Morten Meldal

Morten Meldal
Rodné jménoMorten Peter Meldal
Narození16. ledna 1954 (69 let)
Kodaň
Alma materDánská technická univerzita (1979–1982)
Povoláníchemik, biochemik a badatel
ZaměstnavateléDánská technická univerzita (1983–1985)
Laboratory of Molecular Biology (1985–1986)
Kodaňská univerzita (1986–1988)
Carlsberg Laboratory (1988–2011)
Kodaňská univerzita (od 2011)
OceněníEllen et Niels Bjerrums Chemistry Prize (1997)
Ralph F. Hirschmann Award in Peptide Chemistry (2009)
Vincent du Vigneaud Award (2011)
Nobelova cena za chemii (2022)
rytíř Řádu Dannebrog
Webcuris.ku.dk/portal/en/persons/morten-peter-meldal(1e2eefb3-1cc1-4626-8565-a83631fc05fd).html
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morten Peter Meldal (* 16. ledna 1954, Kodaň) je dánský chemik a nositel Nobelovy ceny za chemii. Je profesorem na Kodaňské univerzitě.[1] Je známý zejména za vývoj azido-alkynové Huisgenovy cykloadice,[2] současně, ale nezávisle, s Valery V. Fokinem a K. Barrym Sharplessem.

Životopis

Bakalářský a doktorský titul v oboru chemického inženýrství získal na Dánské technické univerzitě (DTU). Jeho doktorskou práci vedl Klaus Bock a byla zaměřena na syntézu sacharidů. Postdoktorandský pobyt absolvoval nejprve na DTU, potom na Univerzitě v Cambridgi a nakonec na Kodaňské univerzitě. Zde byl v roce 1996 jmenován docentem a od roku 1998 vede syntetickou skupinu na ústavu chemie v Carlsberg Research Laboratory.[3]

Meldal vyvinul několik technologií a přístrojů pro syntézu peptidů. je autorem vícekolonové metody syntézy, kterou využívají přístroje pro syntézu peptidů a jiných organických sloučenin.[4] Poprvé představil cykloadiční reakce acetylenů a azidů využívané v konjugacích peptidů a proteinů. Meldalova výzkumná skupina pak prokázala, že tato reakce je ortogonální pro většinu funkčních skupin.[2]

V roce 2022 mu byla udělena Nobelova cena za chemii.[5][6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morten P. Meldal na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Morten Meldal is the new professor in nanochemistry. nano.ku.dk [online]. 2022-10-06 [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b TORNØE, Christian W.; CHRISTENSEN, Caspar; MELDAL, Morten. Peptidotriazoles on Solid Phase: [1,2,3]-Triazoles by Regiospecific Copper(I)-Catalyzed 1,3-Dipolar Cycloadditions of Terminal Alkynes to Azides. The Journal of Organic Chemistry. 2002-05-01, roč. 67, čís. 9, s. 3057–3064. Dostupné online [cit. 2023-03-12]. ISSN 0022-3263. DOI 10.1021/jo011148j. (anglicky) 
  3. ↑ FREDERIKSEN, Tanja. Former Carlsberg Research Laboratory scientist receives Nobel Prize « Carlsberg Group. Carlsberg Group [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MELDAL, Morten; HOLM, Charlotte Bisgaard; BOJESEN, Gustav. Multiple column peptide synthesis, Part 2 (1, 2). International Journal of Peptide and Protein Research. 2009-01-12, roč. 41, čís. 3, s. 250–260. Dostupné online [cit. 2023-03-12]. DOI 10.1111/j.1399-3011.1993.tb00333.x. (anglicky) 
  5. ↑ The Nobel Prize in Chemistry 2022. NobelPrize.org [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Nobelovu cenu za chemii získali dva Američané a Dán za molekulární výzkum. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-10-05 [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce