Mravenec Forelův

Mravenec Forelův
(c) The photographer and www.AntWeb.org, CC BY 4.0 Mravenec Forelův - detail hlavy
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	šestinozí (Hexapoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Řád	blanokřídlí (Hymenoptera)
Čeleď	mravencovití (Formicidae)
Rod	mravenec (Formica)
Podrod	Coptoformica
Binomické jméno
Formica foreli Bondroit, 1918
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenec Forelův (Formica foreli) je teplomilný druh mravence z rodu Formica, podrodu Coptoformica. Mravenci Forelovi si stavějí mraveniště na pastvinách nebo polosuchých trávnících chudých na živiny. Jsou podobni příbuzným mravencům pastvinným a mravencům pasekovým a stejně jako oni budují kupy mravenišť převážně z rozkousaného suchého rostlinného materiálu.^[1]

Popis

Dělnice mravence Forelova jsou dvoubarevné. Hlava, hruď a stopka jsou červenavé, vrch hlavy a zadeček je tmavě hnědý, na hrudi je tmavá skvrna. Hlava je v týlní části silně vykrojená. Tento znak charakterizuje všechny druhy zařazené do podrodu Coptoformica. Šupina na stopce je výrazně vykrojená. Odstávající chloupky jsou jen na koncových destičkách zadečku a na předním okraji čelního štítku. Na svrchní straně hlavy jsou husté krátké chloupky, zejména v oblasti tří temenních oček. Složené oči jsou vždy bez chloupků. Přední články zadečku jsou matné. Délka dělnic je 4,5 – 7 mm.

Samičky jsou podobné dělnicím, hlava, hruď a zadeček jsou tmavohnědé, stopka je žlutočervená. Tělo je matné. Délka samiček je 6 až 7 mm.

Samečci jsou černohnědí se žlutými končetinami a jejich délka je 5,5 až 7 mm.^[2][1][3]

• 
  Mravenec Forelův - dělnice
• 
  Mravenec Forelův - samička
• 
  Mravenec Forelův - samec

Výskyt

Původním domovem mravenců Foreloivých. jsou teplé oblasti jižní Evropy, odkud se v teplých periodách rozšířili na sever, kde se ale udrželi jen v malých izolovaných populacích. Současný areál rozšíření mravence Forelova zahrnuje území severního Španělska, severní Itálie, Švýcarska, Německa, Dánska, Švédska, Polska, České republiky, Slovenska, Turecka a oblasti Kavkazu. Ve většině z uvedených zemí je výskyt tohoto druhu vzácný.

V České republice byl výskyt mravence Forelova dosud zaznamenán na 11 lokalitách, ale aktuálně se vyskytuje jen na šesti z nich. Tyto lokality se nacházejí na jižní Moravě a na Vysočině.^[1]

Stanoviště

Mravenci Forelovi obývají otevřená osluněná stanoviště, jako jsou pastviny nebo polosuché trávníky, zejména na písčitých půdách nebo na vápencích a jiných skalnatých podložích. Nejsou osidlována rychle zarůstající místa, místa s vysokým přísunem dusíku nebo místa v záplavových nivách řek. Stejně jako ostatní druhy podrodu Coptoformica nemohou mravenci Forelovi zvyšovat teplotu v mraveništi metabolickou produkcí tepla nezávisle na teplotě prostředí, jak je známo u některých druhů lesních mravenců. Tím se zvyšuje jejich závislost na přímém oslunění a mraveniště nemohou být proto budována na zcela zastíněných stanovištích.^[1]

Způsob života

Mravenci Forelovi žijí, obdobně jako jiné druhy mravenců, v koloniích, ve kterých jsou tři kasty mravenců.

Dělnice jsou neplodné samičky a tvoří nejpočetnější skupinu. Jejich úkolem je zajištění chodu kolonie. Pečují o potomstvo, shánějí potravu, chrání mraveniště.

Samičky (královny) jsou po vylíhnutí okřídlené. Po spáření ztrácejí křídla a zakládají nové kolonie, příp. rozšiřují mateřskou kolonii. Jejich jedinou, ale zásadní rolí je kladení vajíček. Mohou žít i více než 20 let.

Samci jsou rovněž okřídlení, ale žijí jen krátce. Po spáření záhy hynou.

Kolonie jsou převážně polygynní (s více královnami). V polygynních koloniích žije několik desítek až stovek tisíc dělnic.^[2]

Rojení

V průběhu července až srpna se líhnou okřídlení pohlavní jedinci (samičky a samci) a vydávají se na tzv. svatební let, během kterého dojde k páření. Oplodněná samička si odlomí nebo odkousne křídla a začne se pokoušet o založení kolonie.^[1][2]

Zakládání kolonií

Oplodněná samička může být buď přijata do mateřského polygynního mraveniště nebo si musí založit vlastní novou kolonii. K tomu využívá hnízd jiných druhů mravenců, zejména mravence otročícího (Formica fusca), jehož dělnice, po zabití královny, využije k odchování vlastního potomstva a následně k ovládnutí celého mraveniště. Jedná se o tzv. dočasný sociální parazitizmus.^[4]

Mraveniště

Mravenci Forelovi žijí v mraveništích, která mají dvě části: podzemní část s komůrkami a chodbičkami a nadzemní kupu, ve které jsou rovněž horizontální komůrky. Kupa je vytvořena z rozkousaného suchého rostlinného materiálu (trávy, byliny), někdy jsou v ní i kaménky a částečky zeminy. Kupy jsou poměrně malé, jejich průměr většinou nepřesahuje 40 cm a jen zcela výjimečně je větší než 100 cm.

Podzemní část je poměrně mělká a komůrky s královnami se nacházejí v hloubce okolo 0,5 m. Tato část mraveniště slouží k odchovu potomstva i jako úkryt v zimním období. V teplém období jsou larvy a kukly přemisťovány do komůrek v nadzemní kupě. Nadzemní kupa slouží též k akumulaci tepla a k udržování vhodné teploty v podzemní části.

U polygynních mravenišť dochází k vytváření oddělků a postupně tak vznikají velké mraveništní komplexy, ve kterých může být i několik set mravenišť.^[2][1]

Potrava

Mravenci Forelovi loví hmyz a jiné drobné živočichy, ale největším zdrojem energie jsou pro ně výměšky mšic (tzv. medovice). Mšice vyhledávají na stromech, keřích a bylinách, kde je i opatrují.^[2][1]

Ohrožení a ochrana

V řadě evropských zemích se stavy mravenců Forelových zřetelně snižují, ve Švýcarsku a jižním Německu jim dokonce hrozí vyhynutí. Nejvýznamnější příčinou úbytku je fragmentace a mizení biotopů. To bývá způsobeno především jejich zarůstáním a zalesňováním, ústupem nebo zánikem tradičních způsobů hospodaření, intenzivním užíváním hnojiv a pesticidů a působením imisí atmosférického dusíku. Negativně působí i intenzivní pastva skotu.^[1]

Někdy dochází i k poškozování mravenišť zvěří hledající v mraveništích kukly mravenců, ale i larvy a kukly brouků hostujících v mraveništích. Mnohem horší následky má ale přímé ničení mravenišť zemědělskou technikou.

V České republice patří všichni mravenci rodu Formica podle Zákona 114/1992 Sb. v platném znění ke zvláště chráněným druhům živočichů v kategorii ohrožený druh. V Červeném seznamu bezobratlých ČR byl mravenec Forelův ještě v roce 2005 veden jako druh ohrožený, ale vzhledem k jeho rychlému úbytku byl v r. 2017 zařazen do kategorie kriticky ohrožený druh.^[5]

Ochrana spočívá zejména v zabránění likvidace biotopu jeho územní ochranou, minimálně formou vyhlášení významného krajinného prvku (VKP). Je vhodné zřetelně vymezit hranice mezi strojně obdělávanou zemědělskou plochou a plochou s mraveništi. Plochu s mraveništi je pak třeba jednou ročně šetrně pokosit a bránit tak jejímu zarůstání vysokostébelnými trávami a bylinami, keři nebo i stromy.^[1]

• Mraveniště mravenců Forelových u Brťoví – lokalita Kamenice
• 
• 
• 
• 
• 

Odkazy

Reference

Literatura

• ZAHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. 1. vyd. Praha: Artia, 1987. 182 s. S. 90–102. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Formica foreli na Wikimedia Commons
• Taxon Formica foreli ve Wikidruzích