Moták lužní

Moták lužní
Samec motáka lužního v letu
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	dravci (Accipitriformes)
Čeleď	jestřábovití (Accipitridae)
Rod	moták (Circus)
Binomické jméno
Circus pygargus (Linnaeus, 1758)
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Rozšíření motáka lužního       hnízdiště       migrace       zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moták lužní (Circus pygargus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.

Nejmenší a nejštíhlejší druh motáka.^[2] Menší než káně lesní (délka těla 39–50 cm, rozpětí křídel 96–116 cm). Od podobného motáka pilicha se ve všech šatech liší delšími a užšími křídly. Samec se liší tmavými proužky na loketních letkách, viditelnými zespodu i shora. Rozlišování samic a mladých ptáků je obtížnější.^[3]

Jako všichni motáci má vynikající sluch, který využívá při hledání kořisti.^[2]

Má evropský typ rozšíření, sahající od Pyrenejského poloostrova východně po střední Sibiř.^[4] Je tažný, zimuje v Africe. Jeho stavy silně kolísají a od 19. století se vesměs snižují; zmenšuje se také jeho areál.^[5] Hnízdí v otevřené krajině (rašeliniště, vřesoviště, pole).^[3]

V České republice hnízdí pravidelně teprve od 40. let 20. století. Přestože jeho početnost od té doby roste, stále patří mezi vzácné druhy. Hnízdí roztroušeně v různých oblastech Čech, ve větším počtu na jižní Moravě, Olomoucku a ve Slezsku. V letech 2001–2003 byla jeho početnost odhadována na 80–120 párů (ve srovnání s 5–10 páry v letech 1973–1977).^[6]

Ihned po návratu na hnízdiště předvádějí oba ptáci složité svatební lety. Většinou jsou monogamní, ale jsou známy i případy bigamie. Hnízdo stavějí na zemi. Moták lužní mívá ročně jednu snůšku po 4–5 (2–6) šedavě bílých, občas řídce rezavě nebo světle hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 41,7 × 32,5 mm. Inkubace trvá 27–30 dní. Mláďata dosahují vzletnosti nejdříve ve věku 28 dnů. Na vejcích sedí a většinu hnízdní péče obstarává výhradně samice, kterou samec krmí a které také předává potravu pro mláďata.^[5]

V potravě převládají drobní hlodavci; požírá také ptáky, obojživelníky, plazy a hmyz.^[5]

• ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
• CHINERY, Michael. Flóra a fauna Evropy. Překlad Dana Čížková a Romana Anděrová. 1. čes. vyd. Praha: Slovart, 1998. 384 s. ISBN 80-7209-038-0.
• SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
• ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s., volná příl. ISBN 978-80-86858-88-3.

• Moták pochop

• Čejky, motáci a lidé. Česká společnost ornitologická – video
• Obrázky, zvuky či videa k tématu moták lužní na Wikimedia Commons
• Galerie moták lužní na Wikimedia Commons
• Taxon Circus pygargus ve Wikidruzích