Muž na radnici

Muž na radnici
Žánrdrama
Formátseriál
ScénářJaroslav Dietl
RežieEvžen Sokolovský
HrajíZdeněk Buchvaldek
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Počet dílů11
Obvyklá délka53–75 minut
Produkce a štáb
KameraVladimír Opletal
HudbaZdeněk Liška
Premiérové vysílání
StaniceI. program
Vysíláno19760912a12. září 1976 – 19761017a17. října 1976
Muž na radnici na ČSFD, SZ, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muž na radnici je jedenáctidílný televizní seriál z roku 1976 v režii Evžena Sokolovského. Seriál se odehrává v prostředí pracovníků tehdejších Národních výborů.

Obsah

Vypráví příběh předsedy MěNV Kunštátu, který se rozhodl přestavět a zmodernizovat město. V jednotlivých dílech můžeme sledovat problémy a potíže, které jej provází po celou dobu výstavby. Paralelně běží také soukromý život předsedy a jednotlivé příběhy (smrt manželky, problémy syna Přemysla ve škole a jeho odchod z domova, svatba a následně rozchod s druhou manželkou, nemanželské dítě jeho dcery Bohunky atd.). Seriál nakonec skončí v duchu někdejšího socialistického realismu dobře. Výstavba je dokončena, rodina se opět sejde a předseda Bavor si najde novou lásku, ke které se nastěhuje.

Podrobnější popis

František Bavor, poslanec ve Starém Kunštátě, se pokouší z titulu své funkce pomoci s nepořádkem ve městě, ale naráží na byrokratický přístup činovníků radnice. Nakonec ho předseda městského výboru KSČ Brandejs navrhne na funkci předsedy Městského národního výboru. Bavor se snaží zvládnout nejzávažnější problémy, mezi něž patří především váznoucí bytová výstavba. Souběžně musí řešit i velké osobní problémy: záhy se mu zabije manželka, dcera Bohunka prožije nevydařený vztah s Vítězslavem Markem, z nějž se jí narodí nemanželská dcera Lucie. Bavor se opět potkává se známou z mládí Jitkou Pačesovou/Martínkovou, kterou si později vezme. Projekt bytové výstavby je svěřen mladému architektovi Janu Mikolášovi, který přijde s odvážným řešením nové výstavby města – hodlá asanovat 92 domů a začlenit moderní výstavbu do historického centra Kunštátu. Bavor s tímto řešením zpočátku nesouhlasí, ale zejména jeho tajemník Josef Hlavica a Brandejs ho nakonec přesvědčí, aby se k myšlence přidal. Musejí však svést nelehkou bitvu nejen s rozhořčenými občany, kteří se nechtějí vzdát svých původních domů, ale také s nadřízenými složkami, které často komplikují plynulost výstavby nebo ji i brzdí. Často v tomto směru hrají prim bývalí členové Městského národního výboru Chovanec, stavitel Drápal a ředitel průmyslovky Šebesta. Na Bavora dopadne další rodinná pohroma, když jeho syn Přemysl, jemuž hrozí propadnutí na střední škole, uteče z domova. Krátce nato jeho druhá žena Jitka obviní Bavora z prospěchářství a nedostatečné úcty k její osobě, a rovněž ho opouští. Třetí ranou je smrt penzionovaného řídícího Pravoslava Honýska, o níž se městem nese fáma, že to byla sebevražda kvůli chystanému zbourání domku, ve kterém řídící se svou dcerou Kateřinou Hanákovou bydlel. Bohunka vede dál své životní dilema, zda přijmout náklonnost architekta Mikuláše, navíc se do města vrací Vítězslav Marek a opět se o Bohunku zajímá. Bavor se však náhodou dozví, že za jeho návratem stojí snaha využít jeho funkce ke zřízení autoservisu v asanačním pásmu. Rovněž poznává, že Jitka jej přes proklamovanou snahu o opětovné sblížení obelhala, a proto se s ní definitivně rozchází. Přes další těžkosti při realizaci projektu (pozastavení výstavby, spory s městským podnikem) se nakonec povede úspěšně završit první etapu výstavby „nového“ Starého Kunštátu.

Seriál doprovází mnoho postav, mezi nimiž jsou takové, které projdou prakticky celým seriálem. Jednotlivé díly nebyly stejně dlouhé, jejich stopáž oscilovala od 53 minut po hodinu a čtvrt. Seriálové exteriéry byly z větší části natáčeny v Berouně.

Seznam dílů

  1. Havárie
  2. Rozhořčení
  3. Byt
  4. Starost
  5. Neschopnost
  6. Vzbouření
  7. Syn
  8. Silvestr
  9. Křížové tažení
  10. Rozchod
  11. Setkání

Obsazení

Zdeněk BuchvaldekFrantišek Bavor, předseda MěNV
Milena SteinmasslováBohunka, Bavorova dcera
Jan HartlPřemek, Bavorův syn
Svatava HubeňákováLudmila, první Bavorova manželka
Jiřina BohdalováJitka, druhá Bavorova manželka
Ota SklenčkaBavorův otec
Josef BláhaJosef Hlavica, tajemník MěNV
František Němecarchitekt Jan Mikuláš
Jiří ŠtěpničkaVít Marek
František VicenaStaša, předseda KNV
Miloš WilligBenedikt, předseda ONV
Jaroslav MoučkaVáclav Brandejs, předseda MV KSČ
Martin RůžekChovanec, původní předseda MěNV
Bedřich Prokošředitel Kocman
Václav Postráneckýředitel Kyselka
Jaroslav KepkaZdeněk Svitana
Karel KoloušekAdam
Vlasta Jelínkováučitelka Kryštofová
Miriam HynkováMrázová, členka rady MěNV
Jiřina Šejbalovámatka Mrázové
Josef ChvalinaŠebesta, ředitel průmyslovky
Věra BublíkováValentová, původní Bavorova sekretářka
Michaela MiškováMartina, nová Bavorova sekretářka
Bohumil Bezouškahostinský Frič
Vladimír ŠmeralPravoslav Hanýsek, řídící učitel v důchodu
Eva JakoubkováKateřina Hanáková, učitelka
Adolf FilipRudolf Španihel, člen rady MěNV
Bohumil ŠvarcWinter, poručík SNB
Ladislav Boháčstavitel Drápal
Ludmila Roubíkovámatka Víta Marka
František Kováříkknihovník Sova
Josef PatočkaKarel Češpiva
Věra TichánkováOtýlie Doubravová
Alois ŠvehlíkKarel Švehla, redaktor okresních novin
Naděžda PrchalováBrandejsova sekretářka
Míla MyslíkováJordánová, prodavačka
Štěpán BulejkoJordán
Lenka Kořínkovámilenka tajemníka Hlavici

Tvůrci

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“