Moritz Willkomm
Dr. Moritz Willkomm | |
---|---|
Moritz Willkomm | |
Rektor Německé univerzity v Praze | |
Ve funkci: 1887 – 1888 | |
Předchůdce | Carl Gussenbauer |
Nástupce | Dominik Ullmann |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1887 – 1888 | |
Narození | 29. června 1821 Mittelherwigsdorf Saské království |
Úmrtí | 26. srpna 1895 (ve věku 74 let) Vartenberk Rakousko-Uhersko |
Příbuzní | Ernst Willkomm (bratr) |
Alma mater | Lipská univerzita |
Ocenění | Řád železné koruny komandér Řádu Isabely Katolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heinrich Moritz Willkomm (29. června 1821 Mittelherwigsdorf[1][2] – 26. srpna 1895 Vartenberk[1][2][3][4]) byl rakouský botanik a vysokoškolský pedagog německé národnosti původem ze Saska, působící dlouhodobě v Čechách; rektor Německé univerzity v Praze a poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie
Absolvoval gymnázium v Žitavě. Od roku 1841 studoval lékařství a přírodní vědy na Lipské univerzitě. Po třech letech ale byl nucen studia přerušit kvůli svým aktivitám v studentském buršáckém spolku. V letech 1844–1850 podnikl z iniciativy profesora Gustava Kunze studijní cesty po Španělsku a Portugalsku. Po návratu dokončil v Lipsku vysokoškolská studia a roku 1850 získal titul doktora filozofie. Roku 1852 se habilitoval jako docent botaniky na Lipské univerzitě a stal se tam roku 1855 mimořádným profesorem. Od roku 1855 byl profesorem na Královské lesnické akademii v Tharandtu. Od roku 1868 vyučoval na Imperátorské jurjevské univerzitě v dnešním estonském Tartu (tehdy součást Ruského impéria). Od roku 1874 do roku 1892 působil jako profesor botaniky na Německé univerzitě v Praze. Zde v roce 1887/1888 zastával post rektora této vysoké školy. Roku 1892 odešel do penze. Roku 1877 získal titul ruského státního rady. Byl členem Leopoldovsko-Karolinské německé akademie přírodních věd. Byl dopisujícím členem akademie věd v Madridu a ředitelem botanické zahrady na Smíchově. Patřil mezi nejvýznamnější evropské botaniky své doby. Přispěl výrazně k výzkumu flory Iberského poloostrova ale i Baleárských ostrovů, Čech, Skandinávie, Pobaltí, severní Francie a Holandska. Byl autorem 26 monografií a mnoha dalších kratších prací v oboru botaniky.[1][2]
Z titulu funkce rektora se v 80. letech zapojil i do vysoké politiky. V letech 1887–1888 zasedal coby virilista na Českém zemském sněmu.[6]
Po odchodu na penzi mu císař udělil Řád železné koruny III. třídy.[4] Zemřel náhle v srpnu 1895 na zámku Vartenberk během jedné ze svých studijních cest.[2] Z Prahy ještě odjížděl v plném zdraví.[3][4]
Jeho bratr Ernst Willkomm byl německým romantickým spisovatelem.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 358.
- ↑ a b c d Willkomm Heinrich Moritz [online]. saebi.isgv.de [cit. 2016-05-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Staatsrath Professor Dr. Moriz Willkomm gestorben. Prager Tagblatt. Srpen 1895, čís. 235, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b c d Moriz Willkomm. Neue Freie Presse. Srpen 1895, čís. 11137, s. 4. Dostupné online.
- ↑ BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/5/stenprot/001schuz/s001001.htm
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Moritz Willkomm na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Moritz Willkomm
- Pro autorskou značku Willk. eviduje databáze IPNI tento seznam popsaných rostlin.
Rektor Univerzity Karlovy (německá Karlo-Ferdinandova Univerzita) | ||
---|---|---|
Předchůdce: Friedrich Rulf | od 1885/1886 Moritz Willkomm | Nástupce: Carl Gussenbauer |
Média použitá na této stránce
Flag of the Kingdom of Saxony; Ratio (2:3)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)