Mozartův efekt

Mozartův efekt je označení pro silně zpochybněnou psychologickou teorii, že poslech Mozartovy hudby může vést ke krátkodobému zlepšení určitých kognitivních schopností, zejména vizuálně-prostorového myšlení.[1] Jiné populárně-psychologické a pseudovědecké zdroje uvádějí, že poslech hudby zvyšuje inteligenci obecně, případně že poslech Mozarta v raném věku či během prenatálního vývoje má blahodárné účinky na duševní rozvoj osobnosti.[2]

S Mozartovým efektem často pracují různé populárně-psychologické zdroje, celá teorie ale nemá dostatečnou empirickou oporu ve výzkumu a je založena na několika málo výzkumných studiích. Většina výzkumných studií existenci efektu zpochybňuje – efekt je buď žádný nebo velmi malý, případně by byl stejný i při využití jiného typu hudby či zvukových vjemů.[2][3][4][5][5][6] Zdá se tedy, že Mozartův efekt buď neexistuje, nebo jde o chybnou interpretaci jiných psychologických jevů, například zlepšeného učení v důsledku zvýšení arousalu (v případě, že se nám hudba líbí), asociací učeného materiálu s konkrétní hudbou (která může být jakákoli) a podobně.[2][7][5][8] Kritizováno je i obchodní využití Mozartova efektu v byznysu, zejména Spojených státech, kde byly například z veřejných prostředků financovány neefektivní plošné intervence s cílem zvýšit intelekt malých dětí.[2] Zdá se však, že Mozartova hudba je příjemná, a že proto u některých lidí navozuje přívětivou atmosféru vhodnou pro učení. To však neznamená, že tento efekt platí pouze pro Mozartovu hudbu, či funguje pro všechny lidi obecně; případný efekt je navíc velmi slabý.[2]

Jiné významy

  • Obchodní značka kolekce nahrávek a dalšího materiálu, určené pro víceúčelové využití.

Odkazy

Reference

  1. ↑ William Pryse-Phillips. Companion to Clinical Neurology. [s.l.]: Oxford University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-19-515938-1. , str. 611 definuje termín jako "Mírné a přechodné zlepšení zkušeností prostorového[sic] myšlení zjištěné na normálních subjektech jako výsledek vystavení působení Mozartovy hudby, konkrétně jeho sonáty pro dva klavíry (K448)."
  2. ↑ a b c d e WATERHOUSE, Lynn. Multiple Intelligences, the Mozart Effect, and Emotional Intelligence: A Critical Review. S. 207–225. Educational Psychologist [online]. 2006 [cit. 2015-03-16]. Roč. 41, čís. 4, s. 207–225. Dostupné online. DOI 10.1207/s15326985ep4104_1. 
  3. ↑ WATERHOUSE, Lynn. Inadequate Evidence for Multiple Intelligences, Mozart Effect, and Emotional Intelligence Theories. S. 247–255. Educational Psychologist [online]. 2006-12 [cit. 2022-08-18]. Roč. 41, čís. 4, s. 247–255. DOI 10.1207/s15326985ep4104_5. 
  4. ↑ CHABRIS, Christopher F. Prelude or requiem for the ‘Mozart effect’?. S. 826–827. Nature [online]. 1999-08 [cit. 2022-08-18]. Roč. 400, čís. 6747, s. 826–827. DOI 10.1038/23608. 
  5. ↑ a b c STEELE, Kenneth M.; BELLA, Simone Dalla; PERETZ, Isabelle; DUNLOP, Tracey; DAWE, Lloyd A.; HUMPHREY, G. Keith; SHANNON, Roberta A. Prelude or requiem for the ‘Mozart effect’?. S. 827–827. Nature [online]. 1999-08 [cit. 2022-08-18]. Roč. 400, čís. 6747, s. 827–827. DOI 10.1038/23611. 
  6. ↑ PIETSCHNIG, Jakob; VORACEK, Martin; FORMANN, Anton K. Mozart effect–Shmozart effect: A meta-analysis. S. 314–323. Intelligence [online]. 2010-05 [cit. 2022-08-18]. Roč. 38, čís. 3, s. 314–323. DOI 10.1016/j.intell.2010.03.001. 
  7. ↑ THOMPSON, William Forde; SCHELLENBERG, E. Glenn; HUSAIN, Gabriela. Arousal, Mood, and The Mozart Effect. S. 248–251. Psychological Science [online]. 2001-05 [cit. 2022-08-18]. Roč. 12, čís. 3, s. 248–251. DOI 10.1111/1467-9280.00345. 
  8. ↑ JONES, Martin H.; WEST, Stephen D.; ESTELL, David B. The Mozart effect: Arousal, preference, and spatial performance.. S. 26–32. Psychology of Aesthetics, Creativity, and the Arts [online]. 2006-08 [cit. 2022-08-18]. Roč. S, čís. 1, s. 26–32. DOI 10.1037/1931-3896.S.1.26. 

Externí odkazy