Muchova nadace

Muchova nadace (v jazyce Mucha Foundation {{{2}}}) je nezávislá, obecně prospěšná společnost s mezinárodní působností založená v roce 1992.^[1] Po smrti syna Alfonse Muchy – spisovatele Jiřího Muchy (1915–1991) byla Muchova nadace založena snachou Alfonse Muchy – Geraldine Thomson Muchovou (1917–2012) a vnukem Alfonse Muchy – Johnem Muchou (* 1948).^[2][3]

Více o Muchově nadaci

Nadace působí ve prospěch Muchovy správní rady (Mucha Trust).^[1] Tato správní rada vystupuje právně jako jediný majitel kolekce Muchovy rodiny, což je největší a nejobsáhlejší sbírka veškerých prací Alfonse Muchy na světě.^{[1][p 1][p 2]} Předsedou správní rady (prezidentem) Muchovy nadace je John Mucha, syn Jiřího Muchy a vnuk Alfonse Muchy.^{[1][p 3]}

Honorární patroni Muchovy nadace

Muchova nadace má honorární^{[p 4]} patrony, kterými jsou:^[1]

• Jeho královská Výsost (HRH) Landgrave Moritz z Hesse,^{[p 5]}
• Lord Gerard Menuhin,
• Ivan Lendl,
• Sir Tom Stoppard a
• Jeho Jasnost (HSH) Karel kníže Schwarzenberg.^{[p 6]}

Sbírka díla Alfonse Muchy a úkoly Muchovy nadace

Sbírka díla Alfonse Muchy se skládá z litografických prací (hlavně plakátů a dekorativních panelů), olejomaleb, pastelů, kreseb, fotografií, nákresů, soch, knih a šperků, jakož i veškerého intelektuálního majetku souvisejícího se sbírkou.^[1] Muchova nadace byla založena s cílem chránit umělecký odkaz^[6] Alfonse Muchy, zachovat v celistvosti rodinnou sbírku Alfonse Muchy, zpřístupnit jeho díla veřejnosti^[6] a propagovat po celém světě jeho práci především pořádáním výstav a osvětovou činností.^[1][6] Dalším z úkolů Muchovy nadace je zajištění důstojného prostoru pro trvalé umístění a prezentaci Slovanské epopeje a to v Praze, aby tak bylo splněno přání jejího tvůrce – Alfonse Muchy.^[6] Muchovu nadaci je možno kontaktovat prostřednictvím Muchova muzea v Praze.^[1]

Výstavy

Od vzniku Muchovy nadace do konce února roku 2020 zorganizovala tato instituce přes sto výstav po celém světě (a zároveň provozuje v Praze stálé Muchovo muzeum).^[3] Část výstav je uvedena v následujícím chronologickém výčtu:^[1]

• 1993 – Barbican Art Gallery, Londýn^[1]
• 1994 – Pražský hrad, Praha^[1]
• 1994 – Kunsthalle Krems, Krems / Rakousko^[1]
• 1995 – Nadace Mona Bismarck, Paříž^[1]
• 1995 – Majoritní retrospektivní turné po Japonsku, putování do deseti měst v průběhu 18 měsíců^[1]
• 1997 – Muzeum Calouste Gulbenkian, Lisabon^[1]
• 1997 – Muzeum umění a řemesel, Hamburk^[1]
• 1997 – Hotel de Ville, Grand-Place, Brusel^[1]
• 1998 – Hlavní americké retrospektivní turné zahájené v muzeu umění v San Diegu a následně v průběhu osmnácti měsíců putující do osmi míst v severní Americe^[1]
• 1999 – Museum of Foreign Art, Riga^[1]
• 2000 – City Art Centre, Edinburgh^[1]
• 2001 – Rupertinum Museum, Salcburk^[1]
• 2002 – Putovní výstava po Tchaj-wanu – Tchaj-pej, Kao-siung a Tchaj-čung^{[1][p 7]}
• 2003 – Museum Villa Stuck, Mnichov^[1]
• 2003 – BR-Han Museum, Berlín^[1]
• 2003 – Puškinovo státní muzeum, Moskva^[1]
• 2004 – Kunsthal, Rotterdam^[1]
• 2010 – Putovní výstava „Apoteóza lásky“ po České republice^[6] (Obecní dům v Praze,Kutná Hora, Plzeň, Ostrava a Liberec)^[4]
• 2010 / 2011 – Výstava nazvaná „Alfons Mucha“ obsahovala 150 děl z japonské sbírky Doi^{[p 8]} a muzea města Sakai u Ósaky (Japonsko) obohacených o díla (v rámci zápůjčky) z Česka a Francie.^[4]

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Muchovo muzeum
• Muchova vila
• Alfons Mucha
• Jiří Mucha
• Slovanská epopej
• Geraldine Thomson Mucha
• John Omond Mucha

Externí odkazy

• Oficiální stránky