Movité archeologické prameny

Movité archeologické prameny jsou takové prameny, které se dají přemístit na rozdíl od nemovitých pramenů, které se přemístit nedají (val, zásobní jáma, pozůstatky domů).[1]

Rozdělení movitých archeologických pramenů

  • Artefakty – předměty, které byly záměrně vyrobené nebo upravené člověkem (např. nástroje, nádoby, zbraně, šperky, domy)[1][2][3]
  • Ekofakty – předměty, které vznikly nezáměrným působením člověka jako vedlejší produkt jeho činnosti (např. výrobní odpad, vyšlechtěné plodiny, kulturní krajina)[1][2][3]
  • Přírodní prameny – prameny, které mohou nést informace o lidském světe v minulosti, ale člověk je nijak neovlivnil (např. vzorky pylu nebo drobné fauny, vypovídající o přírodním prostředí)[1][2][3]

Dělení artefaktů podle surovin

  • kámen (štípaná, broušená a vrtaná industrie – pazourky, hlavice seker…)
  • dřevo (obydlí, nábytek, části složených nástrojů – sekeromlat, kopí…)
  • kosti a paroží (zbraně – nože, harpuny, palice; šperky – náhrdelníky; ostatní - píšťaly, sošky…)
  • zvířecí kůže (oděv, obuv, obydlí…)
  • hlína (keramické nádoby, mazanice, stavební keramika...)
  • kovy (měď, cín, bronz, zlato, platina, stříbro, olovo, železo… – různé nástroje, nádoby, ozdoby...)
  • sklo (skleněné nádoby, šperky)
  • dřevěné uhlí (používané k tavbě kovů)[4]

Dělení ekofaktů

  • kulturní plodiny (pšenice, hrách, len, čočka ...)
  • výrobní odpad (odštěpky kamenů, uhlíky z ohniště, struska)
  • pozůstatky domácích zvířat (hovězí dobytek, ovce, kozy, prasata, psi)
  • pozůstatky člověka (kosti, zuby)[4]

Dělení přírodních pramenů[4]

Reference

  1. a b c d KUNA, Martin a BRŮŽEK Jaroslav: Archeologie pravěkých Čech. 1, Pravěký svět a jeho poznání. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2007.
  2. a b c NEUSTUPNÝ, Evžen. Teorie archeologie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 319 s. ISBN 978-80-7380-244-8. 
  3. a b c NEUSTUPNÝ, Evžen. Metoda archeologie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. 206 s. ISBN 978-80-7380-075-8. 
  4. a b c [1] PODBORSKÝ, Vladimír: Úvod do studia archeologie. Brno: Masarykova univerzita, 2012.