Moravský Beroun

Moravský Beroun
Znak města Moravský BerounVlajka města Moravský Beroun
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMoravský Beroun
Obec s rozšířenou působnostíŠternberk
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 872 (2023)[1]
Rozloha51,22 km²[2]
Nadmořská výška525 m n. m.
PSČ793 05
Počet domů585 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí 9. května 4
793 05 Moravský Beroun
mesto@morberoun.cz
StarostaJan Hicz
Oficiální web: www.morberoun.cz
Moravský Beroun
Další údaje
Kód obce597678
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravský Beroun (1869–1910 jen Beroun, též Beroun na Moravě; německy Bärn[4]) je moravské město ležící severovýchodně od Šternberka. Je významným turistickým střediskem Nízkého Jeseníku. Dříve náleželo k okresu Bruntál, k 1. lednu 2005 však přešlo pod okres Olomouc. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel, katastrální výměra činí 5122 ha.

Okrajem města přes místní část Ondrášov prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy. Úzkorozchodná trať do Dvorců byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Název

Jméno osady bylo přeneseno od italského města Verona. Z roku 1408 je písemně doložena podoba Werona, jinak mají české i německé varianty jména vždy počáteční B. V roce 1924 byl dán přívlastek Moravský pro odlišení od Berouna v Čechách.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339,[6] avšak původní ves byla založena již po roce 1269 pány ze Šternberka při dolech na železnou rudu.[7] Šternberkové také vystavěli hrad na kopci zvaném Křížový vrch. Hrad byl pobořen při nájezdech husitů. Dnes už není jeho existence patrná. Od počátku 16. století město mělo horní právo, které bylo potvrzeno o 100 let později v roce 1635. Největší rozkvět Moravského Berouna nastal od poloviny 16. století, kdy se město stalo sídlem horního soudu. Od roku 1570 zde byly budovány hamry na zpracování vytěžené rudy. Do roku 1945 bylo město osídleno převážně něměckým obyvatelstvem. To se projevilo i po mnichovské dohodě, kdy bylo město připojeno k říši.[7] Po roce 1945 byla většina německých obyvatel odsunuta a město bylo nově osídleno českými občany.

Současnost

Moravský Beroun se nachází na úpatí hory Slunečná (800 m n m). Městem probíhá silnice Olomouc-Šternberk-Opava. Významným zaměstnavatelem berounských obyvatel je podnik Granitol. Granitol navázal na tradici továrny z roku 1895, která vyráběla nepromokavá plátna. Nyní Granitol vyrábí vyfukované polyetylenové fólie , mikrotenové fólie a PP pásky. V části Ondrášov je stáčírna minerálních vod s názvem Ondrášovka. Pramen Ondrášovky byl objeven už v roce 1260 Zdeslavem ze Šternberka. Tato voda byla čerpána od roku 1357, kdy byla Stephanem ze Šternberka po odborném prozkoumání zpřístupněna všem obyvatelům v okolí. Pracovní příležitost zajišťují oba uvedené podniky, přitom část obyvatel Moravského Berouna pracuje v zemědělství a část dojíždí za prací do okolních měst.

Stručný historický přehled

  • 1577 – město dostalo právo konat dva výroční trhy, později získalo další privilegia
  • 1752 – vystavěna kaple na Křížovém vrchu (zbořena 1989, později nahrazena replikou)
  • 1758 – městem projížděl generál Laudon před legendární bitvou u Guntramovic a u Domašova
  • 1779 – po velkém požáru město téměř celé zničeno
  • 1. července 1872 – zahájen provoz na železniční trati Olomouc – Krnov – Opava
  • 1822 – postaven první vodovod
  • 1841 – zahájen provoz pošty
  • 1859 – vybudována továrna na zápalky
  • 1867 – zahájen provoz nemocnice
  • 1895 – vznik 1. rakouské továrny na výrobu umělé kůže a voskových pláten
  • 1898 – zahájen provoz úzkorozchodné tratě Mor. Beroun – Dvorce (zrušena v roce 1933)
  • 1899 – vybudována škola
  • 1918 – město se hlásilo k Sudetenlandu a vyzbrojilo 150 občanů na obranu proti ČR. Povstání bylo potlačeno vojskem z Olomouce
  • 1924 – pro rozlišení od města Beroun v Čechách dán přívlastek Moravský[8]
  • 1935 – ve volbách zvítězila Henleinova SdP
  • 1938 – obsazeno nacistickými vojsky
  • 5. května 1945 bylo město obsazeno Rudou armádou, následně bylo z města vysídleno původní většinové německé obyvatelstvo a do města přicházeli noví obyvatelé
  • 26. srpna 1968 – projížděla vojska Varšavské smlouvy
  • 2005 – změna územněsprávního zařazení – z okresu Bruntál do okresu Olomouc, z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů města Moravský Beroun včetně místních částí
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel5 2555 4275 4095 3194 8794 4394 3262 6352 8342 9562 8273 5233 4313 0042 785
Počet domů568625580597669682738655506505464494560576585

Části obce

  • Moravský Beroun
  • Čabová
  • Ondrášov
  • Nové Valteřice
  • Sedm Dvorů
  • součástí města je i bývalá předměstská ves Hajmrlov (Heimerlsdorf), prvně zmiňovaná roku 1788[9], nevyčleňovaná dnes ani jako místní část (osada), ani jako základní sídelní jednotka

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravském Berouně.
  • Budova základní školy čp. 128, Moravský Beroun
  • Socha Panna Marie Immaculata (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Pomník členům Klubu přátel lesa, Moravský Beroun
  • Fara čp. 183 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Hřbitov – hřbitov u kostela Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Moravský Beroun
  • Památník padlým Rudoarmějcům, Moravský Beroun
  • Naučná stezka Křížový a Kočičí vrch, Moravský Beroun
  • Městský dům, Školní 248/14 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Kostel Povýšení svatého Kříže (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Křížová cesta (Moravský Beroun) | Součást areálu hřbitovního kostela Povýšení svatého kříže (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Trafostanice – zděná trafostanice na okraji zástavby obce, Moravský Beroun
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Měšťanský dům, Masarykova 199/6 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Dřevěný kříž – dřevěný misijní kříž u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Moravský Beroun
  • Vila čp. 355 – památka místního významu architektonicky výrazná stavba, Moravský Beroun
  • Radnice na náměstí 9. května čp. 4 s charakteristickým arkádovým loubím, Moravský Beroun
  • Socha chemika – plastika symbolizující chemický charakter podniku Granitol, Moravský Beroun
  • Krucifix – kamenný kříž (památková ochrana: KP), Čabová
  • Socha Ecce homo, Čabová
  • Dům čp. 23, Ondrášov
  • Dům čp. 26, Ondrášov
  • Dům čp. 28, Ondrášov
  • Budova železniční vodárny v areálu železniční stanice Moravský Beroun, Ondrášov
  • Obytný dům čp. 49, Ondrášov
  • Výpravní budova železniční stanice čp. 50, Moravský Beroun, Ondrášov
  • Vila čp. 39 – zámeček, Ondrášov
  • Torzo kamenného kříže z roku 1907 před domem čp. 24, Ondrášov
  • Pomník obětem 2. světové války, Ondrášov
  • Plastika Pramen – pískovcová socha znázorňující pramen - zřídlo, Ondrášov
  • Kamenný kříž – Na pískovcovém soklu podoby skaliska žulový kříž s kovovým korpusem Ukřižovaného Krista, text: (UPOMÍNKA NA TRAGICKY ZEMŘELÉHO JANA BĚHALA ROLNÍKA Z DROŽDÍNA ZEMŘEL 5. VIII. 1945) Ondrášov
  • Vila čp. 61 – památka místního významu architektonicky výrazná stavba, Ondrášov
  • Lovecký zámeček – na Olomoucku ojedinělý příklad raného použití železa v architektuře jako konstrukčního materiálu. Objekt zakoupený v roce 1848 na průmyslové výstavě v Paříži, Nové Valteřice
  • Márnice – přízemní stavba márnice, součást jednotně řešeného hřbitova s ohradní zdí, Nové Valteřice
  • Hřbitov – Vesnický hřbitov s dochovanými náhrobky z 18. až 20. století, Nové Valteřice
  • Kamenný kříž – kamenická práce datovaná nápisem 1790, Nové Valteřice
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – farní kostel se starším kamenným křížem, Nové Valteřice
  • Ohradní zeď hřbitova s bránou, stavebně řešeného v jednotné podobě, Nové Valteřice
  • Venkovní schodiště – kamenné venkovní schodiště před vstupem ke kostelu, Nové Valteřice
  • Kamenný pomník Franze Sendlera – jedna z prvních obětí 1. světové války, Nové Valteřice
  • Školní budova z roku 1884, postavená z iniciativy Johanna von Liechtensteina, Nové Valteřice
  • Kamenný kříž ve středu hřbitova, Moravský Beroun, Nové Valteřice
  • Dům čp. 10, Sedm Dvorů,
  • Silniční most – Kamenný silniční most přes železniční trať OlomoucKrnov, Sedm Dvorů
  • Dřevěný kříž u polní cesty, Sedm Dvorů
  • Kamenný klenbový železniční most přes Hrušový potok na trati Olomouc – Krnov, Sedm Dvorů
  • Budova hasičské zbrojnice, Sedm Dvorů
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého – nemovitá kulturní památka, Sedm Dvorů
  • Pomník padlým ve 2. světové válce, Sedm Dvorů
  • Krucifix – kamenný kříž, nemovitá kulturní památka, Sedm Dvorů
  • Skladiště 2 – budova skladiště v areálu železniční stanice Moravský Beroun, Sedm Dvorů
  • Kamenný kříž – kamenosochařská práce sakrálního charakteru datovaná rokem 1837 (KP), Sedm Dvorů
  • Železniční kamenný most – Technická památka železničního mostního stavitelství, Sedm Dvorů

Rodáci

Partnerská města

Galerie

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 608. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 64, 65.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 658. 
  7. a b Nízký Jeseník. Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou. Turistická mapa 1 : 50 000. 6. vyd. Praha: Klub českých turistů - TRASA s. r. o., 2017. 
  8. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 328. 1. vydání. 
  9. https://www.ms-pamatky.cz/mistopis/mspam/kat/k699080.htm
  10. http://www.hanel.wbs.cz/Historie.html

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Moravský Beroun.jpg
Vlajka města Moravský Beroun, okres Olomouc
Mor Beroun PM.JPG
Moravský Beroun: Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Fara Mor. Beroun čp183.jpg
Autor: H Pepa, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Nové Valteřice kostel.JPG
Autor: Milan dnb, Licence: CC BY-SA 3.0
Nové Valteřice, kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Povýšení svatého Kříže.jpg
Autor: H Pepa, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Měšťanský dům č.199.jpg
Autor: H Pepa, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Radnice Moravský Beroun.jpg
Autor: H Pepa, Licence: CC BY-SA 3.0
Moravský Beroun - radnice
Moravsky beroun znak.jpeg
městský znak Moravský Beroun
P. Marie Immaculata.jpg
Autor: H Pepa, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Expozice Mor. Beroun.jpg
Autor: H Pepa, Licence: CC BY-SA 4.0
Masaryk Street 357 GPS: 49.791262076 N, 17.436675537 E
Nové Valteřice zámeček.JPG
Autor: Milan dnb, Licence: CC BY-SA 3.0
Nové Valteřice, lovecký zámeček
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v MB.jpg
Autor: Josef Holý, Licence: CC BY-SA 4.0
Church of the Assumption of the Virgin Mary.