Mravenečník velký

Mravenečník velký
Mravenečník velký
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	chudozubí (Xenarthra)
Čeleď	mravenečníkovití (Myrmecophagidae)
Rod	mravenečník (Myrmecophaga)
Binomické jméno
Myrmecophaga tridactyla Linné, 1758
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla), zvaný též mravenečník tříprstý nebo hřivnatý, je největší druh mravenečníka a jediný zástupce rodu Myrmecophaga. Obývá většinou pastviny, listnaté a deštné lesy Střední a Jižní Ameriky.

Popis

Mravenečník velký je mohutné zvíře dorůstající 1,8 až 2 m na délku. Hmotnost se obecně pohybuje mezi 29 až 65 kg a ocas obvykle měří 64 až 90 cm.

Tento druh mravenečníka má velmi husté a drsné chlupy, které jsou nejdelší na ocase, kde dosahují až 40 cm. Nedospělí jedinci mají chlupy měkčí než dospělci a spolu s dospíváním jim tuhnou. Většinou bývají zbarveni šedě nebo hnědě, charakteristickým znakem je černá protáhlá skvrna, bílý ramenní pruh, masivní končetiny s třemi ostrými drápy, trubkovitý čenich a malý obličej s drobnýma očima a ušima.

Mravenečník velký má až 60 cm dlouhý a 12,5 mm široký jazyk, kterým velice rychle kmitá a za jednu minutu jej může zastrčit až 150×. Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz. Stejně jako ostatní mravenečníci nemá ani mravenečník velký žádné zuby. Ty nahrazují výrůstky v ústech a ve svalnatém žaludku.

Způsob života

Ke hledání potravy používá mravenečník velký především svůj dobře vyvinutý čich. Zrak a sluch jsou poměrně špatně vyvinuté. Živí se drobným hmyzem, obzvlášť mravenci a termity, ke kterým se dostává pomocí svých ostrých drápů, kterými rozbíjí tvrdá termitiště, případně mraveniště (až 200 denně). Za jediný den mohou spořádat až 35 000 jedinců hmyzu. Občas sežerou i housenku nebo vejce. Často bývají v jejich žaludcích nalézány drobné kamínky, které v žaludku pomáhají ve trávení tím, že potravu rozemelou.

Většinu roku žije samotářským životem. V blízkosti lidských obydlí je aktivní převážně v noci, v odlehlejších oblastech spíše ve dne, přičemž často odpočívá ve stínu stromů nebo keřů, v opuštěných norách nebo dutinách. Při spánku si tělo přikrývá svým dlouhým a huňatým ocasem. Nápadná je i jeho chůze, při které došlapuje na své klouby prstů, aby se chránil před opotřebováním svých dlouhých drápů. I přesto, že tráví většinu času na souši, je velice schopný plavec.

Mravenečníci se mezi sebou dorozumívají prskáním, čenicháním, syčením nebo pachy, které jsou velice nápadné a cítitelné na několik metrů daleko.

Pokud se cítí mravenečník ohrožený, chová se podobně jako medvěd: postaví se na zadní končetiny, přičemž mu ocas pomáhá k udržení rovnováhy a velice rychle začne sekat svými ostrými drápy, což může být pro jeho predátory, kterými jsou kočkovité šelmy jako např. jaguár nebo puma, velice nebezpečné a občas dochází i ke smrtelným zraněním. Většinou tedy tento obranný manévr uspěje.

Rozmnožování

O rozmnožování tohoto druhu existuje mnoho nejasností. Samec mravenečníka velkého se před pářením samici předvádí a čeká na samiččino svolení se s ní spářit. Samice se rozmnožuje zhruba jednou za 9 měsíců a po 142 až 190 dnech březosti^[2] rodí jediné mládě, které je po narození stejně barevně osrstěné jako dospělci a váží kolem 1,3 kg. Několik prvních týdnů přečkává na zádech matky, která jej tímto způsobem přenáší. Samice svého potomka odstavuje zhruba v 6 měsících života. Samci dosahují pohlavní dospělosti ve věku 2,5 až 4 let, samice zhruba v podobném stáří. Mravenečník velký se může dožít až dvaceti pěti let.

Ohrožení

Mravenečníky velké nejvíce ohrožuje hromadná ztráta přirozeného prostředí, ale také lov. V současné době patří podle IUCN do kategorie zranitelných druhů.

Poddruhy

• Myrmecophaga tridactyla artata Osgood, 1912
• Myrmecophaga tridactyla centralis Lyon, 1906

Chov v zoo

V rámci Evropy je tento druh k vidění ve více než 70 zoo, nejvíce ve Spojeném království a Německu. V Česku chovají mravenečníky velké následující zoologické zahrady^[3][4]:

• Zoo Děčín
• Zoo Liberec
• Zoo Olomouc
• Zoo Praha
• Zoo Zlín

Dříve byl tento druh také chován v Zoo Ústí nad Labem. Na Slovensku chován nikdy nebyl.^[3]

Chov v Zoo Praha

První mravenečníci velcí se dostali do Zoo Praha v 50. letech 20. století. Zde byl druh k vidění až do roku 1982. Obnovení chovu přišlo po patnácti letech v roce 1997, kdy přišli dva jedinci. Ačkoliv se původně předpokládalo, že jde o samce se samicí, ukázalo se, že jde o dvě samice. Po jejich odchodu do ústecké zoo v roce 2002 nastala další pauza v chovu. K opětovnému obnovení došlo v létě 2014.^[5] Samice Ella (narozena v lednu 2013^[6]) dorazila z varšavské zoo, samec Hannibal (narozen v prosinci 2012^[6]) z Madridu.^[7] Na počátku roku 2016 (přesněji 20. ledna) se podařil velký úspěch, když se prvně v dějinách pražské zoo narodilo mládě mravenečníka velkého.^[7] Jednalo se o samce, který dostal během křtin 25. března 2016 od zpěváka Miroslava Žbirky^[8] jméno Lecter.^[6] Šest hodin po porodu bylo mládě zváženo a změřeno: chovatelé naměřili váhu 1770 g a délku 62 cm.^[6] Při křtu již měl 80 cm.^[8]

Ke konci roku 2019 byl chován pár těchto zvířat.^[9]

Mravenečník velký je v Zoo Praha chován ve spodní části areálu v upravených prostorách někdejší venkovní expozice hrochů při pavilonu velkých savců, dnes Rezervaci Bororo.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giant Anteater na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mravenečník velký na Wikimedia Commons
• Taxon Myrmecophaga tridactyla ve Wikidruzích
• Galerie mravenečník velký na Wikimedia Commons* (anglicky) Článek na stránkách IUCN
• Mravenečník u ZOO Děčín^{[nedostupný zdroj]}