Moták lužní
Moták lužní | |
---|---|
Samec motáka lužního v letu | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | dravci (Accipitriformes) |
Čeleď | jestřábovití (Accipitridae) |
Rod | moták (Circus) |
Binomické jméno | |
Circus pygargus (Linnaeus, 1758) | |
Rozšíření motáka lužního hnízdiště migrace zimoviště | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Moták lužní (Circus pygargus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.
Popis
Nejmenší a nejštíhlejší druh motáka.[2] Menší než káně lesní (délka těla 39–50 cm, rozpětí křídel 96–116 cm). Od podobného motáka pilicha se ve všech šatech liší delšími a užšími křídly. Samec se liší tmavými proužky na loketních letkách, viditelnými zespodu i shora. Rozlišování samic a mladých ptáků je obtížnější.[3]
Jako všichni motáci má vynikající sluch, který využívá při hledání kořisti.[2]
Rozšíření
Má evropský typ rozšíření, sahající od Pyrenejského poloostrova východně po střední Sibiř.[4] Je tažný, zimuje v Africe. Jeho stavy silně kolísají a od 19. století se vesměs snižují; zmenšuje se také jeho areál.[5] Hnízdí v otevřené krajině (rašeliniště, vřesoviště, pole).[3]
Výskyt v Česku
V České republice hnízdí pravidelně teprve od 40. let 20. století. Přestože jeho početnost od té doby roste, stále patří mezi vzácné druhy. Hnízdí roztroušeně v různých oblastech Čech, ve větším počtu na jižní Moravě, Olomoucku a ve Slezsku. V letech 2001–2003 byla jeho početnost odhadována na 80–120 párů (ve srovnání s 5–10 páry v letech 1973–1977).[6]
Rozmnožování
Ihned po návratu na hnízdiště předvádějí oba ptáci složité svatební lety. Většinou jsou monogamní, ale jsou známy i případy bigamie. Hnízdo stavějí na zemi. Moták lužní mívá ročně jednu snůšku po 4–5 (2–6) šedavě bílých, občas řídce rezavě nebo světle hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 41,7 × 32,5 mm. Inkubace trvá 27–30 dní. Mláďata dosahují vzletnosti nejdříve ve věku 28 dnů. Na vejcích sedí a většinu hnízdní péče obstarává výhradně samice, kterou samec krmí a které také předává potravu pro mláďata.[5]
Potrava
V potravě převládají drobní hlodavci; požírá také ptáky, obojživelníky, plazy a hmyz.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b CHINERY, Michael. Flóra a fauna Evropy. Přeložily Dana Čížková a Romana Anděrová. 1. čes. vyd. Praha: Slovart, 1998, s. 212. ISBN 80-7209-038-0.
- ↑ a b SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 104. ISBN 978-80-7291-246-9.
- ↑ CEPÁK, Jaroslav a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.
- ↑ a b c HUDEC, Karel a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. 2. vyd. Praha: Aventinum, 2009. ISBN 978-80-86858-88-3. S. 92–93.
Literatura
- ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
- CHINERY, Michael. Flóra a fauna Evropy. Překlad Dana Čížková a Romana Anděrová. 1. čes. vyd. Praha: Slovart, 1998. 384 s. ISBN 80-7209-038-0.
- SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
- ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s., volná příl. ISBN 978-80-86858-88-3.
Související články
Externí odkazy
- Čejky, motáci a lidé. Česká společnost ornitologická – video
- Obrázky, zvuky či videa k tématu moták lužní na Wikimedia Commons
- Galerie moták lužní na Wikimedia Commons
- Taxon Circus pygargus ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Richard Bartz, Munich aka Makro Freak , Licence: CC BY-SA 2.5
The Golden Eagle Aquila chrysaetos is one of the best known birds of prey in the Northern Hemisphere. Like all eagles, it belongs to the family Accipitridae.
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Eggs of Montagu's harrier Three specimens of the same spawn ; collection of Jacques Perrin de Brichambaut.
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Mapa rozšírenia druhu kaňa popolavá (Circus pygargus) podľa IUCN verzia 2019.2 :
legenda: Hniezdiaci, výskyt v letnom období (#00FF00), Migrujúci (#00FFFF), Nehniezdiaci (#007FFF)