Mravenec pastvinný

Mravenec pastvinný
(c) The photographer and www.AntWeb.org, CC BY 4.0 Mravenec pastvinný - detail hlavy
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	šestinozí (Hexapoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Řád	blanokřídlí (Hymenoptera)
Čeleď	mravencovití (Formicidae)
Rod	mravenec (Formica)
Podrod	Coptoformica
Binomické jméno
Formica exsecta Nylander, 1846
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenec pastvinný (Formica exsecta) je druh mravence rodu Formica, podrodu Coptoformica. Mravenci pastvinní si stavějí mraveniště na pastvinách, lesních okrajích, pasekách a vřesovištích. Jsou podobni příbuzným mravencům lesním, ale jsou drobnější a na rozdíl od nich budují kupy mravenišť převážně z rozkousaného suchého rostlinného materiálu. Jsou velmi útoční a bolestivě koušou.^[1]

Popis

Dělnice mravence pastvinného jsou dvoubarevné. Hlava, hruď a stopka jsou červenavé, zadeček je tmavě hnědý, na hlavě a někdy i na hrudi je tmavá skvrna. Hlava je v týlní části silně vykrojená.Tento znak charakterizuje všechny druhy zařazené do podrodu Coptoformica. Šupina na stopce je výrazně vykrojená. Odstávající chloupky jsou na hřbetních destičkách zadečku, na čelním štítku a na svrchní straně hlavy. Čelní štítek není prohlouben. Délka dělnic je 4,5 – 7,5 mm.

Samičky jsou podobné dělnicím, hlavu mívají tmavší s variabilním ochlupením, hruď je tmavohnědá. Délka samiček je 7,5 až 9,5 mm.

Samečci jsou černohnědí, mají výrazně ochlupené oči a jejich délka je .4,0 – 9,0 mm.^[1][2][3]

Výskyt

Mravenec pastvinný je eurosibiřský druh. Vyskytuje se v nížinách až horách ve velké části Evropy a dále pak přes Sibiř až do Koreje.^[1]

V ČR byl výskyt mravence pastvinného zaznamenán roztroušeně od jižních Čech po severovýchodní Moravu, a to ve výšce od 190 do 740 m n. m. Celkem byl nalezen na 37 lokalitách, aktuálně se vyskytuje pouze na sedmi místech.^[3]

Stanoviště

Mravenci pastvinní obývají velmi různá otevřená nebo mírně zastíněná stanoviště, jako jsou pastviny, mýtiny a okraje lesů, polosuché trávníky, vřesoviště a sušší místa rašelinišť a slatinišť. Nejsou osidlována rychle zarůstající místa, místa s vysokým přísunem dusíku nebo místa v záplavových nivách řek. Stejně jako ostatní druhy podrodu Coptoformica nemohou mravenci pastvinní zvyšovat teplotu v mraveništi metabolickou produkcí tepla nezávisle na teplotě prostředí, jak je známo u některých druhů lesních mravenců. Tím se zvyšuje jejich závislost na přímém oslunění a mraveniště nemohou být proto budována na zcela zastíněných lesních stanovištích.^[3]

Způsob života

Mravenci pastvinní žijí, obdobně jako jiné druhy mravenců, v koloniích, ve kterých jsou tři kasty mravenců.

Dělnice jsou neplodné samičky a tvoří nejpočetnější skupinu. Jejich úkolem je zajištění chodu kolonie. Pečují o potomstvo, shánějí potravu, chrání mraveniště.

Samičky (královny) jsou po vylíhnutí okřídlené. Po spáření ztrácejí křídla a zakládají nové kolonie, příp. rozšiřují mateřskou kolonii. Jejich jedinou, ale zásadní rolí je kladení vajíček. Mohou žít i více než 20 let  .

Samci jsou rovněž okřídlení, ale žijí jen krátce. Po spáření záhy hynou.

Kolonie mohou být buď monogynní (s jednou královnou) nebo polygynní (s více královnami). V monogynních koloniích žije několik tisíc dělnic, v polygynních několik desítek až stovek tisíc dělnic.^[2]

Rojení

V průběhu června až srpna se líhnou okřídlení pohlavní jedinci (samičky a samci) a vydávají se na tzv. svatební let, během kterého dojde k páření. Velká část samiček mravenců pastvinných bývá ale oplodněna přímo na povrchu mraveniště. Oplodněná samička si odlomí nebo odkousne křídla a začne se pokoušet o založení kolonie.^[2]

Zakládání kolonií

Oplodněná samička může být buď přijata do mateřského polygynního mraveniště nebo si musí založit vlastní novou kolonii. K tomu využívá hnízd jiných druhů mravenců z podrodu Serviformica, zejména Formica fusca a Formica lemani, jejichž dělnice, po zabití královny, využije k odchování vlastního potomstva a následně k ovládnutí celého mraveniště. Jedná se o tzv. dočasný sociální parazitizmus.^[4]

Mraveniště

Mravenci pastvinní žijí v mraveništích, která mají dvě části: podzemní část s komůrkami a chodbičkami a nadzemní kupu, ve které jsou rovněž horizontální komůrky. Kupa je vytvořena z rozkousaného suchého rostlinného materiálu (trávy, byliny), někdy i z jehličí, kaménků a částeček zeminy. Kupy nemají vnitřní zpevňující kužel z větších větviček, jaký mají mraveniště lesních mravenců, což do určité míry omezuje jejich výšku.

V podzemních komůrkách v hloubce 1 až 1,5 m žijí královny a tato část mraveniště slouží k odchovu potomstva i jako úkryt v zimním období. V teplém období jsou larvy a kukly přemisťovány do komůrek v nadzemní kupě. Nadzemní kupa slouží též k akumulaci tepla a k udržování vhodné teploty v podzemní části.

U velkých polygynních mravenišť dochází k vytváření oddělků a postupně tak vznikají velké mraveništní komplexy, ve kterých může být i několik set mravenišť.^[2]

Pomocná mraveniště

Kromě hlavních mravenišť budují mravenci i stálá nebo dočasná pomocná mraveniště. Tato hnízda mají pouze nadzemní kupku. Hlavními funkcemi pomocných hnízd je rozčlenění potravního areálu, udržování řetězců pro přenos potravy a poskytování úkrytů pro vzdálené sběrače. Při kolonizaci nové potravní oblasti začínají pastvinní mravenci stavbou sítě dočasných pomocných hnízd a teprve poté staví hlavní mraveniště. Stabilní pomocná mraveniště jsou nejčastěji budována v blízkosti stálých zdrojů kolonií mšic (např. stromů, keřů a vytrvalých bylin).

Pomocná mraveniště lze snadno postavit, ale i rozebrat, protože se skládají pouze z úlomků rostlin. Pokud již pomocné mraveniště není potřebné, mravenci jeho kupu rozeberou a stavební materiál přenesou a použijí buď pro hlavní mraveniště nebo pro další pomocná mraveniště.^[2]

Potrava

Mravenci pastvinní loví hmyz a jiné drobné živočichy, ale největším zdrojem energie jsou pro ně výměšky mšic (tzv. medovice). Mšice vyhledávají na stromech, keřích i bylinách, kde je i opatrují.^[2][3]

Ohrožení a ochrana

V řadě evropských zemích se stavy mravenců pastvinných od roku 1950 zřetelně snižují. Nejvýznamnější příčinou je fragmentace a mizení biotopů. To bývá způsobeno především jejich zarůstáním a zalesňováním, ústupem nebo zánikem tradičních způsobů hospodaření, intenzivním užíváním hnojiv a pesticidů a působením imisí atmosférického dusíku.^[3]

Někdy dochází i k poškozování mravenišť zvěří hledající v mraveništích kukly mravenců, ale i larvy a kukly brouků hostujících v mraveništích. Mnohem horší následky má ale přímé ničení mravenišť zemědělskou technikou nebo stroji při těžbě a svážení dřeva, zejména při kalamitách.

V České republice patří všichni mravenci rodu Formica podle Zákona 114/1992 Sb. v platném znění ke zvláště chráněným druhům živočichů v kategorii ohrožený druh. V Červeném seznamu bezobratlých ČR byl mravenec pastvinný ještě v roce 2005 veden jako druh zranitelný, ale vzhledem k jeho rychlému úbytku byl v r. 2017 zařazen do kategorie kriticky ohrožený druh.^[5]

Ochrana spočívá zejména v zabránění likvidace biotopu jeho územní ochranou, minimálně formou vyhlášení významného krajinného prvku (VKP). Je vhodné zřetelně vymezit hranice mezi strojně obdělávanou zemědělskou plochou a plochou s mraveništi. Plochu s mraveništi je pak třeba jednou ročně šetrně pokosit a bránit tak jejímu zarůstání vysokostébelnými trávami a bylinami, keři nebo i stromy. Je vhodné provádět i odstraňování dorůstajících stínících větví a předcházet tak přesunu mravenišť na více osluněná místa.^[2]

• Mraveniště mravenců pastvinných u Prosetína – lokalita Prvníky (nahoře) a Chudobův mlýn (dole)
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Odkazy

Reference

Literatura

• ZAHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. 1. vyd. Praha: Artia, 1987. 182 s. S. 90–102. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Formica exsecta na Wikimedia Commons
• Taxon Formica exsecta ve Wikidruzích