Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj
Budova Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě
Budova Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě
Moravskoslezský kraj – znakMoravskoslezský kraj – vlajka
znakvlajka
Území
Sídlo krajeOstrava
Region soudržnostiMoravskoslezsko
Historická zeměMorava
Slezsko
NUTS 3CZ080
ISO 3166-2CZ-80
RZT
Zeměpisné souřadnice
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha5 430,54 km² (2020)[1]
Počet obyvatel1 177 989 (2022)[2]
Hustota zalidnění216,9 obyv./km²
Nejvyšší bodPraděd
(1 491 m n. m.)
Počet okresů6
Počet ORP22
Počet POÚ30
Počet obcí300
z toho 42 měst
a 4 městyse
Kontakt
Adresa
krajského úřadu
28. října 2771/117
702 18 Ostrava
posta@msk.cz
HejtmanIvo Vondrák (ANO)
Oficiální web: www.msk.cz
Moravskoslezský kraj na mapě
Další údaje
Kód kraje132
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku. Žije zde přibližně 1,18 milionu[2] obyvatel. Sídlem kraje je Ostrava.

Kraj se nachází na severovýchodě České republiky. Z větší části leží v Českém Slezsku (7 desetin), zbývající část zabírá severovýchod a malý kousek severu Moravy. Hranici mezi těmito historickými zeměmi v kraji v převážné většině tvoří řeky Odra a Ostravice (to v případě severovýchodu Moravy). Na západě kraje je severní Morava zastoupena jihozápadní částí bývalého okresu Bruntál, což je zhruba okolí Rýmařova. Na jihu kraj sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským a Slezským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. Na území kraje se nacházejí čtyři euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko.

V kraji je celkem šest statutárních měst. Ostrava a Frýdek-Místek leží v obou tzv. historických zemích, zbývající čtyři, Opava, Havířov, Karviná a Třinec, leží ve Slezsku. Symboly kraje tvoří znak, vlajka a logo.

Přírodní podmínky

Horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších Západních Karpat, na severu do něj zasahuje Středoevropská nížina (Opavská pahorkatina). Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m), jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1324 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše na hranici s Polskem (195 m).

Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše, Osoblaha) do Baltského moře. Z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře. Nepatrné části východní části kraje patří do povodí řeky Váh (části obcí Hrčava, Bukovec, Mosty u Jablunkova).

I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 5 přírodních parků a 131 maloplošných chráněných území.

Obyvatelstvo

Podrobnější informace naleznete v článku České Slezsko#Obyvatelstvo.

V roce 2001, kdy proběhlo poslední sčítání lidu s povinnou deklarací národnosti a náboženského vyznání, se 86,9 % obyvatel kraje označovalo za Čechy, 3,3 % za Slováky, 3,0 % za Poláky, 2,3 % za Moravany, 0,8 % za Slezany, 0,3 % za Němce a 0,2 % za Romy, avšak údaje o podílu romského obyvatelstva jsou zkreslené z důvodu neochoty deklarace romské národnosti ze strany Romů. 40,2 % obyvatel kraje se považovalo za věřící – hlavně římské katolíky, zatímco 52,3 % obyvatel kraje se označilo za ateisty. Podíl věřících postupně klesá. Malá část – zejména evangelických – obyvatel Těšínska hovořících místním česko-polsko-německým nářečím se kromě deklarace české či polské národnosti označuje rovněž za Šlonzáky (Slezany) či Goraly. Nejvíce Poláků žije právě na Těšínsku, kde je mnoho obcí úředně dvojjazyčných. Původní obyvatelstvo Hlučínska na sebe pohlíží rovněž jako na Prajzáky – byť i zde se většina obyvatel hlásí k české národnosti, v některých obcích na Hlučínsku se okolo 10% obyvatel hlásí k národnosti slezské.

Kraj má čtvrtý nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 133 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 224 obyvatel na km²;). 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel,[zdroj?] a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (981), nejnižší na Bruntálsku (62).[zdroj?]

Slavní rodáci

Mezi slavné osobnosti narozené v kraji patří například zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel, psycholog Sigmund Freud, hudební skladatel Leoš Janáček, historik František Palacký, herec Vlastimil Brodský, atlet Emil Zátopek nebo skokani na lyžích Jiří Raška a Jakub Janda.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město.

OkresRozloha[3]Počet obyvatel[4]Hustota zal.Počet obcí
Bruntál1 53691 59760 obyv./km²67
Frýdek-Místek1 208214 660178 obyv./km²72
Karviná356246 324692 obyv./km²17
Nový Jičín882151 577172 obyv./km²54
Opava1 113176 236158 obyv./km²77
Ostrava-město332320 145964 obyv./km²13

K 31. prosinci 2002 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se pro účely státní správy od 1. ledna 2003 dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu ještě tyto obce: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Odry, Orlová, Rýmařov, Třinec, Vítkov.

V kraji je 300 obcí, z toho 22 obce s rozšířenou působností. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava.

Obce nad 7 000 obyvatel

MěstoOkresObyvatel k 1.1.1971[5]Obyvatel k 1.1.1980[5]Obyvatel k 1.1.1990[5]Obyvatel k 1.1.2000[5]Obyvatel k 1.1.2010[5]Obyvatel k 1.1.2020[6]
OstravaOstrava-město279 209325 227331 219321 263306 006287 968
HavířovKarviná81 66792 60692 18787 11382 89671 200
OpavaOpava50 28959 36063 25361 17158 44056 450
Frýdek-MístekFrýdek-Místek39 23954 21066 36661 65458 58255 557
KarvináKarviná76 07579 72670 23565 58561 94852 128
TřinecFrýdek-Místek30 20334 09545 59339 42737 40535 002
OrlováKarviná24 31930 68237 55035 94932 43028 735
Český TěšínKarviná15 82023 59528 81026 95225 49924 297
Nový JičínNový Jičín19 56931 02733 21826 93525 86223 260
KrnovBruntál22 66326 22525 96925 99325 05923 257
KopřivniceNový Jičín10 53818 24124 29524 31323 04421 851
BohumínKarviná25 54424 38823 69122 81821 48220 518
BruntálBruntál10 51916 66419 14217 81217 26416 138
HlučínOpava12 93422 78222 86614 59714 23613 931
Frenštát pod RadhoštěmNový Jičín8 61410 63111 52811 55411 12410 837
Frýdlant nad OstravicíFrýdek-Místek6 3727 48514 3849 6759 6819 922
StudénkaNový Jičín9 77912 66412 46610 72010 1299 477
PříborNový Jičín7 75810 05011 6448 9468 7478 476
RýmařovBruntál7 5879 45210 2529 2028 7118 181
RychvaldKarviná7 536
BílovecNový Jičín4 90010 93710 8817 5327 5437 394
OdryNový Jičín5 0119 59610 1267 5887 3717 285

Historie

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky a ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl Ostravský kraj přejmenován na Moravskoslezský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem č. 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje.

V letech 1949–1960 byla většina území dnešního Moravskoslezského kraje součástí kraje Ostravského; část pak patřila ke kraji Olomouckému. V roce 1960 oba kraje zanikají a území celého dnešního Moravskoslezského kraje pak patřilo až do 31. prosince 1999 k tehdejšímu Severomoravskému kraji.

Za Rakousko-Uherska náležela většina území současného kraje k Slezskému vévodství, z malé části k Moravskému markrabství, Hlučínsko bylo součástí pruské provincie Slezska (viz též moravsko-slezská hranice). Po vzniku Československa náležela většina kraje k zemi Slezské se správním centrem Opavou, malá část k zemi Moravské se správním centrem v Brně, od 1. prosince 1928 do 31. prosince 1948 náleželo celé území kraje k zemi Moravskoslezské se správním centrem v Brně.

Politika

Související informace naleznete také v článku Seznam hejtmanů Moravskoslezského kraje.

Volební období 2004–2008

Vítězství v krajských volbách 2004 dosáhla ODS v čele s lídrem Evženem Tošenovským (37,87 % hlasů). Vznikla tak středo-pravicová koalice ODS + KDU-ČSL, která v zastupitelstvu kraje disponovala 37 hlasy. Hejtmanem byl opětovně zvolen Evžen Tošenovský. Prvním náměstkem hejtmana (pro oblast dopravy a životního prostředí) se stal Pavol Lukša (později TOP 09). [7]

Složení koalice v Radě kraje 2004–2008

  • ODS: 7 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 2 radní)
  • KDU-ČSL: 4 křesla (1. náměstek + 2 náměstci hejtmana + 1 radní)

Volební období 2008–2012

Po krajských volbách v roce 2008 vznikla díky vítězství sociálních demokratů (42,63 %) v kraji levicová koalice ČSSD + KSČM. Hejtmanem se stal lídr ČSSD Jaroslav Palas. Komunistický lídr Josef Babka se stal radním kraje. Koalici vytvořilo 42 levicových zastupitelů, která zvolila jedenáctičlennou radu kraje.[8]

Složení koalice v Radě kraje 2008–2012

  • ČSSD: 8 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 3 radní)
  • KSČM: 3 křesla (2 náměstci hejtmana + 1 radní)

Vytvoření levicové koalice s KSČM doprovázely protesty a silná kritika obyvatel. Na samotném ustavujícím zasedání zastupitelstva přišli lidé s transparenty a před Krajským úřadem probíhala demonstrace. [9]

Volební období 2012–2016

Po krajských volbách v roce 2012 vznikla v kraji opět levicová koalice ČSSD + KSČM, v čele s hejtmanem Miroslavem Novákem. Komunistický lídr Josef Babka se stal prvním náměstkem hejtmana a koalice tvořená 44 hlasy v zastupitelstvu utvořila jedenáctičlennou radu kraje.[10]

Složení koalice v Radě kraje 2012–2016

  • ČSSD: 7 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 2 radní)
  • KSČM: 4 křesla (1. náměstek + 2 náměstci hejtmana + 1 radní)

Volební období 2016–2020

Současná středopravicová koalice je tvořena hnutím ANO 2011 + KDU-ČSL + ODS, reprezentovaná krajskou koaliční radou, v čele s hejtmanem Ivo Vondrákem (ANO), Lukášem Curylem (KDU-ČSL) a Jakubem Unuckou (ODS).[11] Dohromady koalice disponuje 36 hlasy v Zastupitelstvu kraje.[12]

Koalice byla utvořena vůbec nejrychleji a jako první po volbách v roce 2016.[13] Koaliční smlouva mezi stranami byla podepsána již 17. října 2016,[14] a to i přes prvotní zdrženlivost ODS k hnutí ANO.[15]

Složení koalice v Radě kraje 2016–2020

  • ANO 2011: 6 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 1 radní)
  • KDU-ČSL: 3 křesla (1. náměstek hejtmana + náměstek hejtmana + radní)
  • ODS: 2 křesla (2 náměstci hejtmana)

Fyzická geografie

Geologie

Geologická stavba kraje je velice pestrá. Působilo zde hercynské i alpinské vrásnění. Je tvořen geologickou jednotkou Českého masívu moravo-silesikum (vznikla hercynskou orogenezí) a mladšími Západními Karpaty (vznikly alpinskou orogenezí). Západní Karpaty mají typickou příkrovovou stavbu, příkrovy jsou tvořeny různými druhy sedimentárních hornin, které obalují tzv. krystalická jádra, jež jsou tvořena granitoidy a metamorfovanými horninami. Západní Karpaty pak sestávají z karpatského flyše a karpatské předhlubně. V Moravskoslezském kraji jsou zásoby černého uhlí (Ostravská pánev), vápence (např. Štramberk) či černých jílovitých břidlic (oblast Nízkého Jeseníka).

Geomorfologie

Geomorfologicky sestává ze dvou systémů: Hercynského a Alpsko-himálajského. Hercynský systém zde tvoří dvě provincie: Českou vysočinu a Středoevropskou nížinu. Česká vysočina se dělí na 6 subprovincií, v MS kraji se nachází pouze Krkonošsko-jesenická subprovincie, Středoevropskou nížinu zaujímají pouze Středopolské nížiny. K Alpsko-himálajskému systému patří provincie Západní Karpaty, která se dělí na dvě subprovincie: Vněkarpatské sníženiny a Vnější západní Karpaty.

Níže uvedená tabulka zobrazuje geomorfologické členění na území Moravskoslezského kraje. Např. Hrubý Jeseník se dělí i Keprnickou hornatinu, ale ta se nachází pouze na území Olomouckého kraje, proto zde není uvedena. Podcelky se ještě dále dělí na okrsky, ale vzhledem k velkému počtu nejsou uvedeny.

SubprovincieOblastCelekPodcelekObce
Krkonošsko-jesenickáJesenickáHrubý JeseníkMedvědská hornatinaAndělská Hora, Heřmanovice, Karlova Studánka, Karlovice, Ludvíkov, Malá Morávka, Rudná pod Pradědem, Světlá Hora, Václavov u Bruntálu, Vrbno pod Pradědem
Pradědská hornatinaDolní Moravice, Karlova Studánka, Malá Morávka, Rýmařov, Stará Ves, Světlá Hora, Vrbno pod Pradědem
Nízký JeseníkBrantická vrchovinaBrantice, Brumovice, Býkov-Láryšov, Čaková, Holčovice, Hošťálkovy, Karlovice, Krasov, Krnov, Lichnov (okr. Bruntál), Město Albrechtice, Nové Heřminovy, Sosnová, Široká Niva, Úvalno, Zátor
Bruntálská vrchovinaAndělská Hora, Bruntál, Břidličná, Dětrichov nad Bystřicí, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Jiříkov, Karlovice, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lichnov (okr. Bruntál), Lomnice, Malá Štáhle, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rýmařov, Rýžoviště, Sosnová, Stará Ves, Staré Heřminovy, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Tvrdkov, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Velké Heraltice, Vrbno pod Pradědem, Zátor
Slunečná vrchovinaBruntál, Dětrichov nad Bystřicí, Lomnice, Mezina, Moravskoslezský Kočov, Roudno, Valšov
Stěbořická pahorkatinaBratříkovice, Brumovice, Dolní Životice, Hlavnice, Holasovice, Horní Životice, Jakartovice, Jezdkovice, Litultovice, Mikolajice, Mladecko, Neplachovice, Opava, Otice, Slavkov, Stěbořice, Svobodné Heřmanice, Štáblovice, Uhlířov, Úvalno, Velké Heraltice
Domašovská vrchovinaBílčice, Budišov nad Budišovkou, Dětrichov nad Bystřicí, Dvorce, Jakartovice, Křišťanovice, Roudno
Vítkovská vrchovinaBílčice, Bílovec, Bítov, Branka u Opavy, Březová, Budišovice, Budišov nad Budišovkou, Čavisov, Čermná ve Slezsku, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Lhota, Dolní Životice, Fulnek, Háj ve Slezsku, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hlubočec, Hlučín, Horní Lhota, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chvalíkovice, Jakartovice, Jakubčovice nad Odrou, Kružberk, Klimkovice, Kujavy, Kyjovice, Leskovec nad Moravicí, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Luboměř, Ludgeřovice, Mankovice, Melč, Mikolajice, Mokré Lazce, Moravice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Odry, Olbramice, Opava, Ostrava, Svatoňovice, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rázová, Roudno, Skřípov, Slatina, Spálov, Staré Heřminovy, Staré Těchanovice, Suchdol nad Odrou, Svobodné Heřmanice, Štáblovice, Těškovice, Tísek, Uhlířov, Velká Polom, Větřkovice, Vítkov, Vražné, Vrchy, Vršovice, Vřesina, Zbyslavice
Zlatohorská vrchovinaRejvízská horkatinaHeřmanovice
Hynčická hornatinaHeřmanovice, Holčovice, Janov, Jindřichov, Karlovice, Město Albrechtice, Petrovice, Třemešná, Vrbno pod Pradědem
Jindřichovská pahorkatinaBohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Jindřichov, Krnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Rusín, Slezské Rudoltice, Třemešná
Hanušovická vrchovinaHraběšická hornatinaHorní Město, Rýmařov, Stará Ves, Tvrdkov
Středopolské nížinySlezská nížinaOpavská pahorkatinaOsoblažská nížinaOsoblaha, Slezské Pavlovice
Poopavská nížinaBohuslavice, Branka u Opavy, Brumovice, Dobroslavice, Dolní Benešov, Háj ve Slezsku, Hlučín, Holasovice, Hrabyně, Chvalíkovice, Kozmice, Kravaře, Krnov, Mokré Laze, Nové Sedlice, Opava, Otice, Raduň, Slavkov, Štítina, Úvalno, Velké Hoštice, Vršovice
Hlučínská pahorkatinaBělá, Bohuslavice, Bolatice, Darkovice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Hněvošice, Chlebičov, Chuchelná, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Ludgeřovice, Makvartovice, Oldřišov, Opava, Píšť, Rohov, Služovice, Sudice, Štěpánkovice, Strahovice, Šilheřovice, Třebom, Velké Hoštice, Vřesina u Hlučína, Závada
Vněkarpatské sníženinyZápadní Vněkarpatské sníženinyMoravská bránaOderská bránaAlbrechtičky, Bartošovice, Bernatice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bravantice, Fulnek, Hladké Životice, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Klimkovice, Krmelín, Kujavy, Kunín, Mankovice, Mošnov, Odry, Olbramice, Ostrava, Petřvald u NJ, Pustějov, Sedlnice, Skotnice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Starý Jičín, Šenov u Nového Jičína, Studénka, Suchdol nad Odrou, Trnávka, Velké Albrechtice, Vražné
Ostravská pánevOstravská pánevAlbrechtice, Bohumín, Děhylov, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Frýdek-Místek, Hať, Havířov, Horní Bludovice, Horní Suchá, Kaňovice, Karviná, Krmelín, Orlová, Ostrava, Paskov, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Řepiště, Sedliště, Staříč, Stonava, Sviadnov, Šenov, Šilheřovice, Václavovice, Vratimov, Vřesina, Žabeň
Vnější Západní KarpatyZápadní BeskydyHostýnsko-vsetínská hornatinaVsetínské vrchyBílá
Moravskoslezské BeskydyRadhošťská hornatinaBílá, Bordovice, Čeladná, Frenštát pod Radhoštěm, Hodslavice, Hostašovice, Mořkov, Staré Hamry, Trojanovice, Veřovice
Klokočovská hornatinaBílá
Lysohorská hornatinaBílá, Bocanovice, Čeladná, Dolní Lomná, Frýdlant nad Ostravicí, Horní Lomná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Milíkov, Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Ostravice, Pražmo, Pstruží, Řeka, Smilovice, Staré Hamry, Třinec, Vendryně, Vyšní Lhoty
Jablunkovská brázdaJablunkovská brázdaBocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Hrádek, Jablunkov, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná, Písek, Vendryně
Jablunkovské mezihoříJablunkovské mezihoříBukovec, Hrčava, Jablunkov, Mosty u Jablunkova, Písek
Slezské BeskydyČantoryjská hornatinaBukovec, Bystřice, Hrádek, Jablunkov, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Třinec, Vendryně
Západobeskydské podhůříPodbeskydská pahorkatinaPříborská pahorkatinaBartošovice, Baška, Bernatice nad Odrou, Brušperk, Fryčovice, Frýdek-Místek, Hostašovice, Hukvaldy, Jeseník nad Odrou, Kateřnice, Kopřivnice, Krmelín, Kunín, Libhošť, Mošnov, Nový Jičín, Palkovice, Paskov, Petřvald u Nového Jičína, Příbor, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Starý Jičín, Staříč, Sviadnov, Šenov u Nového v Jičína, Trnávka, Závišice
Štramberská vrchovinaBaška, Bordovice, Čeladná, Frýdek-Místek, Hukvaldy, Kopřivnice, Kozlovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Libhošť, Lichnov (okr. Nový Jičín), Nový Jičín, Metylovice, Mořkov, Palkovice, Pstruží, Rybí, Starý Jičín, Štramberk, Tichá, Veřovice, Závišice, Ženklava, Životice u Nového Jičína
Frenštátská brázdaBaška, Bordovice, Čeladná, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Hodslavice, Hostašovice, Janovice, Krásná, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov (okr. Nový Jičín), Malenovice, Metylovice, Morávka, Mořkov, Nový Jičín, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Tichá, Trojanovice, Veřovice, Vyšní Lhoty, Životice u Nového Jičína
Třinecká brázdaBaška, Bystřice, Český Těšín, Dobrá, Dobratice, Dolní Tošanovice, Frýdek-Místek, Hnojník, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Janovice, Komorní Lhotka, Lučina, Nižní Lhoty, Nošovice, Pazderna, Raškovice, Ropice, Smilovice, Staré Město, Střítež, Těrlicko, Třanovice, Třinec, Vendryně, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žermanice
Těšínská pahorkatinaAlbrechtice, Bruzovice, Český Těšín, Dobrá, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Frýdek-Místek, Havířov, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Suchá, Horní Tošanovice, Kaňovice, Karviná, Lučina, Pazderna, Ropice, Sedliště, Soběšovice, Střítež, Těrlicko, Třanovice, Třinec, Vělopolí, Vojkovice, Žermanice

Hospodářství

Prezentace Moravskoslezského kraje na veletrhu Regiontour 2010
Podrobnější informace naleznete v článku Průmysl v Moravskoslezském kraji.

Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem. V souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost. Dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí.

Přes polovinu území kraje zabírá zemědělská půda, dalších 35 % připadá na lesní plochy (zejména v horských oblastech Jeseníků a Beskyd).

Doprava

Ostrava hlavní nádraží

Přestože se území Moravskoslezského kraje po zániku Československa ocitlo v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu, leží na historické dopravní cestě mezi severem a jihem Evropy – mezi BaltskýmStředozemním mořem. Zároveň zaujímá strategickou polohu na rozmezí tří států – České republiky, Polska a Slovenska a svou polohou nabízí i výhodnou výchozí pozici pro dopravní vazby směrem do východní Evropy. Strategický význam této polohy podtrhuje zařazení podstatné části komunikací nadřazené dopravní infrastruktury do hlavní sítě TEN-T a umístění dvou koridorů této hlavní sítě. Hospodářským centrem kraje je od severu k jihu veden Baltsko-jaderský koridor jako jedna z nejdůležitějších transevropských silničních a železničních os, západovýchodní spojení zajišťuje významná odbočka Rýnsko-dunajského koridoru, spojující Mnichov s Prahou, Žilinou, Košicemi a ukrajinskou hranicí.

Motoristé a podnikatelé na území Moravskoslezského kraje mohou využívat poměrně hustou síť pozemních komunikací v celkové délce téměř 3500 km. V prosinci roku 2012 byla na území kraje zprovozněna dálnice D1, která region propojuje s nadřazenou dopravní infrastrukturou České republiky. Dálnice D1 jako součást VI.B multimodálního koridoru Baltsko-jaderského koridoru Transevropských sítí TEN (Trans European Network) dále pokračuje na území Polska jako A1 a u Gliwice umožňuje rychlé napojení na mezinárodní silnici E40 vedenou z francouzského Calais přes Belgii, Německo, Polsko, Ukrajinu a Rusko do Kazachstánu. Silniční komunikační systém se dále opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E75): Rýmařov – Bruntál – Opava – Ostrava – Český Těšín – Mosty u Jablunkova a I/48 (E462): Nový Jičín – Frýdek-Místek – Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. V současnosti probíhá jejich modernizace, a to jak na silnici I/48, která je upravována na dálnici D48 tak na silnici I/11, která je modernizována převážně v kategorii pozemní komunikace S 22,5/100 nebo S 24,5/100 (2+2 pruhy). V kraji se nyní nachází 100 km dálnic D1, D48 a D56 k nimž lze ještě připočíst 55 km moderních úseků silnic I. třídy.

Mimo nadřazenou dopravní infrastrukturu je území kraje protkáno hustou sítí silnic II. a III. třídy. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je Moravskoslezský kraj, který má ambici vlastní silniční sítí vytvořit kvalitní funkční doplněk k nadřazené dopravní infrastruktuře tak, aby byla zajištěna standardní dopravní dostupnost do všech lokalit kraje.

Moravskoslezský kraj protínají také dva železniční tahy evropského významu, II. tranzitní železniční koridor (E 40, E 65  Přerov – Bohumín) a III. tranzitní železniční koridor (E 40 Bohumín – Mosty u Jablunkova). Modernizace druhého železničního koridoru byla dokončena v roce 2005, modernizace třetího železničního koridoru začala v roce 2007 a dosud probíhá.

Mimořádným úspěchem v historii drážní dopravy na území kraje je výstavba kolejového napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Realizací stavby elektrifikované regionální dráhy jsou mezinárodní letiště v Mošnově, průmyslová zóna a vznikající železniční a multimodální cargo Mošnov přímo napojeny na železniční koridorovou trať. Délka nové trati je 2,9 km, přestupní terminál je propojen s odbavovací halou letiště. Pravidelný provoz osobní dopravy byl zahájen 13. 4. 2015.

Veřejná osobní doprava na území kraje je z větší části provozována v systému ODIS, který cestujícím zajišťuje užití zejména jednotného tarifu a jednotných přepravních podmínek ve všech dopravních prostředcích.

Významnou bránou kraje je Letiště Leoše Janáčka Ostrava jako letiště městského uzlu hlavní sítě TEN-T. V letech 2000–2015 se postupně daří obnovovat letecké spojení Moravskoslezského kraje se světem. Značného nárůstu bylo dosaženo jak v osobní letecké dopravě, tak i v nákladní přepravě. Provozovány jsou pravidelné mezinárodní lety do Londýna a Varšavy a sezónní linky do cca 25 destinací.

Životní prostředí

Ostrava – pohled na areál Nové huti z haldy Ema

Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, na dalších více než 35 % se rozprostírají lesní pozemky. Vedle přírodního bohatství, chráněných krajinných oblastí – Beskydy (rozlohou 1 160 km2 vč. zlínské části největší chráněná krajinná oblast v České republice), Jeseníky a Poodří – a 165 maloplošných chráněných území, se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin – kromě zemního plynu, převážně vázaného na černouhelné sloje, jde především o rozhodující domácí zásoby černého uhlí, prapříčiny budování těžkého průmyslu v kraji, který se na jeho životním prostředí nesmazatelně podepsal. Na důlní činnost však nelze pohlížet jen negativně, protože dala vzniknout i řadě biologicky cenných lokalit – mokřadům a jezerům, v nichž našly nová útočiště druhy vytlačené z území osídlených člověkem.

S neblaze proslulým dědictvím kraje coby oblasti s nejvíce poškozeným životním prostředím v České republice se v posledních letech region úctyhodně vypořádává.[zdroj?!] Vysoká koncentrace těžkého průmyslu a množství lokálních topenišť si vyžádaly velké investice jak do ekologizace průmyslu, tak do tzv. kotlíkových dotací, tj. výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové, nízkoemisní. V Moravskoslezském kraji je navíc možné získat bezúročnou půjčku na výměnu kotle. Po výměně se část půjčky splatí z kotlíkové dotace.[16] K nápravě zhoršené kvality ovzduší kraj hledá i další cesty, jako jsou např. nadlimitní čištění komunikací, výsadba izolační zeleně nebo propagace čisté mobility.

Vysokým počtem průmyslových zařízení a poměrně vysokou hustotou zalidnění je ovlivněno i odpadové hospodářství kraje. Celková produkce odpadů v kraji se přesto snižuje, zejména snahou o co největší opětovné využití stavebních materiálů a vedlejších průmyslových produktů.

Se vstupem České republiky do Evropské unie se stát zavázal k dozoru nad takovými druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť, které jsou v rámci Unie nejcennější a spadají do celistvé evropské soustavy území se stanoveným stupněm ochrany, soustavy Natura 2000. Na území Moravskoslezského kraje je Natura 2000 tvořena 45 vyhlášenými evropsky významnými lokalitami a čtyřmi vymezenými ptačími oblastmi.

Věda a vzdělání

Širokou škálu 42 gymnázií, 101 středních odborných škol a 57 středních odborných učilišť doplňuje 11 vyšších odborných škol a pět vysokých škol (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě, Vysoká škola podnikání a práva a Vysoká škola sociálně správní), které zabezpečují výuku pro více než 38 tisíc studentů.

Významné stavby

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  3. Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné online. 
  4. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  5. a b c d e Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. Český statistický úřad. Dostupné online. 
  6. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  7. Výsledky hlasování v kraji. volby.cz [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. 
  8. Výsledky hlasování za územní celky | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. 
  9. Lidé řekli komunistům: Ne. Moravskoslezský deník. 2008-11-13. Dostupné online [cit. 2018-07-04]. 
  10. Výsledky voleb do zastupitelstev krajů [online]. Český statistický úřad [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 
  11. Rada kraje [online]. Moravskoslezský kraj [cit. 2017-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-24. 
  12. Zastupitelstvo kraje [online]. Moravskoslezský kraj [cit. 2017-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-29. 
  13. Nejrychlejší jednání. V Moravskoslezském kraji vznikla koalice ANO, lidovců a ODS. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-12-28]. 
  14. Moravskoslezský kraj má novou koalici, dohodnuto je i na jihu Moravu a v Liberci. EuroZprávy.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-28]. 
  15. Trojkoalice v Moravskoslezském kraji začala dělit funkce, ODS vadilo ANO. iDNES.cz [online]. 2016-10-12 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 
  16. BŘEZINOVÁ, Jana. Kotlíkové dotace: jak je získat? [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Ostrava, katedrála Božského Spasitele.JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 4.0
Ostravská katedrála Božského Spasitele
Prokesovo Namesti Ostrava 2010.jpg
Autor: Sveter (Please credit as "Petr Šmerkl, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Jan Prokeš square in Ostrava, Czech Republic.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě.jpg
Autor: Mskraj963, Licence: CC BY-SA 4.0
Regional Authority - Moravian-Silesian Region
Presentation of Moravian-Silesian Region at Regiontour 2010.jpg
Autor: Jiří Sedláček (Frettie), Licence: CC BY 3.0
Prezentace růzých turistických destinací ČR.
Ostrava Hlavni Nadrazi 2009 1.JPG
Autor: User:Sveter (Please credit as "Petr Šmerkl, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Ostravské hlavní nádraží.
Moravian-Silesian Region CoA CZ.svg
znak Moravskoslezského kraje
20050111 Nova hut Ostrava.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 2.5
Nova hut Ostrava
Flag of Moravian-Silesian Region.svg
Vlajka Moravskoslezského kraje
  • čtvrcený list
  • v horním žerďovém žlutém poli slezská orlice
  • v dolním žerďovém modrém poli na zeleném trávníku, širokém jednu osminu šířky pole, bílý kůň v poskoku se žlutým sedlem a červenou pokrývkou provázený za hlavou žlutou růží s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky
  • v horním vlajícím modrém poli moravská orlice
  • dolní vlající pole tvoří tři svislé pruhy, bílý, červený a modrý, v poměru 1:1:2; k červenému pruhu přiléhá půl k vlajícímu okraji obrácené žluté orlice s červenou zbrojí
  • poměr šířky k délce listu je 2:3
2004 Moravskoslezsky kraj.PNG
Lokační mapa Moravskoslezského kraje od 2004
Opava - katedrála Nanebevzetí Panny Marie.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, district Opava, Czech Republic