Motolice podivná
Motolice podivná | |
---|---|
Motolice podivná parazitující na jantarce obecné | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | ploštěnci (Platyhelminthes) |
Podkmen | Neodermata |
Třída | motolice (Trematoda) |
Řád | Strigeidida |
Čeleď | Leucochloridiidae |
Rod | Leucochloridium |
Binomické jméno | |
Leucochloridium paradoxum Carus, 1835 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Motolice podivná (Leucochloridium paradoxum) je parazitický červ (helmint) z třídy motolic (Trematoda). Jeho mezihostiteli jsou suchozemští plži. Pulzující zelená sporocysta zaplňuje tykadlo plže a tím láká ptáka, který je definitivní hostitel. Dospělý cizopasník žije v ptačí kloace (někdy i v bursa fabricii[1]), kde uvolňuje vajíčka do výkalů.
Životní cyklus
Druhy rodu Leucochloridium sdílejí podobný životní cyklus.[2][3] Plž je první mezihostitel, ale funguje i jako druhý mezihostitel, protože v něm vzniká metacerkárie. Hmyzožraví ptáci jsou definitivní hostitelé.[4]
Plž nejdříve sní vajíčka motolice podivné, která se v něm vyvinou do miracidia a dále pak v plžím hepatopankreas do válcovité sporocysty s výběžky. Z jednoho vajíčka vznikne asexuálně jedna sporocysta plná metacerkárií.[5] Obvykle dozrávají dvě až tři sporocysty současně.[6] Jedno nebo obě tykadla plže jsou přes den zaplněna sporocystami.
Když je sporocysta pozřena ptákem, metacerkárie prochází trávicím traktem a skončí v kloace.[7][8] Ptákům tento parazit vlastně nijak neubližuje, jelikož se v kloace živí nestrávenými zbytky potravy než dojde k jejich vyloučení.[9] Metacerkárie ztratí mukoidní povlak a vyvine se v dospělce, který je cca 1,5 mm dlouhý. Dospělci jsou hermafrodité a vylučují vajíčka do výkalů ptáka.[7][8] Publikované odhady délky života dospělce se liší, některé tvrdí týdny, jiné až měsíce.[10]
Některá vajíčka jsou snězená plžem a cyklus se opakuje. V létě jsou vajíčka vypouštěna ptáky a infikují plže. Přes zimu mají vajíčka čas vyrůst do sporocyst a na jaře mohou opět nakazit migrující definitivní hostitele.[10]
V polské studii se sledovalo chování infikovaných a neinfikovaných hlemýžďů rodu Succinea. Infikovaní plži se usazovali na vyšších, více osvětlených a více otevřených místech vegetace. Také delší čas byli aktivní a vytrvaleji mobilní než neinfikovaní plži. Infikovaných mezihostitelů se hýbalo 73% a neinfikovaných mezihostitelů se hýbalo pouze 39%. Plži, kteří se pohybovali, tak dělali v různých směrech (tam-zpět, někdy i v kruzích). Tyto alternace v chování jsou prospěšné pro parazity, jelikož zvyšují viditelnost a přístupnost pro potenciální definitivní hostitele.[11]
Manipulace, která je typickou součástí životního cyklu motolice podivné, je definována (Poulin, 2010): „Je to každá alternace chování, kdy fitness prospívá parazitovi, například infikovaný hostitel se chová tak, že usnadňuje přenosu nebo rozptylu parazita, a tedy dokončení jeho životního cyklu.“
Chování sporocyst a infekce plžů
Infikovaní mezihostitelé mohou přežít nejméně rok. Jsou stále schopni používat oči, které mají na konci tykadel. Přestože plži infikovaní jinými druhy Leucochloridium se dále rozmnožují[2], u mezihostitelů motolice podivné se často objevuje redukce pohlavních orgánů.[5]
Dozrálá sporocysta váží až pětinu celkové váhy plže. Sporocysty jsou pulsující a barevné, díky čemuž jsou v průhledném, opuchlém tykadle velmi dobře viditelné. Tykadlo se sporocystou napodobuje vzhled housenky, což povzbuzuje ke konzumaci jejich další hostitele.
Pulzování sporocyst se typicky liší od 40 do 75 pulzů za minutu a záleží především na teplotě. Ve tmě sporocysty přestávají pulzovat a stahují se z tykadel.[5]
Přední konec sporocysty je červený nebo červeno-hnědý s černými fleky, dále mají zelené úseky a malé hnědé úseky. Následují zelené proužky, které pokračují až k zadnímu konci.[12]
Sporocysty asexuálně produkují mnoho bez ocasatých cerkárií, které se vyvíjejí v metacerkárie uvnitř sporocyst. Dozrálá metacerkárie má oválný tvar: 1,2 x 0,8 mm.[6] Ultrastruktura pláště a subplášťových vrstev sporocyst byla studována ve třech částech motolice podivné a rozdíly byly pozorovatelné v tloušťce povrchového pláště, v počtech a tvarech mikroklk a v tloušťce svalové vrstvy. V této studii byly také poprvé nalezeny struktury, které se dají interpretovat jako součást nervového systému.[13]
U vzhledu a chování sporocyst se jedná o agresivní mimikry, což znamená, že parazit připomíná potravu hostitele, a tak se dostane do jeho těla. To je opak normálního chování agresivních mimiker, kdy pouze část organismu připomíná potravu hostitele a tím ho přiláká a následně sní.
Pozorování v zajetí ukazují, že ptáci bez váhání napadají sporocysty, vytrhávají je z tykadel a polykají je. Plž tento útok může přežít. Sporocysta dokáže odejít z hostitele trhlinou ve stěně těla. Dokáže pokračovat v pulzování až další hodinu a lákat tak definitivního hostitele. Tento proces může být základem mechanismu bránícího nadměrné infekce plžů.[11]
Identifikace
Nejjednodušší způsob rozeznání druhů Leucochloridium je podle barvy jejich sporocyst v tykadle mezihostitele. Motolice podivná má zeleně pruhované sporocysty s tmavě hnědými a černými skvrnami a s černo-hnědou nebo červeno-hnědou špičkou.[5][7] Dnes tato metoda ještě může být ověřena sekvencí ribosomální DNA (rozdíl ve velikosti 6,8% v ITS lokusu).[10]
Mezihostitel může být infikován více druhy Leucochloridium najednou. Infekce třemi druhy je velmi nezvyklá a většinou je jeden druh potlačen nebo mezihostitel umře, ale přesto se tento nález povedl v jedné ruské studii.[14]
Dospělci, kteří se nacházejí v kloace ptáků, jsou celkově méně prozkoumáni, takže určení jejich druhu je mnohem složitější.[15] Morfologické určení se často musí vyloučit, jelikož gonády a střevní trakt v mnoha případech maskují dělohu plnou vajíček.[12]
Dospělec má na břišní straně dvě přísavky, které ho ukotvují na stěně kloaky a na dorsální straně má hladký povrch.[7][8] Ústní přísavka, hltan a břišní přísavka jsou blízko sebe a často se překrývají. Střevo se rozdvojuje vespodu hltanu a končí v zadní části těla. Nerozvinuté gonády orgánů jsou za břišní přísavkou a mezi dvěma slepými střevy, nicméně varlata a vaječníky většinou nejsou přesně rozeznatelné. [1]
Výskyt
Leucochloridium paradoxum se nachází na vlhkých územích, kde se vyskytují i jejich mezihostitelé. Motolice podivná byla původně popsána ve fázi sporocysty, když byla nalezen na ostrově Elba a v Pillnitze, blízko Drážďan.[16]
Další známé lokace jsou ve vlhkých mokřinách a bažinách Polska, České republiky, Běloruska, Ruska, Dánska, Nizozemí, Severní Ameriky a Japonska. Vzácně se mohou vyskytovat v Norsku, Švédsku a Velké Británii. Migrace definitivních hostitelů proto spojuje střední a východní evropské populace.[10]
Druhy Leucochloridium nejspíše infikují endemické druhy slimáka na Ostrově Robinsona Crusoe v Pacifickém oceánu, což je jediný záznam o Leucochloridium na jižní polokouli.[17]
Infikovaní plži jsou nejčastěji nalézáni během června a července, většinou velmi náhodně.[12]
V japonské studii (2016-2018) se dokázalo, že sporocysty motolice podivné v Hokkaidu jsou velmi podobné evropským, v organogenezi nebyl žádný rozdíl, pouze japonské sporocysty mají celkově větší tělo.[12]
Hostitelé
Mezihostitelé: Succinea putris[10], Succinea lauta[12], Omalonyx gayana[17]
Definitivní hostitelé: ptáci – např. budníček menší (Phylloscopus collybita), červenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpěvný (Turdus philomelos), kos černý (Turdus merula), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus)[18], pěnkavovití, vrána, sojka, vrabec[9], experimentálně zebřička pestrá (Taeniopygia guttata)[7]
Záměna
Často dochází k záměně s motolicí Urogonimus macrostomus. Ty však mají sporocysty nebarevné a nezasahují do tykadel.[19]
Zombie šnek
V populární literatuře je plž jantarka (Succinea) se sporocystou motolice podivné často označován jako zombie šnek.[20][21][22]
Další druhy Leucochloridium
Leucochloridium variae - neboli Leucochloridium fuscostriatum, Leucochloridium perturbatum[23] je velmi podobná motolici podivné, největší rozdíl je ve zbarvení sporocyst, jelikož je má hnědě pruhované. Vyskytuje se v Michigan, Iowa, Nebraska, Ohio, Polsko, Česká republika a další.[24]
Leucochloridium holostomum - má také do hněda zbarvené sporocysty a nachází se např. v České republice, na Slovensku (Rudolphi, 1819)[23][25]
Leucochloridium phragmitophila - Bykhovskaja-Pavlovskja & Dubinina, 1951[23]
Leucochloridium vogtianum - McIntosh, 1932[23]
Leucochloridium passeri - Taiwan[26]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leucochloridium paradoxum na anglické Wikipedii.
- ↑ a b OHARI, Yuma; KUWAHARA, Yasuhiro; ITAGAKI, Tadashi. Morphological and genetic characterization of green-banded broodsacs of Leucochloridium (Leucochloridiidae: Trematoda) sporocysts detected in Succinea lauta in Hokkaido, Japan [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
- ↑ a b KAGAN, Irving G. Aspects in the Life History of Neoleucochloridium problematicum (Magath, 1920) New Comb. and Leucochloridium cyanocittae McIntosh, 1932 (Trematoda:Brachylaemidae). Transactions of the American Microscopical Society. 1951-10, roč. 70, čís. 4, s. 281. Dostupné online [cit. 2021-12-12]. DOI 10.2307/3223567.
- ↑ LEWIS, Paul D. Helminths of Terrestrial Molluscs in Nebraska. II. Life Cycle of Leucochloridium variae McIntosh, 1932 (Digenea: Leucochloridiidae). The Journal of Parasitology. 1974-04, roč. 60, čís. 2, s. 251. Dostupné online [cit. 2021-12-12]. DOI 10.2307/3278459.
- ↑ POULIN, Robert; CRIBB, Thomas H. Trematode life cycles: short is sweet?. Trends in Parasitology. 2002-04, roč. 18, čís. 4, s. 176–183. Dostupné online [cit. 2021-12-12]. DOI 10.1016/S1471-4922(02)02262-6. (anglicky)
- ↑ a b c d WESENBERG-LUND, C. Contributions to the biology of the Danish Culicid.. København,: A. F. Høst & søn, Dostupné online.
- ↑ a b ПРОХОРОВА, Е.Е.; ВИНОГРАДОВА, А.А.; ТОКМАКОВА, А.С. ВИДОВАЯ ИДЕНТИФИКАЦИЯ СПОРОЦИСТ LEUCOCHLORIDIUM PARADOXUM (TREMATODA). ПАРАЗИТОЛОГИЯ. 2018, roč. 52, čís. 6, s. 442–448. Dostupné online [cit. 2021-12-12]. ISSN 0031-1847. DOI 10.1134/s0031184718060029.
- ↑ a b c d e BAKKE, T. A. A revision of the family Leucochloridiidae Poche (Digenea) and studies on the morphology of Leucochloridium paradoxum Carus, 1835. Systematic Parasitology. 1980-04, roč. 1, čís. 3–4, s. 189–202. Dostupné online [cit. 2021-12-12]. ISSN 0165-5752. DOI 10.1007/BF00009845. (anglicky)
- ↑ a b c HECKERT, Gustav A. Leucochloridium paradoxum. Monographische Darstellung der Entwicklungs- und Lebensgeschichte des Distomum macrostomum. Von Dr. Gustav A. Heckert.. Cassel :: T. Fischer, Dostupné online.
- ↑ a b DELACRUZ, David. Leucochloridium paradoxum [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e CASEY, S.P.; BAKKE, T.A.; HARRIS, P.D., Cable. Use of ITS rDNA for discrimination of European green- and brown-banded sporocysts within the genus Leucochloridium Carus, 1835 (Digenea: Leucochloriidae). Systematic Parasitology © 2003 Kluwer Academic Publishers..
- ↑ a b WESOŁOWSKA, W.; WESOŁOWSKI, T. Do Leucochloridium sporocysts manipulate the behaviour of their snail hosts?. Journal of Zoology. Print ISSN 0952-8369.
- ↑ a b c d e NAKAO; SASAKI; WAKI, Iwaki, Moroi, Yanagida, Watanabe, Tsuchitani, Saito, Asakawa. Distribution records of three species of Leucochloridium (Trematoda: Leucochloridiidae) in Japan, with comments on their microtaxonomy and ecology [online]. [cit. 2021-12-12]. [www.elsevier.com/locate/parint Dostupné online].
- ↑ POJMANSKA, Teresa; MACHAJ, Krysztof. Differentiation of the ultrastructure of the body wall of the sporocyst of Leucochloridwm paradoxum [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
- ↑ ATAEV, G.L.; ZHUKOVA; TOKMAKOVA, Prokhorova. Multiple infection of amber Succinea putris snails with sporocysts of Leucochloridium spp. (Trematoda). Parasitol Res (2016) 115:3203–3208.
- ↑ CASEY, S.P.; BAKKE, T.A.; HARRIS, P.D. Use of ITS rDNA for discrimination of European green- and brown-banded sporocysts within the genus Leucochloridium Carus, 1835 (Digenea: Leucochloriidae). Systematic Parasitology. 2003-11, roč. 56, čís. 3, s. 163–168. Dostupné online [cit. 2021-12-12]. ISSN 0165-5752. DOI 10.1023/B:SYPA.0000003809.15982.ca. (anglicky)
- ↑ Nova acta physico-medica academiae Caesarae Leopoldino-Carolinae naturae curiosorum.. Archiv der Pharmazie. 1824, roč. 10, čís. 2, s. 107–108. Dostupné online [cit. 2021-12-12]. ISSN 0365-6233. DOI 10.1002/ardp.18240100220.
- ↑ a b BAKKE, T. A. A revision of the family Leucochloridiidae Poche (Digenea) and studies on the morphology of Leucochloridium paradoxum Carus, 1835. Systematic Parasitology. 1980-04, roč. 1, čís. 3–4, s. 189–202. Dostupné online [cit. 2021-12-12]. ISSN 0165-5752. DOI 10.1007/bf00009845.
- ↑ HENEBERG, Petr; SITKO, Jiljí; BIZOS, Jiří. Molecular and comparative morphological analysis of central European parasitic flatworms of the superfamily Brachylaimoidea Allison, 1943 (Trematoda: Plagiorchiida) [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
- ↑ BioLib.cz – Leucochloridium paradoxum [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- ↑ L'incroyable parasite qui transforme les escargots en zombies. Maxisciences [online]. 2014-10-27 [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Zombie Snails | World's Deadliest. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Des zombies de la vraie vie - Éducation - 2021. scholargamers [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (francouzsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d Leucochloridium. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1023792347.
- ↑ Leucochloridium variae. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1025586850.
- ↑ Leucochloridium holostomum (Rudolphi, 1819) Lutz, 1928. www.gbif.org [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ How to access research remotely. www.cabdirect.org [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu motolice podivná na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Leucochloridium_paradoxum; parasite in Succinea putris
Autor: Thomas Hahmann, Licence: CC BY-SA 3.0
Succinea putris (snail) with the parasitic trematode Leucochloridium paradoxum inside its left tentacle. Seen near Finowkanal, in Eberswalde, Brandenburg, Germany.
Autor: HedvikaLuk, Licence: CC BY-SA 4.0
Leucochloridium perturbatum, dospělé stádium
Ex: Turdus merula, tenké střevo, Záhlinice (ČR) 5/2016, Sítko (BC,kanada)
Helmintologických sbírky Přírodovědecké fakulty UK