Moselle Open 2023
| Moselle Open 2023 | |
|---|---|
 | |
| Datum | 5.–11. listopadu 2023 |
| Ročník | 20. |
| Místo | Mety, Francie |
| Dějiště | Arènes de Metz |
| Kategorie | ATP Tour 250 |
| Dotace | 630 705 EUR |
| Prize money | 562 815 EUR |
| Ředitel | Julien Boutter |
| Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Povrch | tvrdý – Slamcourt / hala |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Ugo Humbert | |
| mužská čtyřhra | |
 Hugo Nys /  Jan Zieliński | |
| Moselle Open | |
< 2022 | |
Moselle Open 2023 byl tenisový turnaj na mužském profesionálním okruhu ATP Tour hraný v Arènes de Metz. Dvacátý ročník Moselle Open probíhal mezi 5. až 11. listopadem 2023 ve francouzských Metách na krytých dvorcích s tvrdým povrchem.[1]
Turnaj dotovaný 603 705 eury patřil do kategorie ATP Tour 250. Nejvýše nasazeným singlistou se, po odstoupení Runeho s de Minaurem, stal patnáctý tenista světa Karen Chačanov. Jako poslední přímý účastník do hlavní soutěže nastoupil francouzský 107. hráč žebříčku Constant Lestienne.[2] V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[3]
Čtvrtým singlovým titulem na okruhu ATP Tour udržel 25letý metský rodák Ugo Humbert finálovou neporazitelnost. Na žebříčku ATP se posunul na nové kariérní maximum, 20. místo. Sezónu tak zakončil jako francouzská jednička.[4] Trofej z roku 2022 obhájili Monačan Hugo Nys s Polákem Janem Zielińskim a získali třetí párovou trofej. Zieliński dovršil hattrick, když ovládl třetí ročník Moselle Open v řadě.[5][6]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 28 v kole | Q | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra | [2] | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 |
| čtyřhra | [7] | 0 | — | — | — | — | ||||
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 28 v kole | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra | [2][8] | 85 605 € | 49 940 € | 29 355 € | 17 010 € | 9 880 € | 6 035 € | 3 020 € | 1 645 € |
| čtyřhra | [7] | 29 745 € | 15 910 € | 9 330 € | 5 220 € | 3 070 € | — | — | — |
| částka ve čtyřhrách je uvedena na pár | |||||||||
Mužská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Dánsko | |||
 Austrálie | |||
| Karen Chačanov | 15. | 3. | |
| Francie | Ugo Humbert | 26. | 4. |
 Kazachstán | Alexandr Bublik | 33. | 5. |
 Itálie | Lorenzo Sonego | 46. | 6. |
 Německo | Yannick Hanfmann | 47. | 7. |
 Švýcarsko | Stan Wawrinka | 51. | 8. |
| Německo | Daniel Altmaier | 54. | 9. |
| Žebříček ATP k 30. říjnu 2023 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráči obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Mathias Bourgue- Calvin Hemery
- Harold Mayot
Abdullah Shelbayh
Následující hráči postoupili z kvalifikace jako šťastní poražení:
Gijs Brouwer- Matteo Martineau
Máté Valkusz
Odhlášení
- před zahájením turnaj
Félix Auger-Aliassime → nahradil jej Botic van de Zandschulp
Alex de Minaur → nahradil jej Gijs Brouwer- Arthur Fils → nahradil jej Matteo Martineau
Hubert Hurkacz → nahradil jej Constant Lestienne- Aslan Karacev → nahradil jej
Lorenzo Sonego 
Jiří Lehečka → nahradil jej 
Josuke Watanuki
Andy Murray → nahradil jej Hugo Gaston- Jošihito Nišioka → nahradil jej
Dominic Thiem - Cameron Norrie → nahradil jej
Yannick Hanfmann 
Tommy Paul → nahradil jej 
Bernabé Zapata Miralles
Holger Rune → nahradil jej Máté Valkusz
Casper Ruud → nahradil jej Alexandr Ševčenko- Roman Safiullin → nahradil jej
Thiago Seyboth Wild - J. J. Wolf → nahradil jej Luca Van Assche
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[7] | Stát | Hráč[7] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Monako | Hugo Nys | Polsko | Jan Zieliński | 41. | 1. |
 Finsko | Harri Heliövaara | Německo | Andreas Mies | 62. | 2. |
 Spojené království | Lloyd Glasspool | Austrálie | John Peers | 70. | 3. |
| Francie | Sadio Doumbia | Francie | Fabien Reboul | 72. | 4. |
| Žebříček ATP k 30. říjnu 2023; číslo je součtem umístění obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Ugo Blanchet / Matteo Martineau
- Fabio Fognini / Pierre-Hugues Herbert
Odhlášení
- před zahájením turnaj
Marcelo Arévalo / Jean-Julien Rojer → nahradili je Dan Added / Jonathan Eysseric
Santiago González / Édouard Roger-Vasselin → nahradili je Constantin Frantzen / Hendrik Jebens- Pierre-Hugues Herbert / Nicolas Mahut → nahradili je Sander Arends / Miguel Ángel Reyes-Varela
- Kevin Krawietz / Tim Pütz → nahradili je Théo Arribagé / Luca Sanchez
- Jamie Murray /
Michael Venus → nahradili je 
Anirudh Čandrasekar / Bart Stevens
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Ugo Humbert vs. Alexandr Ševčenko, 6–3, 6–3
Mužská čtyřhra
Hugo Nys / Jan Zieliński vs. Hendrik Jebens / Constantin Frantzen, 6–4, 6–4
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Moselle Open na anglické Wikipedii.
- ↑ MOSELLE OPEN – ATP MEDIA NOTES. ATP Tour, Inc. [PDF]. 2023-11-05 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Moselle Open 2023 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
- ↑ Francouzský týden: Mannarino získal titul v Sofii, Humbert v Metách. iDNES.cz [online]. 2023-11-11 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Escobar/Nedovyesov Win Sofia Doubles Title; Nys/Zielinski Retain Metz Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-11-11 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hugo Nys i Jan Zieliński obronili tytuł w Metz. Tenis Magazyn [online]. 2023-11-11 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c d Moselle Open 2023 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moselle Open 2023 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Finská vlajka
Logo der Moselle Open