Motorový vůz 893

Motorový vůz řady 893
(dříve M 250.0)
Řada dle Kryšpína (ČSD)M 250.0
Řada dle UIC (ČR/SR)893
Řada ČD/MVTV 3
Přezdívkamandelinka, otévéčko, pantograf, dráťák
Základní údaje
VýrobceVagónka Studénka
Výroba v letech19711972
Počet vyrobených kusů30
Období provozuod 1971
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě34 300 kg
Délka přes nárazníky20 800 mm
Rozchod1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduB’ 2’
Trvalý výkon206 kW
Maximální povolená rychlost80 km/h
Typ spalovacího motoruTatra T 930-4
Přenos výkonuhydrodynamický
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Motorové vozy řady 893 patří do skupiny pracovních vozidel na českých kolejích. Byly vyrobeny v letech 1971 a 1972 podnikem Vagónka Studénka pro Československé státní dráhy, které je provozovaly pod označením M 250.0. Od začátku roku 1988 nesly řadu 893. Při rozdělení republiky zůstala většina vozů řady 893 Českým drahám, které je po přeřazení k traťovým mechanismům v roce 1997 přeznačily na MVTV 3, přičemž toto označení nosí doposud.

Konstrukce

Vůz M 250.0018 upravený do historického vzhledu

Vozy řady 893 vychází z osobních motorových vozů řady 820 (M 240.0). Z těchto vozidel byl převzat pojezd a motor. Vozová skříň je posazena na dvou dvounápravových podvozcích, z nichž právě jeden je hnací. Hnací agregát Tatra T 930-4 se společně s hydrodynamickou převodovkou nachází na samostatném rámu pod karoserií mezi podvozky. Kostra vozové skříně je vyrobena z ocelových profilů, bočnice jsou z ocelového plechu a na kostru jsou přinýtovány. Interiér vozidla je rozdělen na dvě stanoviště strojvedoucího, dílnu, šatnu a hygienické zařízení sestávající z WC a umývárny. Na střeše se nacházejí dvě prohlídkové plošiny (menší pro práci se střídavým napětím 25 kV/50 Hz, větší pro stejnosměrné napětí 3 kV), na které lze vstoupit z prohlídkové kabiny, jež se nachází uprostřed vozu a do které se vchází po schodech z dílny. Vozidla jsou rovněž vybavena jedním zkušebním pantografem.

Vývoj, výroba a provoz

Vývoj nového pracovního vozu dostala studénská vagónka zadáno v roce 1967. První tři vozy byly vyrobeny v roce 1971, zbylých 27 v roce následujícím. Díky této 30kusové dodávce bylo možné zrušit zbylé prvorepublikové prohlídkové vozy a vlečné trolejové věže. Necelá třetina vozů tehdejší řady M 250.0 byla deponována na Slovensku, zbytek v Česku. Od 1. ledna 1988 byly vozy označeny řadou 893. Poslední vozy řady 893 byly na Slovensku vyřazeny v roce 1995, v Česku byly v roce 1997 přeřazeny mezi traťové mechanismy a označeny řadou MVTV 3. Od roku 2008 jsou zbylé provozní vozy v majetku Správy železniční dopravní cesty (do té doby je vlastnily České dráhy).

Vůz MVTV 3-018 (M 250.0018) je v majetku spolku Muzeum Technických Zajímavostí, který působí v Chocni a Čáslavi.[1]

Historické vozy

  • M 250.0018 (Muzeum Technických Zajímavostí)[1]
  • M 250.0027 (Muzeum Technických Zajímavostí)

Odkazy

Reference

  1. a b M250.0018 [online]. Mtzchocen.cz [cit. 2024-05-20]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • BITTNER, Jaromír, a kol. Malý atlas lokomotiv 2007. Praha: Gradis Bohemia, 2006. ISBN 80-86925-02-1. 
  • PERNIČKA, Jaromír, a kol. ŽM – atlas vozidel: 2003 Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK. Zlín: M-Presse, 2003. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
MVTV 3-004.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
MVTV 3-004
M 250.0018, býv. vlečka Kosmosky.jpg
Autor: Pantoflíček, Licence: CC BY-SA 4.0
Motorcar M250.0018 on museum railway line