Mravenčák

Mravenčák
Pohled z pastviny západně od Kotviny
Vrchol	531 m n. m.
Prominence	93 m ↓ jižní sedlo
Izolace	0,6 km → Černý vrch
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Doupovské hory / Jehličenská vrchovina / Martinovská hornatina
Souřadnice	50°22′18″ s. š., 13°10′46″ v. d.
Mravenčák
Hornina	leucitický tefrit
Povodí	Ohře
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památka Mravenčák
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Plošina na vrcholu skály
Základní informace
Vyhlášení	22. listopadu 1990
Vyhlásil	Okresní národní výbor Chomutov
Nadm. výška	490–531 m n. m.
Rozloha	0,77 ha[1]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Chomutov
Umístění	Lestkov u Klášterce nad Ohří
Další informace
Kód	1507
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenčák je neovulkanický vrch a přírodní památka v severní části Doupovských hor. Nachází se na pravém břehu řeky Ohře jižně od Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Důvodem k vyhlášení přírodní památky byla ochrana skalnatého vrcholku s teplomilnou stepní květenou.

Historie

Vrch je v historických pramenech označován mimo jiné také jako Hackelberg, Häckelberg, Hekberg, Kegelberg nebo Mravenečník.^[2] Kopec býval v minulosti odlesněn a hospodářsky využíván. Dokladem lidské činnosti jsou pozůstatky louček a staré ovocné stromy v lese.^[2] Chráněné území na vrcholové části kopce bylo vyhlášeno 22. listopadu 1990 okresním národním výborem v Chomutově s evidenčním číslem 1507.^[3]

Přírodní poměry

Kopec se nachází na severním okraji Doupovských hor. Vznikl ve třetihorách průnikem magmatu skrz horniny krystalinika zastoupené ortorulami a migmatity. Samotné těleso vrchu je tvořené leucitickým tefritem. Horniny vystupují na povrch na jihozápadním úbočí v podobě tři až šest metrů vysoké skalní stěny,^[4] ve které se střídají polohy pevného tefritu s polohami tufů. Skalní výchoz bývá nazýván jako Jakubova skála nebo Čertův zub. Na jeho úpatí se hromadí zvětraliny, na které níže ve svahu navazují sutě pokryté tenkou a skeletovitou vrstvou půdy.^[2]

Kuželovitý suk s nadmořskou výškou 531 metrů geomorfologicky spadá do celku Doupovské hory, okrsku Jehličenská vrchovina a podokrsku Martinovská hornatina.^[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Mravenčák nachází v mírně teplé oblasti MT2 s průměrnou roční teplotou 7,5 °C a ročním úhrnem srážek 600–650 milimetrů. Půdní pokryv tvoří eutrofní kambizemě.^[2]

Přírodní památka

Předmětem ochrany je skalnatý vrcholek s kolmou stěnou s teplomilnou stepní květenou. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.^[3] Území v nadmořské výšce 490–531 metrů s celkovou rozlohou 1,5 hektaru je přibližně z jedné poloviny tvořené lesními pozemky (0,72 hektaru) a na zbývající část připadají ostatní skalnaté plochy (0,78 hektaru).^[2]

Flóra

Botanicky nejcennější částí přírodní památky je skalní bradlo na jihozápadním úbočí, na němž roste koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Ve smíšeném lese patří k silně ohroženým rostlinám huseník chudokvětý (Arabis pauciflora) a malá populace kakostu rozkladitého (Geranium divaricatum) ve světlomilné doubravě ve východní části chráněného území. Cenný je také smíšený les s křovinným lemem, který se na území přírodní památky blíží přirozeným lesům. V lese mimo chráněné území však převažuje modřín opadavý (Larix decidua) a smrk ztepilý (Picea abies).^[2] Vzhledem ke špatně dostupnému terénu plní les v přírodní památce ochranou funkci půdy na strmých svazích, a není hospodářsky využíván.^[4]

K dalším významným druhům rostlin na lokalitě patří bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), tařice skalní (Aurinia saxatilis) a kavyl Ivanův (Stipa joannis).^[4]

Ohrožení

Rostlinná společenstva v chráněném území jsou ohrožována šířením plevelných rostlin z okolních lesů, rozrýváním půd divokými prasaty, rozděláváním ohně a poškozováním rostlin turisty a také zarůstáním náletovými křovinami.^[2]

Přístup

Po jižním a západním úbočí vrchu vede lesní cesta, po které je vyznačená červená turistická trasa z Klášterce nad Ohří ke zřícenině hradu Egerberk a dále přes Úhošť do Kadaně.^[6]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Chomutov
• Seznam památných stromů v okrese Chomutov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mravenčák na Wikimedia Commons