Mstiš

Mstiš
Narození11. století
Úmrtí11. století
OtecBor (velmož)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mstiš nebo Mstislav byl český velmož, v roce 1055 doložen jako správce Lštění a roku 1061 jako bílinský kastelán.

Život

Spytihněv II. ve Svatovítské apokalypse

Mstišovo datum narození je neznámé. Vůbec první zmínka o jeho působení pochází z rozmezí let 1055–1056, kdy byl správcem na hradu Lštění.[pozn. 1] Ani v případě lokalizace Lštění se kronikáři nemohou dohodnout. Podle Kosmy byl Mstiš kastelánem ve Lštění v Posázaví,[1] tento názor zastávala také Marie Bláhová.[3] Naopak Václav Hájek z Libočan se domníval, že Mstiš byl kastelánem v Lešteni, tedy v Oseku.[2] Poté, co na český knížecí stolec nastoupil Spytihněv II., jehož byl Mstiš podporovatelem, byl ze země vyhnán Spytihněvův bratr a budoucí český král Vratislav II. Jeho manželku Spytihněv unesl a uvrhl do vězení na hrad Lštění, kde byl kastelánem právě Mstiš. Když ji kníže na přímluvu biskupa Šebíře propustil, cestou za chotěm Vratislavem jeho manželka, v důsledku Mstišova krutého zacházení ve vězení, však zemřela.[4][5]

„Zajatou švagrovou dal dovést na velmi pevný hrad Lštění a střežiti hradskému správci Mstišovi. Ten ji však nehlídal tak, jak by bylo slušelo na takovou paní, neboť každé noci její nohu okovem připoutával ke své noze.“
— Kosmova kronika česká[6]

Další zmínka o Mstišovi pochází z roku 1061, kdy vykonával funkci bílinského kastelána. Téhož roku se novým knížetem stal Vratislav II., jehož ženu Mstiš na Lštění dříve týral. Vratislav na dávné křivdy nezapomněl a Mstiš se stal první obětí jeho odplaty. Mstiš před odplatou ze země však nejprve neutekl, ale Vratislava pozval na vysvěcení svého nového kostela v Bílině.[7] Vratislav využil situace a před vysvěcením kostela odňal Mstišovi správu hradu. Připravoval i další tresty, ale Mstiš, varován biskupem Šebířem, ze země včas utekl.[8]

„Přišel kníže i biskup, a jakmile byl kostel v podhradí posvěcen, vystoupil kníže na hrad k obědu a rovněž se posadili k hodovním stolům hradský správce v svém dvoře před kostelem spolu s biskupem. Za oběda mu přišel posel pošeptati: „Odňata je ti správa hradu a dána synu Všeborovu, Kojatovi"“
— Kosmova kronika česká[9]

Další informace o Mstišovi nejsou známy. Jeho život se stal příkladem pro život předáka, který se po smrti knížete, jehož byl oblíbencem, mohl stát obětí msty.[10] Mstišův dvorec se stal jedním z prvních dvorců, jehož součástí byl kostel,[11] což dokládá významnost tohoto muže.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Podle Kosmy se první zmínka o Mstišovi váže k roku 1055,[1] podle Václav Hájka z Libočan se první zmínka váže k roku 1056.[2]

Reference

  1. ↑ a b Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina, Marie Bláhová, Zdeněk Fiala. Praha: Československý spisovatel, 2012. 282 s. ISBN 978-80-7459-110-5.. S. 106. Dále jen Kosmas. 
  2. ↑ a b HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Kronika česká. Praha: Academia, 2013. 1447 s. ISBN 978-80-200-2255-4. S. 314. 
  3. ↑ BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 411. Dále jen Velké dějiny. 
  4. ↑ Velké dějiny s. 410–411.
  5. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 660 s. ISBN 80-7106-196-4. S. 82. Dále jen Čechy v době. 
  6. ↑ Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina, Marie Bláhová, Zdeněk Fiala. Praha: Československý spisovatel, 2012. 282 s. ISBN 978-80-7459-110-5.. S. 29. Dále jen Kosmas. 
  7. ↑ REITINGER, Lukáš. Vratislav. První král Čechů. Praha: Argo, 2017. 536 s. ISBN 978-80-257-2070-7. S. 30. 
  8. ↑ Velké dějiny s. 417.
  9. ↑ Kosmas s. 110
  10. ↑ Čechy v době s. 144
  11. ↑ Čechy v době s. 201.

Literatura

  • Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina, Marie Bláhová, Zdeněk Fiala. Praha: Československý spisovatel, 2012. 282 s. ISBN 978-80-7459-110-5.. 
  • HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Kronika česká. Praha: Academia, 2013. 1447 s. ISBN 978-80-200-2255-4. 
  • BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. 
  • REITINGER, Lukáš. Vratislav. První král Čechů. Praha: Argo, 2017. 536 s. ISBN 978-80-257-2070-7. 
  • ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 660 s. ISBN 80-7106-196-4. 
Bílínský kastelán
Předchůdce:
Eppo		1061
Mstiš		Nástupce:
Kojata I. Hrabišic

Média použitá na této stránce