Moschos ze Syrakús

Moschos ze Syrakús
NarozeníSyrakúsy
Povoláníbásník a filolog
Národnostřecká
Obdobípolovina 2. století př. n. l.
Žánrbukolická poezie
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Moschos ze Syrakús (starořecky Mόσχος ο Συρακούσιος) byl starověký řecký bukolický básník a filolog tvořící pravděpodobně v polovině 2. století př. n. l.[1]

Život a dílo

Europé, stránka z byzantského rukopisu z 15. století

O jeho životě není prakticky nic známo. Dříve uváděná informace, že byl současníkem a učitelem básníka Bióna ze Smyrny,[2] je nyní považována za nesprávnou.[3] Podle dnešních výzkumů tvořil Moschos kolem roku 150 př. n. l. a byl žákem a přítelem Aristarcha ze Samothráky, správce a knihovníka v Alexandrijské knihovně. Podle Sudy (nebo Suidy), středověkého byzantského encyklopedického slovníku z 10. století, je Moschos po Theokritovi druhým básníkem, který skládal pastýřské písně. [4].

Pod jeho jménem se dochovalo několik zlomků bsání a epigramů citovaných Ióannésem Stobaiem, dvě básně obsažené v Palatinské antologii, epyllion Europa (Εὐρώπη) o únosu krásné Európy Diem v podobě býka.[5] a báseň Erós uprchlík (Eρως Δραπέτη).[4]

Dvě další básně, které mu byly v té či oné době připisovány, nejsou dnes již považovány za jeho dílo. Jedná se jednak o báseň Megara (Μεγάρα), sestávající z dialogu mezi Megarou, manželkou Hérakla a jeho matkou Alkménou, jednak o Žalozpěv na Bijóna (Επιτάφιος Βίωνος), jehož autorem je ve skutečnosti neznámý Biónův pokračovatel.

Moschovo básnické dílo napodobuje Theokrita, ale často mu schází jeho opravdová živost a přirozenost.[6] Své básně psal v daktylských hexametrech a dórském dialektu převážně na erotické a mytologické náměty. Kromě poezie byl známý také svými filologickými spisy, z níž se ale nic nedochovalo.[1] Během renesance bylo jeho dílo překládáno a napodobováno různými spisovateli, jako byl italský básník 16. století Torquato Tasso nebo anglický dramatik Ben Jonson.[3]

České překlady

Moschovy básně jsou česky většinou vydávány společně s básněmi Theokritovými a Biónovými. K prvním překladatelům patřili Josef Jungmann, František Krsek a Jan Vondráček.[7]

Knižně vyšlo:

  • Výbor ze spisovatelů řeckých. Díl II. - Básnická mluva. Jičín: František Jan Kastránek 1827, uspořádal a přeložil František Šír, výbor obsahuje pod jeho jménem Žalozpěv na Bijóna.
  • Řečtí bukolikové (Idyly - Theokritos, Moschos, Bion), Praha: Společnost přátel antické kultury 1927, vybral a přeložil Rudolf Kuthan.
  • Europa. Praha: Jaroslav Picka 1933, přeložil Rudolf Kuthan.
  • Řecké epigramy Anthologie Palatinské. Praha: Česká akademie věd a umění 1938, přeložil Rudolf Kuthan.
  • Výbor z řecké poesie v překladech, Praha: Jan Laichter 1941, 2. rozšířené vydání, uspořádal Karel Hrdina, přeložil Rudolf Kuthan.[8]
  • Řečtí idylikové: Theokritos - Moschos - Bion, Praha: Toužimský a Moravec 1946, vybral a přeložil Rudolf Kuthan.
  • Poslední růže. Praha: Československý spisovatel 1964, uspořádal a Rudolf Mertlík, výbor ze staré řecké lyriky obsahuje jednu ukázku z básníkovy tvorby.
  • Písně pastvin a lesů. Praha: Svoboda 1977, přeložili Rudolf Kuthan a Václav Dědina.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b BORECKÝ, Bořivoj. DOSTÁLOVÁ, Růžena a kol.: Slovník spisovatelů - Řecko, Praha: Odeon 1975. S. 891.
  2. ↑ RIEGER, František Ladislav a kol. Slovník naučný. 5. díl. Praha: Kober a Markgraf 1866, S. 501.
  3. ↑ a b Encyclopædia Britannica. Cambridge University Press 1911. 18. díl, heslo Moschus. S. 956.
  4. ↑ a b KUŤÁKOVÁ, Eva. Úvod. in Písně pastvin a lesů. Praha: Svoboda 1977. S. 22.
  5. ↑ CANFORA, Luciano. Dějiny řecké literatury. Praha: Koniasch Latin Press 2001. S. 508.[dále jen Canfora.]
  6. ↑ Ottův slovník naučný, 17. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1999. S. 756.
  7. ↑ Sborník prací filologických vydaný na oslavu dvacetipětiletého jubilea prof. Jana Kvíčaly. Praha: Jednota českých filologů 1884. S. 85.
  8. ↑ Canfora, S. 782.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Europa poem by Moschus, Greek, 15th century.png
Europa poem by ancient Greek bucolic poet, Moschus. Page from a 15th century Byzantine manuscript