Moskva

Moskva
Москва
Proti směru hodinových ručiček počínaje obrázkem v pravém horním rohu: Kreml, katedrála Krista Spasitele, Lomonosovova univerzita, Velké divadlo, Rudé náměstí, Moskva-City
Proti směru hodinových ručiček počínaje obrázkem v pravém horním rohu: Kreml, katedrála Krista Spasitele, Lomonosovova univerzita, Velké divadlo, Rudé náměstí, Moskva-City
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška130–253 m n. m.
Časové pásmo+3
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhCentrální
Federální městoMoskva
Administrativní dělení12 okresů
Moskva
Moskva
Moskva
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2 562 km²
Počet obyvatel12 655 050 (2021)[1]
Hustota zalidnění4 939,5 obyv./km²
Etnické složeníRusové (91.65 %), Ukrajinci (1.42 %), Tataři (1.38 %), Arméni (0.98 %), Azerové (0,53 %), Židé (0,49 %), Bělorusové (0,36 %), Gruzíni (0,36 %)[2]
Náboženské složeníPravoslaví, Islám, Judaismus
Správa
StarostaSergej Sobjanin
Vznik1147
Oficiální webwww.mos.ru
Telefonní předvolba495, 499 a 095
PSČ101001–135999
Označení vozidel77, 97, 99, 177, 197, 199, 777 a 799
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moskva (rusky Москва zvuk [mɐˈskva]) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km². Žije zde přibližně 12,7 milionu[1] obyvatel. Představuje politické, hospodářské a kulturní centrum země s asi 60 univerzitami a množstvím dalších vysokých škol, kostelů, divadel, muzeí a galerií. Sídlí zde všechna ministerstva, státní úřady i významné firmy a také patriarcha ruské pravoslavné církve.

Moskva je nejlidnatější město v Evropě a nejsevernější megalopole na světě. Má největší počet rezidentních miliardářů na světě.[3] Je klasifikována jako Alfa globální město.[4] Stojí zde TV věž Ostankino (1968), která je nejvyšší stavbou v Rusku a která byla zároveň do roku 1975 nejvyšší stavbou v Evropě. Stojí zde i Věž Federace, druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.

Historické centrum je staré stovky let, v jeho středu se rozkládá trojúhelníkový Kreml, prohlášený spolu s Rudým náměstím v roce 1990 za světové kulturní dědictví UNESCO.

Dějiny

Počátky Moskvy

Uspenskij sobor
(c) Alex Zelenko, CC BY-SA 4.0
Moskevská Katedrála Krista Spasitele je největší pravoslavný kostel na světě

V první polovině 12. století se nalézal na západním okraji Rostovsko-suzdalského knížectví v místech dnešní Moskvy zemědělský dvorec bojara Štěpána Kučky, jenž byl podle řeky zván Moskva. Rostovsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij ve 12. století začlenil dvorec do knížecího vlastnictví.[5]

Z roku 1147 pochází první písemná zmínka o Moskvě, Jurij Dolgorukij pozval svého spojence, novgorodsko-severského knížete Svjatoslava, na setkání, o kterém letopisec zaznamenal: „Přijď ke mně, bratře, do Moskvy.“ Roku 1156 kníže Jurij v souvislosti s posilováním obrany západní hranice suzdalského knížectví vybudoval v osadě pevnost, obehnanou dřevěnou palisádou, základ dnešního Kremlu. V počátcích byla Moskva jedno z míst, které mělo obranný charakter a sloužilo jako místo noclehu suzdalských knížat. Kromě toho se nacházela na průsečíku několika obchodních cest, což ji přeurčilo pro roli významného ekonomického centra.

Budoucí význam Moskvy byl zapříčiněn jednak rostoucí mocí vladimirských knížat, která nakonec získala nad ostatními severoruskými knížaty převahu, jednak stěhováním obyvatelstva do severovýchodních oblastí z jihu sužovaného nájezdy kočovníků. V Moskvě se jako první usadil údělný kníže Daniil Alexandrovič (zemřel 1303), syn Alexandra Něvského, a založil tím moskevskou větev rodu Rurikovců.

Svou moc nad ostatními větvemi Rurikovců se snažila moskevská knížata zabezpečit i přenesením rezidence metropolity vší Rusi do Moskvy. Ruští metropolité sídlili od počátku v Kyjevě, metropolita Maxim však přenesl své sídlo do Vladimiru. Jeho nástupce Petr (v letech 13071326) vsadil na spolupráci s moskevskými knížaty a často pobýval v Moskvě. Metropolita Theognost (13281323) pak přesídlil natrvalo do Moskvy, kde nechal s podporou Ivana Kality a Simeona Hrdého vybudovat pět kamenných chrámů jako symbol prestižního postavení Moskvy. Theognostovi nástupci již všichni sídlili v Moskvě a Moskva se tak stala nejen politickým, ale i církevním centrem Ruska, což se odrazilo i na stoupajícím počtu obyvatel - v polovině 14. století jich v Moskvě žilo asi 30 000. Další dějiny Moskvy byly ovlivněny skutečností, že se jednalo o sídlo jednoho z nejvýznamnějších ruských knížat, který postupně sjednotil zemi.

Zlatá horda v průběhu mongolské invaze (1238) vypálila město a zabila jeho obyvatele. Mongolové s Tatary také vyplenili města Rjazaň, Kolomna, Vladimir, Kyjev a ruský stát byl nucen podrobit se jejich nadvládě. V roce 1380 porazil Dmitrij Donský na Kulikovském poli tatarské vojsko, čímž ukázal, že Tataři nejsou neporazitelní, sama Moskva však na Dimitrijovo vítězství doplatila odvetnou výpravou chána Tochtamyše v roce 1382, při níž byla vypálena a vypleněna. Moskva nebyla nyní zpustošena Tatary poprvé, jako však dříve, i nyní se znovu vzpamatovala.

Moskva ve středověku a raném novověku

Významnou změnu pro město představovala vláda Ivana III., na řece Ugře dosáhl roku 1480 definitivního vítězství a vymanění se z tatarské moci. V roce 1472 se oženil s byzantskou princeznou Zóé Palaiologovnou, to se odrazilo na podobě města, kam Sofie pozvala architekty z Itálie. Ti postavili Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský chrám, Kreml rozmnožili věžemi a hradbami. Kamenné stavby se začaly v té době množit, kamenný palác si postavil například metropolita Iona. Na počátku 16. století již okolí Kremlu mělo charakter evropského města, ostatní čtvrti však byly ještě převážně dřevěné. Roku 1478 připojil ke svému státu rozlehlé území Novgorodské země a v roce 1485 knížectví tverské. Pod Ivanem III. se město stalo hlavním městem ruské říše.

V roce 1571 Krymští Tataři s podporou Turků (80 000 Tataři, 33 000 Turci a 7 000 janičáři) vpadli do Ruska a vyplenili Moskvu, spálili vše kromě Kremlu.

V roce 1610 vstoupil do Moskvy polský generál Stanisław Żółkiewski, poté, co porazil Rusy v bitvě Klušino. Po povstání vedeném Kuzmou Mininem a Dmitrijem Požarskim došlo u bran Moskvy k rozhodujícímu střetu mezi Polsko-litevskou armádou a Rusy. Polsko-litevská vojska byla rozdrcena a několik okupantů se ještě drželo za branami Kremlu, avšak po dlouhém obléhání se vzdali 26. října 1612.

Moskva druhým městem Ruska

Město přestalo být hlavním městem Ruska v roce 1712 (s výjimkou období 1728-1732) po založení Petrohradu Petrem Velikým v blízkosti pobřeží Baltského moře v roce 1703.

Roku 1812 vpadl do země Napoleon Bonaparte, jeho tažení vrcholilo okupací Moskvy a skončilo bitvou na Berezině. Napoleon v bitvě u Borodina sice vybojoval vítězství, ale doplatil na to většími ztrátami, dále během tažení počítal s tím, že bude moci krmit armádu z ukořistěných zásob, ovšem Kutuzov ho takticky nutil ustupovat stejnou cestou, kterou předtím drancoval, přitom byl sužován neustálými nájezdy kozáků a ruskou zimou. Dále v Rusku bylo více schopnějších generálů odchovaných Suvorovem[6]. Napoleon byl nucen ustoupit, tehdy zemřelo při ústupu na 400 000 vojáků Grande Armée kvůli sérii porážek, jež postupně utrpěl, a taky kvůli rychlým a devastujícím výpadům kozáků do týla a partyzánské válce opočlenie. Dalších 200 000 dezertovalo na začátku tažení. Původně chtěl Napoleon přezimovat v Moskvě, ale to mu neumožnil velký nedostatek zásob, protože Kutuzov nařídil celé město evakuovat a vyvézt jak zásoby, tak i pracovní sílu. Podezřívá se, že byl Moskevský požár činem ruské sabotáže.[7] Navzdory historickému významu se Moskva stala na značnou dobu méně významnou a to až do občanské války, kdy byla znovu prohlášena za hlavní město.

V říjnu 1917 se do Moskvy přemístil T. G. Masaryk , který jako předseda Československé národní rady na Rusi osobně od 15. května 1917 budoval československé legionářské vojsko. Zažil tam revoluční boje a Moskvu definitivně opustil v den svých 68. narozenin 7. března 1918, odjezdem na transsibiřskou magistrálu, do Vladivostoku, Japonska a Spojených států, předpokládajíc, že bude "kvartýrmajstrem" (logistikem) legionářských vojsk nejen na Rusi, ale i na francouzských bojištích.[8]

Od roku 1918

Nedlouho po podepsání Brestlitevského míru se z důvodu strachu z možné zahraniční invaze dne 12. března 1918 stala Moskva hlavním městem RSFSR. Moskevské metro bylo otevřeno v roce 1935. Po německé invazi (1941) se nacházel výbor obrany státu i generální štáb armády v Moskvě. Německá skupina armád byla zastavena a odehnána na okraji města v Bitvě před Moskvou.

V roce 1980 hostila Moskva letní olympijské hry. V roce 1991 bylo město dějištěm neúspěšného pokusu o převrat (tzv. Srpnový puč) ze strany členů vlády proti reformám Michaila Gorbačova. Když byl SSSR rozpuštěn na konci tohoto roku, Moskva i nadále zůstala hlavním městem Ruska. V Moskvě bylo spácháno několik teroristických útoků islámských radikálů, například bombové útoky v Moskevském metru v roce 2004 a 2010.

Přírodní poměry a podnebí

Park Gorky a Katedrála u řeky Moskvy

Moskva se nalézá v evropské části Ruska na 55,75° severní zeměpisné šířky a 37,62° východní zeměpisné délky. Město leží v průměrné nadmořské výšce 156 metrů v kopcovité krajině mezi řekami Volhou a Okou, na řece Moskvě, přítoku Oky, která se následně vlévá do Volhy. Řeka Moskva protéká územím města v meandrech ve směru severozápad-jihovýchod v délce asi 80 km, má od 120 do 200 metrů našíř. Do Moskvy se v katastru města vlévá dalších 140 vodních toků, z nichž jen 14 nyní zůstává na povrchu, ostatní byly kanalizovány. V roce 1937 byl otevřen kanál Moskva-Volha, který směřuje na sever.

Hranice města tvoří převážně dálniční okruh MKAD, dlouhý 109 km, na některých místech však město pokračuje i za něj. Rozloha Moskvy činí v současnosti 1 097,12 km², z toho přibližně třetinu zaujímá zeleň, tvořená zhruba 100 parky či lesíky; vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 30 až 40 km dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi.

Podnebí

Podnebí je mírné kontinentální. Zima je od poloviny listopadu do konce března. V zimě mohou být periody (3-5 dní) silných mrazů s noční teplotou okolo -20 °C, ale výjimečně mohou teploty spadnout až k -30 °C. V prosinci a na začátku ledna bývají často oblevy, kdy teploty stoupají k +5 °C. Přechodná roční období (jaro, podzim) jsou krátká a téměř letní teploty jsou někdy už začátkem dubna. Začátkem června se může krátkodobě ochladit. Léto je od poloviny května do začátku září a teploty často dosahují 30 °C.

Nejnižší naměřená teplota za posledních 130 let byla −42,1 °C a byla naměřena 17. ledna 1940. Nejvyšší teplota byla +39 °C a byla naměřena 29. července 2010.

Podnebí v Moskvě
Veličinaledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinecrok
Absolutní maximum, °C8.68.317.528.933.234.73937.332.32414.59.639.0
Průměrné maximum, °C−4−3.72.611.318.622.024.321.915.78.70.9-3.09.6
Průměrná teplota, °C−6.5−6.7-16.713.217.019.217.011.35.6-1.2−5.25.8
Průměrné minimum, °C−9.1−9.8−4.42.27.712.114.412.57.42.7-3.3−7.62.1
Absolutní minimum, °C−42.2−38.2−32.4−21.0−7.5-2.31.3-1.2−8.5−20.3−32.8−38.8−42.2
výpočtové srážky, mm524135374980858268715552707
Zdroj: http://pogoda.ru.net[9]

Obyvatelstvo

(c) RIA Novosti archive, image #113828 / Vladimir Vyatkin / CC-BY-SA 3.0
Studentky moskevské Lomonosovovy univerzity

V roce 2010 tvořili část moskevského obyvatelstva z 92,65 % Rusové, z 1,42 % Ukrajinci, z 1,38 % Tataři a z 0,98 % Arméni.[2]

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1400 a 1856
140016381710172517381775178518111813182518401856
40 000200 000160 000145 000138 400161 000188 700270 200215 000241 500349 100368 800
Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1868 a 2002
186818881897191219201926193919591979198919962002
416 400753 4591 038 6001 617 1571 027 3002 101 2004 609 2006 133 1008 142 2008 972 3008 434 30010 383 000
Vývoj počtu obyvatel mezi lety 2006 a 2014
20062008201020122014
10 425 10010 470 30011 514 00011 612 94312 108 257

Administrativní dělení

Moskva, RuskoErb Moskvy
Administrativních okruhů12
Rajónů125
Okresů21
Plánek městských okruhů

Moskva jako federální město je od roku 2012 rozdělena do 12 administrativních okruhů, 125 rajónů, 21 okresů.

No.OkruhRusky
1Centrální administrativní okruhЦентральный административный округ
2Severní administrativní okruhСеверный административный округ
3Severovýchodní administrativní okruhСеверо-Восточный административный округ
4Východní administrativní okruhВосточный административный округ
5Jihovýchodní administrativní okruhЮго-Восточный административный округ
6Jižní administrativní okruhЮжный административный округ
7Jihozápadní administrativní okruhЮго-Западный административный округ
8Západní administrativní okruhЗападный административный округ
9Severozápadní administrativní okruhСеверо-Западный административный округ
10Zelenogradský administrativní okruhЗеленоградский административный округ
11Novomoskovský administrativní okruhНовомосковский административный округ
12Troický administrativní okruhТроицкий административный округ

V čele každého okresu stojí prefekt, jmenovaný starostou Moskvy, představitelem moskevské vlády, a jemu bezprostředně podřízený. Každý okres má také radu sestávající z 11 volených poslanců.

Kultura a pamětihodnosti

Vítězný oblouk byl postavený po ruském vítězství nad Napoleonem

Kreml s celkem 20 věžemi je nejobdivuhodnější pamětihodností Moskvy. Tuto stavbu z červených pálených cihel vybudovali italští stavební mistři pozvaní v 15. století carem Ivanem III. Kreml představuje nejimpozantnější soubor nejrůznějších architektonických forem.

Mezi nejznámější kostely a paláce patří chrám Nanebevzetí Panny Marie (Успенский Собор) se slavnými freskami, chrám Zvěstování (Благовещенский собор), chrám sv. Archanděla Michaela (Архангельский собор) a Velký kremelský palác.

Obchodním dům GUM
Památník Jurije Gagarina

Zastavme se na Rudém náměstí. Ze všech stran je nyní uzavřeno historickými budovami a charakterizováno symboly – chrámem Vasila Blaženého, kremelskou zdí a mauzoleem V. I. Lenina, Státním historickým muzeem a na něj navazujícím dvouvěžím se vstupní branou (byly za stalinismu zbourány, po roce 1988 znovu postaveny) a obchodním domem GUM (zařazený mezi 10 nejluxusnějších obchodních domů světa, ústřední dvoranu se zastřešením ze skla obklopují galerie s jednotlivými obchody a provozovnami služeb).

Pak následuje Tverská třída, Starý a Nový Arbat. Starý Arbat byl dříve centrem umění a literatury, jak vyznačuje pomník básníka Bulata Okudžavy. Dnes se zde nacházejí kavárny, obchody a pestrý, životem pulsující bleší trh. V Novém Arbatu lze posedět v restauracích připravujících speciality z téměř všech oblastí Ruska.

Dochovaly se překrásné stavby klasické Moskvy, například opevněné kláštery a velký počet kostelů postavených v 16. století.

Bolšoj těatr je světově proslulé divadlo s velkou návštěvností.

V rozsáhlém areálu na severu Moskvy se nachází Výstaviště VDNCh („Výstaviště úspěchů národního hospodářství“, do roku 2014 VVC), představující jak bývalé součásti Sovětského svazu v Muzeu SSSR, tak i jinak tematicky laděné čtvrti. Najdete tu tedy jak ukázky technického pokroku včetně rakety Sojuz nebo obřích prvků sovětské elektrické přenosové sítě, tak zemědělské stavby, například velkovýkrmnu vepřů nebo vyasfaltované koňské závodiště. Nachází se tu i největší maketa Moskvy na světě,[10] lunapark, Atomový pavilón, Labyrint strachu, Pavilón vesmíru či jeden z testovacích modelů raketoplánu Buran. Krásné jsou fontány. Některé části výstaviště působí kontroverzním dojmem, připomínajícím těžký život lidí v SSSR.

Mezi nejnavštěvovanější monumenty patří: Památník pokořitelů kosmu, sousoší Dělník a kolchoznice a památník Juriji Gagarinovi.

V Parku Gorkého, situovaném u řeky Moskvy a založeném v roce 1928, najdeme různé zábavní atrakce, horskou dráhu i ruské kolo.

V Moskvě se také koná mezinárodní filmový festival, mezi hlavními cenami se udílejí zlaté a stříbrné medaile a také hlavní ruská filmová cena Nika.

Mezi další zajímavosti patří 160 tun těžký zvon Car kolokol, dále úřední budovy ruského prezidenta, Moskevská univerzita s výhledem na olympijský stadión v Lužnikách, Treťjakovská galerie se světově proslulou sbírkou obrazů. Televizní vysílač Ostankino, který je nejvyšší stavbou v Evropě.

V létě se stmívá až v jedenáct hodin.

Kulturní a historické památky

Ulice Starý ArbatTverský bulvár
Rudé náměstíChrám Vasila Blaženého
KremlVelký kremelský palác
Leninovo mauzoleumStalinovy mrakodrapy
Novoděvičskij klášter a hřbitovKazaňský kostel
Kostel Nanebevzetí (Moskva)Kostel Blahořečení
Chrám sv. Archanděla MichaelaVítězný oblouk (Moskva)
Státní historické muzeumChrám svatého Klementa mučedníka
zvon Car-kolokol a dělo Car-puška
nedaleko Zvonice Ivana Velkého
Treťjakovská galerie
Puškinovo muzeumKolomenskoje
Borodinské panoramaMoskevská státní univerzita
Státní ústřední muzeum moderní historie RuskaMuzeum Gorkého
Památník pokořitelů kosmukatedrála Krista Spasitele
Uspenská katedrálaKostel vzkříšení božího slova
Danilovovův klášterBílý dům (Moskva)
televizní věž OstankinoVěž Federace
Moskva-CityPamátník pokořitelů kosmu
Šuchovova věžEvangelicko-luteránská katedrála sv. Petra a Pavla

Sport

Největší ruský stadion Lužniki hostil LOH 1980 a MS ve fotbale 2018

V Moskvě se konaly olympijské hry v roce 1980.

V Moskvě sídlí tyto sportovní týmy:

Doprava

Související informace naleznete také v článku Doprava v Moskvě.

Město má jako hlavní a největší v Rusku i jako jedno z největších na světě rozsáhlý dopravní systém. Kříží se zde mnoho železničních, silničních, vodních i leteckých tras. Počet registrovaných aut je zde větší než v New Yorku a Londýně dohromady.[11][12][13] Moskva je nejzápadnější místo Transsibiřské magistrály. Nachází se zde pět mezinárodních letišť, největší jsou Šeremeťjevo, Domodědovo a Vnukovo.

Též i systém MHD je největší a nejvíce vytížený v celé zemi; tvoří jej dvanáct linek metra, tramvajová, trolejbusová, autobusová síť a monorail. Metro je jedním z nejhlubších systémů na světě, například stanice Park Pobědy je 84 m pod zemí a má nejdelší eskalátory v Evropě. Metro přepraví až 9,3 miliónu lidí denně, je to nejvytíženější metro mimo Asii.[14]

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. a b Dostupné online.
  2. a b Počet a rozdělení obyvatelstva (2010)
  3. Mexico’s Carlos Slim still tops Forbes’ richest list. News Rickey [online]. 2012-07-13. Dostupné online. 
  4. GaWC - The World According to GaWC 2012 [online]. Dostupné online. 
  5. Moskva před příchodem bolševiků
  6. KEEP, John L. H. Soldiers of the tsar : army and society in Russia 1462-1874. Oxford: Clarendon Press, 2002. 432 s. ISBN 978-0-19-822575-1. 
  7. LENTZ, Thierry. Nouvelle histoire du Premier Empire. [s.l.]: Fayard 690 s. Dostupné online. ISBN 9782213619446. (francouzsky) Google-Books-ID: bvwhAQAAIAAJ. 
  8. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.12 - 25, 26 - 98, 140 - 148, 169
  9. http://pogoda.ru.net/climate/24688.htm
  10. Hlas Ruska, Na VDNCH se objeví největší ve světě maketa Moskvy. czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-21. 
  11. In the Moscow region – there are more than 7 million vehicles. eng.autostat.ru [online]. Dostupné online. 
  12. Car Ownership Continues To Rise Under Mayor de Blasio. Streetsblog New York City [online]. 2018-10-03. Dostupné online. 
  13. How many cars are there in London and who owns them? [online]. tfl.gov.uk. Dostupné online. 
  14. The world’s top 10 busiest metros
  15. Partnerská města HMP. zahranicnivztahy.praha.eu [online]. [cit. 03-12-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-06-2013. 

Literatura

  • Moskva: inspirace na cesty.. Brno: [s.n.], 2013. 141 s. ISBN 978-80-87471-91-3. 
  • LUKAVEC, Jan. Slované a probuzení lidství na Sibiři: Moskva. In Od českého Tokia k exotické Praze. Praha: Malvern, 2013. 317 s. ISBN 978-80-87580-61-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Europe laea location map with borders.svg
Autor: Alexrk2, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map Europe; Political with state boundaries, inland water; Lambert azimuthal equal-area projection
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Luzhniki Inside View B Stand.jpg
Luzhniki Stadium, Moscow, inside view from B11 sector
Ru-Moskva.ogg
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Kutuzov Avenue.jpg
Autor: Wecameasromans, Licence: CC BY 3.0
Dorogomilovskaya Zastava Square, Moscow, view to the west. Kutuzovsky Avenue merges here with Bolshaya Dorogomilovskaya Street, and continues west as Kutuzovsky.
Monorail Moskau - Einfahrt in Station Telezentrum.jpg
Autor: Lutex (talk), Licence: CC BY-SA 3.0
Moscow Monorail train is arriving to the "Telecentre" station.
Russia edcp location map.svg
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Russia.

EquiDistantConicProjection : Central parallel :

* N: 54.0° N

Central meridian :

* E: 100.0° E

Standard parallels:

* 1: 49.0° N
* 2: 59.0° N

Made with Natural Earth. Free vector and raster map data @ naturalearthdata.com.

Memorial Museum of Space Exploration (Мемориальный музей космонавтики) (5585736057).jpg
Autor: Mikhail (Vokabre) Shcherbakov from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Memorial Museum of Space Exploration (Мемориальный музей космонавтики)
MSK Collage 2015.png
Autor:

AlexTref871

Valeriy1960, DmitriyGuryanov, Aleks G, ProtoplasmaKid, Sergey Korovkin 84, Alvesgaspar, Licence: CC BY-SA 4.0
Коллаж для статьи о Москве из фотографий:
  • Вид на Спасскую башню от Исторического музея.jpg
  • Cathedral of Christ the Saviour-1.jpg
  • Moscow State University.jpg
  • Moscow-Bolshoi-Theare-1.jpg
  • Moscow-City (36211143494).jpg
  • Moscow July 2011-49.jpg
Msk all districts.svg
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0
Moscow, Russia: Administrative divisions of Moscow (official numbering), SVG version
Moscow-city-MIBC.jpg
Autor: Ludvig14, Licence: CC BY-SA 4.0
Moscow International Business Center
Moscow 05-2017 img17 Triumphal Gate.jpg
Autor: A.Savin (WikiCommons), Licence: FAL
Triumphal Gate at Victory Square in Moscow (Russia).
RIAN archive 113828 Students' holiday, St. Tatyana's Day and the 250th anniversary of Moscow State University named after M. Lomonosov..jpg
(c) RIA Novosti archive, image #113828 / Vladimir Vyatkin / CC-BY-SA 3.0
“Students' holiday, St. Tatyana's Day and the 250th anniversary of Moscow State University named after M. Lomonosov.”. Students celebrating St. Tatyana's Day and the 250th anniversary of Moscow State University named after M. Lomonosov.
Russia-Moscow-Cathedral of Christ the Saviour-6.jpg
(c) Alex Zelenko, CC BY-SA 4.0
Cathedral of Christ the Saviour. Moscow, Russia.
Moscow GUM Middle Line view from 2nd floor.jpg
Autor: A.Savin (WikiCommons), Licence: CC BY-SA 3.0
GUM (Main Universal Store) in Moscow, middle line, view from second floor. This image is stitched of 4 single shots using PTGui.
Памятник Гагарину Ю.А., Юго-Западный округ, Москва.jpg
Autor: Kemal KOZBAEV, Licence: CC BY-SA 4.0
This is a photo of a cultural heritage object in Russia, number:
St Basils Cathedral-500px.jpg
Autor: David Crawshaw, Licence: CC-BY-SA-3.0
Saint Basil's Cathedral in Moscow, Russia
Moscow-River-StSavior-1639.jpg
Autor: Vladimir Menkov, Licence: CC-BY-SA-3.0
Moscow River near Gorky Park, with Crimea Bridge and Cathedral of Christ the Saviour in the background.
RedSquare (pixinn.net).jpg
Autor: Christophe Meneboeuf, Licence: CC BY-SA 3.0
Red Square in Moscow, from the Saint Basil's Cathedral.
Europe laea location map.svg
Autor: Alexrk2, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map Europe; Political with state boundaries, inland water; Lambert azimuthal equal-area projection
Flag of Iceland.svg
The Flag of Iceland.
  • Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
  • Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Dormition (Kremlin).JPG
Dormition (Kremlin)