Morušovník

Morušovník
Ovoce morušovníku černého se podobá ostružině
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	morušovníkovité (Moraceae)
Rod	morušovník (Morus) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) Sten, CC BY-SA 3.0

Morušovník (Morus) je rod rostlin patřící do čeledi morušovníkovité (Moraceae), dožívající se i několika stovek let. Plodem morušovníku je ovoce nazývané moruše a tvarem velmi podobné ostružině. Jde o plodenství nažek uzavřených do zdužnatělého okvětí (u ostružiny mluvíme o souplodí peckoviček). Plodenství jsou tmavě fialová anebo bílá v případě druhu morušovník bílý (Morus alba). Moruše s tmavým zabarvením obsahují významné množství léčivého resveratrolu.

Morušovníky jsou ovocné stromy, které – měřeno českými klimatickými podmínkami – jsou pěstovány zejména v teplých a úrodných oblastech (doporučované jsou především vinorodé oblasti), ale existuje řada příkladů, že přežijí i tuhé zimy v oblastech chladnějších (např. v Česku, v Ostravě nebo v Trutnově). Na českém území jsou známé již dlouhou dobu a místy se pěstují již po staletí a oteplování klimatu značně usnadňuje jejich šíření v Evropě.

V jižní Evropě byly plody známé a sklízené již od antického starověku. Na území českých zemí jsou semínka moruší archeologickými nálezy doložena ze středověku, z nové doby jsou doklady například z poloviny 19. století z Prahy, kde byly morušové háje vysazeny jednak podél promenády na šancích, a dále na Petříně, tam se jim tak dařilo, že se úroda sklízela dvakrát ročně^[1].

V současnosti se moruše v Česku pěstují kromě pražské botanické zahrady například v Ostravě nebo v Trutnově. V české krajině najdeme spíše starší stromy, ve srovnání s jabloněmi jde o velmi málo vysazovaný ovocný strom. Oteplování klimatu ovšem značně usnadňuje šíření morušovníku v Evropě.

Plody morušovníku (druhů Morus nigra, Morus rubra a Morus alba) zvané moruše jsou jedlé a velmi chutné ovoce, v Evropě kdysi velmi oblíbené, nyní pozapomenuté. Jsou příjemně sladké a šťavnaté, dozrávají postupně během několika týdnů a nemohou být tedy sklizeny z jednoho stromu najednou. Konzumují se jak plody morušovníku černého tak morušovníku bílého. Z plodů se vyrábí sirup nebo čaj, který se používá i v léčitelství.

Morušovník je od dávné minulosti používán k výrobě pravého hedvábí. Listy morušovníku jsou jedinou potravou housenky motýla bource morušového a mají tedy nezastupitelný význam při výrobě přírodního hedvábí.

V Japonsku se užívá dřevo morušovníku k výrobě speciálních soudků a v Turecku k výrobě hudebních nástrojů. Některé druhy lze použít jako okrasné rostliny. Je to efektní solitéra.^[2]

• morušovník bílý
• morušovník černý

• Obrázky, zvuky či videa k tématu morušovník na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo moruše ve Wikislovníku
• Slovníkové heslo morušovník ve Wikislovníku
• Taxon Morus ve Wikidruzích
• http://www.darius.cz/archeus/B_moruse.html