Mradice

Mradice
Kaple 14 Svatých pomocníků
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Postoloprty
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°19′51″ s. š., 13°40′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	76 (2021)[1]
Katastrální území	Mradice (3,27 km²)
PSČ	440 01
Počet domů	33 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Mradice
Další údaje
Kód části obce	100013
Kód k. ú.	700011
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mradice jsou vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 km na jih od Postoloprt. K vesnici patří chatová osada Oharka, kterou tvoří několik desítek převážně zděných chat. Osada po svém založení sloužila k rekreaci obyvatel z Mostecka a Teplicka. Nyní je část těchto chat užívána k trvalému bydlení. Počtem adres chatová osada převyšuje původní zástavbu vesnice.^[3] Mradice je také název katastrálního území o rozloze 3,27 km².^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1238.^[5] Tehdy směnil s povolením krále Václava I. purkrabí na Lokti Sulislav s opatem břevnovského kláštera Klementem II. svou vesnici Levonice za Mradice.^[6] Není známo, jak dlouho zůstala vesnice ve šlechtických rukou, nicméně v roce 1328 patřily Mradice benediktinkám z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V onom roce se u vsi uvádí mlýn, což ho činí jedním z nejstarších v regionu.^[7] V roce 1362 ho abatyše Markéta pronajala emfyteutickým právem mlynáři Martinovi zároveň se dvěma ostrovy.^[8]

Není jasné, kdo se stal majitelem Mradic během husitských válek, když pražský klášter přestal načas existovat. Nicméně v roce 1436 je spolu s jinými klášterními statky zapsal císař Zikmund Lucemburský šlechtici jménem Hanušovi (Janovi) Honingerovi.^[9] Při revizi nemovitého majetku v polovině 50. let 15. století však benediktinky dostaly Mradice zpět. Za stavovského povstání 1618–1620 kláštery opět o většinu svého nemovitého majetku přišly. Mradice získal Prokop Dvořecký z Olbramovic. Dlouho se však z vesnice netěšil, neboť byl jako jeden z členů direktoria v červnu 1621 na Staroměstském náměstí sťat.^[10] V roce 1631 už Mradice opět patřily benediktinkám.^[11]

Třicetiletou válkou ale vesnice značně utrpěla. Berní rula z roku 1654 v Mradicích uvádí dvacet statků, šest z nich ale bylo buď pustých, nebo z nich nebylo možné platit berni. Stavení byla "velmi zkažená". Navíc ještě roku 1658 pět statků vyhořelo.^[12] Podle tereziánského katastru z roku 1757 už stálo ve vsi 25 berní povinných usedlostí. Poddaní nemuseli robotovat, platili finanční náhradu. Obilí prodávali hlavně do Jirkova a Chomutova, někteří měli vlastní chmelnice, které se rozkládaly na šesti hektarech. Řemeslo provozovali dva krejčí a ševci a také zedník a tkadlec. Mlýn byl ale opuštěný a zpustlý.^[13] V roce 1768 prodaly benediktinky vesnici majiteli blízkého zámku Stekník Františku Kulhánkovi z Klaudenštejna. V té době byla v Mradicích založena škola. Zprvu se učilo ve statcích sedláků, až v roce 1820 byl pro školu postaven samostatný dům. Roku 1897 byla podle plánů liběšického stavitele Adolfa Macha postavená škola nová.^[14] Budova dnes slouží k obytným účelům.

Majitelé mradického zámku a polností k němu přináležejícím se často střídali a do českých dějin se nijak nezapsali. Výjimkou je průkopník družstevnictví František Ladislav Chleborád, jemuž mradický statek patřil v letech 1872–1878. Chleborád pak prodal statek žateckému obchodníkovi se chmelem Jakobu Langovi. V majetku rodiny zůstal zámek až do roku 1948. Po roce 1990 byl rodině restituován.^[15]

Dva největší požáry v novověku postihly Mradice v letech 1754 a 1887. Při prvním z nich vyhořely domy severně od rybníka čp. 27–31, při druhém bylo postiženo devět statků a věž kapličky. Tyto údaje, spolu s mnoha dalšími, uvádí nedochovaná obecní kronika, která je částečně otištěna v německé Tutteho Vlastivědě žateckého okresu.^[16]

Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založený roku 1897, 1904 pak spořitelní spolek pro Mradice a Levonice. Ve vsi v té době působily dva hostince, řeznictví, truhlárna, kovárna, dva ševci a dva zedníci.

Zá 1. republiky se v Mradicích k německé národnosti hlásilo 82 % dospělých obyvatel. České děti proto navštěvovaly menšinovou školu ve Skupicích.

Obyvatelstvo

Obecní správa

Při sčítání lidu byly Mradice v letech 1869–1950 obcí v okrese Žatec (v roce 1890 byly uvedeny pod názvem Mraidice). V letech 1961–1976 byly obcí v okrese Louny a od 1. května 1976 do 31. prosince 1980 částí obce Skupice. Od 1. ledna 1981 jsou venkovskou částí města Postoloprty.^[19]

Pamětihodnosti

• Zámek Mradice z roku 1802^[20]
• Kaple Čtrnácti svatých pomocníků z roku 1841^[21], byla přestavěna v roce 1887 a opravena v roce 2001^[22]
• Pomník obětem obou světových válek^[23]
• Železný kríž z roku 1870^[24]
• Okolo vesnice vede úsek C-27 linie opevnění tvořený lehkými opevněními vzor 37 (tzv. řopíky) vybudovanými Československem v letech 1937–1938.
• Podle vesnice teče řeka Ohře, u které stojí mradický mlýn, připomínaný už roku 1328.

Osobnosti

Ve vsi se narodil fotograf, učitel a hudebník Josef Wara (1863–1937).

Galerie

• 
  Památník obětem obou světových válek
• 
  Zámek
• 
  Bunkr zvaný řopík z roku 1937

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mradice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Mradice na webu ČÚZK
• Mradice na webu města Postoloprty
• Letecký snímek Mradic