Movses Chorenaci
| Movses Chorenaci | |
|---|---|
_(14780862374).jpg) | |
| Narození | 410 Harman |
| Úmrtí | 490 (ve věku 79–80 let) Perská Arménie |
| Povolání | historik, překladatel, filolog a spisovatel |
| Témata | dějiny, historiografie a dějiny Arménie |
| Významná díla | Dějiny Arménie |
| Příbuzní | Mambre Vercanoch (bratr) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Movses Chorenaci, či též Mojžíš z Chorény, Mojžíš Chorenský, Moisei Khorenskii, arménsky Մովսես Խորենացի (asi 410 – asi 494) byl arménský kronikář, básník a gramatik, zakladatel arménské historiografie, představitel školy Mesropa Maštoce, který vytvořil arménské písmo a vedl překlad Bible do arménštiny. Arménská apoštolská církev uctívá Chorenaciho jako jednoho ze „svatých překladatelů“.
Život
Byl vychován ve Sjuniku a vyslán na studia k Mesropu Maštocovi a k patriarchovi Sahaku Parthevovi, kteří se věnovali překladu Bible z řečtiny do arménštiny. Přitom narážęli na velké nesnáze, a tak se rozhodli vyslat Chorenaciho a několik dalších nadaných studentů do egyptské Alexandrie, centra tehdejší řecké vzdělanosti. Cestou se stavili v Jeruzalémě a dalších městech a když se po několika letech vrátili, byli jejich učitelé po smrti. Domácí publikum je nepřijalo přátelsky (patrně pod perským tlakem) a Chorenaci se dlouhá léta musel skrývat v odlehlé vesnici. Tam ho při svých cestách náhodou objevil patriarcha Gyut. jeho někdejší spolužák, a ustanovil ho biskupem v Bagrevandu, asi 170 km západně od Jerevanu.
Dílo
Chorenaci psal teologické spisy, skládal básně a hymny a věnoval se také arménské gramatice. Na žádost knížete Sahaka Bagratuniho († 482) se pustil do svého nejznámějšího díla, spisu Patmutjun Hajoc (Dějiny Arménie). Kronika, napsaná v arménštině, zachytila ve čtyřech knihách události od Stvoření světa a počátků Arménie až do poloviny 5. století (pád dynastie Aršakovců v roce 428). Jako historický pramen není příliš spolehlivá, přesto měla nesmírný vliv na arménskou historiografii a zachovala mnoho materiálu z předkřesťanských pověstí a lidové slovesnosti.[1][2][3][4]
Chorenaci zaznamenal mj. legendu o praotci Arménů Hajkovi (odtud název Hajastán, užívaný v Arménii) a jeho příchodu do Arménie po pádu Babylonské věže, což datoval do roku 2492 př. n. l. To se dlouho považovalo za legendu, nicméně rozsáhlý genetický výzkum arménských koster dospěl k překvapivému závěru, že Arméni přišli do své země někdy ve třetím tisíciletí př. n. l. Do té doby totiž docházelo k četnému míšení různých ras, kdežto od té doby se genetická výbava Arménů téměř nezměnila. [5]
Dnes je Chorenaci ve své vlasti nazýván „Otec Arménů“ (պատմահայր).[4] Jmenuje se po něm vyznamenání, které získávají Arméni, kteří se proslavili v oblasti kultury, sociálních věd a sportu.[6]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Movses Chorenaci na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Movses Khorenatsi na anglické Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. leccos.com [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-06.
- ↑ http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=62049&s_lang=2&detail=1&title=Movses%20Chorenaci
- ↑ Malkhasyants, Stepan. "Introduction" in Movses Khorenatsi's Հայոց Պատմություն, Ե Դար [History of the Armenians, 5th Century]. Gagik Kh. Sargsyan (ed.) Yerevan: Hayastan Publishing, 1997
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.armenian-history.com [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-18.
- ↑ http://www.nytimes.com/2015/03/11/science/study-backs-5th-century-historians-date-for-founding-of-armenia.html
- ↑ http://www.president.am/en/medals/18/
Média použitá na této stránce
Moses of Chorene (left) with Prince Sahak Bragatouni; from 14th century manuscript.
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions
Identifier: illustratedarmen01gaid (find matches)
Title: Illustrated Armenia and the Armenians
Year: 1908 (1900s)
Authors: Gaidzakian, Ohan, 1837-1914. (from old catalog)
Subjects:
Publisher: Boston, B. H. Aznive
Contributing Library: The Library of Congress
Digitizing Sponsor: Sloan Foundation
View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.
Text Appearing Before Image:
Rome, as I have said, and after a coupleof years he made peace and gave toleration again. The turn-ing of Persian Armenia into a satrapy in 428, but no freshpersecution was undertaken till that of Yasgerd 11. in 439,ending in Vartans revolt just detailed. Shahpur of Armeniawas a Prince of great wisdom, generosity, and public spirit;he patronized men of learning, founded schools, made largegrants from the treasury for scholarship, and sent scholarsto all the great seats of learning to teach and acquire the lan-guages, literature, and history of other nations, after whichthey wrote and translated hundreds of volumes. Among themwere Tavit, Khosrohl, Mampre, and Zazer; a great historian,Eghishe, author of the life of Prince Vartan, and a greatphilosopher, Yeznic. These are only a few out of scoresworthy of mention. Dr. Philip Schafif says: In spite of the unfavorable stateof political and social affairs in Armenia, during this epoch,more than six hundred Greek and Syriac works were trans-
Text Appearing After Image:
MOSES KHORENTZI. AND THE ARMENIANS. 139 lated within the forty years after the translation of the Bible,and as in many cases the original works have perished, whilethe translations have been preserved, the great importance ofthis whole literary activity is apparent. Among works whichin this way have come down to us are several books by Philo-Alexandrinus, on providence, and reason, commentaries, etc.;the Chronicle of Eusebius, nearly complete; the Epistles ofIgnatius, translated from a Syrian version; fifteen homiliesby Severianus; the exegetical writings of Ephriam,Syros, previously completely unknown, and the historicalbooks of the Old Testament, the Synoptical Gospels, the Para-bles of Jesus, and the fourteen Pauline Epistles; the Hexahe-meran of Basil the Great; the Catechesis of Cyril of Jerusalem;several homilies by Chrysostom, etc. The period, however,was not characterized by translations only. Several of thedisciples of Mesrop and Sahak left original works. Esnikwrote four boo
Note About Images