Mračný potok
| Mračný potok | |
|---|---|
 Mračný potok za Chemopetrolem | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 2 km |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-14-01-0240 |
| Pramen | |
| Mostecká pánev 50°33′12,43″ s. š., 13°38′2,17″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Bíliny 50°32′36″ s. š., 13°36′58,4″ v. d. 225 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Ústecký kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Bílina | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mračný potok je malý vodní tok a levobřežní přítok řeky Bíliny, který se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji.
Poloha
Mračný potok je situován asi 3 km severně od města Mostu. Nachází se v těsné blízkosti chemických závodů (Chemopetrol), směrem na jihovýchod od průmyslového komplexu.
Charakteristika a stav
Potok odvodňuje oblast jihovýchodně od Chemopetrolu, kde se nachází staré ekologické zátěže jako kalové laguny, skládky popílku a podobně, jež se momentálně likvidují. Z tohoto výčtu jasně vyplývá, že Mračný potok je „těžce“ zkoušený a bedlivě monitorovaný vodní tok. Již v minulosti byl také (např. při likvidaci starých ekologických zátěží – bývalé plaviště popílku) mnohokrát revitalizován a přeložen. Před těmito zásahy byla dokonce část toku svedena do betonového koryta nebo zatrubněna.
I v současnosti je z bezpečnostních důvodů, a především vzhledem ke geologické nestabilitě, část toku zatrubněna. Jedná se přibližně o 1600 metrů. V úseku, kde je tok zatrubněn, je plánováno jiné využití prostoru a následné navrácení toku do koryta. Všeobecně se daří realizovat záměr postupné likvidace zatrubněných částí a jejich nahrazování novými otevřenými části koryta,které umožní přirozený vývoj a posílení samočisticích schopností vody.
Odvodnění
Tok odvodňuje oblast paty Růžodolské výsypky, severozápadní svahy Jezera Most a skládkový komplex firmy Celio a. s. Mračný potok ústí do řeky Bíliny poblíž železničního nádraží Most-Kopisty.
Pramen
Polohu původního pramene Mračného potoka lze dnes těžko určit, neboť koryto toku bylo v minulosti mnohokrát změněno a ovlivněno těžební a průmyslovou činností v této oblasti, která zde probíhala převážně v 2. polovině 20. století. Také z historických zdrojů a map se dá těžko určit, kudy vlastně potok původně vedl. Dnes lze říci, že se jedná o soutok mnoha drobných vodotečí.
Budoucnost
Společnosti, které využívají okolní krajinu, plánují revitalizaci toku a jeho navrácení zpět přírodě k plnění jeho přirozených funkcí. Součástí revitalizace má být i rekultivace okolí poznamenaného těžbou a ukládáním odpadů z provozu chemičky. V současnosti se plánuje dokončení revitalizačních procesů. Vytvoření prahů, usazovacích nádrží, podpoření samočisticí schopnosti toku, zajištění průtočnosti a protipovodňová opatření. Realizace a termín dokončení revitalizací jsou závislé na dokončení rekultivací na Růžodolské výsypce a na termínu likvidace starých ekologických zátěží na sever od chemických závodů.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mračný potok na Wikimedia Commons - Kvalita vody v Bílině
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“