Mory

Mory
Domy na východní straně návsi
Domy na východní straně návsi
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPodbořany
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°16′52″ s. š., 13°24′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel58 (2021)[1]
Katastrální územíKněžice u Podbořan (12,03 km²)
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ438 01
Počet domů33 (2021)[2]
Další údaje
Kód části obce66958
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mory jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi šest kilometrů severně od Podbořan. Mory leží v katastrálním území Kněžice u Podbořan o výměře 12,03 km².[3] Vesnicí protéká potok Leska.

Název

Název vesnice je odvozen z příjmení Mora ve významu osada Morů (Morovy rodiny). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Mor (1358, 1639 až okolo 1405), „in Mor“ (1412), Mory (1573), „na… Morách“ (1615) a Mohr (1787 a 1846).[4]

Historie

První písemná zmínka o Morech pochází z roku 1358 a vztahuje se ke zdejší plebánii.[5] Patronátní právo ke kostelu Narození Panny Marie měli v roce 1363 Bušek a v letech 1365–1393 Beneš z Buškovic. Po jeho smrti za nezletilé děti majetek spravoval Petr z Buškovic. Benešův syn Petr v roce 1414 sídlil v Chrašťanech.[6]

V patnáctém století vesnici vlastnili příslušníci lounské rodiny Sokolů z Mor, ke kterým patřili Vaněk (1435–1471), jeho syn Jan (1466–1496), Janovi synové Václav a Jiří a nakonec Václavův syn Jan (1507–1535). Většinu šestnáctého století byly Mory částí krásnobrodského panství, dokud je roku 1573 Jan Mašťovský z Kolovrat neprodal majitelům panství panství petrohradského. Jeho součástí zůstaly deset let a v roce 1583 je koupili bratři Kryštof a Bohuslav Felix Fictumové.[6] Část vsi ve stejné době vlastnil Bedřich Šlik, který ji vzhledem k velkým dluhům musel prodat Adamovi ze Šteinsdorfu.[5] Kryštof a Bohuslav Felix se roku 1590 o majetek rozdělili, takže Mory s dalším příslušenstvím připadly Bohuslavovi.[6] Ten v roce 1605[5] přikoupil šteinsdorfský podíl a celou vesnici spravoval ze svého prunéřovského panství.[6]

Bohuslav Fictum se zúčastnil stavovského povstání, a po bitvě na Bílé hoře mu byl zkonfiskován majetek. Roku 1623 panství koupil Jaroslav Bořita z Martinic.[5] Jeho syn, hrabě Maxmilián Valentin z Martinic, prodal roku 1655 Mory a Kněžice Sylvii Kateřině Černínové. Díky ní se vesnice dostala do majetku rodu Bádenských a v roce 1783 ji získali Schwarzenbergové.[6]

Panským sídlem ve vesnici bývala tvrz, která stála v areálu zemědělského dvora. Od sedmnáctého století sloužila jen hospodářským účelům a od osmnáctého století v ní bydlel správce. Budova tvrze byla spolu s bránou do dvora zbořena v roce 1968 a z původní zástavby dvora se dochovala jen velká třípatrová sýpka z osmnáctého století.[5]

Vesnice se nachází na okraji malé velikoveské hnědouhelné pánve. V devatenáctém století se zdejší nekvalitní uhlí těžilo v dolech Karel a Louisa v majetku L. Körbla.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 374 obyvatel (z toho 192 mužů), z nichž bylo 84 Čechoslováků a 290 Němců. S výjimkou jednoho evangelíka a jedenácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 315 obyvatel: devadesát Čechoslováků a 225 Němců. Kromě jednoho člena církve československé a šesti židů byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[10][11][12]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé3834153953944003743151621511036038323858
Domy4852565958586449.292028303433
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Kněžice.

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Mory byly samostatnou obcí v okrese Podbořany. V letech 1961–1978 byly částí obce Kněžice v okrese Louny. Od 1. července 1978 do 31. prosince 1980 byly částí obce Kaštice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou částí města Podbořany v okrese Louny.[13]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podbořanech.
  • Kostel Narození Panny Marie
  • Socha svatého Jana Nepomuckého v severním okraji obce
  • Venkovský dům – původní čp. 22 v severní části obce
  • Sýpka
  • Venkovská usedlost čp. 19
  • Venkovská usedlost čp. 28

Osobnosti

Mory mají i své dva významné rodáky. Pedagog Ferdinand Bachmann (1817–1891), byl ředitelem vzdělávacího ústavu v Praze. Emil Merker (1888–1972) vystudoval v Praze přírodní vědy a filozofii, v letech 1915–1935 byl profesorem na lesnické škole v německém Reichstadtu, byl autorem několika románů a básnických sbírek, za které obdržel německou Státní cenu za literaturu. V Morech v roce 1899 zemřel František Josef Dobicer, který byl od roku 1865 místním farářem. Psal vlastenecky laděné články do Časopisu českého muzea a dalších periodik.

Galerie

  • Domy na jihozápadním okraji vesnice
    Domy na jihozápadním okraji vesnice
  • Kostel Narození Panny Marie
    Kostel Narození Panny Marie
  • Barokní sýpka
    Barokní sýpka
  • Usedlost čp. 29
    Usedlost čp. 29
  • Pomník padlým v první světové válce
    Pomník padlým v první světové válce

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-31. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Mory, Mohr, s. 135. 
  5. ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Mory – tvrz, s. 331. 
  6. ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Mašťova, s. 383. 
  7. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 156, 185. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  11. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 346. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Mory 2019-03-30 Náves.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Mory – východní strana návsi
Mory 2019-03-30 Usedlost čp. 29.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Mory – usedlost čp. 29
Mory 2019-03-30 Domy na jihozápadě.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Mory – domy na jihozápadním okraji vesnice
Mory 2019-03-30 Sýpka.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Mory 2019-03-30 Pomník padlým.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Mory – pomník padlým v první světové válce