Mrhal
Mrhal | |
---|---|
Rybník Mrhal | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Okres | České Budějovice |
Zeměpisné souřadnice | 48°59′17″ s. š., 14°34′12″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 7,21 ha[1] |
Objem | 60 000 m³[2] |
Max. hloubka | 15 m |
Ostatní | |
Typ | rybník |
Nadm. výška | 515 m n. m. |
Přítok vody | Rudolfovský potok |
Odtok vody | Rudolfovský potok |
Kód památky | 16860/3-101 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mrhal je rybník v katastrálních územích obcí Hlincová Hora a Jivno. Nachází se na Rudolfovském potoce. Rybník má rybochovný význam, zároveň patří mezi nejpůvabnější sportovně-rekreační lokality v okolí Českých Budějovic. Jsou zde ideální podmínky pro rybolov.[2]
Vodní režim
Rybník Mrhal je průtočný rybník, který má dva přítoky – ze severovýchodu do něj přitéká Rudolfovský potok a vytváří Jivenskou zátoku a z jihu přitéká bezejmenný potok protékající rybníky Čekal, Bendík, Nosovský, Bahnitý a Hluboký a na Mrhalu vytváří Hlincohorskou zátoku. Délka vzdutí vodní hladiny je cca 530 m. Hloubka rybníka dosahuje u paty hráze až 15 m. Mohutná hráz je součástí západního břehu, má délku 250 m a v základu měří 17 m.[2] Výpusť z Mrhalu je na severním konci hráze a vytéká jí Rudolfovský potok, který pod Mrhalem vytváří několikametrový vodopád.
Historie
Dnešní rybník Mrhal byl založen roku 1555 (podle Jiřího Křivánka roku 1550[2]) jako zdroj vody pro pohon důlních a čerpacích strojů v Rudolfovském rudném revíru. Rybniční hráz (její současná výška je 17 m) tehdy stavěli Vlaši.[3] Rybník byl nazván Mörderteich, neboť krátce po dostavbě došlo na hrázi k vraždě sedláka.[4] České jméno bylo původně Mrdal, teprve od 19. století Mrhal. S úpadkem těžby v 17. století byl rybník poškozen a přestal sloužit svému účelu. O jeho obnově bylo uvažováno již roku 1733, ale oprava rybniční hráze a celková obnova Mrhalu byla uskutečněna až roku 1771 na náklady města České Budějovice.[3] Vzhledem ke své nadmořské výšce cca 510 m n. m. byl po obnově využíván k napájení vodních náhonů těžních strojů nejen v Rudolfově, ale díky důmyslné síti stok i v Dobré Vodě u Českých Budějovic.[5] Rybník byl 3. května 1958 vyhlášen kulturní památkou.[6] V roce 1961 byl rybník naposledy vypuštěn.[7] Od roku 1996[8] je rybník ve vlastnictví Rybolov CB, s.r.o.[9] a slouží ke koupání a rybaření jako soukromý revír.[4]
Vypuštění a oprava hráze
Firma Vodní díla – TBD a.s, která je pověřena výkonem technicko−bezpečnostního dohledu nad vodními díly, provedla dne 2. června 2017 pravidelnou pololetní prohlídku na rybníce, při níž zjistila průsak hráze. K průsaku docházelo u paty hráze, v místě potrubí původní spodní výpusti (v současnosti nefunkční), průsakové množství bylo odhadnuto na 0,5 l/s, prosakující voda byla bez zákalu a výnosu materiálu. Tím byl dosažen I. stupeň povodňové aktivity z hlediska zvláštních povodní (povodně z technického důvodu). Obce Jivno a Hlincová Hora neprodleně provedly úplnou uzavírku komunikace na hrázi rybníka, aby nedocházelo k zatížení a otřesům hráze.[10] Podle majitele Martina Šťastného dochází k propouštění vody po celou dobu, co rybník s rodinou koupili.[8] Majitel hráz zpevnil navezenými kameny a podle odboru životního prostředí v Českých Budějovicích se situace stabilizovala, průsak byl menší a čirý.[7] Při přípravách na rekonstrukci hráze byly pokáceny stromy na hrázi, podle sdružení Jihočeské matky mezi nimi byly i letité duby.[11] Práce na opravě spodní výpusti rybníka Mrhal byly zahájeny v týdnu od 24. 9. 2018. Rybník byl vypuštěn po 57 letech.[12]
Fauna
Při vypouštění rybníka kvůli opravě spodní výpusti v září 2018 se ukázalo, že Mrhal je biotopem silné populace čtyř druhů vodních mlžů – velevrub malířský (kriticky ohrožený druh), škeble rybničná (silně ohrožený druh), škeble říční a velevrub nadmutý. Celkový počet všech mlžů na rybníce byl odhadnut přibližně na 100 000 jedinců, což podle Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví KÚ Jihočeského kraje nebylo na rybnících zaznamenáno už přibližně 50 let. Je to způsobeno kombinací několika faktorů – rybník se dlouhodobě nevypouštěl a má dobrou kvalitu vody díky příznivému složení rybí obsádky a díky absenci zdrojů živinové zátěže v povodí. Většina populace mlžů byla po čtyřech dnech intenzivního sběru vysbírána a přesunuta do nových lokalit, částečně také do hlubších partií rybníka. Na rybníce se vyskytuje také silná populace raka říčního – ten byl z důvodu možného ohrožení račím morem ponechán na místě, pouze přesunut mimo provádění stavebních prací.[13]
Zarybnění
Na rybářském revíru Mrhal je možno chytat tyto ryby: amur, bolen, candát, cejn, jeseter, kapr, karas, mník, okoun, pstruh duhový, štika, sumec, tolstolobik, úhoř.[14]
Reference
- ↑ Digitální báze vodohospodářských dat. 106030560036.0. [cit. 2019-09-02]
- ↑ a b c d KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan; KOPP, Jan. Rybníky v České republice. Praha: Jan Němec – Consult, 2012. ISBN 978-80-903482-9-5. Kapitola Rybníky v průmyslu, s. 41.
- ↑ a b BÖHNEL, Bedřich. Z minulosti zmizelých jihočeských osad Vstuh a Ortvínovic a Nícovy Hory (dnešní Hlincové Hory) [online]. České Budějovice: K. Fiala, 1937 [cit. 2011-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-22.
- ↑ a b CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic. České Budějovice: Bohumír Němec – VEDUTA, 2011. 232 s. ISBN 978-80-86829-66-1. S. 50.
- ↑ KLABOUCH, Vratislav. NS Cesta kolem hornického města [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-12]. Identifikátor záznamu 127452 : rybník Mrhal. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b MACHAČOVÁ, Markéta. Mrhal čeká po 56 letech výlov. Rybník potřebuje výpust a přeliv. idnes.cz [online]. 17.7.2017. Dostupné online.
- ↑ a b MACHAČOVÁ, Markéta. Hrází rybníka Mrhal u Budějovic prosakuje voda, zatím to řeší kamení. idnes.cz [online]. 6.6.2017. Dostupné online.
- ↑ Integrovaný plán rozvoje území České Budějovice [online]. KP projekt s.r.o. ve spolupráci s Magistrátem města Č.Budějovice, 19.2. 2015. Dostupné online.
- ↑ HALÁMKA, Pavel. Situace kolem Mrhalu. S. 3. Jivenský zpravodaj [online]. Obec Jivno, 21.06.2017 [cit. 2018-10-30]. Roč. 3, čís. červen 2017, s. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-30.
- ↑ BROŽOVÁ, Jaroslava. Výroční zpráva spolku Jihočeské matky za rok 2017 [online]. Srpen 2018. Dostupné online.
- ↑ ŠTEFANSKÝ, Martin. Statisíce škeblí z rybníku (sic!) Mrhal jsou zachráněné, majiteli hrozí pokuta. idnes.cz [online]. 4.10.2018. Dostupné online.
- ↑ Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje. Koordinace záchranného sběru mlžů na rybníce Mrhal [online]. [cit. 2018-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-30.
- ↑ Soukromý revír rybník Mrhal [online]. na-ryby.eu. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mrhal na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Rybník Mrhal na území obcí Jivno a Hlincová Hora, okres České Budějovice, je oblíbeným místem pro koupání. Vznikl na místě bývalého lomu.
Autor: Dingoa, Licence: CC BY-SA 4.0
Rybník Mrhal u Hlincové Hory - rekonstrukce hráze (říjen 2018)