Mostky přes Čertovku
mostky přes Čertovku | |
---|---|
Základní údaje | |
Kontinent | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Hlavní město Praha |
Město | Praha |
Přes | Čertovka |
Souřadnice | 50°4′55,92″ s. š., 14°24′27,72″ v. d. |
Mapa | |
Další data | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přes Čertovku na Kampu na Malé Straně v Praze vede (kromě Karlova mostu) jedna lávka a pět mostků. Tři z mostů přes Čertovku má ve správě Technická správa komunikací hlavního města Prahy.[1]
Jižní přemostění
Čertovka je přemostěna propojením od Říční ulice a od schodiště Malostranského nábřeží s jižním koncem Kampy. TSK hl. m. Prahy toto přemostění neeviduje jako most.
Původně chtěl koncem 19. století podnikatel Jindřich Jechenthal pokračovat ve výstavbě Malostranského nábřeží i přes Kampu a toto řešení se objevilo i v plánu z roku 1910,[2] ale k realizaci nikdy nedošlo.[3] V prvním dvacetiletí dvacátého století zabránily zasypání Čertovky a regulaci Kampy mimo jiné i snahy Klubu za starou Prahu.[2]
Lávka u mlýna Huť
První po proudu Čertovky je lávka do mlýna Huť (Všehrdova 449/14), dřevěná na dvou ocelových nosnících.[4] Slouží k přístupu do kavárny Mlýnská.
1. můstek
Jednoobloukový omítnutý můstek s barevně vyznačenými klenáky je dlouhý 7 metrů a široký 4,5 metru, s metr vysokou omítnutou parapetní zídkou.[4] Slouží pouze k průchodu do restaurace za Čertovkou na jižním okraji prostranství pod Tyršovým domem.
2. můstek
Druhý můstek vede v úrovni Michnova paláce (Tyršova domu) skrz uzavíratelnou bránu na parkoviště u Malého Nosticova divadla s možností průchodu do Nosticovy ulice. Je vzhledově podobný prvnímu, dlouhý 20 metrů a široký 4,3 metru, s lomenou parapetní zídkou o výšce na vrcholu 1,15 metru, která se snižuje na malostranské straně až k 0,5 metru a je doplněna železným zábradlím.[4]
3. můstek
Třetí můstek, široký 3,8 metru, má neomítnutý 1 metr vysoký parapet s vyspárovaným cihlovým zdivem.[4] Slouží k průchodu do Nosticovy zahrady (lidově někdy Malá Kampa) i průjezdu vozidel správy zeleně. V evidenci TSK hl. m. Prahy je veden pod číslem V-017.
Můstek u Velkopřevorského mlýna
Můstek zamilovaných. V evidenci TSK hl. m. Prahy je veden pod číslem V-018.
Vede z Hroznové ulice na Kampě k Velkopřevorskému náměstí. Zděný dvouobloukový most s půlkruhovými oblouky, 20,5 metru dlouhý a 4,3 metru široký, u Velkopřevorského mlýna je nejstarším z můstků přes Čertovku. Má dlážděnou vozovku a návodní strana pilíře je zahrocena jako ledolam. Na návodní straně je zděný parapet o výšce 1,1 metru a šířce 0,55 metru se zděnou římskou. Na povodní straně je plná přes dva metry vysoká zeď s pěti hranolovými sloupky pokrytými prejzem. Ve dvou místech jsou do zdi dodatečně prolomena přerušení, která umožňují přes kovové zábradlí výhled (dnes spíše průhled - viz dále) na mlýn.[4] Most je fakticky součástí splavu a náhonu mlýna.
Na kovové mřížoví tohoto mostu se přenesla tradice z italského Milvijského mostu (kde podle tradice zahynul svatý Valentin) podle knihy „Chci tě“ spisovatele Federica Moccia. Milenci napíší na zámek svá jména, zamknou ho ke sloupku a klíč hodí do řeky. V roce 2008 zde bylo jen pár zámků, v roce 2011 již téměř není kam zámky věšet.[5] Rituál je prý známý už ze staré Číny, nyní se rozšířil například i do Paříže, Moskvy či Znojma.[6]
Silniční most pod Karlovým mostem
Těsně za Karlovým mostem překračuje Čertovku ve směru od ulice Na Kampě k ulici U Lužického semináře silniční můstek, zdobený monolitický železobetonový trámový překlad s litinovým zábradlím. Délka mostu je na návodní straně 8 metrů a na povodní 25 metrů[4] (správce udává délku mostu 10,90 metru[1]), šířka mostu je 7,5 metrů, po obou stranách vozovky má most úzké chodníky.[4] V evidenci TSK hl. m. Prahy je veden pod číslem V-019.
Nerealizovaný můstek přes ústí Čertovky
Návrhy nového můstku přes ústí Čertovky navržené v rámci protipovodňové ochrany byly kolem roku 2000 až 2001 památkáři odmítnuty.[2] Místo lávky se později uvažovalo o malém přívoze.[7]
Reference
- ↑ a b Technická správa komunikací hlavního mostě Prahy. Správa mostů - oddělení 6300 TSK. www.tsk-praha.cz [online]. [cit. 2009-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-26.
- ↑ a b c Kateřina Bečková: Památkáři a zatopená Kampa Archivováno 24. 10. 2007 na Wayback Machine., Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2002
- ↑ Malostranské nábřeží Archivováno 19. 4. 2012 na Wayback Machine., městská část Praha 1, uličník
- ↑ a b c d e f g Praha 1. Mosty a lávka přes Čertovku Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine., Encykopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Dušan Josef, záznam nedatován
- ↑ Praha, zámky zamilovaných na mostě přes Čertovku, Turistika.cz, Michaela Sourisova, 5. 6. 2011
- ↑ Kristýnka a Rostík si svoji lásku uzamkli Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., Znojemsko.cz, 5. 7. 2011, trek
- ↑ Ochránci památek jsou proti promenádě u Hergetovy cihelny v Praze, Archiweb.cz, 13. 11. 2006, ČTK
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu mostky přes Čertovku na Wikimedia Commons
- Mosty přes Čertovku[nedostupný zdroj], fotografie Miloslava Čecha, Langweil.info
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Malá Strana. Kanál Čertovka, most z ulice U Lužického semináře na Kampu.
Autor: Paddy, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Malá Strana, můstek přes Čertovku u Velkopřevorského mlýna.
Autor: Paddy, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Malá Strana, náhon Čertovka, můstek u Velkopřevorského mlýna.
Autor: vadimpl@mail.ru ICQ 434570232, Licence: CC BY-SA 3.0
Malostranské nábřeží. Původní vtok Čertovky, dnes je voda přiváděna štolou podél plavebního kanálu (v popředí mezi zdí a nábřežím) z jeho horní části.
Autor: Petr1868, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Malá Strana, Čertovka, pohled z můstku u Velkopřevorského mlýna proti proudu k předchozímu můstku. Vlevo Hummelův dům, vpravo zeď paláce Metychů z Čečova.