Moták pilich

Jak číst taxoboxMoták pilich
alternativní popis obrázku chybí
Dospělý samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddravci (Accipitriformes)
Čeleďjestřábovití (Accipitridae)
Rodmoták (Circus)
Binomické jméno
Circus cyaneus
(Linnaeus, 1766)
Areál rozšíření motáka pilicha
Areál rozšíření motáka pilicha
Areál rozšíření motáka pilicha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moták pilich (Circus cyaneus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých (Accipitridae).

Popis

Mladý pták
  • délka: 43–52 cm
  • hmotnost: 320–450 g
  • rozpětí křídel: 100–120[2], Dungel a Hudec uvádějí 97–118 cm[3]

Menší než moták pochop, liší se celkově světlejším vzhledem a delšími a širšími křídly zakončenými hrotem se čtyřmi letkami. Samci jsou šedomodří, s černými konci křídel, tmavým okrajem na jejich spodní straně a bílým kostřcem a spodinou těla. Samice jsou větší než samci, převážně hnědé, mají jasně bílý kostřec, světlou, hnědě pruhovanou spodinu a variabilně velké žlutavé pole na vrchní straně křídla. Prachový šat mláďat je bílý, na zádech žlutošedý. Mladí ptáci jsou velmi podobní samicím, od kterých se liší hnědavou, méně pruhovanou spodinou těla a větším žlutohnědým polem na vrchní straně křídel. Podobně jako sovy má i moták pilich závoj kolem očí.[4][3]

Je velmi obratným letcem. Létá pomalu a kymácivě,[5][nedostupný zdroj] nízko a často mění směr. Křídla drží zvednutá do mělkého V.

Na hnízdě vydává varovné „gegegegege“.[6][5][nedostupný zdroj]

Rozšíření

Hnízdní areál zahrnuje značnou část palearktické oblasti od Irska a severozápadního Španělska východně až po Kamčatku. Nehnízdí na Balkáně, v Itálii, Švýcarsku a Rakousku. Částečně tažný, zimuje ve střední a jižní Evropě, severní Africe, na Blízkém a Středním východě a v jižní Asii.[7]
Většina hnízdící populace obývá Švédsko, Finsko, Rusko a Francii. Celková evropská populace se snižuje v důsledku vysušování, zalesňování a intenzivního zemědělského využívání krajiny. Tendence zvyšování početnosti byla zjištěna jen na nizozemských ostrovech v Severním moři.[8]

Hnízdí v otevřené krajině v tajgách, bažinách a v okolí mělkých jezer s hustou vegetací, na vřesovištích, podmáčených loukách.

Výskyt v Česku

Pravidelně přes území ČR protahuje a v počtu 700–1500 jedinců zde zimuje; ptáci místy společně nocují v rudeárních porostech.[3] V ČR zimují ptáci ze severní a severovýchodní Evropy.[5][nedostupný zdroj] Meziročně však počet zimujících ptáků značně kolísá, zřejmě v závislosti na početnosti a dostupnosti vhodné potravy a na situaci na severských hnízdištích. Zimující ptáci se zdržují především v zemědělské krajině, lesnatým oblastem se vyhýbají.[8]

Hnízdí ovšem řídce, roztroušeně a značně kolísavě, patrně do 1100 m n. m. V letech 1985–1989 byl početní stav odhadnut na 50–80 hnízdících párů, v roce 1990 na 40–60 párů, na počátku 21. století na 30–50 párů, k roku 2010 na 10 párů a v letech 2014–2016 nebylo v ČR prokázáno žádné hnízdění (tzn. 0–5 párů). Proto byl z někdejší kategorie „E – ohrožený druh“ přeřazen do kategorie „CR – kriticky ohrožený druh“. (V Evropě spadá do kategorie „NT – téměř ohrožený“, v EU 27 do kategorie „LC – málo dotčený“.)[3][9] Vyhláškou 395/1992 Sb., v aktuálním znění, je prohlášen za druh silně ohrožený.[10] Preferuje mokřady, podmáčené louky či pole, méně hnízdí na mokrých lesních pasekách nebo v porostech mladých jehličnanů. Na našem území hnízdící ptáci jsou převážně tažní a směřují zimovat do jižní Evropy.[5]

Ekologie a chování

Potrava

Moták pilich požírající ptáka

Živí se malými savci a ptáky. Stejně jako ostatní motáci vyhlíží kořist za pomalého kymácivého letu nízko nad terénem. Jakmile ji zahlédne, rychle se snese na zem a uchopí ji do pařátů.[4] Požírá i větší hmyz a mršiny.

Hnízdění

Circus cyaneus

Hnízdo je na zemi, skryté mezi nižší hustou vegetací. V současnosti je největším problémem vysoušení, a tím pádem zánik, potenciálních hnízdišť.[2] V ČR se nacházejí hnízda téměř výhradně v lesích, buď na pasekách či holinách, nebo ve vzrostlých smrkových porostech. Samice začíná snášet vejce (bílá, kulovitá) na přelomu dubna a května. V jedné snůšce bývá (2–)4–6 vajec o velikosti 45,7 × 36,0 mm. Na vejcích sedí jen samice, samec ji krmí a později jí také přináší potravu pro mláďata. Inkubační doba je 29–30 dnů. Mláďata jsou opeřena po 29–42 dnech a vyvedena od 35 do 42 dnů.[5][nedostupný zdroj][3] Moták pilich se dožívá až 16 let.[2] Většina párů je monogamních, u samců je však zaznamenána také polygynie.[11]

Ohrožení

Na úbytku pilichů hnízdících v ČR se patrně podílí predace hnízd liškami a prasaty divokými. Významný a dlouhodobý vliv na úspěšnost hnízdění mají zřejmě také lesní práce prováděné při údržbě lesních porostů. Dalším rizikovým faktorem je ilegální odstřel.[8] Viz též informace P. Pelze o plenění hnízd člověkem.[12]

Zajímavosti

Obratností letu motáků se asi inspirovali konstruktéři britských bojových letounů – jeden ze strojů britské armády, který je schopen startovat a přistávat kolmo vzhůru, nese jméno Harrier, tedy moták.[5][nedostupný zdroj]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c POŘÍZ, Jindřich. Moták pilich Circus cyaneus. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 15. 1. 2018]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8518/
  3. a b c d e DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 64. 
  4. a b SVENSSON, Lars, et al. Collins Bird Guide. 2nd edition. London: HarperCollins Publishers, 2010. ISBN 9780007267262. 
  5. a b c d e f VOŘÍŠEK, Petr. In: Český rozhlas. 28. února 2003 [cit. 15. 1. 2018]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/dravci/_zprava/motak-pilich--65433 Archivováno 16. 1. 2018 na Wayback Machine.
  6. ČERNÝ, Walter. Ptáci. Praha: Artia, 1980. S. 70.
  7. GLUTZ V. BLOTZHEIM, U. N.; BAUER, K. M.; BEZZEL, E. Handbuch der Vögel Mitteleuropas. Bd. 4. 2. Aufl. Wiesbaden: AULA-Verlag, 1989. ISBN 3-89104-460-7. 
  8. a b c Moták pilich (Circus cyaneus). In: Biomonitoring [online]. ©2007 [cit. 15. 1. 2018]. Dostupné z: http://www.biomonitoring.cz/druhy-ptaci.php?druhID=129 Archivováno 24. 6. 2018 na Wayback Machine.
  9. CHOBOT, Karel, ed. a NĚMEC, Michal, ed. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Praha: AOPK ČR, 2017, s. 116–117, 144. ISBN 978-80-88076-46-9. Dostupné také z: www.ochranaprirody.cz/res/archive/372/058764.pdf?seek=1509546812
  10. Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395/zneni-20130715
  11. LIMAS, Brian. Circus cyaneus [online]. Animal Diversity Web [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. 
  12. PELZ, Pavel. Jak vznikaly nahrávky [Moták pilich]. In: Český rozhlas. 28. února 2003 [cit. 15. 1. 2018]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/dravci/_zprava/motak-pilich--65433 Archivováno 16. 1. 2018 na Wayback Machine.

Literatura

  • ČERNÝ, Walter. Ptáci. 9. vyd. Praha: Aventinum, 2005. 351 s. Průvodce přírodou. ISBN 80-7151-258-3.
  • ČESKO. Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395/zneni-20130715
  • DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. 249 s. ISBN 80-200-0927-2.
  • CHOBOT, Karel, ed. a NĚMEC, Michal, ed. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci = Red list of threatened species of the Czech republic. Vertebrates. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017. 181 s. ISBN 978-80-88076-46-9. Příroda. 2017, č. 34. ISSN 1211-3603. Dostupné také z: www.ochranaprirody.cz/res/archive/372/058764.pdf?seek=1509546812

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Steinadler Aquila chrysaetos closeup2 Richard Bartz.jpg
Autor: Richard Bartz, Munich aka Makro Freak Makro Freak bar.jpg, Licence: CC BY-SA 2.5
The Golden Eagle Aquila chrysaetos is one of the best known birds of prey in the Northern Hemisphere. Like all eagles, it belongs to the family Accipitridae.
Circus cyaneus, Ballaugh Curragh, Isle of Man 1.jpg
Autor: Isle of Man Government, Licence: CC BY 2.0
Hen Harrier Circus cyaneus, adult male. Ballaugh Curragh, Isle of Man
Circus cyaneus MHNT.ZOO.2010.11.83.1.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Eggs of hen harrier specimens of the same spawn ; collection of Jacques Perrin de Brichambaut.
Hen Harrier.jpg
Autor: Andreas Trepte, Licence: CC BY-SA 2.5
female (!) Hen Harrier first cy
Hen Harrier (Circus cyaneus) (48088878291).jpg
Autor: Imran Shah from Islamabad, Pakistan, Licence: CC BY-SA 2.0
Hen Harrier (Circus cyaneus) captured at Borit, Gojal, Gilgit-Baltistan, Pakistan with Canon EOS 7D Mark II
Circus cyaneus breeding area.png
Autor: Accipiter (R. Altenkamp, Berlin), Licence: CC BY-SA 3.0
Verbreitung der Kornweihe, grün = Brutareal, blau = Winterquartier.

Basierend auf J. Ferguson-Lees, D. A. Christie: Raptors of the World. Christopher Helm, London 2001, ISBN 0-7136-8026-1: S. 481; Brutareal in Europa nach T. Mebs & D. Schmidt: Die Greifvögel Europas, Nordafrikas und Vorderasiens. Franckh-Kosmos, Stuttgart 2006, ISBN 3-440-09585-1: S. 261

Kartengrundlage: A large blank worldmap