Morový sloup (Benešov nad Černou)
| Morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého | |
|---|---|
 Dominanta náměstí v Benešově nad Černou | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1726 |
| Kód památky | 32532/3-1199 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Materiál | pískovec žula |
| Umístění | |
| Umístění | Benešov nad Černou, okres Český Krumlov |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°43′45,06″ s. š., 14°37′33,28″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Morový sloup se sochami sv. Jana Nepomuckého a dalších světců v Benešově nad Černou ve východní části okresu Český Krumlov v Jihočeském kraji je jedním z řady památkově chráněných objektů na benešovském náměstí.[1] Toto sousoší je zároveň součástí městské památkové zóny Benešov nad Černou, která byla stanovena na základě vyhlášky Ministerstva kultury České republiky č. 250/1995 Sb. ze dne 22. září 1995 a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem 2355.[2]
Historie
Sloup byl na náměstí v Benešově nad Černou (na přelomu 17. a 18. století uváděn jako Benessow[3]) vztyčen v roce 1726. Stalo se tak pět let poté, kdy papež Inocenc XIII. prohlásil Jana Nepomuckého (Jana z Pomuku) za blahoslaveného a kdy vrcholilo úsilí o jeho svatořečení. Vytvoření barokní dominanty uprostřed benešovského náměstí je spojováno nejen s rozvíjejícím se kultem uctívání Jana Nepomuckého, ale také s památkou na poslední morovou epidemii, která postihla zemi v roce 1714.[1]
Popis
Ústředním prvkem této významné barokní památky je trojboký sloup ve tvaru jehlanu, symbolizující Nejsvětější Trojici. Sloup je zakončen barokně stylizovanou korintskou hlavicí s rostlinnými motivy a hlavičkami tří putti, na níž je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, tváří obráceného směrem k východní straně náměstí, kde stojí kostel sv. Jakuba Většího. Na vysunutých rozích masivnějšího podstavce stojí sochy dalších tří světců - sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Floriána, který jako ochránce proti ohni měl v Benešově, často stiženém požáry, zvláštní význam. Po stranách trojbokého sloupu jsou reliéfy dalších světců. Na čelní straně je vyobrazen sv. Dominik, vlevo od něj sv. Leonard a vpravo je obraz zavraždění sv. Václava. Základ sloupu je zhotoven ze žuly, sochy jsou vytvořeny z vápence.[1]
Na všech třech stranách podstavce jsou latinské nápisy. Uprostřed je text "LATAEQVE / IN POPVLO ADAVGENDAE / SANCTI ROSARII / DEVOTIONI", na pravé straně je nápis "BENESCHOVIENSIVM / SANCTE INDVSTRIA PIETAS / POSVIT / ET RENOVATA 1775 / 1803 1853 1904" a nalevo pak slova " DEIPARAE / TVM RELIQVIS / TVTELARIBVS SANCTIS / HONORI / 1990".[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Památkový katalog: Morový sloup se sochami [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Benešov nad Černou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Historie. Vývoj názvu obce [online]. Benešov nad Černou: Obecní úřad [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sousoší svatého Jana Nepomuckého na Wikimedia Commons - Soupis památek v Benešově nad Černou
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“