouckými lenními knihami a s pozemkovými knihami města Brna a okolních panství.[2] Od roku 1851 se přestalo zapisovat do statkových kvaternů, protože tyto knihy byly nahrazeny sbírkou listin. V roce 1855 byly zemské desky převedeny do pravomoci zemského soudu v Brně a začal se o ně starat c. k. zemskodeskový a listovní úřad.[14]

Zápisy do hlavních knih byly ukončeny v roce 1884. Poté začaly být vedeny nové knihy, jež jsou, přestože byla již dávno zemskodesková agenda ukončena zánikem všech výsad, spojených s držbou deskových statků, v současnosti spravovány Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Brno-venkov.[14]

Přijetím tzv. „středního občanského zákoníku“ v roce 1950 (č. 141/1950 Sb.) byl opuštěn intabulační princip zápisu v pozemkových knihách a v zemských deskách. Vlastnictví bylo převáděno jen na základě smlouvy, z rozhodnutí soudu, orgánu veřejné správy nebo přímo ze zákona. Zároveň nadále nebylo povinným zapisovat přechody vlastnictví do pozemkových knih a zemských desek. Od 1. ledna 1951 byly zemské desky označeny "v likvidaci". Pro další zápisy byly uzavřeny, tak jako všechny pozemkové knihy, k 1. dubnu 1964, kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník (č. 40/1964 Sb.). Měl je nahradit nově vzniklý List vlastnictví. Vložky trojrubrikové hlavní knihy zemských desek zůstaly součástí tzv. dosavadních operátů katastru nemovitostí České republiky.[15][16]

Význam

Nejstarší svazky moravských zemských desk i svazky z doby, kdy se rozvíjelo moravské stavovské zřízení v době před bitvou na Bílé hoře, jsou zásadní pro celkové poznání dějin Moravy, pro její hospodářské, společenské a náboženské dějiny, pro dějiny vývoje a významu jazyka v zemi, a také pro dějiny kulturní a osvětové. Přispívají k poznání dějin jednotlivých moravských oblastí. Možná i více než dvě třetiny moravských měst, městeček a obcí má v zemských deskách zapsánu nejstarší písemnou zmínku dokládající jejich existenci, nejstarší zprávu o své povaze (zda sídlo bylo pouhou vsí, městečkem či městem), nebo nejstarší písemnou zprávu o svém kostele. To samé platí pro hrady, tvrze a další místa. Moravský historický místopis a zeměpis, zvláště pro období 14.–15. století by bez údajů nacházejících se v zemskodeskových zápisech téměř neexistoval. Z dějin Moravy by se bez těchto zápisů ztratila většina nejstarších zemanských a svobodnických rodů, původních držitelů drobných statečků pohlcených v průběhu 14.–15. století rozsáhlejšími s nimi sousedícími panstvími.[17]

Zásady zemských desk

Malovaný obal dvanácté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Jana z Lomnice z let 1420–1448. Erb nejvyššího zemského sudího Jošta Hechta z Rosic

Celoevropský význam zemských desk vychází z toho, že jsou základem na celém světě uznávané instituce rakousko-uherských pozemkových knih, jež je v mnoha zemích platná a ceněná až dosud. České a moravské zemské desky totiž spočívaly na zásadách, na nichž stojí moderní pozemková kniha: veřejnost, věrohodnost, určitost, zákonnost a volnost.[17]

Zásada veřejnosti

Desky byly přístupné každému: každý svá práva mohl v případě, že byla způsobilá ke vkladu, do zemských desk vkládat nebo vymazávat. Každý mohl úředníky požádat o sdělení obsahu zápisu. Osobní nahlížení do desk přípustné nebylo. K vydání výpisu z desk, o který mohl každý požádat, byl ale nutný souhlas krále nebo panského soudu.[17]

Do zemských desk se zapisovala veškerá věcná práva k nemovitostem. Nikdo se nemohl omlouvat neznalostí zemských desk, protože nahlédnutím do nich se mohl kdokoli přesvědčit o právním stavu deskového statku.[17]

Zemské desky byly založeny na vkladovém principu. Nabytí věcných práv k nemovitým statkům, zejména práva vlastnického nebo zástavního, bylo založeno na vkladu do desk. Jednalo se například o trhové, darovací, dílčí, společenské smlouvy, závěti (kšafty). Zemské desky byly od začátku v nejširším smyslu pozemkovými knihami, ne jen hypotekárními knihami. Zápisy v nich zabezpečovaly i jiné právní poměry, například zřízení poručníků a poznámky o dosažení zletilosti.[17]

Zásada věrohodnosti

Zásada veřejné víry v zemské desky: „Co do desk vloženo, pokládá se za právo nezvratné“. Výjimkou byly zápisy „falšované“ úředníky a zápisy, proti nimž byl podán účinný odpor u soudu (ve lhůtě tří let a osmnácti neděl).[18]

Zásada určitosti

Pro nabytí jakéhokoli práva bylo třeba provést zvláštní zápis založený na pojmenování vkládaného práva a věci, které se právní jednání týkalo. V tomto je možné vidět zárodek principu speciality, který se později stal dokonalým po zavedení samostatné vložky pro každé knihovní těleso.[18]

Zásada zákonnosti

Byla uplatňována tím, že o vkladech a výmazech rozhodovali a skutečně je prováděli soudní úředníci ustanovení k této činnosti. Přezkoumávala se platnost právních úkonů, například, zda k nim byl panovníkem, pokud to bylo předepsáno, dán souhlas. Návrh na vklad nebo výmaz ze zemských desk musel být v souladu se stavem zápisů v nich. Navrhovatel se obyčejně musel před úředníky zemských desk dostavit osobně a svůj návrh přednést ústně. Počet výjimek z tohoto pravidla se stále rozšiřoval. V průběhu 18. století byla osobní přítomnost před úředníky nahrazena písemným návrhem a písemným vyrozuměním účastníků řízení.[18]

Zásada volnosti

Ke vkladu práv do zemských desk nebyl nikdo nucen. Co ale v zemských deskách nebylo zapsáno, před právem jako by nebylo.[18]

Malované obaly

Přední strana malovaného obalu deváté knihy olomoucké řady moravských zemských desk, Knihy Viléma z Pernštejna z let 1417–1420. Erb pánů z Pernštejna

Barevná výzdoba pergamenových obalů moravských zemských desek je evropskou vzácností. Jsou jedinečným pramenem pro dějiny umění. Jejich nepřetržitá řada poskytuje názornou představu o vývoji středověké světské gotické a raněnovověké světské renesanční malby v našich zemích od poloviny 14. století do poloviny 17. století.[3] Bohatší výzdoba obalů zemských desek přichází ke konci 15. století s prvními knihami psanými česky.

Výzdoba knih nejprve znakem nejvyššího komorníka, od roku 1480 i náročnějšími motivy, která z obalů zemských desk dělá vynikající a nádhernou ukázku dobového malířského umění, je projevem vážnosti projevované těmto knihám.[19]

Brněnská řada zemských desk

  • Malovaný obal šesté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Ješka či Jana ze Šternberka z let (1370) 1373–1384. Erb pánů ze Šternberka
    Malovaný obal šesté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Ješka či Jana ze Šternberka z let (1370) 1373–1384. Erb pánů ze Šternberka
  • Malovaný obal sedmé knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Ctibora z Cimburka z let 1385–1392. Tzv. mluvící znak pánů z Cimburka (cimbuří)
    Malovaný obal sedmé knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Ctibora z Cimburka z let 1385–1392. Tzv. mluvící znak pánů z Cimburka (cimbuří)
  • Malovaný obal deváté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Erharda z Kunštátu III. z let 1407–1412. Erb pánů z Kunštátu
    Malovaný obal deváté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Erharda z Kunštátu III. z let 1407–1412. Erb pánů z Kunštátu
  • Malovaný obal jedenácté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Jana z Lomnice z let 1415–1418. Erb pánů z Lomnice
    Malovaný obal jedenácté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Jana z Lomnice z let 1415–1418. Erb pánů z Lomnice
  • Malovaný obal dvanácté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Jana z Lomnice z let 1420–1448
    Malovaný obal dvanácté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Jana z Lomnice z let 1420–1448
  • Malovaný obal třinácté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Vaňka z Boskovic z let 1450–1459. Erb pánů z Boskovic
    Malovaný obal třinácté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Vaňka z Boskovic z let 1450–1459. Erb pánů z Boskovic
  • Malovaný obal čtrnácté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Jana z Pernštejna z roku 1466
    Malovaný obal čtrnácté knihy brněnské řady moravských zemských desk, Knihy Jana z Pernštejna z roku 1466
Malovaný obal jedenácté knihy olomoucké řady moravských zemských desk, Knihy Pročka z Kunštátu z let 1464–1466. Panna Maria s malým Ježíškem

Olomoucká řada zemských desk

  • Malovaný obal druhé knihy olomoucké řady moravských zemských desk, Knihy Beneše z Kravař či ze Strážnice z let 1373–1374
    Malovaný obal druhé knihy olomoucké řady moravských zemských desk, Knihy Beneše z Kravař či ze Strážnice z let 1373–1374
  • Malovaný obal osmé knihy olomoucké řady moravských zemských desk, Knihy Petra z Kravař či ze Strážnice z let 1412–1416
    Malovaný obal osmé knihy olomoucké řady moravských zemských desk, Knihy Petra z Kravař či ze Strážnice z let 1412–1416
  • Malovaný obal desáté knihy olomoucké řady moravských zemských desk, Knihy Jana z Cornštejna z let 1437–1448. Erb pánů z Lichtenburka
    Malovaný obal desáté knihy olomoucké řady moravských zemských desk, Knihy Jana z Cornštejna z let 1437–1448. Erb pánů z Lichtenburka
  • Malovaný obal jedenácté knihy olomoucké řady moravských zemských desk, Knihy Pročka z Kunštátu z let 1464–1466. Erb pánů z Kunštátu
    Malovaný obal jedenácté knihy olomoucké řady moravských zemských desk, Knihy Pročka z Kunštátu z let 1464–1466. Erb pánů z Kunštátu

Výstavy

Originály některých kvaternů zemských desk (mezi nimi dvě nejstarší knihy brněnské a olomoucké cúdy) a samostatně uložených malovaných obalů byly vystaveny společně s dalšími dokumenty během září až listopadu 1991 na výstavě Brno–Olomouc–Opava 1991, kterou společně uspořádali Moravský zemský archiv v Brně, Zemský archiv v Opavě, Muzeum města Brna, Slezské zemské muzeum v Opavě a Okresní archiv v Olomouci.[20]

Znovu byly v Brně tímto způsobem dvě z knih představeny na podzim 2018 na výstavě konané u příležitosti 100. výročí československé státnosti Morava jako součást českého státu.[21][22]

Edice moravských zemských desk

Latinsky psané trhové kvaterny z let 1348 až 1466 byly ve dvou svazcích edičně vydány tiskem v roce 1856 pod jmény ředitele zemského archivu Petra rytíře Chlumeckého, zemského archiváře Josefa Chytila, ředitele zemských desek Karla Demutha a Adolfa rytíře z Wolfskronu, zvlášť pro olomoucké a zvlášť pro brněnské desky. Oba svazky byly vydány nákladem šlechty, která na Moravě držela deskové statky. Rejstřík k nim je neúplný, zachycuje pouze údaje z nejstarších sešitů. Nový podrobný rejstřík k edici proto zpracoval František Černý. Byl vydán Maticí moravskou v roce 1914 v její řadě Prameny dějin moravských.[23]

Mladší česky psané moravské zemské desky byly zásluhou Komise pro vydávání historických pramenů moravských Matice moravské částečně přepsány (knihy z let 1480–1619) již před 1. světovou válkou. Jejich vydáním byl pověřen historik a středoškolský profesor Tomáš Kalina. K pokračování v uskutečňování vydavatelského plánu však došlo až ve 30. letech 20. století, kdy byly zemské desky předány do Moravského zemského archivu. Jeho ředitel František Hrubý zajistil, že na archiv bylo opět převedeno i vydávání zemských desk. Obě vydávané řady byly rozděleny do dvou svazků. Za předěl mezi díly byl stanoven rok 1566. Práce, s nimiž se začalo ve 30. letech, se protáhly. K vydání jednotlivých svazků edice, na nichž pracovali Miloslav Rohlík (brněnská řada: léta 1567–1641) a František Matějek (olomoucká řada: 1480–1642), došlo v letech 1948–1957. Trhové kvaterny do roku 1642 tím byly vydány všechny. O vydávání mladších se už neuvažovalo.[24][25][26]

Brněnská řada zemských desk

  • CHLUMECKÝ, Petr – CHYTIL, Josef – DEMUTH, Karl – WOLFSKRON, Adolf. Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466, Brno, 1856. Dostupné online Archivováno 22. 2. 2014 na Wayback Machine.
  • KALINA, Tomáš. Moravské zemské desky. II. sv. řady brněnské 1480–1566, Brno, 1950. Dostupné online
  • ROHLÍK, Miloslav. Moravské zemské desky. III. sv. řady brněnské 1567–1641, Praha, 1957.

Olomoucká řada zemských desk

Půhonné knihy

Odhadní kvaterny

Odkazy

Reference

  1. ↑ Moravské zemské desky. Zemské desky cúdy olomoucké a zemské desky cúdy brněnské z let 1348–1642. Kvaterny trhové založené roku 1642: kvaterny statků kraje brněnského, hradišťského, jihlavského, olomouckého a znojemského [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b KOCMAN, A. [et. al.]. Průvodce po Státním archivu v Brně. Brno: Krajské nakladatelství, 1954. S. 168–176. 
  3. ↑ a b c d e SCHELLE, Karel; TAUCHEN, Jaromír (eds.). Encyklopedie českých právních dějin. Svazek 2, D–J. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. v koedici s Key Publishing s.r.o., 2016. ISBN 978-80-7380-569-2. S. 104–105. 
  4. ↑ Zemské desky změnily adresu [online]. LIDOVKY.cz [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ TOVAČOVSKÝ Z CIMBURKA, Ctibor; BRANDL, Vincenc (ed.). Kniha Tovačovská, aneb, Pana Ctibora z Cimburka a z Tovačova Paměť obyčejů, řádů, zvyklostí starodávných a řízení práva zemského v Markrabství Moravském [online]. 1868: V. Brandl [cit. 2023-03-04]. S. 64. Dostupné online. 
  6. ↑ HRUBÝ, František. Moravské zemské desky z let 1348-1642. Brno: Zemská správa moravskoslezská, 1931. ISBN 80-86181-16-2. S. 7. 
  7. ↑ ŠTARHA, Ivan a kol. (ed.). Moravské zemské desky 1348–1642. Národní kulturní památka. Břeclav: [s.n.], 1999. ISBN 80-86181-16-2. S. 7. 
  8. ↑ Nařízení vlády č. 46/1998 Sb. Nařízení vlády o prohlášení Moravských zemských desek za národní kulturní památku [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ BOČEK, Antonín (ed.). Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. V. svazek. 1294–1306. Č. 158 [online]. Brno: Josef Chytil, 1850 [cit. 2023-02-20]. S. 167. Dostupné online. 
  10. ↑ MZA v Brně, fond E 9 Cisterciačky Staré Brno, 8. prosinec 1303, Brno, Vítek ze Švábenic, sudí moravský, zapisuje své choti Perchtě za její věno v Počítkách ves Moravany [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b ŠTARHA, Ivan a kol. (ed.). Moravské zemské desky 1348–1642. Národní kulturní památka. Břeclav: [s.n.], 1999. ISBN 80-86181-16-2. S. 8. 
  12. ↑ a b ŠTARHA, Ivan a kol. (ed.). Moravské zemské desky 1348–1642. Národní kulturní památka. Břeclav: [s.n.], 1999. ISBN 80-86181-16-2. S. 8–9. 
  13. ↑ Moravské desky zemské - Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b MÜLLER, Karel; ROUBIC, Antonín; ŠTĚRBOVÁ, Jarmila; ŠVÁBENSKÝ, Mojmír. Právní klenoty Moravy a Slezska. Zemské desky a další stavovské rukopisy. Brno: MZA v Brně za spolupráce ZA v Opavě, 1991. S. 7. 
  15. ↑ ĎUROVIČ, Michal; PAULUSOVÁ, Hana; SEDLÁČEK, Pavel; STRAKA, Roman. Historie, průzkum stavu a návrh technologie konzerování a restaurování desek zemských Království českého, in: 7. odborná konference Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-21. 
  16. ↑ NETOLICKÝ, Lukáš. Pozemková kniha a využití v dnešním katastru [online]. 2014 [cit. 2023-02-21]. S. 14, 28-30, 35, 50-51. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c d e ŠTARHA, Ivan a kol. (ed.). Moravské zemské desky 1348–1642. Národní kulturní památka. Břeclav: [s.n.], 1999. ISBN 80-86181-16-2. S. 11. 
  18. ↑ a b c d ŠTARHA, Ivan a kol. (ed.). Moravské zemské desky 1348–1642. Národní kulturní památka. Břeclav: [s.n.], 1999. ISBN 80-86181-16-2. S. 12. 
  19. ↑ MÜLLER, Karel; ROUBIC, Antonín; ŠTĚRBOVÁ, Jarmila; ŠVÁBENSKÝ, Mojmír. Právní klenoty Moravy a Slezska. Zemské desky a další stavovské rukopisy. Brno: MZA v Brně za spolupráce ZA v Opavě, 1991. S. 3–5. 
  20. ↑ MÜLLER, Karel; ROUBIC, Antonín; ŠTĚRBOVÁ, Jarmila; ŠVÁBENSKÝ, Mojmír. Právní klenoty Moravy a Slezska. Zemské desky a další stavovské rukopisy. Brno: MZA v Brně za spolupráce ZA v Opavě, 1991. S. obálka katalogu. 
  21. ↑ MLATEČEK, Karel; ČERNUŠÁK, Tomáš. Morava jako součást českého státu. Společný vývoj od středověku do 20. století. Události – jevy – osobnosti. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2018. S. 134–136. 
  22. ↑ Nejcennější právní a katastrální dokument v zemi je k vidění v Brně [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. 
  23. ↑ KRMÍČKOVÁ, Helena. Edice středověkého diplomatického materiálu [online]. Brno: 2014 [cit. 2023-03-04]. Kapitola 12. 2 Desky zemské na Moravě, s. 67–68. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  24. ↑ KRMÍČKOVÁ, Helena. Edice středověkého diplomatického materiálu [online]. Brno: 2014 [cit. 2023-03-04]. Kapitola 12. 2 Desky zemské na Moravě, s. 68. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. 
  25. ↑ FRIC, Pavel. Tomáš Kalina - středoškolský profesor, editor moravských zemských desek, In: Muzeum Brněnska: sborník. Předklášteří: Muzeum Brněnska, 2009. ISBN 978-80-904-397-0-2. S. 123–131. 
  26. ↑ KŮRKA, Pavel. Desky zemské. In: Akademická encyklopedie českých dějin. Svazek 4, D-G (dadaismus - gymnázium). Praha: Historický ústav, 2015. S. 131–135. 

Literatura

  • DEMUTH, Karl Joseph. Geschichte der Landtafel im Markgrafthume Mähren. Brünn: Nitsch & Grosse, 1857. Dostupné online. (ger) 
  • HRUBÝ, František. Moravské zemské desky z let 1348-1642. Brno: Zemská správa moravskoslezská, 1931. Dostupné online. ISBN 80-86181-16-2. 
  • ŠTARHA, Ivan a kol. (ed.). Moravské zemské desky 1348–1642. Národní kulturní památka. Břeclav: [s.n.], 1999. ISBN 80-86181-16-2. 
  • JANIŠ, Dalibor. Úvahy nad počátky zemských desk na Moravě. In: CHOCHOLÁČ, Bronislav; JAN, Libor; KNOZ, Tomáš. Nový Mars moravicus aneb Sborník příspěvků, jež věnovali prof. dr. Josefu Válkovi jeho žáci a přátelé k sedmdesátinám. Brno: Matice moravská, 1999. ISBN 80-902304-6-6. S. 243–250.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 124, Kniha Erharda z Kunštátu III., 1407–1412, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Kunštátu.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 124, Kniha Erharda z Kunštátu III., 1407–1412, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Kunštátu. Na přední straně obalu je erb pánů z Kunštátu, jímž jsou tři černá příčná břevna v horní části stříbrného černě olemovaného vlevo skloněného štítu. V jeho pravé části je posazena kolčí uzavřená vlevo hledící modrá přilbice s černě olemovanými vlajícími přikryvadly, vpravo na líci modrými a červenými na rubu, vlevo na líci modrými a na rubu opakujícími barvy štítu. Klenotem jsou dvě černě olemovaná složená stříbrná křídla se třemi černými příčnými pruhy, opakující barvy štítu. V dolní části štítu je nápis: Domini Erhardi de Cunstat tercij.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 129, Kniha Jana z Pernštejna, 1466, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Pernštejna.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 129, Kniha Jana z Pernštejna, 1466, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Pernštejna. Na přední vnější straně obalu je erb pánů z Pernštejna: zubří hlava namalovaná hnědou barvou se zlatou houžví a červeným vyplazeným jazykem v stříbrném poli vpravo skloněného gotického štítu. Chlupy zubrovy srsti na hlavě a očí obrácené vpravo nahoru jsou zvýrazněny. Stínování zubrovy hlavy je posíleno použitím tmavěhnědé barvy. V levé části štítu je na něm posazena vpravo hledící uzavřená kovově modrá kolčí přilbice s nýty, přikrytá hnědo(černo)stříbrnými nesouměrnými přikryvadly rostlinných tvarů. Na přilbici je umístěn klenot, kterým je hnědá vlevo hledící vyrůstající zubří hlava se zlatou houžví a vyplazeným červeným jazykem. Srst je zvýrazněna podobným způsobem, jako je tomu u zubří hlavy ve štítě. Štít, přilbice, která je rovněž stínována, a přikryvadla jsou zvýrazněny černými obrysy. Nad klenotem je umístěn slabě čitelný letopočet: 1466.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 127, Kniha Jana z Lomnice, 1420–1448, malovaný obal, zadní strana, erb Jošta Hechta z Rosic.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 127, Kniha Jana z Lomnice, 1420–1448, malovaný obal, zadní strana, erb Jošta Hechta z Rosic. Na zadní vnější straně obalu je erb nejvyššího zemského sudího Jošta Hechta z Rosic: zubatá stříbrná štika v červeném poli štítu s černým obrysem a odstínováním některých částí, zřetelněji ploutví. Barvy jsou na obou stranách obalu místy značně setřeny.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 121, Kniha Ješka či Jana ze Šternberka, (1370) 1373–1384, malovaný obal, přední strana, erb pánů ze Šternberka.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 121, Kniha Ješka či Jana ze Šternberka, (1370) 1373–1384, malovaný obal, přední strana, erb pánů ze Šternberka. Přední stranu vazby zdobí erb Šternberků, kterým je zlatá osmihrotá hvězda v modrém poli. Gotický štít je olemován černým obrysem. Je vidět prosvítání modré podkladové barvy hvězdou. Dole se nachází pozdější text: Liber D(omi)ni Jessconis et de Joannis de Sternberg ab anno 1373 usq(ue) ad annu(m) 1382.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, Kniha Jana z Kravař, 1348–1371, malovaný obal, erb pánů z Kravař.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, Kniha Jana z Kravař, 1348–1371, malovaný obal, erb pánů z Kravař. Odřivous – zavinutá střela.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, Kniha Jana z Kravař, 1348–1371, folio 1.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, Kniha Jana z Kravař, 1348–1371, folio 1. Úvodní zápis ve sloupci a v trhovém kvaternu olomoucké cúdy, do něhož se začalo zapisovat 26. července 1348: "Anno domini Millesimo CCC. XLVIII. In concilio Olomucii in Crastino Beati Jakobi Tabule terre Origenem habuerunt."
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 83, Druhá kniha Beneše z Kravař či ze Strážnice, 1373–1374, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Kravař.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 83, Druhá kniha Beneše z Kravař či ze Strážnice, 1373–1374, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Kravař. Na přední straně obalu je erb pánů z Kravař. Zadní strana je bez ozdoby. Text je umístěn ve čtyřech řádcích nad erbem: S(e)c(un)dus liber d(omi)ni Benesii de Crawar d(omi)ni de Straznycz et Plumnov camerarij sup(re)mi Czude Olomucensis sed p(ri)mus liber ip(s)ius Incipit in libro d(omi)ni Joh(a)nnis de Crawar. A o kousek vedle dopsáno rukou 18. století: Num: 2dus ab Anno 1373. Zhruba doprostřed erbu pánů z Kravař byl později vepsán rok 1373.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 92, Kniha Pročka z Kunštátu, 1464–1466, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Kunštátu.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 92, Kniha Pročka z Kunštátu, 1464–1466, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Kunštátu. Na přední straně obalu je erb pánů z Kunštátu: tři černá příčná břevna v horní části stříbrného zlatě olemovaného vpravo skloněného štítu. V jeho levé části je posazena kolčí uzavřená vpravo hledící zlatá přilbice s nýty přikrytá zlatě olemovanými nesouměrnými vlajícími černostříbrnými přikryvadly opakujícími barvy štítu. Přilbice, přikryvadla a stejně tak i obruba štítu jsou místy stínovány šrafováním a ohraničeny celkovým černým obrysem.

Pozadí erbu tvoří zelený trávník s naznačenými travinami a květinami a modrá obloha. Nahoře na obloze jsou vpravo a vlevo v zelených polích uprostřed zlatých sluncí v kroužcích namalovány monogramy Ježíše Krista IhS a XPC. Prostor mezi paprsky sluncí a kruhy vyplňuje červená barva. Kousek kroužků je s celým okrajem obalu ustřižen, zřejmě příliš přesahoval velikost vlastní knihy. Předělem mezi trávníkem a oblohou je zlatá dvojlinka, doplněná tenkou černou linkou nad nimi. Na stříbrném rubu levého přikryvadla se nachází letopočet 1464. Nalevo od přilbice a klenotu byla v 18. století připsána evidenční poznámka: Num: 11mus ab Anno 1464. Klenotem je jedno stříbrné křídlo se třemi černými příčnými pruhy a zvýrazněnými pery, které rovněž opakuje barvy štítu.

Pod štítem se u dolního okraje obalu ve stříbrném pruhu nachází místy setřený nápis: O rex glorie veni cum pace : Proczek z Kunstatu. Okraje přední i zadní strany původně tvořil červený rám, jehož horní i dolní část později zmizela při oříznutí pergamenu. Na zadní části obalu je z jeho spodního pruhu část vidět. Pravý okraj přední části obalu je dále poškozen tak, že na dvou místech v něm vidíme malé díry.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 91, Kniha Jana z Cornštejna, 1437–1448, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Lichtenburka.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 91, Kniha Jana z Cornštejna, 1437–1448, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Lichtenburka. Erb pánů z Lichtenburka: dvě zkřížené černé ostrve ve zlatém poli vpravo skloněného gotického štítu s černým obrysem. V levé části hodně nakloněného štítu je na něm posazena vpravo hledící uzavřená kovově zlatá kolčí přilbice, která je přikryta černozlatými nesouměrnými přikryvadly rostlinných tvarů. Na přikryvadlech s černými tahy zvýrazněnou strukturou je místy použito stínování šrafováním. Obrysy přilbice jsou méně výrazné. Klenotem je paví kyta s přes ni položenou zlatou rybou. Nahoře nad kytou je umístěn text: Czornsstaynskeho knihy. Z evidenční poznámky doplněné v 18. století se jedna její část „Num: 10mus“ nachází nalevo od kyty a její zbytek „ab Anno 1437.“ se nalézá napravo od ní. Vlevo nad evidenční poznámkou vidíme značku „N 10.“ a zhruba uprostřed nad ní blíž ke kytě byl připsán letopočet 1437. Zadní strana obalu je bez ozdoby a část je zahnuta dovnitř.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 90, Kniha Viléma z Pernštejna, 1417–1420, malovaný obal, přední strana, otočeno, erb pánů z Pernštejna.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 90, Kniha Viléma z Pernštejna, 1417–1420, malovaný obal, přední strana, otočeno, erb pánů z Pernštejna. Na obou vnějších stranách obalu olomoucké Knihy Viléma z Pernštejna (IX) z let 1417–1420 je namalován erb pánů z Pernštejna s přilbicí, při­kryvadly a klenotem.1 Složky jsou do obalu vloženy převráceně, erb se tak jeví vzhůru obrácený. Při správném vložení složek by byla dnešní přední strana zadní stranou a naopak. Přední strana: erbem je černá zubří hlava se stříbrnou houžví a s výraznými stříbrnými rohy, červeně podlitýma očima a zvýrazněním chlupů na uších umístěná ve stříbrném poli gotického štítu s černým obrysem, který je použit i pro zvýraznění všech dalších součástí obrazu. Stříbrné je i obočí u očí. Červený jazyk není vyplazen. Gotický štít je vpravo nakloněn a v jeho levé části je posazena stříbrná vpravo hledící uzavřená kolčí přilbice krytá černostříbrnými přikryvadly s místy naznačeným stínováním pomocí jemných šraf. Na přilbici je umístěn klenot, kterým jsou stříbrné zubří uši a rohy doplněné na každé straně trojicí k nim připojených černých do stran jdoucích chocholů. Z hlavy zubra vidíme jen její černé temeno. V prostoru mezi zubřími rohy je vepsán text evidenční poznámky: Num. 9us ab Anno 1417.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 128, Kniha Vaňka z Boskovic, 1450–1459, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Boskovic.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 128, Kniha Vaňka z Boskovic, 1450–1459, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Boskovic. Na přední vnější straně obalu je erb pánů z Boskovic: šedě zakalený stříbrný boskovský hřeben v gotickém červeném štítě ozdobený vpravo hledící uzavřenou zlatě zbarvenou kolčí přilbicí položenou v levé části horního okraje vpravo skloněného štítu. Přilbici kryjí červenostříbrná šrafováním černými tahy stínovaná přikryvadla rostlinných tvarů. Štít, boskovský hřeben v něm, přilbice, která je rovněž stínována, a přikryvadla jsou zvýrazněny černými obrysy. Celkový dojem z obrazu je silně plastický, což je podpořeno i tím, že je pro stínování použito i dalších odstínů barev, například červené a zelené. Klenotem je zelený polštář se čtyřmi střapci, z nichž jsou celé vidět dva přední, na němž křížem leží dva věníky (kytky) zeleného dubového listí. Dole pod malbou je připsáno: Wankonis de Boskowicz. Nahoře vlevo lze tušit letopočet napsaný však slabě, a proto ve svém posledním dvojčíslí ne zcela jasně čitelný. Barvy jsou místy značně setřeny, takže prosvítá přirozená barva pergamenu.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 92, Kniha Pročka z Kunštátu, 1464–1466, malovaný obal, zadní strana, Panna Maria s malým Ježíškem.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 92, Kniha Pročka z Kunštátu, 1464–1466, malovaný obal, zadní strana, Panna Maria s malým Ježíškem. zaujme náboženský motiv malby na zadní straně, který je mezi ostatními obaly zemských desek jediný svého druhu. Je zde proveden obraz sv. Panny Marie sedící na dlouhé zelené pohovce a oběma rukama držící na svých kolenou stojícího Ježíška. Marie je oblečená v modrém plášti se zlatě zdobeným okrajem. Dolní obruba tohoto pláště rozkládající se na zemi je složená do četných záhybů. Žehnající děťátko v šedorůžové košili je ozářeno stejně jako Marie zlatou gloriolou ohraničenou červeným kruhem, se zlatým křížem zvýrazněným červeným obrysem. Marie je korunována zlatou korunou zvýrazněnou červeným obrysem. Ježíš v levé ruce drží malý žlutobílý kvítek, lilii, pravou ruku má zdviženou v žehnajícím gestu. Kříž i koruna nesou bílé, zelené, modré a červené drahokamy. O výrazu tváří děťátka a madony a jejich postoji pojednává podrobně Vítězslav Houdek. Pozadí výjevu je barevně obdobné pojetí na přední straně s tím, že místo trávníku s naznačenými rostlinami je tu zelená pohovka. Předěl mezi pohovkou a oblohou je tvořen jejím ozdobným okrajem. Pergamen zadní části obalu pokračuje přehnutím v pliku v přirozené barvě pergamenu.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 122, Kniha Ctibora z Cimburka, 1385–1392, malovaný obal, otočeno, erb pánů z Cimburka.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 122, Kniha Ctibora z Cimburka, 1385–1392, malovaný obal, otočeno, erb pánů z Cimburka. Tzv. mluvící znak pánů z Cimburka (cimbuří). Erb Cimburků je na zadní straně obalu obrácen špičkou nahoru. Černě olemovaný štít je umístěn v kruhu vyzdobeném rostlinným filigránem, ve vnitřní části černým a ve vnější části, kterou tvoří kontrastní černý pruh, bílým. Přední vnější strana obalu je bez ozdoby. Stylizace reprodukcí obalů použité v edici latinsky psaných zemských desek všechny případy, kdy otočením obalu došlo současně ke změně v natočení znaku (ve vztahu k pozici složek uvnitř) tyto zobrazují v jejich přirozeném postavení.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 89, Kniha Petra z Kravař či ze Strážnice, 1412–1416, malovaný obal, přední strana, otočeno, erb pánů z Kravař.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 89, Kniha Petra z Kravař či ze Strážnice, 1412–1416, malovaný obal, přední strana, otočeno, erb pánů z Kravař. Erb pánů z Kravař: stříbrná (zlatá) zavinutá střela v červeném poli červeného vpravo nakloněného gotického štítu. Na něm je vlevo posazena stříbrná (zlatá) uzavřená kolčí přilbice, pokrytá červeno stříbrnými přikryvadly, červeně stínovanými a zvýrazněnými dalšími černými tahy, které rovněž představují naznačení stínování, a klenotem, kterým je černé orlí pero posázené lístky. Text nad erbem zapsaný ve dvou řádcích zvýrazněných červenými linkami: liber d(omi)ni Petri de Crawar alias de Straznycz, doplněný rostlinnými motivy (květ a listy). Nad štít byla v 18. století připsána evidenční poznámka: Num: 8us ab Anno 1412. Vlevo pod ní pak byl ještě dopsán letopočet 1412. Zadní strana obalu je bez ozdoby a část je zahnuta dovnitř.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 127, Kniha Jana z Lomnice, 1420–1448, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Lomnice.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 127, Kniha Jana z Lomnice, 1420–1448, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Lomnice. Na přední vnější straně obalu je erb pánů z Lomnice: černé orlí křídlo se zlatou pružinou ve stříbrném poli vpravo skloněného štítu s černým obrysem. V levé části štítu je na něm posazená vpravo hledící uzavřená kovově modrá kolčí přilbice, přikrytá černozlatými nesouměrnými přikryvadly. Na rubní části přikryvadel je místy použito stínování šrafováním černými tahy. Méně výrazně jsou takové tahy vidět i na přilbici. Odstínovány jsou rovněž obě pružiny. Klenotem je černé orlí křídlo se zlatou pružinou.
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 126, Kniha Jana z Lomnice, 1415–1418, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Lomnice.png
MZA v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 126, Kniha Jana z Lomnice, 1415–1418, malovaný obal, přední strana, erb pánů z Lomnice. V erbu pánů z Lomnice je černé orlí křídlo se stříbrnou pružinou ve stříbrném poli vlevo skloněného gotického štítu s černým obrysem. V pravé části štítu je posazena vlevo hledící uzavřená stříbrná kolčí přilbice, přikrytá černostříbrnými nesouměrnými přikryvadly. Je více vidět z jejich černé lícní části. Klenotem je černé orlí křídlo se stříbrnou pružinou.