Morový sloup (Nymburk)
| Mariánský sloup (Nymburk) | |
|---|---|
 Mariánský sloup | |
| Základní údaje | |
| Autor | Jan Jiří Šlanzovský |
| Rok vzniku | 1717 |
| Kód památky | 40965/2-1899 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Materiál | pískovec |
| Umístění | |
| Umístění | náměstí Přemyslovců, Nymburk |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°11′8,24″ s. š., 15°2′28,96″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Morový sloup v Nymburce stojí na náměstí Přemyslovců, postaven byl na památku události, která postihla obyvatele královského města počátkem 18. století. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Stavba
Jde o skutečný morový sloup, postavený po překonání morové epidemie, která postihla město v roce 1713. Díky dobře fungujícímu průtoku hradebních příkopů, Malých a Velkých Valů labskou vodou, bylo město stiženo epidemiemi poměrně málo. Mor si zde vybíral oběti v letech 1549, 1563, 1598, 1606 a 1713. Čtyři roky po poslední morové ráně byl na hlavním náměstí vztyčen pískovcový morový sloup, který se stal ústředním výtvarným motivem centra města. Datování postavení sloupu lze vyčíst z latinského nápisu na jeho postamentu.
Barokní morový sloup, sousoší s Pannou Marií na vrcholu a s plastikami sv. Jiljí, sv. Josefa, sv. Václava a sv. Floriána, pochází z roku 1717 a jeho autorství je přisuzováno Janu Jiřímu Šlanzovskému. Jeho věrnou kopií (takřka doslovnou) byl dnes zaniklý mariánský morový sloup v Kostelci nad Černými lesy, který Šlanzovský vytvořil roku 1719.
V roce 1857 bylo sousoší opraveno.[2] Na počátku 21. století měl sloup kvůli zatékání do masivu hlavního podstavce částečně narušenou statiku. Restaurátor Jan Brabec proto roku 2014 provedl jeho opravu.[3][4]
Popis
Sloup má bohatě členěný podstavec na několikastupňovém soklu. V jeho rozích stojí sochy svatého Václava, svatého Jiljí, svatého Floriána a svatého Josefa.[5] V roce 1857 bylo sousoší opraveno.[2] Uprostřed podstavce je hranolový postament s latinskými nápisy (obsahují datování), zakončený profilovanou římsou. Postament přechází v kónický sloup s ozdobnou hlavicí a sochou Panny Marie v podživotní velikosti.[2]
Význam připojených soch světců:
- Sv. Václav - kníže český, byl zvolen pro umístění na sokl sloupu jako patron země české.
- Sv. Florian – mučedník, je od počátku středověku ochráncem proti ohni a vodě. Jeho atributem je nádoba s vodou, kterou se hasí hořící dům. Neboť Nymburk trpěl po dobu své existence mnoha ničivými požáry, není divu, že byl sv. Florian zvolen jedním z ochránců města.
- Sv. Jiljí - poustevník, je patronem mrzáků a chudých a ve středověku patřil k nejoblíbenějším světcům západní Evropy. Jeho atributem je dle historické legendy laň a šíp. Od roku 1636 je mu zasvěcen kostel sv. Jiljí, je tedy patronem městského gotického chrámu, a proto mu patří místo na sloupu.
- Sv. Josef s Ježíškem v náručí uzavírá čtveřici světců na morovém sloupu a jeho umístění na sloupu je „rodinnou záležitostí“.
Galerie
Socha Panny Marie
Socha sv. Floriána
Socha sv. Josefa
Socha sv. Jiljí
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-07-30]. Identifikátor záznamu 153055 : Sloup se sousoším - Mariánský sloup se sochami sv. Václava, sv. Josefa, sv. Floriána a sv. Jiljí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c HRABĚTOVÁ, Jana. Památky Nymburska: soupis nemovitých památek na okrese Nymburk. Poděbrady: Polabské muzeum, 1998. 73 s.
- ↑ Mariánský sloup z nymburského náměstí je v dílně za Prahou [online]. Nymburský deník, 2014-02-06 [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Na nymburský morový sloup se ve středu vrátili čtyři světci [online]. Nymburský deník, 2014-11-12 [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Nejvýznamnější památky ve městě [online]. Turistické informační centrum Nymburk [cit. 2018-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-10.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Morový sloup na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Nymburk. Náměstí Přemyslovců, mariánský sloup, pohled směrem k Boleslavské třídě.
