Mravenčany

Mravenčan (neboli formiát či methanoát) je sůl kyseliny mravenčí. Většina z nich je ve vodě dobře rozpustná. Výraz formiát se také používá pro estery kyseliny mravenčí.

Výroba

Většinu mravenčanů lze připravit reakcí kyseliny s kovem. Příklady těchto reakcí jsou:

2 HCOOH + Zn → Zn(HCOO)₂ + H₂

6 HCOOH + 2 Fe → 2 Fe(HCOO)₃ + 3 H₂

Reakce takto probíhá se všemi kovy, které jsou v Beketovově řadě kovů nalevo od vodíku, tedy reaktivnější, než je vodík. Reakce probíhají i se solemi slabých kyselin (nebo s hydroxidy či oxidy) kovů ušlechtilých i neušlechtilých:

CuCO₃ + 2 HCOOH → Cu(HCOO)₂ + CO₂ + H₂O

NaOH + HCOOH → HCOONa + H₂O

Pro reakci s čistými ušlechtilými kovy je třeba použít oxidační činidlo, vhodným příkladem je zejména peroxid vodíku:

Cu + H₂O₂ + 2 HCOOH → Cu(HCOO)₂ + H₂O

Při přebytku peroxidu vodíku se však mravenčan začne rozpadat za vzniku černého oxidu měďnatého a malého množství nazelenalého uhličitanu měďnatého, které reagují s kyselinou mravenčí.

Vznik esterů

Kyselina mravenčí reaguje s příslušným alkoholem a vzniká ester, přičemž se ještě odštěpí z karboxylové skupiny OH, a z alkoholové skupiny H, čímž vznikne voda. Tato reakce probíhá sama, díky oxoniovým iontům v kyselině mravenčí, nicméně reakce probíhá podstatně rychleji za přítomnosti silné kyseliny, obvykle kyseliny sírové, která napomáhá při odštěpování vody. Reakce probíhá takto:

HCOOH + HOR —^H₂SO₄→ HCOOR + H₂O

Příklady

• mravenčan sodný HCOONa
• mravenčan draselný HCOOK
• mravenčan vápenatý (HCOO)₂Ca
• mravenčan hořečnatý (HCOO)₂Mg
• mravenčan hlinitý (HCOO)₃Al

Estery

• mravenčan methylnatý HCOOCH₃
• mravenčan ethylnatý HCOOC₂H₅

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mravenčan na Wikimedia Commons