Mordecai Richler

Mordecai Richler
Narození	27. ledna 1931 Montréal
Úmrtí	3. července 2001 (ve věku 70 let) Montréal
Příčina úmrtí	nádory ledvin
Alma mater	Concordia University Sir George Williams University Baron Byng High School
Povolání	scenárista, spisovatel, romanopisec, autor dětské literatury, esejista a dramatik
Ocenění	Governor General's Award for English-language fiction (1971) Cena Scotiabank Giller (1997) společník Řádu Kanady (2001) Kanadský chodník slávy (2011) honorary doctorate from the McGill University … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	judaismus
Děti	Daniel Richler Jacob Richler Emma Richler Noah Richler Martha Richler
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mordecai Richler (27. ledna 1931 Montréal – 3. července 2001 Montréal) byl kanadský spisovatel židovského původu. Ve většině svých próz se Richler vrací do rodného židovského ghetta v Montréalu. Život jeho hrdinů je zobrazován se značnou ironií a sarkasmem. Richler byl znám též jako odpůrce québeckého separatismu a obhájce celistvosti Kanady.

Život

Dětství prožil v chudé židovské čtvrti Mile End v Montréalu, v okolí ulice St. Urbain, které se později stalo kulisou řady jeho románů. Vyrůstal ve velmi ortodoxním judaistickém prostředí a měl se stát rabínem (jeho dědeček byl rabínem v Polsku a později i v Kanadě, kam emigroval v roce 1913), ale nakonec s tímto prostředím přeťal vazby a začal studovat anglickou literaturu na Sir George Williams College (nyní Concordia University). Studium však nedokončil a odjel v devatenácti letech do Paříže na zkušenou, v roce 1954 pak přesídlil do Londýna. V Londýně vydal i své první prózy, konkrétně v roce 1954 román Akrobaté (The Acrobats), který se svou modernistickou experimentálností dosti odlišuje od jeho pozdějších, přímočarých próz. V Evropě si také uvědomil, že vazby, které přeťal s židovským ghettem, jsou v jistém smyslu nepřerušitelné, a toto vědomí se stalo inspiračním zdrojem jeho tvorby. Dva další romány, napsané stále ještě v Evropě, byly již silně autobiografické a montréalské, ba „st.urbainovské“: Syn menšího hrdiny (Son of a Smaller Hero, 1957), a Učňovská léta Duddyho Kravitze (The Apprenticeship of Duddy Kravitz, 1959). Změnil také styl, namísto experimentálního textu nastoupil silně satirický, sarkastický a ironický pohled na skutečnost. (V roce 1974 byl román zfilmován kanadským režisérem Tedem Kotcheffem). „Duddy Kravitz“ už zaznamenal i značný úspěch u kritiky. Richler se poté vrátil do Kanady a začal se živit jako novinář. Vydal dvě kratší satiry Nedostižný Atuk (The Incomparable Atuk, 1963) a Nabeton (Cocksure, 1968), přičemž za tu druhou, která si brala na paškál zábavní a filmový průmysl, získal cenu generálního guvernéra, nejprestižnější kanadské literární ocenění. Stejné ocenění se dostalo i dalšímu románu Jezdec z Ulice sv. Urbana (St. Urbain’s Horseman, 1971), kde se vrátil do montréalského židovského ghetta a stvořil komicky-tragického neurotického hrdinu, který cítí vinu za to, že netrpí jako jiní Židé v minulosti a žije se mu celkem dobře. Na výtky, že jeho tvorba se utopila v lokálnosti, reagoval autor slovy: „Jsem přesvědčen, že koneckonců každý spisovatel je provinční, a to v tom smyslu, že je odkázán na náměty, které zná z bezprostřední zkušenosti. Jsem Kanaďan, jsem Žid, a píšu o tom, jaké je být obojím zároveň.“ Podobného hrdinu má tak i další román Byl tu Šalomoun Gursky (Solomon Gursky Was Here, 1989), ovšem struktura románu je již složitější a obohacená o mnoho témat z kanadské historie. V té době již Richler žil znovu v rodném Montréalu (od 1972), což ale vyvolalo i jisté napětí, neboť se stal příslušníkem anglofonní menšiny ve frankofonním prostředí. Zapojil se do debat o osamostatnění Québecu jakožto vášnivý obhájce celistvosti Kanady. Toto přesvědčení shrnul například v esejistické knize Ó Kanada, ó Quebec: Requiem pro rozdělenou zemi (Oh Canada, Oh Quebec: Requiem for a Divided Country, 1992), která mu mezi quebéckými nacionalisty udělala mnoho nepřátel. Jeden z politiků Bloc Québécois ji dokonce přirovnal k Hitlerově Mein Kampfu. V roce 1997 vydal svůj poslední román Barneyho verze (Barney's Version, 1997), který bývá označován za autorův „nejpostmodernější“, neboť je v něm zkoumáno téma křehkosti reality a množství interpretací jedné skutečnosti.^[1]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mordecai Richler na Wikimedia Commons