Moravskoslezský sudetský horský spolek
Moravskoslezský sudetský horský spolek, (Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein, MSSGV),[1] někdy překládaný též jako (Německý) moravskoslezský sudetský turistický spolek[2], byla německojazyčná turistická organizace v Jeseníkách. Vznikl ve Frývaldově (dnešní Jeseník) 26. dubna 1881 a tímto rokem je datován i počátek organizované turistiky v Jeseníkách.[3] Do jednoho roku od vzniku měl spolek na 950 členů.[3] První česká turistická organizace, Klub českých turistů, vznikla až o 7 let později a do Jeseníků svou činností výrazněji pronikla až po roce 1918.[3] Spolek se zabýval značením turistických cest, vydáváním map, průvodců a vlastního tematického časopisu a budoval různé turistické stavby od odpočívadel přes horské chaty až po rozhledny.[4] Spolek měl před začátkem druhé světové války až 12 tisíc členů ve 45 pobočkách, vlastnil 13 horských chat a 3 věže.[5] Zpřístupnil a vyznačil asi 2000 km turistických tras.
Pobočky
- Opava (Troppau)
- Ostrava (Mährisch Ostrau)
- Šumperk (Mährisch Schönberg)
- Olomouc (Olmütz)
- Javorník (Jauernig)
- Vidnava (Weidenau)
- Hlucholazy (Bad Ziegenhals)
- Nysa (Neisse)
- Jeseník (Freiwaldau)
- Zlaté Hory (Zuckmantel)
Stavby
Spolek vybudoval roku 1894 původní rozhlednu na Vyhlídce v osadě Ježník.[6] Roku 1898 spolek postavil rozhlednu na Zlatém chlumu, pojmenovanou Frývaldovská stráž.[4] Roku 1898 spolek postavil na místě zřícené starší dřevěné stavby rozhlednu na Biskupské kupě, která je dnes nejstarší rozhlednou v Jeseníkách. V roce 1903 spolek vykoupil hostinec na Červenohorském sedle.[3] V letech 1902–1903 si nechal za vydatné finanční podpory knížete Lichtenštejna postavit rozhlednu na Cvilíně. Roku 1903 vyjednal výstavbu rozhledny na Pradědu, která proběhla v letech 1904–1912 (stavba se zřítila roku 1959). V roce 1907 spolek inicioval výstavbu horské chaty na Králickém Sněžníku.
Novodobá historie
V letech 1922–1938 bylo spolku československými úřady zakázáno členství v Deutschen Wanderverband. Pobočky v německé části Slezska pokračovaly pod hlavičkou Schlesischer Sudetengebirgsverein, založeného 17. září 1922 v Nyse. Během krátkodobého připojení Sudet k Německé říši byly oba spolky opět sjednoceny, roku 1949 se slezská část spolku opět osamostatnila a sídlo měla v Hagenu až do svého rozpuštění v roce 1971.
Po vyhnání svých členů z vlasti se spolek znovuzaložený 30. října 1954 rozhodl umístit své sídlo do města Kirchheim unter Teck nedaleko Stuttgartu, podle stanov z roku 1973 má název Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein (Altvaterland) e. V. (MSSGV).[5] Novodobě má pobočky Teck, Allgäu, Hessen, München, Nordrhein-Westfalen, Hamburg. Mezi kontakty na předsedy poboček je uveden i Peter Schöppel z Vidnavy, u nějž místo názvu pobočky je uvedeno Česká republika. V současnosti spolek vlastní tři turistické ubytovny v Německu a jednu v Rakousku.[7] Je členem německého svazu Verband Deutscher Gebirgs- und Wandervereine a Evropské asociace turistických klubů.
Časopis
Od roku 1885 (1882?) až do začátku druhé světové války vydával spolek časopis Altvater.[3] Pod stejným názvem vydává časopis v dvouměsíčním intervalu i obnovený spolek po roce 1954.
Reference
- ↑ Státní okresní archiv Jeseník - Moravskoslezský sudetský horský spolek - sekce Javorník Archivováno 16. 9. 2017 na Wayback Machine., Badatelna.eu
- ↑ Archiv města Ostravy - Německý moravskoslezský sudetský turistický spolek, sekce Moravská Ostrava Archivováno 16. 9. 2017 na Wayback Machine., badatelna.eu
- ↑ a b c d e Historie turistiky v Jeseníkách, nasejeseniky.cz
- ↑ a b Zlatý chlum, doháje.cz
- ↑ a b Satzung des Mährisch-Schlesischen Sudetengebirgsvereins (Altvaterland) e. V. (MSSGV) Archivováno 12. 8. 2020 na Wayback Machine.. 25. 7. 1973
- ↑ Libuše Miarková: Víkendová pozvánka do Jeseníků: Na rozhledny, soutěž zlatokopů, prohlídku hradu i jarmareční nákupy, Novinky.cz, Vaše zprávy, 27. 3. 2017
- ↑ Ansprechpartner und Adressen Archivováno 12. 8. 2020 na Wayback Machine., MSSGV
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravskoslezský sudetský horský spolek na Wikimedia Commons
- [1] Archivováno 12. 8. 2020 na Wayback Machine.