Mravenec lesní

Jak číst taxoboxMravenec lesní
alternativní popis obrázku chybí
Mravenec lesní – dělnice
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Čeleďmravencovití (Formicidae)
PodčeleďFormicinae
Rodmravenec (Formica)
Binomické jméno
Formica rufa
Linnaeus, 1761
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenec lesní (Formica rufa Linnaeus) je teplomilný blanokřídlý sociální hmyz patřící do skupiny lesních mravenců. Velice se podobá svým příbuzným, mravenci lesnímu menšímu (Formica polyctena), mravenci lučnímu (Formica pratensis) a dalším mravencům podrodu Formica. Stejně jako oni si staví velká, kupovitá mraveniště na okrajích lesů.

Popis

1. dělnice – pohled shora
2. hlava mravence
3. larva – pohled ze strany
4. samec
5. zárodek
6. samička
7. kukly
8. dělnice – pohled ze strany

Čelo, temeno hlavy a celý zadeček je černohnědý (až černý), hruď červenohnědá. Na pronotu (předohruď – ploška mezi hlavou a krovkami) a mesonotu (hřbetní povrch středohrudi) bývá tmavá skvrna. Skoro žádné ochlupení. Tento druh má zakrnělé žihadlo s jedovou žlázou na konci zadečku obsahující známou kyselinu mravenčí a kusadla, která plní mnoho funkcí (obrana, transport materiálu, porcování potravy).

Dělnice

Dělnice jsou neplodné modifikace samičky bez křídel, velikosti 4 - 9 mm[2], žijící až 6 let. Tvoří nejpočetnější kastu v mraveništi zajišťující chod celého společenství. Shánějí potravu, starají se o potomstvo a chrání hnízdo. Nejsou polymorfní ve smyslu tvarového rozlišení na specializované podkasty, ale poměrně výrazně se liší velikostí. V rámci jedné kolonie lze nalézt dělnice měřící více než dvojnásobek těch nejmenších.[3]

Samička (královna)

Královna je pohlavní jedinec délky 9 - 11 mm, podobně zbarvený jako dělnice, až na hruď a zadeček, který je silně lesklý. Je krátkodobě okřídlená, po páření si křídla ulomí, aby využila křídelní svalovinu pro získání energie na založení kolonie. V říši hmyzu se jedná o jednoho z nejdéle žijících tvorů, dožívá se až dvaceti let

Samec

Samec je tmavě zbarvený, okřídlený pohlavní jedinec veliký jako dělnice, podle jiných zdrojů jako samička[2]. Žije krátkou dobu, po páření – „svatebním letu“ – do několika dnů umírá.

Výskyt

Staví typické kupy v jehličnatých lesích. Jde o eurosibiřský druh rozšířený na celém území Evropy (kromě jižní části), mírném pásu Sibiře, Kavkazu a Severní Ameriky. Obývá jehličnaté i listnaté lesy.

Mraveniště

Mravenec lesní staví z jehličí a větviček vysoké osamělé kupy na lesních světlinách nejčastěji ve smrkových lesích. Mraveniště má dominantní orientaci směrem k jihu, kde je pozvolnější svah zajišťující lepší nakládání s energií a zvýšenou akumulaci tepla. Bývá obvykle vysoké kolem 50 cm a uprostřed je vždy pařez, ve kterém oplodněná královna založila kolonii, která bývá osídlena až 40 let. Oblý tvar a výška hnízda je ovlivněná mírou osvětlení mraveniště, při nedostatku světla dosahuje hnízdo výšky až 2 m, aby zachytilo co nejvíce slunečních paprsků. Pro regulaci teploty má hnízdo svůj klimatizační systém, který udržuje stálou teplotu pomocí otevírání a zavírání vchodů. Podzemní část mraveniště bývá dvakrát větší než část na povrchu. V zimě se mravenci stahují hlouběji do podzemí, kde spí.

Založení kolonie a způsob života

Zvláštností tohoto druhu je, že tvoří dva odlišné typy společenství monogynní a polygynní. Přesto způsob života je shodný pro oba typy společenství.

Monogynní společenství

V hnízdě je jen jedna plodná samička, ta již nestrpí žádnou jinou královnu. Tato mraveniště mají menší počet dělnic (velká kolonie 500 000). Po smrti samičky kolonie vyhyne, nebo se jí podaří přijmout novou královnu.

Polygynní společenství

Mnoho plodných samiček v jednom mraveništi, a proto mnohonásobně více dělnic, velké hnízdo má až přes milion obyvatel. Díky tomuto způsobu mohou taková společenství přežívat a rozrůstat se celá desetiletí.

Způsob života

V březnu královny kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou díky speciální potravě pohlavní jedinci (samci a samice). Krátce po vylíhnutí nastává doba páření (od května až do září). Při kopulaci samička získává sperma od více samců, které uschovává v semenné schránce a dle potřeby klade oplodněná nebo neoplodněná vajíčka po celý svůj život. Z oplozených vajíček se líhnou dělnice nebo samičky a z neoplozených vajíček samci. Velká část pohlavních jedinců se při „svatebním letu“ stává kořistí ptáků a dalších predátorů. Oplodněná královna ztratí křídla a snaží se založit novou kolonii. Jelikož to sama nedokáže, vleze do hnízda svého druhu, kde bývá přijata, nebo do hnízda mravence otročícího (Formica fusca), kde zabije stávající slabší královnu a převezme její místo. Takováto kolonie dočasně obsahuje dva druhy mravenců, ale postupem času ubývá původních obyvatel, kteří nakonec vymizí.

Potrava

Mravenec lesní je všežravec živící se živým i mrtvým hmyzem a jinými malými živočichy, sladkou šťávou zralých plodů, olejnatými semeny a také výměšky ze žláz mšic a červců takzvané medovice.

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b BioLib.cz – Formica rufa [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  3. Size variation in wood ant Formica rufa workers [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • SADIL, Josef. Naši mravenci. Praha: Orbis, 1955. S. 224. 
  • HÖLLDOBLER, Bert; WILSON, Edward O. Cesta k mravencům. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0612-5. S. 198. 
  • OBENBERGER, Jan. Ze života mravenců. Praha: Vyšehrad, 1949. S. 221. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 NT cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Coccinella septempunctata beeing attaked by two Formica rufa.jpeg
A seven-spot ladybird/bug/beetle (Coccinella septempunctata) is beeing attacked by two southern wood ants (Formica rufa). Photo taken on an island in Stockholm archipelago, Sweden
ForrmicaRufaWithCaterpillar.JPG
Autor: Piet Spaans, Licence: CC BY 2.5
Formica rufawith caterpillar, Wolfheze the Netherlands
Ant hill poland.jpg
Autor: Drozdp, Licence: CC BY-SA 3.0
ant-hill, museum in Bialowieza
A Formica rufa worker.jpg
Autor: Richard Bartz, Munich Makro Freak, Licence: CC BY-SA 2.5
Description: Makroshot of the upper Torso and Head of a Formica rufa
Formica rufa01.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Ameisenbau-1.jpg
Autor: Walter J. Pilsak, Waldsassen, Licence: CC BY-SA 3.0
Bau der Roten Waldameise
Formica rufa casent0173863 profile 1.jpg
(c) The photographer and www.AntWeb.org, CC BY 4.0
Profile view of ant Formica rufa specimen casent0173863.
A Formica rufa front.jpg
Autor: Richard Bartz, Munich Makro Freak, Licence: CC BY-SA 2.5
Description: Makroshot of the Head of a Formica rufa
A Formica rufa sideview.jpg
Autor: Richard Bartz, Munich Makro Freak, Licence: CC BY-SA 2.5
Description: detailed sideview of a Formica rufa
Formica rufa worm.jpg
Formica rufa transporting a worm into their nest; picture taken at Mahlscheid nature reserve in Germany.
Waldameisen mit beute.jpg
Autor: Michael Hanselmann, Licence: CC BY-SA 3.0
Southern wood ants with prey, a dead bee.
Formicidae - Formica rufa (winged male).JPG
Autor: Hectonichus, Licence: CC BY-SA 3.0
Formica rufa group. Winged male. Val Veny, Aosta, Italy
Formica rufa nest on rock.jpeg
A southern wood ant (Formica rufa) nest. Ormberget, Ramsjön, Vendelsö, Stockholm, Sweden.
Formica rufa Quadrat.jpg
Autor: Richard Bartz, Munich Makro Freak, Licence: CC BY-SA 2.5
Description: Makroshot of a Formica rufa (Worker) collecting food