Moták lužní

Jak číst taxoboxMoták lužní
alternativní popis obrázku chybí
Samec motáka lužního v letu
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddravci (Accipitriformes)
Čeleďjestřábovití (Accipitridae)
Rodmoták (Circus)
Binomické jméno
Circus pygargus
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření motáka lužního
Rozšíření motáka lužního
      hnízdiště
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moták lužní (Circus pygargus) je středně velký dravecčeledi jestřábovitých.

Popis

Vpředu samec motáka lužního, vpravo samice, v pozadí mladý pták (John Gerrard Keulemans, barevná litografie v publikaci J. F. Naumanna Naturgeschichte der Vögel Mitteleuropas. Band 5.)

Nejmenší a nejštíhlejší druh motáka.[2] Menší než káně lesní (délka těla 39–50 cm, rozpětí křídel 96–116 cm). Od podobného motáka pilicha se ve všech šatech liší delšími a užšími křídly. Samec se liší tmavými proužky na loketních letkách, viditelnými zespodu i shora. Rozlišování samic a mladých ptáků je obtížnější.[3]

Jako všichni motáci má vynikající sluch, který využívá při hledání kořisti.[2]

Rozšíření

Má evropský typ rozšíření, sahající od Pyrenejského poloostrova východně po střední Sibiř.[4] Je tažný, zimuje v Africe. Jeho stavy silně kolísají a od 19. století se vesměs snižují; zmenšuje se také jeho areál.[5] Hnízdí v otevřené krajině (rašeliniště, vřesoviště, pole).[3]

Výskyt v Česku

České republice hnízdí pravidelně teprve od 40. let 20. století. Přestože jeho početnost od té doby roste, stále patří mezi vzácné druhy. Hnízdí roztroušeně v různých oblastech Čech, ve větším počtu na jižní Moravě, Olomoucku a ve Slezsku. V letech 20012003 byla jeho početnost odhadována na 80–120 párů (ve srovnání s 5–10 páry v letech 19731977).[6]

Rozmnožování

Circus pygargus

Ihned po návratu na hnízdiště předvádějí oba ptáci složité svatební lety. Většinou jsou monogamní, ale jsou známy i případy bigamie. Hnízdo stavějí na zemi. Moták lužní mívá ročně jednu snůšku po 4–5 (2–6) šedavě bílých, občas řídce rezavě nebo světle hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 41,7 × 32,5 mm. Inkubace trvá 27–30 dní. Mláďata dosahují vzletnosti nejdříve ve věku 28 dnů. Na vejcích sedí a většinu hnízdní péče obstarává výhradně samice, kterou samec krmí a které také předává potravu pro mláďata.[5]

Potrava

V potravě převládají drobní hlodavci; požírá také ptáky, obojživelníky, plazy a hmyz.[5]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b CHINERY, Michael. Flóra a fauna Evropy. Přeložily Dana Čížková a Romana Anděrová. 1. čes. vyd. Praha: Slovart, 1998, s. 212. ISBN 80-7209-038-0.
  3. a b SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 104. ISBN 978-80-7291-246-9.
  4. CEPÁK, Jaroslav a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6. 
  5. a b c HUDEC, Karel a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 
  6. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. 2. vyd. Praha: Aventinum, 2009. ISBN 978-80-86858-88-3. S. 92–93. 

Literatura

  • ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
  • CHINERY, Michael. Flóra a fauna Evropy. Překlad Dana Čížková a Romana Anděrová. 1. čes. vyd. Praha: Slovart, 1998. 384 s. ISBN 80-7209-038-0.
  • SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
  • ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s., volná příl. ISBN 978-80-86858-88-3.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Steinadler Aquila chrysaetos closeup2 Richard Bartz.jpg
Autor: Richard Bartz, Munich aka Makro Freak , Licence: CC BY-SA 2.5
The Golden Eagle Aquila chrysaetos is one of the best known birds of prey in the Northern Hemisphere. Like all eagles, it belongs to the family Accipitridae.
Circus pygargus MHNT.ZOO.2010.11.97.2.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Eggs of Montagu's harrier Three specimens of the same spawn ; collection of Jacques Perrin de Brichambaut.
Montagu's Harrier- Male.JPG
Autor: Cks3976, Licence: CC BY-SA 3.0
Montagu's Male, LRK, India
CircusPygargusIUCNver2019-2.png
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Mapa rozšírenia druhu kaňa popolavá (Circus pygargus) podľa IUCN verzia 2019.2 :
legenda: Hniezdiaci, výskyt v letnom období (#00FF00), Migrujúci (#00FFFF), Nehniezdiaci (#007FFF)