Moravsko-franské války (871–874)
| Moravsko-franské války | |||
|---|---|---|---|
| Trvání | 871–874 | ||
| Místo | jižní Morava, střední Čechy | ||
| Příčiny | zajetí knížete Svatopluka a obsazení moravského státu franskými vojsky | ||
| Výsledek | Vítězství Velkomoravské říše a Českého knížectví uznání nezávislosti Velkomoravské říše | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Moravsko-franské války byl konflikt mezi Východofranskou říší a Velkomoravskou říší, který započal roku 871 a trval do roku 874.
Příčina konfliktu a průběh
Roku 870 vydal Svatopluk (tehdy ještě nitranský údělník) svého strýce Rostislava do zajetí Východofranské říši. Moravská část byla obsazena a správci byla ustanovena markrabata Wilhelm a Engilšalk. Ale o rok později (872) jej Frankové zajali také a zbytek moravského státu (Nitranské knížectví) obsadili také. To však vyvolalo odpor moravského lidu. Moravané si zvolili za svého vůdce jistého Slavomíra (patrně Mojmírovce).[1] Pod Slavomírovým vedením byly vojenské posádky Východofranské říše vypuzeny ze státu a Slavomír se stal velkomoravským knížetem. Karloman Východofranský pak propustil zajatého Svatopluka s tím, že dobude moravský stát. Svatopluk se však přidal na stranu moravského státu a východofranské vojsko bylo rozdrceno.[2] Pro další období byla moravskými vazaly česká knížata (mezi nimi i první vzpomínaný Přemyslovec Bořivoj). Později Karloman znovu zaútočil na moravský stát, ale byl poražen. Zaútočil i na jeho vazaly Čechy, zde v bitvě u Vltavy vyhrál, ale Čechové se stáhli do hradišť, na která si Frankové netroufli. Na míru, který byl sjednán, byla uznána nezávislost Velkomoravské říše.[2]
Odkazy
Reference
Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- BORKOVSKÝ, Ivan. O počátcích pražského hradu a o nejstarším kostele v Praze. Praha: Orbis, 1949. 94 s.
- ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 1998. 818 s. ISBN 80-85983-51-6.
- CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568–1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
- LIŠKA, Vladimír. Vládci českých zemí : rozluštěná tajemství. Praha: XYZ, 2009. 230 s. ISBN 978-80-7388-222-8.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců I. Zrození státu 872–972. Od Bořivoje I. po Boleslava I. Praha: Libri, 2006. 267 s. ISBN 80-7277-308-9.
- MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha: Libri, 2006. 967 s. ISBN 80-7277-105-1.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 65.
- PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. I., od pravěkosti až do roku 1253. Praha: Kvasnička a Hampl, 1939.
- PEKAŘ, Josef. O smysl českých dějin. Praha: Dauphin, 2012. 479 s. ISBN 978-80-7272-431-4.
- PROFANTOVÁ, Naďa. Kněžna Ludmila. Vládkyně a světice, zakladatelka dynastie. Praha: Epocha, 1996. 133 s. ISBN 80-902129-4-8.
- SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
- TUREK, Rudolf. Čechy na úsvitě dějin. 2. vyd. Praha 2: Academia, 2000. 342 s. ISBN 80-200-0709-1.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Mýty kmene Čechů. Praha: Lidové noviny, 2003. 292 s. ISBN 80-7106-646-X.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530-935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.
- VANĚČEK, Václav. Prvních tisíc let.... Praha: Život a práce, 1949. 161 s.
- VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Heraldická korouhev se znakem Přemyslovců, též korouhev svatého Václava a Českého knížectví.
Autor: Používateľ Wikipédie Pentakon, Mikulčice-Valy, Licence: CC BY 4.0
Rekonštrukcia vlajky (vexilu) Veľkej Moravy na základe vyobrazenia z pozláteného nákončia opaska z 9. storočia. Toto kovanie bolo nájde na nálezisku v Mikulčiciach v hrobe č. 240. Jej podobizeň je síce neobratne vyrytá, avšak aj napriek tomu sa jedná o jedinú známu podobizeň veľkomoravskej zástavy a vôbec o najstaršiu známu predchodkyňu Slovenskej vlajky. Neviem jej presnú farbu, avšak rekonštrukcia je sfarbená do červeno-purpurovej, keďže sa jedná o najpravdepodobnejšie sfarbenie.